248. Císař Maximilián oznamuje Vilímovi z Rožmberka o držení sněmů v zemích koruny České, nařizuje mu, aby do Vídně přijel, kdež s nejvyššími úředníky zemskými rada držána bude, čeho by zapotřebí bylo k sněmování uvážiti a vyříditi.

VE VÍDNI. 1569, 29. ledna (v sobotu po obrácení sv. Pavla). Orig. v arch. Třeboň.

Maximilián. Vědětiť milostivě dáváme, že jsme se na tom ustanoviti ráčili (poněvadž z některých slušných a jistých příčin rákoš uherský na ten čas k odložení svému přišel), sněmy obecní v království našem Českém a zemích k němu příslušících, poněvadž toho mnohé, vysoce duoležité potřeby netoliko vlastní naše císařské ale také týchž zemí obecní vyžadují (jakž pak poněkud o tom dobrou vědomost míti můžeš), držeti, a vyjedouc odsud s pomocí pána Boha všemohoucího o středopostí nejprve příští, nejprve držení týchž sněmův v markrabství našem Moravském začátek učiniti, odtud do knížetství Slezských, potomně do markrabství Lužických a vykonajíce též sněmy tam do království našeho Českého se obrátiti, tak aby nám potomně odtud odjížděti potřebí nebylo, nébrž abychom tu tím déleji pobýti a všelijaké naše vlastní věci císařské tolikéž téhož království obecné i osob zvláštních, k tomu také mnohé nevole a rozepře z týchž zemí jmenovaných a mnohá jednání tolikéž z jiných zemí cizích, což na týž bohdá šťastný příjezd náš všecko odloženo jest, vyříditi moci ráčili. A poněvadž k dotčeným sněmuom a mnohým jiným pilným jednáním našim, kteréž při týchž sněmích budou, osoby Tvé při nás potřebovati ráčíme, protož Tobě milostivě poroučíme, žádajíc, aby se na touž cestu přistrojil, a vypravě se nejprve k nám sem do Vídně v outerý po neděli, kteráž slove reminiscere nejprve příští přijel, tak abychom s Tebou a jinými ouředníky nejvyššími zemskými, též jinými radami našimi, kteříž k nám tolikéž k již jmenovanému času přijeti mají, před výjezdem naším radu držeti a to což za potřebné bude uvážiti a vyříditi, potom odsud cestu naši bráti, a takové sněmy tak s pomocí pána Boha všemohoucího šťastně držeti, konati i dokonati mohli. Kdež pak k Tobě, té celé, jisté naděje a důvěrnosti, že znaje takovou duoležitou a znamenitou potřebu naši císařskou, tak a nejináč se v tom poddaně a poslušně zachováš, býti ráčíme a na Tvou osobu v tom se konečně ubezpečujem. A my Tobě takovou Tvou povolnost milostí naší císařskú zpomínati a nahrazovati ráčíme. Dán...




Přihlásit/registrovat se do ISP