Sine dato. (1565.) MS. souč. v archivu česk. místodržitelství.

Předkem, jakož sou stavové při korunování na onen čas J. M. Kr, poníženě prosili, aby J. M. všecky svobody, privilegia, dobré a starobylé pořádky a zvyklosti stavuom, jakž sou to předešlí králové čeští i J. M. C., slavné paměti, činiti ráčili, potvrditi ráčil, a J. M. C. ráčil jest milostivě připovědíti to vykonati, jakž také povinnost od J. M. stavuom učiněná na to se vztahuje, na kteroužto J. M. přípověď a povinnost stavuom učiněnú J. M. korunován jest, a stavové království Českého všecko, čímž sou J. M. C. jakožto králi českému, pánu svému povinni byli, to vykonali: i poněvadž se to strany potvrzení posavad nevykonalo, J. M. C. stavové poddaně připomínajíce prosí, aby J. M. C. to vykonati, všecka privilegia, svobody, dobré a chvalitebné starobylé zvyklosti a pořádky stavuom i také osobám obzvláštně, kdož co toho od předešlých Jich M. císařuov a králuov českých mají, bez prodlévání potvrditi a při tom jednoho každého milostivě zuostaviti ráčil.

A poněvadž J. M. C. z vuole pána Boha všemohoucího dědice míti ráčí, a podle privilegium království tohoto najstarší syn krále českého po smrti J. M. králem a pánem naším býti má: všichni tři stavové J. M. C. za to prosí, aby J. M. C. arcikníže Rudolfa J. M., pokudž možné, z Hispanie do tohoto království aneb ke dvoru J. M. vzíti a při J. M. arciknížecí některé osoby z stavuov panského a rytířského z tohoto království držeti ráčil, tak aby J. M. arciknížecí řeči české zvykati a naučiti se mohl.

Item, strany mezí a hranic s okolními kurfiršty a knížaty, poněvadž to na větším díle skrze komisí předsevzato jest a páni přátelé naši při tomto sněmu nemálo na nás se o to domlouvají, jak pod těmi jednáními vždy čím dále více do království tohoto přes meze se vkračuje a tudy mnohým osobám z stavuov i chudým lidem poddaným jich nemalé ztížnosti se činí: protož J. M. C. stavové poddaně prosí, aby J. M. tu cestu, kudy by to, což tak skrze komisaře začato, nemeškajíc předsevzato, na místě a konci postaveno a což odjato, zase navráceno býti mohlo, obmysliti ráčil, tak aby meze království Českého, též zemí k němu příslušejících, zužovány nebyly ale raději rozšiřovány; a v tom času, pokudž se to nevykoná, v ta místa, oč činiti jest, aby vkračováno buďto mýcením lesuov i jináč nebylo.

Item, jakož také Fojtland jakýmžkoliv způsobem od království tohoto jest odcizen, tak že na ten čas kurfiršt sasský jej drží: i poněvadž to proti privilejím, svobodám, zřízení zemskému a zápisuom se stalo, J. M. C. stavové prosí, aby J. M. tu cestu obmysliti a k tomu, aby dotčený Fojtland k ruce J. M. k této koruně zase byl navrácen, přivésti ráčil; tolikéž co se hrabství Kladského dotýče, aby J. M. také tu cestu obmysliti a poněvadž v koruně této leží k ruce J. M. se všemi duochody a užitky ujiti aneb někomu z obyvateluov tohoto království k koupení toho dopustiti a milostivě dopříti ráčil.

Item, co se krajiny Chebské a Loketské i jiných statkuov v říši k království tomuto náležejících dotýče: na to také jaká privilegia jsou, aby J. M. C. je potvrditi ráčil.

Kdež také od starodávna to bývalo, kteří by statkové odúmrtí na krále českého propadli, že J. M. nemají toho k komoře J. M. připojovati, ale zase to stavuom panskému a rytířskému; obyvateluom tohoto království odbývati, a to proto, aby stav panský a rytířský nehynul: což stavové J. M. C. předkládajíce poníženě prosí, aby J. M. C. ten starobylý pořádek v tom tak zachovati ráčil.

Item, J. M. C. stavové prosí, poněvadž v zřízení zemském světle jest to obsaženo, o které věci pořadem práva jedni k druhým přistupovati mají: aby J. M. C. nad tím milostivou ruku držeti ráčil, tak aby mimo pořádné soudy lidé jinam potahováni nebyli.

Jakož také předešle na jednom sněmu to jest nařízeno, že po suplikacích souzeno býti nemá: aby J. M. C. o tom poručiti ráčil, aby na tak mnohé suplikací sročení nevycházela, ale z které by se vyrozumělo, že ta věc, oč kdo suplikuje, k pořadu práva náleží a spěšného opatření nepotřebuje, to také při pořadu práva zůstaveno bylo.

Co se pak lidí poddaných, kteří již zhusta proti pánuom svým suplikujíce soudy i jinak mnohá zaneprázdnění činí a pod tím jedni od druhých čím dále více se pozdvihují, dotýče: poněvadž se to shledává, že mnozí zoumysla to proti pánuom svým před se berou, protož který koli poddaný toho by se dopustil a nic neprovedouc svévolně, bez hodné příčiny, pána svého k zošklivení, škodám a outratám přivedl, aby skutečně-podle zasloužení trestán byl.

Item, co se hor a kovuov vyšších i také frystuňkuov dotýče, poněvadž to se uznává, kdyby ta věc při starobylém zpuosobu a pořádku zanechána, jakž za předešlých králuov J. M. českých, byla, že by při tom mnohem větší dobré a užitečné J. M. C. a tohoto království se našlo, a hory tudy k vyzdvižení a vzdělání přijdou, nežli tak jak na tento čas jest to nařízeno: i J. M. C. také prositi, aby J. M. při takovém starobylém zpuosobu toho zanechati, a J. M. C. aby stavuom, jakž jsou předešle za to prosili i ještě prosí, frystuňky do pětimecítma let pořád zběhlých dáti ráčil; ač stavové tomu rozuměti mohou, že by některé osoby J. M. C., slavné paměti, tolikéž i J. M. C., nynějšímu pánu našemu, zprávu dávaly, jakoby stavové aneb osoby nějaký obzvláštní užitek svuoj skrze to obmýšleti měli, ješto že předkem a najvýše J. M. C. dobré, nedadouce žádnému tomu, kdož by takové zprávy dával, nic napřed, obmýšlejí, to bohdá vskutku shledati se moci bude.

Jakož také mnohé osoby ze všech tří stavuov to sobě nemálo ztěžuji, kterak připlavíce lidé poddaní jich i jiní obchodníci ku Praze lesy, tu že v prodávání a kupování lesuov těch překážka se jim činí, a zvláště pak skrze paušrejbera na hradě Pražském neb Pražany, a někdy také, jakž zpráva jest, i poručením z komory J. M. C. zapovídají, což vše mnohým z stavuov k nemalému ztížení a se škodou jest: i J. M. C. stavové také poddaně prosí, aby J. M. o tom, aby takové překážky v tom, čehož prvé nebývalo, se nedály, ale lidé to svobodně prodávati a k potřebám svým kupovati a obraceti mohli, milostivě poručiti ráčil; a ti, kteříž na vodách cel starodávních a vejtonních nemají, aby dříví na jezích svých nezdržovali, ale aby to svobodně bez překážky lidem k potřebám jich plaveno býti mohlo, pouštěli.

Item, cla pomezní a ungelty, kteréž jsou tak zvýšeny, že lid kupecký s mnohým zbožím x s voly jinam se obrátil a království tohoto míjejí, kudyž drahota na dobytcích i jiných koupích povstává a pod tím také předkem J. M. C. i všem třem stavuom na clech nemalá ujma pochází; a tolikéž za příčinou Plzeňských, kteříž podle majestátu svého žádných cel na pomezí nedávají, a to sobě jiní obyvatelé vysoce ztěžuji, jaké rozličné kontrabanty a handle, s jinými se spolčujíce, provozují a jim jich živnost tudy odjímají: i J. M. C. stavové prosí, aby to k rovnosti s jinými přivésti ráčil.

Item, strany skladu soli, kterýž proti starobylému pořádku jest zastaven, což stavuom i všem obyvateluom tohoto království, vyšším i nižším, na veliké ublížení a ztížení jest, i také formanuom, kteří rozvožováním té soli, buď do země nebo ven z země do markrabství Moravského, do Slezska a Lužic pracovali a zase jiné koupě ku pohodlé mnohým dodávali: J. M. C. také stavové prosí, aby J. M. takové obzvláštně vnově zaražené sklady i také zápovědi vyzdvihnouti a to při starobylém způsobu zuostaviti ráčil, neb kdyby to na dlouze průchod míti mělo, tehdy by mnozí z stavú k nemalé ujmě a ztížnosti i lidé jich o živnosti přijíti musili. [L. 1563 v pátek po sv. Diviši vydán byl arciknížetem Ferdinandem, místodržícím království Českého, mandát, aby sůl ne jinde než v Starém městě Pražském skládána byla: "Věděti dáváme všem obyvateluom Starého, Nového i Menšího měst Pražských, též všem formanuom, kteříž do týchž měst Pražských suol prostičnou vozí, že jest J. M. C. to milostivě naříditi ráčil, že toto království České vlastní svou solí, kteráž se v J. M. zemích Rakouských vaří, opatrovati a od Budějovic až ku Praze po vodě na šifích, na vořích i na vozích ji voziti a tak tou solí města Pražská i jiná v krajích fedrovati ráčí: i poněvadž jest J. M. C. z zvláštní milosti Pražanuom Starého města Pražského té soli, pokudž by stačila, i jiných cizích soli sklad k obci dáti ráčil, tak jakž obdarování J. M. C. jim dané v tom artikuli v sobě obsahuje a zavírá; protož všem, kteříž ste až posavad suol prostičnou buďto J. M. C. neb jinou překupovali a zase prodávali buďto formanuom neb obyvateluom měst Pražských, na místě J. M. C. poroučeti ráčíme, abyste, vědouc o takovém obdarování J. M. C., všelijakou sůl, kterouž skoupenou máte, ve dvou měsících od datum tohoto našeho mandátu pořád zběhlých vybyli a dále více í proti témuž obdarování pod propadením té soli nepřekupovali a v tom dotčeným Pražanuom Staroměstským žádné překážky nečinili; a tolikéž všem formanuom, kteříž až posavad tu prostičnou sůl do měst Pražských vozili, poroučíme, abyste ji ouředníkuom od nich k tomu zřízeným a žádnému jinému prodávali, nébrž v té věci podle téhož obdarování k dotčeným Pražanuom se zachovali, ač se chcete škody a pokuty uvarovati, nebo jmenovaní Pražané kupujíc takovou sůl, ji zase v slušnosti podle J. M. C. obdarování a každého času usazení, tak aby lidé obtěžováni nebyli, prodávati a v tom mírnost zachovati mají. Protož vědouce o tom, tím se strany té soli spraviti budete moci". (MS. v arch. města Prahy.)]

Item, J. M. C. stavové poníženě prosí, aby J. M. za to se přimlouvati neráčil, aby které osoby z knížat za obyvatele království tohoto přijímány býti měly: neb to proti privilejím a zvyklostem toho království jest, čemuž by stavové také nijakž povoliti a toho dopustiti nemohli.

Item, J. M. C. stavové prosí, aby J. M. práva vedení po rozsudcích, stanných právích, jistých zápisích žádnému zastavovati neráčil.

Item, Joachmstalští, kteříž práv tohoto království podnikati se zbraňují a k souduom vuobec vyměřeným stávati nechtí: aby v té věci mimo všecky stavy i také předkem osobu J. M. C. takové svobody nepožívali, poněvadž to zřejmě proti svobodám a zřízení zemskému jest.

Item, aby J. M. C. o tom, aby práva městská vuobec tištěna byla, poručiti ráčil.

Item, J. M. C. také stavové zato prosí, poněvadž úřad purkrabství kraje Hradeckého již dosti dlouhý čas prázdný zuostává, skrze což soud ten v kraji Hradeckém nařízený pro pohodlí lidské se nedrží, i také osoba jedna z úředníkuov v soudu zemském ubývá: aby J. M. C. takový ouřad, což J. M. najdřív možné jest, hodnou osobou podle starobylého pořádku a též privilegií a obdarování toho kraje Hradeckého opatřiti ráčil.