MS. v archivu českého místodržitelství.

Jakož jest opět J. M. Kr., pán náš nejmilostivější, ráčil osobám z království Českého, z markrabství Moravského a z knížetství Slezských vyslaným některé artikule předložiti a podle toho rozkázati, aby po jich předešlém dobrém zdání J. M. Kr. podaném svú odpověď sepsánu J. M. Kr. oznámili: podle kteréhožto milostivého poručení J. M. Kr. jsou se týž osoby dnes spolu sešly a majíc o to obšírné rozmluvení toto od osob svých poddaně toliko oznamují.

Předkem, kdež J. M. Kr. oznamovati ráčí, z kterých příčin na budoucí sněm na hrad Pražský J. M. přijeti možné není, ani jiní poslové z království a zemí J. M. dědičných, čemuž osoby obeslané svrchupsané neřády jsou pro příčinu tu, poněvadž se takových znamenitých věcí a velikých dotýče, jestliže J. M. Kr. samé tu osoby nebude, že nikterakž tak užitečně ani spěšně to jednání předsevzato a zavříno z mnohých příčin nebude moci býti, tak jakž pak J. M. Kr. toho všeho od mnoha let jakým zpuosobem taková jednání jsou bývala, povědom býti ráčí. A protož by ještě naše ponížené zdání i žádost byla, pokudž by nejvýš možné, aby J. M. Kr. sám osobu svú na ten sněm na hrad Pražský jeti ráčil, rozvážíc sobě i to, co by lépeji bylo, sněmli říšský o měsíc dále, byloli by možné, protáhnouti a odložiti, čili ten sněm v království Českém před tím, kterýž pro takové znamenité potřeby držán býti by měl, osobu svou pominouti.

A pakliby vždy jinač býti nemohlo a J. M. Kr. neráčil moci na ten sněm do království Českého přijeti, tehdy jiného též obeslané osoby raditi nemohu, než aby J. M. Kr. krále Maximiliána a arciknížete Ferdinanda, Jich M., společně na místě svém vypraviti, aneb kohožby se J. M. zdálo, ráčil, aneb jinač, jakžby se koli J, M. Kr. nejlépe a nejužitečněji zdálo, to předsevzíti, ačby nejlíp bylo, aby J. M. Kr. sám osobně, jakž svrchu dotčeno, to vykonati ráčil.

A dále, kdež J. M. Kr. jest předložiti ráčil, aby na sněmu obecním v království českém s plnu mocí osoby vybrány byly od stavuov království českého a ty, aby sem do Vídně, poněvadž uprostřed zemí J. M. Kr. jest, přijely a spolu s vyslanými z jiných zemí o pomoc proti Turku, jakby předsevzata býti měla, jednaly a zavíraly: i k tomu artikuli obeslaní od osob svých nikterakž J. M. Kr. neradí, neb jest se obávati, že stavové království českého i jiní oudové k němu příslušející z starobylých zvyklostí a obyčeje se vyvésti nedadí a k tomu nepovolí, z čehožby se obávati bylo, žeby tou měrou takový sněm i pilné jednání se rozešlo a nic užitečného by zpuosobeno býti nemohlo; a chtěloliby co zjednáno býti, museli by se znova sněmové rozepsati a skrze to by daremní pruotahové přijíti mohli.

A protož mimo první dobré zdání J. M. Kr. oznámené strany toho artikule, nevěděli jsou co užitečnějšího při nich vyhledati, než aby to, což zjednáno má býti v království Českém na sněmu obecním spolu s vyslanými a zmocněnými osobami z jiných zemí, ouduov království českého, z království Uherského a z jiných dědičných zemí J. M. Kr., jednáno a zavřeno bylo.

A jakož také J. M. Kr. na osobách obeslaných toho milostivě žádati ráčí, aby v tom radu a zdání své oznámily, znajíc takové pilné nastávající potřeby, jakéby pomoci a berně k obraně a ochraně proti Turku v království českém a v jiných zemích, k němu příslušejících, na stavích žádati ráčil: na kterýžto artikul včerejšího dne, proč a z kterých příčin jest jim to nemožné učiniti ani také neznají, aby J. M. Kr. v tom co platného bylo, jsou oustně oznámily, začež ještě po níženě a poddaně prosí, aby J. M. Kr. je při tom zuostaviti ráčil.

Avšak po včerejším J. M. Kr. oznámení i toto ještě přidávají, aby J. M. Kr., když v jedné každé zemi předložení na sněmích učiniti by ráčil, i tím toho doložiti ráčil, že toho milostivě žádati ráčí, aby znajíc stavové příčiny a potřeby jim předložené, vyslaným svým, kterýchž na hrad Pražský s plnu mocí na sněm vypraví, obzvláštní o tom poručení učinili, aby předkem s stavy království Českého i jinými osobami na týž sněm vypravenými o jistou, stálou a platnú pomoc, kteráby se proti Turku předsevzíti a učiniti měla, mezi sebou jednali, rozmlouvali a všech cest, jakby v jedné každé zemi rovnost (poněvadž se všech společně dotýče) zachována býti mohla, vyhledávali; a tu cožby tak mezi sebou našli aneb se oč snesli, J. M. Kr. aneb J. M. vyslaným aby oznámili, a našloliby se na schválení J. M. Kr. aneb J. M. vyslaných, žeby tím a takovú pomocí opatření se stalo, to by při tom zuostaveno bylo. A pakliby J. M. Kr. aneb vyslaní od J. M. jakou jinú lepší, prospěšnější a užitečnější cestu stavuom oznámili a jim ukázali, nepochybné naděje jsou, že stavové na témž sněmu shromáždění, cožby jednom poznali dobrého, užitečného a jim možného, tak jakž jsou to vždycky rádi činili, ve všem se J. M. Kr. poddaně okáží.

Což se pak peněz v takové náhlé potřebě objednání dotýče, se vší pilností jsou o to rozmluvení měli a ve všech stavích nemalé než veliké nedostatky poznávají býti, a větší počet z předních osob jest, že více dlužný jsou nežliby jaké peníze hotové měly, avšak nicméně když se bohdá mezi pány a přátely své doniuov navrátí, majíc takovú žádost milostivu J. M. Kr. v paměti, rádi se po penězích ptáti a mohloliby co skrze osoby jich zpuosobeno býti, v tom žádné práce, jako poslušní poddaní J. M. Kr., nelitujíc, činiti chtí.

Též také co se králové Izabelly, jakby s ní od J. M. Kr. o ostatek, co jí má dodáno býti, urovnáno a na místě postaveno býti mělo a coby jí v knížetství Slezských J. M. Kr. postoupiti míti ráčil, dotýče: když na témž sněmu v království Českém J. M. Kr. to na stavy vznésti ráčí a příčiny i potřeby oznámí, nepochybují dotčené obeslané osoby, než že stavové v tom se k J. M. Kr. poddánu odpovědí svou okáží; neb oni na tento čas od osob svých, jakž tomu J. M. Kr. dobře milostivě rozuměti ráčí, nic k tomu raditi ani povolovati nemohu.

A protož J. M. Kr. poníženě prosí, aby již tuto druhou jich sepsánu odpověď, od nich dobrým a upřímným oumyslem podánu, milostivě přijíti a je déle zde nedržeti, nébrž milostivě zase domů odpustiti ráčil, neb pána Boha se dokládají, že mimo to na ten čas nic víc při sobě za radu lepší býti nepoznávají.

A s tím se J. M. Kr. jako pánu svému nejmilostivějšímu poručena činí a prosí, aby pánem a králem jich milostivým býti a zuostati ráčil.

Kopie im Statthalt.-Archiv zu Innsbruck Ferd. 191.198. - 3. d.

Nachdeme abermals die Römisch kun. Mt. oc unser allergenedigister Herr den verordneten Personen aus dem Kunigreich Behaim, Marggrafthumb Märhern und den Furstenthumben Schlesien, etlich Artikl fürgetragen und daneben ihnen gene-digist auferlegt, dass sie über ihr zuvor beschehen und übergebenes rathlich Gutbedunken darauf ihre schriftliche Antwort der kun. Mt. thuen sollen, auf solichen Ihrer kun. Mt. genedigisten Befelch haben sich obgedachte erforderte Personen auf heut zusamben verfüget und von den Sachen nach Notturft sich mit einander underredet, geben auch darauf Ihrer kun. Mt. folgende Antwurt:

Erstlich, als Ihr Mt. gnedigist anzeigen, aus waserlei Ursachen Ihrer Mt. unmüglichen, persondlichen auch (durch) andere Abgesandten aus Ihr Mt. Kunigreichen und andern Erblanden den Landtag auf Prager Schloss zu besuchen, haben die erforderten Personen aus der Ursachen (dieweil diese Handlungen grosse und hochangelegene auch wichtige Sachen betreffen) ungerne gehöret und sonderlich in Betrachtung, wofern Ihrer Mt. eigen persondliche Gegenwertigkeit nit vorhanden sein wirdet, dass die Handlungen keinsweges so erheblich, nutzlich und palt umb vieler Ursachen willen mügen abgehandlet und beschlossen werden wie dann soliches Ihr kun. Mt. von vielen Jahren her, was soliche Handlungen Abwesens Ihr Mt. eigenen Person guts gewirkt und ausgericht, wohl erfaren haben. Derwegen were nochmals der erforderten Personen Gutbedunken neben angehefter unterthenigster Bitt, Ihr Mt. wollten eigner ihrer kuniglichen Person (ob es Ihrer Mt. zum höchsten zu thuen müglich) solichen Landtag auf Prager Schloss genedigist besuchen und auch betrachten, was Ihrer Mt. pesser, gelegner und zuträglicher sei, den angesetzten Reichstag gegen Regenspurg auf prima Martii umb ein Monat zu prolongiren und zu erstrecken, oder aber den Landtag in der Cron Behaim, der umb so hoch angelegene Notturft willen sollte gehalten werden, mit Ihrer kunigl. Person zu meiden.

Do es aber Ihr Mt. je nit möglich solichen Landtag selbsten zu besuchen, so kundten die erforderten Personen Ihrer Mt. nit änderst rathen, dann Ihr Mt. schicken an ihrer Statt zu Haltung und Verrichtung desselben Ihrer Mt. geliebtesten Sohn, die kunigl. Wrd. zu Behaim und Erzherzog Ferdinanden samenlich oder aber wer Ihrer Mt. sonsten gefällig und wie Ihr Mt. anders derselben gnedigisten Gefallen nach zu desto besserer und bequember Ausrichtung soliches fürnemen und bestellen wollten, ob es wol am allerbesten und gelegenisten were, Ihr Mt. verbieteten (sic) soliches (wie obgedacht) selbsten personlich.

Ferner nach deme auch Ihr kun. Mt. ihnen furgetragen und angezeigt, dass aus den Ständen der Cron Behaim auf dem Landtag Personen zu einem Ausschuss erwehlet und folgents gevollmechtigt hieher gegen Wien, dieweilen diese Stadt mitter Ihrer Mt. andern Kunigreich und Landen lieget, geschickt wurden, mit den andern Abgesandten und gevollmechtigten Personen aus Ihr Mt. Kunigreich und Landen, wie und was gestalt den türkischen Kaiser stattliche Widerstand und die Hilf gegen ihne gethan möchte werden, Handlung zu pflegen und zeschliessen.

Zu solchem Artikl kunnen obgedachte Erforderte vor ihre Personen selbst Ihrer kun. Mt. keinsweges rathen, denn es ist sich zu befaren, es werden sich die Stände des Königreichs Behaim und derselben incorporierten Länder aus ihren alt hergebrachten Gebreuchen nicht führen noch bringen lassen und darein nicht willigen wellen, dar-durch willen abermals zu bedenken, dass solicher Landtag von wegen der grossen und wichtigen Sachen one Frucht zergeen wurd, und wofern man nochmals was fruchtbers und erhebliches ausrichten wollt, so musste man andere Landtage ausschreiben und die Zeit (daran nit wenig gelegen) vergebenlich und umb sonst zugebracht haben.

Derhalben so kunnen mehrgedachte erforderte Personen dieses Artikls halben Ihrer kun. Mt. über ihr zuvor übergeben ratsam Gutbedunken nichts möglichers bei sich befinden, dann dass dasjenig, was auf dem Landtag in Behaim soll gehandlet werden, auch durch die gevollmechtigte abgesandte Personen aus den andern incorporirten und Ihrer Mt. Kunigreich Hungern und andern Erblendern alda auf gemeinen Landtag auf Prager Schloss gehandlet und beschlossen wurde.

Als auch Ihr kun. Mt. oftgedachter erforderter Personen Rath und Gutbedunken genedigist begeru, wie und waser Gestalt die Steuer und Hilf dieser vorsteender Nott halber wider den Türken zu Beschützung und Bewarung Ihrer Mt. Kunigreich und Land auch derselben Unterthanen bei den Ständen des Kunigreichs Behaim und derselben eingeleibten Länder möchte angeschlagen und furgenomben werden, so haben doch auf solichen Artikl gestrigs Tags die erforderten Personen Ihrer Mt. ausfürlich mundlichen Bericht gethan, aus was Ursachen ihnen solches zu thun unmüglich und kunnen auch bei ihnen nit ermessen, dass Ihrer Mt. mit dem was beholfen sein mag. Darumben bitten sie nochmals ganz unterthenigist Ihr kun. Mt. wollten sie bei demselben gnedigist verbleiben lassen.

Aber doch über das ist ihr Gutbedunken, wann Ihr Mt. auf dem Landtage an einem jedtwedern Ort besonders den Fürtrag thun lassen werden, dass sie mit anheften Hesse, Ihr Mt. gnedigist Begeren were, die Stände wollten in Erwegnuss und Bedenkung der fürgefallen und hoch angelegen Nott ihren gevollmechtigten Gesandten, so sie auf den pragischen Landtag abfertigen sollten, auferlegen, damit sie mit den Ständen des Kunigreichs Böheim und den andern abgesandten Personen alles Fleiss handien und sich mit einander (keine mögliche Mittel und Wege auslassende und hindangesetzt) einer stattlichen, nutzlichen und entlichen Hilf wider den Türken verglichen, auf dass ihnen allen Ihrer Mt. Kunigreichen und Landen (nach deme es sie zugleich alle angehet) mit solicher Hilf ein Gleichheit gehalten und niemandts hierinnen Ungleichheit halber beschwert würde. Und was also bei ihnen allen (dass dardurch gebürliche und genugsambe Fürsehung beschehen möchte) für gut angesehen, beschlossen und Ihr Mt. oder derselben Abgesandten mit den Ständen also verglichen were, so liesse man es bei demselben verbleiben. Do aber Ihr Mt. oder Ihrer Mt. Gesandten bessere, annembere, nutzlicher Weg und Mittel fürzuwenden und anzuzeigen wüssten, so zweifelt den erforderten Personen gar nit, die Stände auf solichem Landtag werden sich gegen Ihrer Mt. in allem was nur muglich für das pest zu erkennen (wie solches alwegen zuvor auch gethan) aller Unterthenigkeit erzeigen.

Was dann Aufbringung des Gelts in so gar grosser Eil betreffen thut, haben sie sich auch ganz embsig mit einander davon unterredet und befunden, dass bei allen Ständen nit kleiner, sondern gar grosser Mangel verhanden und der mehrer Theil der fürnembsten Personen mehr schuldig sein, dann sie bereits pares Gelt haben, aber nichts minder, wellen sie für ihr Personen, wann ihnen der Allmechtig anheimbs verhilft, soliches Ihrer Mt. genedigisten Begerns underthenigst ingedenk sein und muglichen Fleiss fürwenden, ob sie bei ihren Herrn und Freunden Gelt ausbringen möchten, keinen Fleiss hierinnen als Ihr Mt. getreue Unterthanen sparend.

Betreifend die Kunigin Isabella, welicher massen zwischen der kun. Mt. und ihr von wegen des überigen aussteenden und Einraumbung etzlicher Schlesischer Güter ein Einigkeit und Vergleichung möchte getroffen werden, künnen die verordneten Personen vor sich Selbsten (wie Ihr Mt. bei sich ermessen mügen Ihrer Mt. hierinnen nichts rathen noch bewilligen, sondern wann Ihr Mt. solchen Handel auf künftigen Landtag an die Stände sambtlich bringen und die vorsteende und eusseriste Noth anzeigen werden lassen, so zweifelt ihnen gar nit, die versambleten Stände werden sich mit unterthenigister gebürlicher Antwort gegen Ihrer Mt. zu erzeigen wissen.

Derwegen bitten sie Ihr kun. Mt. ganz unter-thenigst, Ihr Mt. wollten diese ihre andere ganz guter getreuer unterthenigster Meinung beschriebne Antwort genedigist annemben, sie lenger alhie nit aufhalten, sondern ihnen genedigist anheimb Urlauben, dann sie bezeugen es mit Gott, dass sie über dieses auf ditzmal bei sich nichts bessers und erheblichers bedenken noch befinden mügen.

Und thuen sich hiemit Ihrer Rom. kun. Mt. als ihren allergnedigisten Kunig und Herrn ganz unterthenigst zu Gnaden befelhen, mit angehefter Bitt, die kun. Mt. wellen ihr genedigister Kunig und Herr sein und bleiben.