Z akt "těch všech věcí."

Léta nahoře psaného v sobotu po sv. Jakubu, apoštolu božím, když jest na Bohuši Kostku z Postupic na Litomyšli bylo zavoláno, obeslání přečteno v tato slova:

Urozenému Bohušovi Kostkovi z Postupic na Litomyšli, věrnému našemu milému.

Ferdinand etc. Urozený etc. Jakož jest nám etc. Tu si ty, přijev do města našeho Starého Pražského, v domě svém schuze míval, lidi k tomu ponoukal, vedl a za puovoda se v tom podle některých postavil, aby se v Veliké kolleji scházeli i na jiných místech sjezdy a zapověděné zoumyslné i nebezpečné shromáždění mívali a držívali..... I poněvadž z toho ze všeho zřetedlně a světle se rozuměti muože, kterak a co si o nás králi a pánu svém dědičném obmýšlel, jednal, puosobil a před se bral: protož tobě poroučíme, přísně přikazujíc, aby ty v sobotu po sv. Jakube, apoštolu božím, nyní příštím, třidcátého dne měsíce července v hodinu jedenáctá na celém orloji před osobou naší královskou, knížaty a radami našimi na hradě našem Pražském beze všech a všelijakých výmluv osobně stál a toho se, proč si ty to všecko, jakž výš dotčeno, jednati, před se bráti, puosobiti a podjíti se směl, všeho spravil. A my se v tom etc....

Dán na hradě našem Pražském v sobotu po sv. Maří Magdaléně, léta 1547.

I dal jest týž Bohuše Kostka od sebe promluviti: že vedle toho obeslání jako poslušný stojí a poníženě J. M. Kr. žádá, že ráčí té věci do středy najprv příští odložiti; pak ačkoliv J. M. Kr. omluvu svou jest podal, však ještě v tom nedostatek má a něčeho k tomu potřebuje, žádajíc vždy a prosíc za odložení, aby toho, což mu potřebí ještě, mohl J. M. Kr. podati, neb se v soud s J. M. dáti nechce, než toho vedle obeslání naň vyšlého zprávu učiniti. A při tom za přímluvu k J. M. jest žádáno.

Skrze pana hejtmana markrabství Moravského odpověď dána: že J. M. Kr. poručil povědieti, že žádné potřeby toho odkladu znáti neráčí, neb jest jemu Bohušovi Kostkovi tejden lhůta dána, aby nevinu svou sepsal; pak chceli s J. M. Kr. v soud se dáti, toho roku mu vedle žádosti jeho přidati ráčí, pakli nechce, neráčí J. M. toho potřebu znáti.

Na to od Bohuše Kostky odpověď: že není na tom, aby se v jaké soudy s J. M. Kr. dávati měl, než tu žádost jest na J. M. vzložil, že k té zprávě některých věcí nedoložil a toho pod tím odkladem chtěl doložiti a zprávu dostatečnou učiniti, neb mu krátký čas v obeslání uložen a tak toho v tom čase vykonati nemohl; vždy prosíc, jestli jest možné, aby k tomu odkladu J. M. Kr. milostivě jemu povoliti ráčil. - Dále skrze pana hajtmana promluveno: chceli on Bohuše Kostka k těm svým artikulem co přidati, J. M. Kr. je přijíti i s radami J. M. vážiti ráčí. Při tom opět od něho Bohuši Kostky povědíno: že jako poslušný a poddaný na obeslání J. M. Kr. se jest postavil a na tom není, aby v jaký soud s J. M. se dávati měl, než vedle obeslání, jak čas postačiti mohl, toho jest zprávu J. M. Kr. učinil a dal a tak i tu zprávu v jazyku německém ještě J. M. podává, prosíc, aby ji milostivě od něho přijíti ráčil naposledy od pana hajtmana markrabství Moravského to povědíno: že jest on Bohuše Kostka víc než jednou slyšal vuoli J. M. Kr., pak chceli se toho obvinění spraviti a co dáti, což k soudu náleží, čísti, má toho vuoli. A tak on Bohuše Kostka slyšíc to, J. M. Kr. se na milost i na ne-milost dal a J. M., aby J. M. Kr. jej přijíti ráčil, jest za přímluvu prosil. Odpověď skrze pana hajtmana: že J. M. Kr. slyše poníženou prosbu jeho, že se na milost i na nemilost dává, tolikéž na přímluvu Jich M. jej Bohuši Kostku na milost i na nemilost bráti i jeho omluvu přijíti ráčí. Z čehož od téhož Bohuše Kostky jest poděkováno.

Aus den "Akten aller Handlungen" etc.

In obgeschribnem Jar am Sambstag nach Jacobi, als man auf denBohuschen Kostka geruft, hat man sein Beschickung verlesen lassen.

Ferdinand etc. Dem wolgebornen unserm lieben getreuen Bohusche Kostka von Postupitz auf Leitomisl. Wolgeborner lieber getreuer.... Da hastu, als du in unser Stat Prag kumen, in deinem Haus Zusambenkunft gehalten und andere darzu bewegt, darauf gefurt und dich selbst neben andern für einen Radelfurer ausgeben, daz sie in dem grossen Collegio zusamenkumen, auch sonst an andern Orten ungepürliche, verpotne, aigenwil-lige und geferliche Versamblungen und Zusamen-kunften halten sollen... Dieweil dan aus dem allem lauter und klar zu vernemben, wie du es unsers deines Kunigs und Erbherrens gemaint furgenonomen und gehandelt habest, so ist unser ernstlich Befel und Erforderung an dich, das du auf Sambstag nach Jacobi nechstkünftig den xxx Tag des Monats Julii umb auf Ur nach dem ganzen Zaiger alhie in unserm kuniglichen Sloss Prag vor unser kuniglichen Person, auch unsern Fürsten und Reten, so wir bei uns haben werden, one alle Ausred gewisslich und entlich aigener Person erscheinest...

Geben auf unserm kuniglichen Sloss Prag am Sambstag nach Mariae Magdalenae anno im xlvii, unserer Reich ut supra.

Nach Verlesung dieser Citation hat Bohusch Kostka von seinet wegen anzaigen lassen, das er auf ir kön. Mt. Beschickung als ein gehorsamer stehe und hat ir kön. Mt. underthenigist gebeten, die wolten soliche Sachen bis auf negstkunftigen Mit-woch verlegen, dann ob er gleichwol irer Mt. seine Entschuldigung uberraichen, so hab er doch noch ein Abgang darinnen und müsse etwas darzu setzen und fort umb Verlegung des Tags gebeten, damit er, was im vonnöten irer kön. Mt. noch uberraichen möchte, dan er sich mit irer kön. Mt. in kain Rechtfertigung begeben welle, sonder al-lain irer Mt. auf irer Mt. uber in ausgangen Beschickung derselben ein Bericht thun und hat daneben umb Furbit gebeten.

Ist ime durch den Herr Landshauptmann aus Merheren geantwurt worden, das ir kön. Mt. ime anzuzaigen befolen, das ir Mt. kain Noturft der Verlengerung des Tags nit erkennen und daz ime zuvor acht Tag Frist geben worden, in welicher er sein Entschuldigung wol beschreiben mügen, ob er sich aber mit irer kön. Mt. in Rechtfertigung begeben welle, so wellen ime ir kön. Mt. auf sein Anlangen den Termin erstrecken, wo aber nit, so erkennen ir Mt. kain Noturft zu Verlegung des Tags.

Ist darauf von dem Bohuschen Kostka geantwurt worden, das er nit gesönt sey sich mit irer kön. Mt. in Rechtfertigung zu begeben, sonder hab alain derhalben umb ein Erlengerung des Tags gebeten, das er etliche Sachen noch nit in Bericht gesetzt, weliche er in solicher Zeit darzu setzen und irer kön. Mt. ein volkomen Bericht thun wellen, dan ime in der Beschickung ain kurzer Termin angesetzt gewest, also das er dasselb in so kurzer Zeit nit enden mügen und fort an ir kön. Mt. gelangen lassen, ir kön. Mt. geruchten zu soli-chem gnedigist zu bewilligen. Darauf ime von dem Herrn Landshauptman angezaigt worden, ob er was meer zu solichen seinen Artikln hinzusetzen welle, das ir kön. Mt. soliches entphahen und sampt derselben Reten erwegen wellen. Da ist abermals von dem Kostka geredt worden, das er sich als ein gehorsamer und untertheniger auf irer kön. Mt. Beschickung gestelt und nit gesönt sei, sich mit irer kün. Mt. in Rechtfertigung zubegeben und als er irer kön. Mt. zuvor auf derselben Beschickung, sovil die Zeit geben, ein Bericht gethan, so uberraiche er hiemit irer kün. Mat. noch einen Bericht in teutscher Sprach verfast und bitte ir Mt. wellen solichen von ime gnedigist annemen. Zum le sten ist von dem Herrn Haubtman aus Merheren ime ange-zaigt worden, das er Bohusche Kostka meer dan ainmal irer kön. Mt. Willen vernomben, ob er derhalben, darumb er beschuldigt wirt, ein Bericht thun oder was, so zu dem Rechten gehörig, verlesen welle, das soliches bey im stehe. Und nachdem er Bohusche Kostka soliches vernomen, hat er sich irer kön. Mt. auf Gnad und Ungnad ergeben und umb Furbit gebeten, ir kön. Mt. gerechten ine auf Gnad und Ungnad anzunemben. Ist ime von dem Herrn Haubtman aus Merheren geant-wurt worden, das ir kön. Mt. in Ansehung der unterthenigisten Bit, daz er sich auf Gnad und Ungnad ergibt, auch der Furbit ine Bohusche Kostka auf Gnad und Ungnad annemben. Umb weliches er Bohusche Kostka gedankt