VE VIDNI. 1573, 5. září. Konc. v arch. českého místodržitelství.

Maximilián. Urození a stateční, věrní naši milí! Jakú nám odpověď na psaní naše císařské, Vám teď předešle strany zvyupomínání pomocí, nám od stavuov království Českého proti nepříteli všeho křesťanstva Turku jednomyslně svolených, též také kdyby nejpříležitější čas k rozepsání a držení sněmu obecního v témž království Českém k tomu sloužil, učiněné, dáváte, té jsme vyrozuměli a to všecko v dalším uvážení míti ráčili.

I předkem, co se týchž pomocí svolených dotýče, že jste všecky nejvyšší berníky k jistému času na hrad Pražský obeslali a tu věc tak předsevzíti chcete, aby ty pomoci předešlé i nyní o sv. Bartoloměji vyšlé zvyupomínány byly: nad tím obzvláštní milostivé oblíbení míti a ovšem pochybovati neráčíme, majíc Vy sobě předešle od nás ty všecky příčiny a potřeby, kteréž dobře větší i nebezpečnější býti nemohou, obšírně v známost uvedené, že toho opravdově a skutečně, aby již psané pomoci svolené od jednoho každého beze všech průtahuov spraveny a lidu válečnému na hranicích a místech pomezních v království Uherském záplata se stala, opatřiti nepominete, a tak tudy dotčený příjezd náš na hrad Pražský fedrovati budete.

Kdež pak toho dokládáte, že za J. M. císaře Ferdinanda, pána a otce našeho nejmilejšího, slavné a svaté paměti, když v podobné příčině sněmové obecní pokládáni a rozpisováni býti měli, že k takovému uvažování jiní nejvyšší ouředníci zemští povoláváni bývali, jakž jste Vy o to také vysoce urozenému Vilímovi z Rožmberka na Krumlově, správci a vladaři domu Rožmberského, nejvyššímu purkrabí pražskému, radě naší, věrnému milému, na něhož se také to prvnější psaní naše vztahuje, aby mezi Vás přijel, psaní učinili: tejna Vás nebuď, že bychom byli takového předešlého zpuosobu nepominuli, ale rozmýšlejíc to, že jiní nejvyšší ouředníci zemští, daleko jedni od druhých obydlí svá mají, aby tou věcí nespěšným příjezdem jich dlouho protaženo nebylo, toho sme za tou příčinou zanechali. Poněvadž pak již bezpochyby předepsaný nejvyšší purkrabě pražský mezi Vás přijel, a Vy ste spolu s ním to všecko bedlivě uvážili, na takové dobré zdání Vaše očekáváme; však pokudž by on nejvyšší purkrabě pražský ještě nepřijel, neb ta věc až posavad vážena nebyla a Vám se, aby předce dotčení jiní nejvyšší ouředníci zemští k Vám obesláni byli, za dobré vidělo, teď Vám k nim psaní (jakž z nápisuov, komu svědčí, vyrozumíte), aby se ihned při Vás na hradě Pražském najíti dali, posýlati a milostivě pochybovati neráčíme, že jim týchž psaní (ač jestli nyní v Praze nejsou) bez prodlévání rozeslati nepominete a uvážíc to všecko společně se vším dostatkem a bedlivě, nás takovým dobrým zdáním Vašim meškati nebudete, vědouc, že na tom milostivú a jistú vuoli naši císařskou naplníte. Dán.