[V M. S. archivu města Prahy (č. 108) nalézají se při sněmu z r. 1561 ještě připsané přímluvy stavův k císaři za některé věci obecní a osobní; kteréž však do deskových sněmů úředně vepsány nebyly aniž tiskem byly uveřejněny.

Také se k J. M. C. všichni tři stavové na žádost Kateřiny z Sudomiře od dcery někdy Adama Řepického z Sudomiře a manželky Zdenka z Šternberka a na Blatné přimlouvají: jakož jest z poručení J. M. C. do komory české a rady obeslána byla, aby po někdy Adamovi Řepickém z Sudomiře, otci svém, z důchoduov, kterýchž se jest týž Adam z J. M. C. statkuov důchodu, též J. M. králové, slavné paměti, jsouc podkomořím na onen čas, dotýkal a k sobě na penězích přijímal, počet pořádný učinila; kterýžto počet, jakž zprávu dává, skrze Zdenka z Šternberka, manžela svého, vykonala a ten že při uvážení J. M. C. rad komory zůstává, aby J. M. C., jestliže by se co na témž počtu nedostávalo a za nebožtíkem otcem jejím pozůstalo, čehož by se mnoho najíti nemělo, pro mnohé věrné až do smrti stálé služby jeho Adama Řepického to prominouti a milostivě odpustiti ráčil.

Za probošta, Mistry, kolegiáty kolleje císaře Karla Čtvrtého, slavné paměti, v Starém městě Pražském, k J. M. C. všichni tři stavové se přimlouvají: aby J. M. C. pro zachování té kolleje a v ní učení tohoto českého národu, kteráž s velikým a znamenitým nákladem vystavena jest, aby před zkázou a pádem nastávajícím zachována býti mohla, z předešlých zadržalých berní, není-li odkud jinud, spomoženo býti mohlo, svou milostivou pomoc učiniti ráčil.

Též k J. M. C. o Petra Hlavsu z Liboslavě všichni tři stavové se přimlouvají: aby J. M. C. před osobu svú císařskú jej s odporníky jeho sročiti a s nimi slyšeti, anebo komisaře k vyslyšení té pře, jakž suplikací, J. M. C. od něho Petra Hlavsy podaná v sobě šíře obsahuje a zavírá, milostivě voliti a vydati ráčil.

Také k J. M. C. podle Jich M. arciknížat všichni tři stavové se o Zikmunda a Václava bratří Braumy přimlouvají: aby J. M. C. jim chudým bratřím, jakožto krevním přátelóm a nápadníkóm statku po někdy Krištofovi Křiveckém z Křivce, ujci jich, v městě Znojmě zůstalého, poněvadž ho odsouzeni jsou, nějakou částku uděliti ráčil.

Též od Albrechta, Jana, Jaroslava a Krištofa, bratří purkrabí z Donína, k J. M. C. všichni tři stavové se přimlouvají: aby J. M. C. jich bratří od nápadu statku Kynšperského po někdy Krištofovi purkrabí z Donína, strejci jich, zuostalého odcizovati neráčil, a při tom aby jim majestáty, listy i také znova stvrzená obdarování lenní na zámku Budešíně skrze Jana Šlibn, hejtmana krajského Horních Lužic z poručení J. M. C. zapečetěné a rodu jich náležité, jim vydány byly, o tom milostivě poručiti ráčil.

K J. M. C. také všichni tři stavové se přimlouvají za Jana Burjana z Potnštejna: aby J. M. C. tu věc mezi knížaty Minstrberskými s jedné a jím Janem Burjanem, jakožto synem a dědicem po někdy Zdenkovi odtudž z Potnštejna zuostalým, z strany druhé, kterúž jest J. M. předešle k jednání přátelskému k sobě přijíti ráčil, buď skrze osobu svou císařskou anebo komisaře J. M. to před sebe přátelským jednáním mezi nimi vzíti, anebo aby soudem spravedlivým k místnému a brzkému konci přivedena byla, o tom milostivé poručení učiniti ráčil.

K J. M. C. o Jana Půtu z Ryzmberka a z Švihova všichni tři stavové se přimlouvají: aby J. M. C. na městečku Přešticích a dvou vesnicích z statků zástavních tisíc kop gr. č. připsati a majestátem svým milostivě stvrditi ráčil.

Také k J. M. C. všichni tři stavové se přimlouvají o doktora Mateolusa: aby J. M. C. k tomu své milostivé povolení dáti ráčil, aby jemu na pomoc nákladuo, které jest na knihy Herbář pro dobré a užitečné stavům tohoto království učinil a vynaložil, z předešlých berní aneb nynějších 300 kop gr. č. na dodělání téhož Herbáře vydáno bylo.

Též všichni tři stavové k J. M. C. se přimlouvají za Jiříka Švejmicha: aby J. M. C. ráčil panu biskupovi Vratislavskému o tom milostivě poručiti, aby k statečku tomu, k kterémuž se týž Švejmich spravedlnost míti praví, jemu podle takové spravedlnosti, pokudž by ji měl, aby jí užiti mohl, dopomoženo býti mohlo.

O Karla z Bibrštejna a na Děvíně k J. M. C. všichni tři stavové se přimlouvají: jakož jest J. M. arci knížecí v suplikací ztížnosti své podal, aby J. M. C. o něho Karla z Bibrštejna, kterak by jemu jeho spravedlnost od cizozemcuo, J. M. kurfiřta sasského poddaných, nápomocna býti mohla, podle zápisu a smluv, kteréž J. M. s korunú túto, s okolními zeměmi má, státi ráčil, a jemu, aby k svému zase přijíti mohl, milostivě dopomáhati ráčil.

K J. M. C. všichni tři stavové na žádost Šťastného Křineckého se přimlúvají: aby J. M. C. městečku Rožďalovicím, pro chudobu jich, pro kterúž opravovati cest zlých při témž městečku nemohou, aby je nač opravovati dáti měli, clo milostivě jím dáti ráčil.

Za toto se k J. M. C. všichni tři stavové na velikú žádost některých osob z města Budějovic Českých vypověděných přimlouvají: aby J. M. C. Budějovským milostivé psaní a poručení, aby ty osoby vypověděné do statečků jich v městě i při témž městě zase vpustili a jim živnosti s manželkami a dítkami jich, jakž prvé, přáli, učiniti ráčil, poněvadž ty osoby vypověděné, že k ním oni Budějovští žádné jiné příčiny než tu, že jsou od víry pod obojí způsobou odstoupiti nechtěly, nemají, tu zprávu činí toho při tom, že jsou se oni kněžími pod obojí způsobou spravovaly, spravují a spravovati chtí, a nic toho, což by proti J. M. C. a dobrému řádu křesťanskému bylo, že jsou nečinily a činiti nemíní, nýbrž tak, jakž na lidi křesťanské náleží, v tom že se náležitě chovati chtí.

K J. M. C. též všichni tři stavové se přimlouvají na vznešení a žádost Adama. z Švamberka a na Volši, najvyššího sudího dvorského království Českého a Hendrycha bratra jeho odtudž z Švamberku: aby J. M. C. nad tím, co se jest na cle k J. M. C., jakožto krále českého, i jich bratří z Švamberka k pomezním neslušně stalo a se přihodilo, že Jiřík Čebrý z Hokova od Jana Tkadlce, cizozemce J. M. falckrabí při Rejně poddaného z Bručína, když jest týž Jan přes zápověd ven z země koně vedl a jemu od téhož celného zbraňováno bylo a jeho honil, tu při tom z ručnice zastřelen a zamordován jest, svú císařskú, křesťanskú, jakožto král český, ruku držeti a to milostivě opatřiti ráčil.

Také k J. M. C. všichni tři stavové se přimlouvají na žádost obyvateluov z krajuov Bechyňského a Prachenského stavu panského a rytířského k městu Budějovicím Českým přísedících: aby J. M. C. jim Budějovským, poněvadž jsou na předešlé J. M. C. poručení šraňkuov, kteréž jsou při městě Budějovicích na svobodné silnici na škodu a ublížení obyvateluov týchž krajuov zrušiti a zbořiti nedali, nýbrž je jinak a pevněji po takovém J. M. C. psaní a poručení, je zlehčivše, než jsou prvé byly, opraviti dali, a je až posavad zamykají, ještě milostivé psaní a přísné poručení, aby oni Budějovští takové šraňky zbořiti dadouc silnici svobodnou při témž městě propustili, učiniti ráčil.

Též se všichni tři stavové k J. M. C. přimlouvají o Petra Hořešovce z Libošína, kterýž v službě J. M. C. tehdaž královské v tažení polním do Turek zajat jsa mnohá léta vězněm byl, tak jakž jest J. M. předešle z milostivé vuole své císařské a lásky křesťanské i také na přímluvu arciknížete Ferdinanda J. M., též úředníkuo a soudcuov zemských pět set kop m. aby z komory J. M. C. jemu vydáno bylo, k tomu své milostivé povolení dáti a poručení učiniti ráčil, kterážto suma jemu až posavad, než toliko 36 kop m., dána a vyplněna není, aby J. M. C. takovou sumu jemu Petrovi jako člověku potřebnému z komory J. M. k živnosti jeho pro jeho věrné služby vydati milostivě poručiti ráčil.

Jakož jsou židé skrze suplikací svou na Jich M. stavy tohoto království žádost vzložili, najvýše pro milosrdenství boží prosíce, aby se za ně k J. M. C., pánu našemu nejmilostivějšímu, přimluviti ráčili, aby jim J. M. C. tu milost učiniti ráčil, aby již dosti ten malý počet, kterýž v tomto království jest, déle zůstati mohli, poněvadž se majestát krále Vladislava J. M., slavné paměti, aby v tomto království zůstávali a vyháněni nebyli, míti praví a jej ukázati chtí: protož stav panský a rytířský Jich M. arciknížat, pánuov svých milostivých prosí, aby se k J. M. C., pánu našemu najmilostivějšímu, za ty židy přimluviti ráčili, a též dva stavové tohoto království J. M. C. za to prosí, aby ten malý počet, což jich ještě v tomto království jest pozůstalo, déle zůstati mohli.]