NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1576, 18. prosince. — Konc. v arch. cesk. místod.

Nejmilostivější etc! Z milostivého psaní VMCské, od třináctého dne tohoto měsíce Decembru z Lince, sine milostivé vuoli VMCské z strany procesí osob duchovních, neboližto prelatuov, při šťastném VMCské příjezdu na hrad Pražský, jak by ten držán býti jměl, vyrozuměli: kdež pak já, nejvyšší hofmistr království Českého, sem osobně k JMti panu arcibiskupu Pražskému, který při nedostatku zdraví, na lůžku ležíce, od pána Boha postaven jest, práci vážil, a jemu milostivou vuoli VMCské v známost uvedl. Kterýž, maje o to s jinými preláty promluvení, dal mi za odpověď: pokudž by se s ním z strany nedostatku zdraví polepšilo, že to s radostí, aby se milostivé vuoli VMCské zadosti stalo, vykonati chce, pakli by vždy bezelstné, pro již dotčený nedostatek, osobně při tom býti nemohl, nicméně že o tom nařízení učiniti a na místě svém o tom poručiti ráčí, aby to tak všecko, jakž milostivé psaní VMCské, jehož datum jakž nahoře dotčeno, v sobě obsahuje, vykonáno bylo. A s tím etc. Dán na hradě Pražském, v outerý po památce moudrosti boží léta 76.