Když poslední Jagajlovec, král polský, Zikmund II. August byl zemřel, snažil se dům rakouský nejen z dynastických ale i politických příčin, aby na uprázdněný stolec království Polského někdo z rodu rakouského dosednouti a tudy moc domu Habsburského rozmnožiti a Ferdinandem I. upevněný stát před Turky i nepokojnými Uhry přichrániti mohl. Za těmi příčinami vypravil císař Maximilián II. po úmrtí jmenovaného krále ihned vzáctné poselství do Polsky, aby šlechtu polskou pro volbu královskou si naklonil. Současně získal si král Maximilián pro takový politický záměr souhlas stavů českých, kteříž na sněmu 1573 dne 28. ledna zahájeném pro ukázání náchylnosti k oblíbenému svému králi i pro politické a národní příčiny na tom se snesli, aby také od stavů království Českého, jako s Polskou bratrsky spřízněného národa českého, poselství do Varšavy na sněm vypraveno bylo. Poselství české po jedné osobě ze stavu každého na sněmu zvolené a plnou mocí opatřené vypravilo se v měsíci březnu 1573 do Polsky, kdež přední člen legace české, stařičký pán Ladislav st. z Lobkovic, na sněmu Varšavském jménem stavův českých řečnil latinským a českým jazykem, aby arciknížete Arnošta rakouského za krále si zvolili. Šlechta polská přátelskou však nerozhodnou stavům českým poslala odpověď.

Uveřejněná zde akta podávají o takovém poselství Českém do Polsky obšírnou zprávu.