V LITOMĚŘICÍCH, 1547, 3., června.- "Akta těch všech věcí".

Ferdinand etc. Urozeným, statečným, slovutným a opatrným pánuom, vladykám a měšťanuom i jiným všem obyvateluom a poddaným našim ze všech stavuov království Českého. Věrní milít Jakož ste těchto časuov jminulých z sněmův obecních nejednú po poslich našich i tudíž Vašich na nás poníženě vznésti a nás za to prositi dali, abychom pro mnohé příčiny a pro dobré naše zachování řádu a práva a k dopomožení jednomu každému k jeho spravedlnosti do království našeho Českého přijeti, nad řádem, právem a svobodami téhož království Českého milostivě ruku držeti ráčili: i tak sme učinili, a což sme naj-spíš mohli, zjednajíc z daru pána Boha všemohů-cího všecky věci šťastně a dobře, oč sme spolu s císařem J. M., pánem a bratrem naším nejmilejším, proti nepříteli našemu Hanušovi Fridrichovi (z čehož pán Bůh pochválen bud) činiti měli, do království Českého do města našeho Litoměřic dnes přijeli, jiného ouinyslu nejsouc, než k tomu ke všemu, což podle řádu, práva a svobod království Českého spravedlivě nám a jednomu každému náležité bude, dopomáhati i milostivě nad tím ruku naši královská držeti, j I poněvadž ste bezpochyby (kteříž sou na sněmu jminulém a při času božího na nebe vstoupení na jhradě Pražském byli), těžkostem našim nejedněm od posluov našich z oustního předložení ale i z instrukcí naší vyrozuměli, co se jest těchto časuov od některých tím zpuosohem, čemuž sou mnozí a na větším díle snad nedorozumívali, proti nám před se bralo, a tak mnozí k přiznání takovému jejich spuntovaní (neznajíc proč a na jaký zpuosob to jest se předsevzalo, jakobychom co toho, ježto by proti svobodám, privilejím, řádu a právu a k dokonalé zkáze království Českého bylo, hledati obmejšleti měli, nám v tom bez viny ubližujíc) jsou přivedeni, k kterýmž, ač jestli z nedorozumění, chtíc dalšího zlého a nepokoje v království českém se uvarovati, tím dobrým úmyslem pečeti k zápisu dotčenému přitiskli, neráčíme žádné zvláštní těžkosti nésti ani co toho, ježtoby jim na těžkost býti mělo, před se bráti; než tak, jakž sme se stavuom království Českého dali znáti a poručili, když se z takových závazkuov a spuntování propustí, že jim ten zápis strany obhajování řádu, práva a svobod království Českého, tak jakž pokáží, že jest předešle před shořením desk ve dskách zemských zapsáno bylo, vepsati a do desk vložiti dáti ráčíme. Kdež pak ještě na jiném nejsme, než to všecko, když ten zápis a spuntování vyzdviženo a zrušeno bude, jakž nyní dotčeno, do desk zemských vložiti dáti a to což králi křesťanskému a spravedlivému, jakožto milovníku království a věrných poddaných našich, dobře náležité a slušné bude, činiti a k tomu skutečně dopomáhati ráčíme, jiného v tom nehledajíc, jednom to, aby chudému jako bohatému rovná spravedlnost se udělovala a stavové i jeden každý při řádu, právu, svobodách a privilejích zůstaveni a od nás v tom ochráněni byli; neb i o tom všickni dobru vědomost máte, že při vyzdvižení desk jeden artikul mezi jinými zřetedlně jest dostaven, což jest prvé ve dskách bylo, aby to zase obnoveno bylo a do desk se vložilo, jakož týž artikul v sobě siřeji obsahuje, čemuž sme nikdá na odpor, aby se to státi nemělo, nebyli.

Ale nikdy od času shoření desk toho při nás hledáno ani žádáno není, aby to, čehož se nyní hledá, ve dsky vjíti mělo, ješto kdyby nám bylo ukázáno aneb oznámeno a toho při nás hledáno, když jsme pro samé potřeby obecní jeden sněm držeti ráčili, nebyli bychom tomu, jako i nyní, na odpor; a tak jest námi stavuom ani osobám nic nesešlo, a řád a právo vždycky svuoj průchod mělo. Avšak přes to v nové zápisy a spuntování sú se dáli, sjezdy proti zápovědi naší drželi, schůze v Praze v kolleji mívali, bez povolení našeho sněmuov obecních sobě odkládali, proti našim zjevným nepřátelům a protivníkům s Hanušem Fridrichem, někdejším kurfirštem saským, v psaní se dávali, těm, kteříž se do jejich puntuov a zápisuov nepřiznali, přísné pohruožky činili, sami mezi sebou sbírky ukládali, nejvyššího hejtmana i jiné hejtmany poluí sobě volili, veřejnú hotovost nařídili, a kterak by se dále při vyzdvižení země zachovati měli ustanovili, o ničemž nám prvé, jakožto králi a pánu svému, neoznámivše, a jiné věci před se brali, jakoby již království české bez krále a pána bylo; a když sme skrze království naše české do Hba k císaři J. M. pro dobré, užitečné, ochranu a zachování téhož království Českého pokojně jeli, vyzdvižení země učinili, lid svuoj válečný přes jistu zápověď naši do pole vypravili, lesy a hory při pomezí téhož království českého zasekati a osaditi dali, a tudy se nám bez pochyby shledání našeho s císařem J. M. brániti chtělo.

Item, hejtman jich volený Kašpar Pfluk o nás a proti nám beze všeho gruntu, smyšleně a nestydatě rozpisovati směl, že sme dvě města naše, Kadaň a Most mocí vzíti dali, a že sme tehdáž tažením naším skrze království České znamenité škody zdělali, i toho v tištěném traktátu svém doložiti směli, že jest městečko Manětín od lidu našeho válečného vybráno, a nad to i toho nepominuli, než o témž jiným zemím oznamovali,.napomínajíc jich, poněvadž by proti svobodám vysoce obtěžováni byli, aby jim pomocí a retuňkem svým přispěli.

Item, na přísný rozkaz náš lidu svému válečnému z pole domuov zase se navrátiti nerozkázali. Item, Thumbshirnovi jakožto zhoubci zemskému toho dopustili a tomu se dívali, že jest v království Českém s lidem válečným sem a tam táhl, Joachmstal a Přísežnici, statky naše dědičné, k tomu Chomutov, Loket, Falknov a některé jiné statky obyvateluom království Českého mocí vzal. Item, nejvyšší hejtman jich Kašpar Pfluk s Tumshirnem srozumění a shledání svá častá míval, jeho na panství a gruntech svých přechovával a všelijaké pohodlí činil, a kdybychom se o Jochmistal pokusiti byli ráčili, ten retovati chtěl a k tomu pinty týchž barev jako císaře J. M. a naši nepřátelé měli a je nosili.

Item, témuž Tumshirnovi v jeho zlém válečném předsevzetí mohouc lidem svým válečným uškoditi, toho neučinili ani proti němu se nezasa-dili, než když sme my skrz království České k císaři J. M. pokojně táhli, hned jest vojenské vyzdvižení v zemi a vytažení se stalo. K tomu také Žatečtí do města nás pustiti nechtěli, než jak sou to sami vyměřili ve třidcíti neb nejvíce ve čtyřicíti koních.

Item, v tištěném traktátu, vše k většímu proti nám lidu obecního pozdvižení, toho smyšleně doložili, jakoby markrabě Albrecht vyznati byl měl, že císař J. M. chce království České mocí podmaniti a dědičné učiniti.

Item, někdejší kurfiršt saský s služebníky svými u vězení pravil a dobrovolně vyznal: že sou jeho na tom ubezpečili, že s Tumshirnem jemu na pomocproti císaři J. M. a nám táhnouti chtí, žádnou měrou jeho opustiti že nemíní; a když jest se od téhož Tumshirna výš psaný vpád a škoda do království českého stala, ještě proto Kašpar Pfluk s Tumshirnem pospolu byli a srozumění další mívali.

Item, profani a spíže aby k vojsku císařskému a našemu vezena nebyla, zapověděli, a ti, kteříž všelijak nás, dětí, života, důstojenství a vrchnosti naší i zemí našich žádostiví byli a o to usilovali, ti v zemi trpíni a všelijak fedrováni byli.

Item, posudní nám ode všech tří stavuo svolené i také cla naše pomezní zapověděli.

Item, Grispeka radu naši bez vyslyšení do vězení vzali a potom na závazek neobyčejný vydali.

Item, osobám království České zapověděným zase do země se obrátiti dopustiti a ty, kteří proti nám přečinili, gleitovali a osobu slibem zavázanou z závazku propustiti chtěli, i jiné věci před se brali etc.

Protož jeden každý znáti a tomu snadně rozuměti muože, že nám taková věc do těch, kteří sou z počátku bez všelijakých příčin, nešetříc nás v tom jako krále a pána svého, směli to před se bráti, protimyslná a nesnesitedlná jest a býti musí, té nepochybné víry souc, že i Vy, kteříž ste o tom vědomosti neměli a na ten způsob pečetí Vašich k takovému spuntování nepřivěšovali, že toho na sebe nepotáhnete, nébrž lítost, což jest se proti nám stalo (znajíc nás nevinného), nad námi míti budete, tak jakž ste osobu naši v přiznání Vašem zřetedlně vymínili, že těmi zápisy, kteréž ste mezi sebou učinili a pečetmi stvrdili, nic nového a prvé nebejvalého ani toho, což by proti nám býti mělo, před se ste nebrali etc. A poněvadž to spuntování proti nám zřetedlné jest, a v tom, jakž dotčeno jest, přečiněno, Vás všech i jednoho každého napomínáme poroučejíc, abyste od takovejch závazků a spuntování hned pustili a nám beze všeho meškání a všelijakého prodlení jedenkaždý psanou neb oustní odpověď dali, a kteří se tak zachováte, nebude se Vám potřebí obávati, abychom skrze Vaše pečetění a závazky jakou těžkost k Vám nésti a pánem Vaším nemilostivým býti měli, nébrž Vám tímto listem naším připovídáme, že proto žádným trestáním k Vám přikročiti ani toho Vám nemilostí naší královskou zpomínati neráčíme, kromě těch, kteří sou na důstojenství a mocnost naši královskou sáhli a proti nám skutečně přečinili; a kteřížby ještě předce podle nich státi a jim pomáhati chtěli, k těm se podle náležitou a slušnosti i spravedlnosti zachovati ráčíme. Souc té milostivé a dokonalé naděje k Vám ke všem i k jednomu každému z Vás, že jich proti nám v ničemž nezastanete, nýbrž v čas potřeby nám, jakožto králi a pánu Vašemu, proti nim, neb ste se s výmínkami v ten závazek, pokudby proti nám nebylo, uvésti dali, ale již provinění jich proti nám zjevné a zřetedlné, jak svrchu dotčeno, jest, raditi, pomáhati a při nás státi budete; a my tolikéž, jakž toho vejš dotčeno, k tomu se milostivě poddáváme, což jest předešle ve dskách bylo, že to zase obnoviti, nad řádem a právem, svobodami, privilejími království českého ruku naši královská držeti a toho obhajovati ráčíme. Á což se položení sjezdu na den svatého Víta nyní příštího na hrad Pražský dotyce, poněvadž sme my ani poslové naši k tomu sjezdu nepovolovali, Vám poroučíme, přikazujíc, abyste se na ten sjezd ke dni svatého Víta nesjížděli, neb my Vám milostivě připovídáme, že z království Českého nevyjedeni, leč prvé všem stavům sněm obecní, neprodlévajíc, položíme a to všecko, co se svrchu píše, vyřídíme a což by našeho i království Českého a stavův dobrého a užitečného bylo jednati ráčíme, tak že sobě žádný ničehož slušně do nás ztěžovati nebude míti.

I znajíc jistu a milostivu vůli naši býti, nepochybujem o Vás všech i jednom každém obzvlášť, že se v tom ve všem, jakž svrchu dotčeno, poslušně, jako věrní poddaní naši zachováte, a my Vám to vší milostí naší královskou zpomínati a nahrazovati ráčíme.

Dáno v městě našem Litoměřicích v pátek po slavném hodu seslání Ducha svatého léta 1547 a království našich římského sedmnáctého a jiných jedenmecítmého.

LEITMERITZ, 1547, 3. Juni. - Aus den "Akten aller Handlungen".

Wir Ferdinand etc. entpieten den wolgebornen, gestrengen, ernvesten, erbern und ersamen, unsern lieben Getreuen, Herrn, Kitterschaft, Manschaft, denen von Prag und anderen Stetten, auch Ambleuten und allen unsern Underthanen in unserm Künigreich Behaim unser künigliche Gnad und alles Guts, Lieben,. Getreuen! Als ir dieser ver-schiner Zeit auf gemainen Landtagen durch unsere auch eure Gesandten an uns nit ainmal in Under-thenigkait gelangen und bitten lassen, das wir aus vilerlai Ursachen und uns zu Gutem, auch zu Erhaltung Rechts und Ordnung und zu Verhelfung ainem jeden seiner Gerechtigkait in unser Cron Behaim ankumben, ob dem Recht und Ordnung auch den Privilegien und Freihaiten gemelter Cron, genediglich Hand haben wolten, welches wir dan genedigist gethan und am eeisten, so es gesein mügen, nach glücklicher Verrichtung aller der Sachen, darüben wir mit der Röm. kays. Mt. unserm lieben Brüder und Herrn, wider den Feind und unsern Widersacher, den Echter, derohalben wir dem Almechtigen danksagen, zu thun gehabt, in die Cron Behaim in unser Stat Leitomeritz an heut ankumben, des entlichen Willens zu allem dem, so neben dem Recht und Ordnung, auch den Privilegien gedachter unser Cron Behaim uns und meniglieli pillich zugepürt, zu verhelfen und darob genedigist Hand zu haben gedenken.

Nachdem aber ungezweifelt die jenen, so auf gemainem verschinem Landtag zur Zeit ascensionis domini auf dem Prager Slos gewesen, unsere Beschwerungen nit allain von unsern Gesandten, so dazumal mundlich fürbracht, sonder auch aus unser Instruction vernomben, was dieser Zeit her von etzlichen under ainem Schein, welches villeicht ir vil und der maist Tail nit verstanden, wider uns furgenomben, dardurch ir nit ain klaine Antzal aus Unwissenhait, was also dardurch gemaint und betracht wirdet, zu Bekantnuss irer Pundnuss (als hetten wir etwas des, so wider und gegen den Privilegien, Freihaiten, Recht und Ordnung und zu gentzlichem Verderben unser Cron Behaim sein sollte, für die Hand genomben und darin uns doch zu kurz geschieht, Betracht haben), ein-gefurt worden. Zu welchen, wo sie änderst aus Unwissenhait in Mainung ferres Unrats und Unfridens in der Cron zu verhütten, zu obgemelten Verpundnussen ire Insigl angehangen, wir kain sonders ungnedigs Gefallen oder Beschwerung tragen, weder nichts des, so inen zu Nachtail sein möchte, wider sie furzunemben gedenken, sonder dermassen, wie wir uns gegen den Stenden merken lassen und inen befolen, wan sie sich solcher Pundnuss ledig zelen werden, das wir inen alsdann die Verschreibung wegen Beschutzung Rechts und Ordnung, auch der Lans-Privilegien, wie sie es darbringen werden, daz es zuvor in derLand-tafl vor der Prunst gewesen, widerumb einschreiben und einleiben wollen. Wie wir dan bisher nit anders gesint, sonder alles das, wan die Verpundnussen aufgehebt und cassieri werden, in die Landtafel (wie jetzt gemelt) einleiben lassen, und alles das, so ainem christlichen und gerechten Künig, als Liebhaber der Cron und seiner getreuen Underthanen, wol zu thun gepuret, volf ziehen und zu dem allem mit der That verhelfen wellen, nichts anders darinnen betrachtend, allain das dem Armen so wol als dem Reichen die Gerechtigkait mitgetailt und die Stende und meniglieli bei Recht, Gericht und Ordnung auch den Privilegien und Freihalten verbleiben und darinnen von uns genedigist geschützt möcht werden. Dan ungezweifelt ist euch auch wol bewust, das bei Erhebung der Landtafl under anderm ain Artikel klerlich gestelt worden (was zuvor in der Landtafel gewesen, das soliches widerumb ver-neuert und intabuliert werde, wie der Artikel ferrer mit sich bringt) deme wir dan nie entgegen, das soliches nit geschehen soll, gewesen, aber gleichwol der Zeit her, so die Landtafl verprunnen, hat man nie bei uns angehalten noch uns, das das jenige, was man jetz sucht und furnimbt, in die Landtafel eingeen solte, angelangt. Dann wo uns soliches angezaigt und wir darumben angesucht weren worden (da wir allein wegen geV mainer Sach ainen Landtag gehalten) wolten wir demselben zugleich als jetzt nit zu wider gewesen sein etc. Und ist also aus uns, den Stenden noch sondern Personen nichts abgangen oder erwünden, daii das Recht und die Ordnung alwegen seinen Fortgang gehabt. Aber unangesehen des alles haben sie sich in neue Pundnus und Verschreibung eingelassen, Zusammenkünften wider und uber unser Verpot, auch Versamblungen zu Prag im Collegio gehalten, gemaine Landtag inen selbst verschoben, sich wider unser öffentliche Widersacher und Feind mit Johans Friderichen, gewesnem Churfürsten in Schriften eingelassen, den inen, so sich zu iren Verschreibungen und Pundnussen nit bekandt, ernstlich gedroet, selbs under ineii Steur angeschlagen, ain obristen und andere Befelsund Feldhaubtleut aufgeworfen, gemaine Beraitschaft aufgericht und wie sie sich ferrer bei dem gemainen Aufpot verhalten sollen, geordent, uns zuvor darumben als irem Künig und Herrn kain Anzaigung gethan, sonder dermassen noch andere Handlung furgenomben, als were das Künigreich one ainen Künig und Herrn. Und als wir durch unser Cron Behaim gen Eger zu hochgedachter kays. Mt. zu Gutem, Beschutzung und Beschirmung gedachter Cron unsern Durchzug fridlich genomben, haben sie uber unsern entlichen Befel das Aufpot geen lassen, ir Kriegsvolk ins Feld abgefertigt, das Gepirg und die Walder an den Grenitzen verhauen und besetzen lassen, dardurch sie uns on Zweifel unser Zusamenkunft mit der kays. Mt. weren wellen. Item, ir erkiester Feldhaubtman Casspar Pflug hat von und wider uns (aber gleichwol on allen Grund) unverschambt ausschreiben dürfen, daz wir unsere Stet Cadan und Brixen mit Gewalt einnemben lassen und das wir auch dazumal mit unserm Durchzug treflichen Schaden dem Land zugefugt, auch diz in ainem ausgangen öffentlichen Truck zu melden und mit anzuhangen nit underlassen, das das Stetle Ma-netin von unserm Kriegsvolk geplündert worden, und uber ditz alles haben sie nit underlassen sonder auch andern Landen darinnen Anzaigung gethan und sie vermant, dieweil sie wider ire Freyhaiten höchlich beschwert weren, das sie inen eilends zu Hilf und Rettung kumben wolten. Ferrer auch uber unsern ernstlichen Befel, haben sie ir Kriegsvolk aus dem Feld anhaimbs nit abgefordert. So haben sie auch dem Thumbshirn, als ainem Landbeschediger zulassen und zusehen dürfen, das er in unser Cron Behaim mit seinem habenden Kriegsvolk hin und her gezogen, unser Aigenthumb Jochimstal und Pressnitz auch Chomotau, Elbogen, Falckhenau und andere Guter etzlichen Inwonern der Cron mit Gewalt eingenomben. Item, ir Obrister Caspar Pflug hat mit dem Thumbshirn seine Zu-sambenkunft gehalten und Verstand mit einander gehabt, ine auf seinen Herrschaften gehaust, ge-hoft und alle Furdrung gethan. Darzu die Feld-zaichen, so der kays. Mt. und unsere Widerwer-tige gefurt, auch getragen und wo wir uns umb den Jochimstal hetten angenomben denselben entsetzen wellen. Item, als sie dem Thumbshirn in seinem pösen Furnemben einen Widerstand mit irem Kriegsvolk wol thun hetten mügen, ist von inen nit beschehen, noch sich wider ine gesetzt. Als aber wir zu der kays. Mt. durchs Land (wie gemelt) fridlich zogen, hat von Stund an das Aufpot und der Anzug geen müssen. Zudéme so haben uns die von Satz in die Stát nit anders, dann wie sie es ausgemessen, mit dreissig oder aufs meist vierzig Pferden einlassen wellen-Item, in ainem öffentlichen Track haben sie ain Bekantnus Margraf Albrechten von Brandenburg zu ainer desto merern wider uns Aufrur und Ent-pörung ausgeen lassen, darin er bekant haben soll, das die kays. Mt. Willens were, die Cron Behaim mit Gewalt zu zwingen und erblich zu machen. So hat auch der gewesne Churfürst in seiner Gefencknus mit seinen Dienern gutwillig anzeigt und bekant, das sie entliche Vertröstung empfangen, dass der Thumbshirn von entlichen aus dem Pund die Zusag gehabt neben ime dem Echter zu Hilf zu ziehen und kainswegs zu verlassen. Und als vom Thumbshirn obangeregter Schaden im Land geschehen, seind noch uber so-liches gemelter Pflug und Thumbshirn bei einander gewesen und ferrere Vergleichung mit einander gepflogen. Item, Profiant und victualia haben sie verpoten, zu der kays. Mt. und unserm Leger zu füren. Diejenigen, so uns und unsern Kindern nach unsern küniglichen Eeputationen, Eer, Leib Land und Leut getracht, noch uber alles im Land gelitten und in alle Weg gefordert. Item, das Piergelt, so uns von allen dreyen Stenden ainhel-liglich bewilligt auch die Grenitz-Zöll. zu geben, verpoten. Item, den Griesspecken, unsern Rat in Gefengnus unverhört einnemben lassen, und dann widerumb auf ungewondliche Verstrickung ausgelassen, denjenigen, welchen das Land verpoten, wieder einzukumben erlaubt und die so wieder uns gehandelt, vergleitet, der Verstrickten seiner Bestrickung los wollen machen und andere mer Sachen furgenomben. Derhalben kan ain jeder bei sich selbs wol abnemben, das uns soliches wider und gegen denen, so anfenglich on ainicherlai Ursach, unver-schont unser als ires Königs und Herrn, dasselb furgenomben, zu Gemüt geen muss und kainswegs leidlich sein kann noch mag, der ungezweifelten Zuversicht, daz auch ir so darumen nit gewusst und dergestalt zu iren Pundnussen die Insigl nit angehangen, soliches auf euch nit ziehen, sonder in deme, was uns also begegnet (in Ansehung das wir im Fai unschuldig, wie dan eure Condition und.

Excuption in eurer Bekantnuss, darinnen ir unser Person ausnembt, klerlich mit sich bringt, nem-lich das sie mit den Verschreibungen, so sie zwischen einander aufgericht und mit Sigln bekreftigt, nichts Neues und so zuvor nit gewesen, noch auch das wider uns sein solte, fürgenomben) ain Mitlaiden haben werdet, dieweil dann soliche Pundnus klerlich wider uns ist und in deme wie gemelt wider uns gehandelt. Dem allem nach wellen wir euch hiemit vermant und auferlegt haben, das ir von solichen euren Pundnussen und Verschreibungen alspald absteet und uns ein jeder aus euch on allen Verzug und unseumblich ain schriftliche oder mundliche Antwurt darauf gebet. Damit aber ir, die ir euch also verhalten werdet, nit besorgen dürft, das wir gegen solicher eurer Pundnus und Besiglung ainiche Beschwer zu euch tragen und mit Ungnaden gegen euch bewegt sein wolten, wellen wir euch in Kraft ditz unsers Briefs zugesagt haben, das wir dardurch mit kainer Straf zu euch greifen, noch soliches euch zu Ungnaden zuzumessen gedenken, ausser-halb deren, so unserer Reputation und Hochait zu nahent gangen und sich derselben angemast auch wider uns mit der Tat gehandlt, gegen denselben und denjenigen, so fort darinen neben inen steen und inen helfen wolten, wellen wir neben der Pillikait und Gerechtigkait handien und verfaren. Und versehen uns darauf zu euch allen und jeden insonderhait, ir werdet sie gegen uns als eurem Künig und Herrn in nichte fordern, noch bei inen steen, sonder euch derselben genzlich massen und im Fai der Not uns wider sie hilflich, rathlich und beistendig sein, dieweil ir euch in dieselb Pundnus mit Beding und Condition (soferr es wider uns nit sein wird) eingelassen und aber numals die Verprechung öffentlich und unwider-sprechlich wider uns, wie obgehört ist. Dann wir noch, wie obgemelt, des genedigen Erpietens alles das, so zuvor in der Ladtafl gewesen, wiederumb einleiben zu lassen, ob dem Recht, Gericht, Ordnungen, Privilegien und Freyhaiten der Cron Be-heim Hand zu haben, dieselben zu schützen und zu schirmen. Sovil aber die angesetzte Zusammenkunft auf das Prager Slos Viti schierst belangend,dieweil wir noch unsere Gesandten zu solicher Zusammenkunft nit bewilligt, dawegen an euch unser ernstlicher Befel, das ir auf bestimbten Tag Viti zu gemelter Zusammenkunft nit erscheinet, dann wir euch hiemit gnediglich zusagen, das wir aus unser Cron Behaim nit verrücken sondern ee und zuvor allen Stenden einen gemainen forderlichen Landtag bestimben und ausschreiben lassen und alles das, wie oberzelt verrichten, auch dasjenige, was unser, der Cron Behaim und der Stende Gutes und Nutz sein wirdet, darinnen Handlung furnemen und uns dermassen erzaigen wellen, darob sich niemandts zu beschweren haben wirdet. Und seind also zu euch allen und yeden insonderhait der genzlichen ungezweifelten Zuversicht, ir werdet euch in disem allem (wie obgemelt) alles Gehor-sambs als unsere getreue Unterthanen verhalten und erzaigen, das wellen wir in allen Gnaden erkennen.

Geben in unser Stat Leitmeritz den dritten Junii anno etc. im xlvii unserer Reiche des römischen im xvii, und der andern aller im xxi.