1570, 1. září (praes. Orig. v arch. česk. místodržitelství.

V. M. pane presidente a páni rady J. M. římského císaře, uherského a českého krále, pána, pana našeho nejmilostivějšího, zřízené komory v království Českém, páni nám laskavě přízniví. Ráčili jste těchto dnův při času sv. Bartoloměje, apoštola božího, pominulých nás osob šest zejména níže poznamenaných před sebe do komory dáti obeslati a povolati i milostivou vuoli J. M. C. nám oznámiti s připomenutím předešlého milostivého snešení a zuostání od J. M. C. s námi šesti osobami na místě jiných Pražanův a též poslův z měst království Českého strany berně domovní svolené po třech tolařích za dvě létě pořád zběhlé, že stavu městskému puol tolaru každého roku na též berni uleveno a sraženo býti má z jednoho každého domu, což J. M. C. ráčí chtíti milostivě z svých vlastních duochodův jiných vynahraditi toho puol tolaru každé té berně domovní za dvě léta; i aby táž berně zúplna po třech tolařích z domův od stavu městského dána a vyplněna byla pro potřeby duoležité J. M. C. a placení lidu válečnému na hranicích a pomezích království Uherského, na kteréž peníze již se očekává a také roztržitost nějaká mezi stavy vyššími dvěma, panským a rytířským, aby nebyla, kdyby zvěděli o tom, že by se po puol tolaru z každého domu na ten čas sráželo, poněvadž jim o tom žádná vědomost bezpochyby není a při nás že to, což jest mezi J. M. C. a námi strany toho puol tolaru sražení snešeno, v tajnosti zuostává a nicméně předce to u sebe tajně abychom drželi a měli, nám předložiti jste ráčili.

I V. M. páni nám laskavě přízniví! Oznamujeme V. M. se vší uctivostí, že jsme my vždycky to, což jest mezi J. M. C., pánem, panem naším nejmilostivějším, a námi šesti osobami strany toho puol tolaru nad puol třetího vejše berně domovní svolené navrácení anebo poražení v tajnosti posavad chovali a měli, i ještě podle předložení a napomenutí V. M., žádnému nic neoznamujíce, míti chceme a budeme a J. M. C., jakožto pánu našemu nejmilostivějšímu, i V. M. podle té přípovědi nám učiněné na místě všech Pražanův i jiných měst království Českého a tak všeho stavu městského poddaně a poníženě duověřujeme, že J. M. C. z své milostivé dobroty a štědroty toho puol tolaru každého roku za dvě létě z svých vlastních duochodův jiných stavu městskému (o kterýchž všechněch nepochybujeme, že zcela tu berni podle sněmovního zuostání a snešení po třech tolařích z každého domu vyplní a dädí) zase navrátiti a vynahraditi ráčí, však při tom k J. M. C., pánu, panu našemu nejmilostivějšímu, té ponížené žádosti a poddané duověrnosti na místě všeho stavu městského jsme, aby J. M. C. k tomu milostivě své povolení dáti ráčil, jestli by ta suma z duochodův J. M. C. vynahražena a navrácena nebyla, léta budúcího sedmdesátého prvního a žádné tažení do pole podle sněmovního snešení a zuostání nebylo, tehdy abychom na posledním terminu a dílu té berně, což by se po tolaru sešlo a za ta dvě léta sraziti dostalo, sobě sraziti mohli. K tomu pak od J. M. C., pána, pana našeho nejmilostivějšího, buď že by z vlastních duochodův J. M. C. taková suma navrácena anebo na posledním, terminu a dílu berně poražena býti měla, nám na místě a k ruce všeho stavu městského, pokudžby milostivá v tom vuole J. M. C. tu byla, jistota toho učiněna a dána býti mohla, poníženě a poddaně žádáme a za to k J. M. C. že se V. M. laskavě přimluviti ráčíte, jsme té důvěrné naděje k V. M. pro naše vždycky povolné služby, kterýmiž předkem J. M., pánu našemu nejmilostivějšímu, odsluhovati též V. M. i jinším dobrým zpuosobem odměňovati se rádi chceme. S tím sebe i jiné Pražany také všecken stav městský V. M, na místě J. M. C. k spravedlivému opatření a ochraně poručeny činíme.

V. M. povolní a k službám hotoví Isaiáš jinak Zachariáš, J. M. C. rychtář; Jan z Dražice, primas v Starém městě Pražském; Jiřík Řečický, J. M. C. rychtář; František z Kirštejnu, primas v Novém městě Pražském; Pavel Koutský, primas v Menším městě Pražském; M. Matěj Bydžovský z Aventinu, kancléř Starého města Pražského.