1567. Konc. v archivu Kutnohorském.

Jakož jste V. M. na nás strany hor J. M. C. na Horách Kutnách, že by se k snížení a ku pádu nachylovati a na nich se více se škodou než s užitkem J. M. C. dělati mělo, dotaz učiniti a na nás, abychom též o tom zprávu naši učinili, podati ráčili: V. M. toto za odpověď dáváme, že i nám poněkud s podivením, že v takovém nadělení božském, kteréž nyní na obojích horách jest, tyto hory J. M. C. takměř k nějakému snížení se schylovati mají a jestli že by pán Bůh všemohoucí ruku svou maličko v tomto svém božském nadělení pozavříti ráčil a lidu hornímu větší odrážka se dála, tehdy jest se obávati, aby k znamenitému snížení a ku pádu nepřišly, na čem by i toto království České a komora J. M. C. nemalou škodu pocejtiti mohla. Kudy pak to jde, že J. M. C. toho božského nadělení žádných užitkův nebéře, tomu my gruntovně vyrozuměti nemůžem; nebo předešle polovici stříbra v rudách a v kyzích do hutí jest nepřicházelo, jak tohoto času přichází, a proto J. M. C. ráčil jest užitky z týchž hor míti, a nyní od několika let na týchž horách nadělení božské se nachází, tak že vedle prub každého týhodne na 300 h. stříbra a výše z obojích hor do hutí přichází, avšak k tomu ke všemu dluhové na tisíce na minci se uvozují a mnohdykráte nákladníkuom a dělníkuom, že se jim neplatí, narážky ději.

Že pak tomu tak gruntovně vyrozuměti a V. M. o tom, z čeho a odkud by takoví nedostatkové pocházeli, zprávy jisté dáti nemůžeme, jest toho tato příčina: že takměř všechno v jiný způsob mimo předešlý, který se vždy na těchto horách zachovával, proměněno jest; nebo koštové hutní, kteří jsou předešle zjevně přede všemi perkmistry a jinými přítomnými v retuňku česky pronunkcirováni a vyhlašováni bývali, takže jeden každý z přítomných slyše takové košty, jim vyrozuměti a bylo-li jest co nepořádně vloženo, přetrhnouti kázali i také bylo-li co na škodu v tom se ohlásiti a přimluviti mohli; potom pak cedule do mince podávány a tu tolikéž od pánův úředníkův mince přehlídnuty a přesumovány bývaly a našli-li jsou co nepořádného, nedopustili je klásti. Ale nyní se toho neděje, než osoby dvě nebo tři, spíšíc takové košty německy, podadí je panu hofmistrovi a pan hofmistr když se podpíše, podle toho se cedule do mince podá a jaká se suma vedle jich podpisu nachází, to se z mince vydává, a tak jací koštové jsou, tomu se nemůž vyrozuměti. Než to jest vědomé a patrné, jací nákladové na stavení (a mohlo by se říci zbyteční) na tisíce jsou učiněni a jaký počet úředníkuov mimo starobylý zpuosob buď při lesu sekání, uhlí pálení, formanů spravování, ovsův kupování, přijímání a vydávání a při jiných prvé nebývalých úřadích se drží, jimž se nemalé platy a stance dávají, tak jak se z registr mincovních to vyhledati bude moci; item, jak velicí koštové na uhlí než do hutí se dostane činí, ješto jedna truhla uhlí na 15 gr. bílých se dostane a výše a od uhlířuov toliko po 9 gr. č. jedna truhle uhlí se béře. Jaká pak škoda a ujma J. M. C. v tom se děje, to se maličko podle těch zpráv, které máme, pro vyrozumění V. M. dotkne: jest od pánův komisařův, kteří na onen čas k tomu zřízeni a vysláni byli, po esovém šmelcování za neužitečnější šmelcování vyhledáno, podle kteréhož na jednu šichtu při jedné každé peci zdělati a prosaditi se mělo 24 centn. kyzů s nachdynky a v takové šichtě že se uhlí nespálí než 3¹/₂ truhly a co také stříbra mělo uděláno býti, to vše vyhledáno bylo; tak-li se pak podle takového vyhledání a nařízení dělá čili nedělá, kteří se toho dotýkají, ti o tom vědí a mohli by o tom jistou zprávu učiniti, neb zpráva jde, že se v jedné šichtě skrze jednu pec toliko 20 centn. kyzů s nachdynky prosadí a uhlí se v té šichtě spálí 4¹/₂ truhly i více. Jestliže jest to tak, tehdy když se 15 pecí dělá spálí se uhlí každého týhodne při nejmenším 150 truhel mimo vyměření takového díla, a počítajíc truhlu jednu toliko po 12 gr. alb. přijde toho suma každého týhodne 30 kop gr. č.; co pak do roka přijde a co na jedné každé šichtě, když se po 4 centn. vedle nařízení nedodělá, díla a koštu přibývá, z toho se porozumívá, jaká se tu J. M. C. škoda na uhlí a na nedodělání šichet v roce děje.

Co se pak stříbra při takovém šmelcování mimo již dotčeného vyhledání a nařízení tratí a co se skrze neopatrnost, když se jim hert zdvihá, zmrhá, to se z register bude moci vyhledati.

A poněvadž jest zpráva, že výtahy všech horních i mincovních nákladuov do puchhalterii pražské podány a přehlídány jsou: z zprávy pana puchhaltera J. M. C. zde v Praze, aneb komu ty výtahy v moc dodány jsou, tomu všemu lépe vyrozuměti a kudy to přichází, že J. M. C. v takovém nadělení božském škody a ne užitky míti ráčí a tyto slavné hory a klínot tohoto království k snížení se chýlí, poznati ráčíte.

Však k výš dotčeným příčinám i tato se položiti může, že na takové forování uhlí do hutí J. M. C. mnoho se koní od formanuov chovati musí a tak ovsové se draží, že okolní ovsové v tom kraji již postačovati nemohou, ale od deseti i od 12 mil ovsové se skupují a k Horám se vézti musí: nebo pro uhlí vezení a pro ovsy v jiných krajích skoupené koně se chovají a téměř tak mnoho a něco málo méně na ty koně, kteréž formané i J. M. C. širmejstr obzvláště pro uhlí a ovsův vození chová, ovsův se vypotřebuje, jako na koně J. M. C., kteří se při dolích chovají.

Naposledy vidí se nám, že k takovému těchto hor snížení i tato příčina přikročuje, což sobě lidé nemálo ztěžují: že se mnohokráte průby snižují, nebo se často trefuje, že co na průbě kyz neb ruda jeden tajden držeti bude, že druhý tajden sotva polovici toho se najde aneb málo co více; nýbrž i to často se děje, když kyzové a rudy dobře drží nebo když se prubíři srovnávají, že se podruhé prubuje a když jest na mále, při tom se zuostavuje. Chtěl-li by se pak kdo z nákladníkuov o to domlouvati aneb co k tomu mluviti, tehdy nic jiného než těžkost a vězení sobě zpuosobí, a tak za těmi a takovými příčinami lidé od nákladuov svých na hory upúštějí a tou chtivostí a ochotností jako prvé na hory nenakládají.

I majíce před sebou předkuov našich příklady, kterak jsou oni o to všelijak usilovali, aby tyto hory ku poctivosti tomuto království Českému a k vzdělání komory J. M., slavné paměti, králuov a císařuov zachovány a zvelebeny byly, pamatujíce také i na své závazky, které jsme J. M. C. pánu, panu našemu nejmilostivějšímu i dědicuom J. M. učinili a šetříce v tom i lid horní a tuto chudou obec, kteráž na větším díle horami stojí: o takových pak těchto hor nedostatcích oznámili jsme i J. M. arciknížeti Ferdinandovi, majíce k takovému oznámení na onen čas sobě dané příčiny a J. M. jsme požádali, aby k vyhledání toho všeho a pro opatření těchto hor jisté komisaře, kteří by toho města, hor i lesuov povědomi byli a s nimiž bychme se smluviti, oni nám a my jim vyrozuměti mohli, na Hory Kutny vyslati ráčil, a když někteří z J. M. zřízených pánův rad komory království Českého pro vyrozumění té věci přijeti a nám, abychom o nedostatcích těchto hor zprávu sepsanú Jich M. podali, poručiti ráčili, tak jsme učinili a sepsavše některé artikule, kterých přípis Vašim M. při této odpovědi podáváme a na ně se táhnem, své v tom zdání buohda upřímně, jsouce toho žádostivi, aby tyto hory před pádem zachovány byly, jsme oznámili. Ale zprávu máme, že jsme od některých z úředníkuov horních dosti těžce i důtklivě jakýmisi spisy a odpověďmi, které nám ani ukázány nejsou, v těch předložených artikulích vykládáni a přemíláni i také J. M. pánuom komisařuom, jako bychom to všechno z zbytečnosti a z nějakého záští učinili, obouzeni, ješto jsme se k ukazování toho všeho, což jsme tehdaž podali, týmž spisem našim volali, k čemuž jest nepřišlo.

A poněvadž se pak nás obyvateluov na týchž Horách Kutnách, kteří jsme tu usedlí a statky i živnůstky své máme, nejvíce dotýče a podle toho několik set chudých lidí, kteří se tu množí i zrodili, dítky své mají a od mladosti své při týchž horách prácemi svými živi jsúce, sobě, manželce i dítkám svým živnost dobývají a z týchž prací svých, očekávajíce nadělení božského, náklady nemalé každého týhodne činíme a tyto hory od několiko set let J. M., slavné paměti, císařuom a králuom českým mnohé užitky z sebe jsou vydaly a toto slavné království České zvelebily, jakž pak i podnes stříbrnou mincí, kteráž se v tomto království dělá, k nemalé poctivosti jsou: za to V. M., milostiví páni, snažně žádáme, že šetříc takového slavného vší této země klenotu a dobrého komory J. M. C. i nás chudé horníky a nebohého pracovitého lidu i této vší obce, že J. M. C., pána, pana našeho nejmilostivějšího, aby to, kudy takové dluhy a nedostatkové na minci J. M. v tomto nynějším nadělení božském přicházejí, vyhledáno a k nápravě přivedeno bylo, požádati ráčíte, tak aby tyto hory a vedle nich tato slavná obec a komora J. M. C., kteráž od tak dávných časův vždy z milosti boží stála, za těmi některými příčinami nezahynula a ten poklad boží, který ještě pán Bůh všemohoucí na těchto horách míti ráčí, zanedbáván nebyl. A pán Bůh všemohoucí ráčí V. M. hojná odplata býti, J. M. C., V. M. i toto království i nás chudé horníky hojnými rudami a kyzy k chvále jména svého svatého naděliti.