V ŘEZNĚ. 1576. 29. října. — Konc. v arch. česk. místod.

Rudolf etc. Vysoce urozený, urození a stateční, věrní naši milí! Co nám na psaní naše císařské, jehož jest datum 13. dne -tohoto měsíce Octobra, strany nařízení defensí nebo veřejné hotovosti v království našem Českém podle sněmovního svolení, při tom i jiných artikuluov se dotýkající, vám učiněné, za odpověď dáváte, a z kterých příčin by nám ta suma, kteráž se z té sbírky minulého roku z obilé, ryb a jistých věcí sešla, kteréžby okolo desíti nebo jedenácti tisíc kop před rukama býti mělo, zapůjčena býti nemohla; i také, že byste se strany jednáni s urozeným Jaroslavem z Kolovrat a statečným Janem Markvartem, věrnými našimi milými, podle milostivého poručení našeho zachovati chtěli, toliko na výpisy pštolunku očekávajíc, oznamujete, jsme vyrozuměli, i také v svém císařském uvážení míti ráčili. I spraveni býti ráčíme, že vám ti výpisové pštoluňkuov z města Vídně z kanceláře naší válečné těchto dnuov již odesláni byli, a ti vám bez pochyby k rukám již přišli: protož, obešlíce před sebe nadepsané Jaroslava z Kolovrat etc. a Jana Markvarta, o ty věci s nimi vedle předešlého poručení našeho s pilností rozmluvení mějte a, pokudž náleží, ty věci dále jednejte, a nám o tom o všem, kterak to najednáte, s dobrým zdáním vaším, však nic s žádným do konce nezavírajíc, k další resolucí naší oznamte.

A poněvadž se tím, než se to vyříditi a vykonati bude moci, a tak táž suma té sbírky k vydávání, nač tak podle sněmovního svolení obrácena býti má, přijde, za některej čas prodlí a prodlíti muože, a také ještě takových příčin a časuov nebezpečných z daru pána Boha všemohoucího, aby se s vypravováním též veřejné hotovosti ihned tak velice pospíchati a kvapiti mělo, před rukama není, a resolucí naší se v tom očekávati bude, což se ke čtyřem neděluom dobře protáhne: protož se nám vidí, poněvadž čas sv. Martina, při kterémž se první díl berně domovní od stavuov dávati bude, se přibližuje, že k takovým duoležitým potřebám našim císařským předjmenovaná suma, kteráž z té sbírky se sešla, za tak krátký čas beze všeho hyndruňku též veřejnosti zapůjčena, a hned zase z výš dotčené berně domovní zaplacena býti může a bude. Kdež pak vás ještě za to milostivě žádati ráčíme, vědouce o takové toho pilné a duoležité potřebě naší, vám již předešle oznámené, že netoliko též sumy ale mnohem více pro placení lidu válečnému na hranicích království Uherského potřebovati ráčíme, že k tomu se přičiníte a to nařídíte, aby nám táž suma na tak krátký čas a oplacení z téhož prvního terminu berně domovní, jakž výš dotčeno, předce zapůjčena byla.

Také nám týmž psaním vaším o stavích markrabství Moravského, žeby teď brzo mustruňky držeti a po týchž mustruňcích některý počet koní na pomezí vypraviti, tak aby první termín berně domovní, jakž svolení sněmovní ukazuje, minouti a za nimi zuostati mohl, obmýšleti měli, oznamujete a své dobré zdání strany též věci dáváte: což od vás milostivě přijímati, a poněvadž jsme, přezvěděvše prvé též věci, psaní hejtmanu nadepsaného markrabství, kteréž jsme vám odeslati i také o tom v psaní našem oznámiti ráčili, učinili, a o tom, aby toho činěno nebylo, poručili, protož toho na ten čas při tom zuostavovati a na dobré zdání vaše, nestalo-li by se toho, jakž o tom dotčenému hejtmanu markrabství Moravského poroučeti ráčíme, očekávati budeme.

Což se pak urozeného Hendrycha Kurcpacha z Trachnburku a z Milice na Koňově, aby s nim zde strany ouřadu nejvyššího mincmejstrství království Českého dojednáno a na místě postaveno bylo, dotýče: poněvadž sme toho, jakž nám píšete, pro jiná zaneprázdnění naše a jeho odsud spěšný odjezd, majíc výpravu od nás s těmi Poláky, při něm na místě postaviti nemohli, protož vám milostivě ráčíme poroučeti, abyste, obešlíce nebo povolajíce jeho před sebe, to vše na místě našem při osobě jeho (jakž toho všeho v témž psaní vašem dokládáte) vyřídili, a v ten ouřad nejvyššího mincmejstrství téhož království jej dokonale uvedli. Jakož pak to s dostatkem vyříditi, jak věděti budete, tak aby týž ouřad pro dobré a užitečné naše a téhož království déleji prázdný nezuostával.

A jakož na milostivé poručení JMti císaře Maximiliana, slavné paměti, pána a otce našeho nejmilejšího, dokudž sme ještě v již psaném království Českém na hradě našem Pražském, toho přítomni jsouce, býti ráčili, s některými osobami z stavuov téhož království Českého, aby první díl berně svolené prvé nežli termín a čas k dávání, totiž sv. Martina, přijde, od jednoho každého z nich spraven a dán byl, jednáno býti mělo: což jest se bezpochyby od vás, že s těmi osobami o to jednáno, jest stalo, ale JMCské na onen čas, za živnosti JMti, ani nám až posavad, co při nich způsobeno, a jestli takový díl první berně tak podle milostivé žádosti JMti od nich,již dán a položen, od vás oznámeno není.

A protož nám o tom, tím neprodlívajíce, ať se ráčíme věděti čím spraviti, tolikéž oznamte, a pokudž až posavad nic toho při nich způsobeno nebylo, s nimi, aby se k nám v tom poddaně a poslušně zachovali, ještě s pilností jednejte. Na tom na všem jistu a milostivu vuoli naši císařskou naplníte. Dán v městě našem a říšském Řezně, v pondělí po sv. Šimonu a Judovi apoštolích božích léta 76.