Desky zemské s nápisem "sněmové červení od 1. 1541 do 1582" v českém archivu zemském.

Jakož jsou stavové království Českého na sněmu obecním jminulém, kterýž držán byl na hradě Pražském při přítomnosti J. M. Kr. léta 1547 v úterý u vigilií sv. Bartoloměje, apoštola božího, jisté osoby k srovnání mince, stříže a zrna volili, kteréžto osoby to všecko s probíři J. M. Kr. a zemským zpróbujíc a vyhledajíc, aby na ouředníky a soudce zemské, na plný soud zemský vznesli, tak aby úředníci a soudce zemští s týmiž osobami, ze všech tří stavuov k tomu volenými, dále s J. M. Kr. o to jednali, rovnali a na místě postavili, jakby ty všecky mince v království Českém na jaké zrno mincovány a po čem by brány býti měly: a protož J. M. Kr. s ouředníky a soudci zemskými a radami J. M. Kr. i také s osobami od stavuov k tomu sněmem vydanými, tak to jest na způsob a do času, jakž níže položeno, to naříditi ráčil, kteréžto nařízení má státi a neporušitedlně od J. M. Kr. i dědicuov J. M. Kr. i ode všech stavuov až do patnácti let pořád zběhlých zachováno býti; a proti tomu J. M. Kr. stavuom panskému a rytířskému království tohoto až do těch patnácti let pořád zběhlých, aby polovici desátku, kterýž podlé smlouvy mezi J. M. Kr. a stavy dskami zapsané J. M. náleží, dáváno nebylo, frystuňk dávati ráčí. A což by na gruntích které osoby z stavuov panského a rytířského zlata neb stříbra na týž frystuňk uděláno bylo, krom těch statkuov a zbuoží, na kterýchž sobě J. M. Kr. hory a kovy vymíniti pozuostaviti jest ráčil, to J. M. Kr. stříbra hřivnu po puol páté kopě gr. č. a lot zlata fejnu za čtyři zlaté uherské aneb za tři kopy gr. č. platiti až do těch patnácti let má; však po vyjití těch patnácti let má zase z tohoto narovnání i strany mincování, stříže i stříbra kupování a frystuňku sjíti a na staré zrno české, na jaké se těchto časuov u Hory Kutné mincovalo, přijíti. A jak při tom času J. M. Kr. neb dědicové s stavy království českého strady zrna a mincování též i silberkaufu dále se snésti ráčí, to při tom stuoj; však jestliže v říši a zvlášť s knížetem Mauricem, kurfirštem saským, J. M. Kr. o zrno a minci prvé těch patnácti lét narovnati se a stavuom království Českého na sněmu obecním to oznámiti ráčí, tak aby i v tomto království na budoucí časy snesení se státi mohlo, to se při J. M. a jednání stavuov s J. M. Kr. zůstavuje, však kteříž frystuňky dědičné, pořádné v tomto království aneb jiné smlouvy s J. M. Kr. předešle mají, ti se v to nepotahují. A protož aby podlé tohoto snesení J. M. Kr. to opatřiti a rozkázati ráčil, aby prubéři J. M. Kr. i také zemský prubíř hned všecky mince z jiných zemí, kteréž na tento čas v království tomto jdú aneb potom by jíti mohly, vždycky v každých čtyřech nedělích zpróbovány a hned posazeny, po čem by která z nich proti české minci, kteráž se na ten čas mincovati bude, brány býti měly, a jinač aby jich žádný nebral, ani od sebe vydával pod pokutu na to předešlým sněmem uloženu.

Item, nyníčko se mincuje na Horách Kutnách takto: na jednu hřivnu sazenu pražskou neb horskou vchází osm tolarův a tři čtvrti, a drží jedna hřivna čistého stříbra čtrnácte lotův, tři kvintíky, jeden peníz.

Item, grošuov, kteříž toho času platí po devěti penězích bílých, vchází jich na jednu hřivnu sazenu osmdesát devět kusuov; drží jedna hřivna čistého stříbra šest lotuov, dva kvintíky, tři peníze.

Item, bílých peněz vchází jich na jednu hřivnu sazenu osmdesáte čtyři gr. č. a každý groš sedm peněz bílých platí; drží jedna hřivna čistého stříbra pět lotuov tři kventíky.

Item, malých peněz vchází na jednu hřivnu sazenu 46 gr. č. a jeden groš čtrnácte peněz malých platí; drží jedna hřivna dva loty, tři kventíky, jeden peníz. Tak se nyní na Horách Kutnách mincovalo.

Item, proti tomu s J. Kr. M. a stavy tohoto království takto jest nařízeno: že se na tento čas na toto zrno až do patnácti let pořád zběhlých mincovati má, počnouc ode dne Všech svatých, tak jakž frystuňci od toho dne se počíti mají, aby na jednu hřivnu pražskú vcházelo i s minckostem též osm tolaruov a tři čtvrti, a těch tolaruov jedna hřivna čistého stříbra čtrnácte lotuov jeden kvěntík, jeden peníz pro remedium držeti má.

Item, proti tomuto jednomu tolaru má se bíti třidceti gr. č., každý groš za sedm peněz bílých aneb za čtrnácte peněz malých počítajíc, a má těch grošuov na jednu hřivnu vcházeti i s minckostem sto šestmecítma kusuov, dva peníze bílé, a jedna hřivna čistého stříbra šest lotuov tři kvěntíky má držeti.

Item, též bílých peněz má na jednu hřivnu vjíti šest set padesáte devět kusuov s polovicí minckoštu a druhou polovici minckoštu J. Kr. M. sám zastati má, a má jedna hřivna pět lotuov čistého stříbra držeti.

Item, též malých peněz má na jednu hřivnu vjíti sedm set třidceti tři kusy a též, jakž při bílých penězích oznámeno, s polovicí minckoštu; a má jedna hřivna čistého stříbra dva loty, tři kvěntíky držeti.

A to J. M. Kr. hned opatřiti ráčí, aby v zemích příslušejících k tomuto království i také ve všech jiných zemích dědičných J. M. Kr., nicméně i v království Uherském taková mince, kteráž se do těch patnácti let v království Českém mincovati a bíti bude, v té hodnosti a tak jakž v království českém posazena jest, brána byla.

Item, což se zlata a stříbra ven z země vezení dotýče, to má při zřízení zemském zuostati, tak kdož by se toho koli dopustil, aby touž pokutu zřízením zemským vyměřenou trpěl. Než všecko zlato a stříbro má do mince J. M. Kr. v svrchu psaném trhu prodáváno býti.

Item, kupcuom, židuom a jiným všem lidem všelijaké předešlé mince na zrno království Českéko bité, ty se pod pokutou zřízením zemským vyměřenou vekslovati, připalovati ani spouštěti nemají a zapovídají. Než kdožby takovou mincí měl, aby ji do mince J. M. Kr. proti slušné záplatě dodávali a nikam jinam.