1577, 11. února. — MS. souč. v arch. česk. místod. c. 127.

JMt římský císař, uherský a český král, pán náš nejmilostivější, stavuom království Českého milostivě ku paměti přivozovati ráčí, na jaký zpuosob jest se slavné paměti JMt císař Maximilian Druhý, JMCské pan otec nejmilejší, s stavy a JMtí kurfirštem saským strany Fojtlandu, kterýž jemu a kmenu vlastnímu jeho mužského pohlaví na jisté výminky pod léno propůjčen a dán jest, jakž list lenní téhož kurfiršta saského JMti v sobě siřeji obsahuje, snésti ráčil, takže jest netoliko on, kurfiršt saský, od sebe a dědicuov svých, ale také od obyvateluov Fojtlandských rozdílně, JMti císaři Maximilianovi, jakožto králi českému, a koruně této od sebe revers dáti měl na ten konec: jestližeby z vuole pána Boha kmen nynějšího kurfiršta mužského pohlaví sešel a pominul, žeby z linie jeho žádného nepozuostávalo, tehdy aby týž Fojtland se všemi statky a panstvími, many jich a obyvately i se vším a všelikým příslušenstvím, jakožto statek lenní k tomuto království náležící, darmo, beze vší výplaty, na krále JMti a korunu Českou připadl; kterážto notule, když zde v Praze v kanceláři v přítomnosti vyslaných od téhož kurfiršta saského, s nimiž na místě pána jich o též Fojtlandské léno jednáno bylo, čtena byla, hned jsou tu tehdáž strany toho od obyvateluov Fojtlandských reversu dání na rozmyslu měli a oznámili, žeby taková klausule kurfirštu pánu jich odporná a nepříjemná byla, však aby pro ten punkt ta celá věc k dalšímu pruotahu nepřišla, takový lenní list aby byl předce zhotoven, že oni pánu svému tu všecku věc se vší pilností chtějí přednésti, té naděje jsouce, že na žádném nedostatku nebude; jestližeby pak co na rozmýšlení v tom měl, že i strany toho artikule bude moci porovnání se státi, a tak že o nic více tehdáž činiti nebude, nežli aby ta klausule vypuštěna a ten list lenní zase znovu přepsán a zhotoven byl.

Kdež pak JMt kurfiršt saský na minulém sjezdu o volení v Řezně při JMCské, slavné paměti, toho jest žádostivě hledal a za to prosil, aby obyvatelé Fojtlandští od takového reversu ušetřeni byli, a ta klausule v listu lenním vypuštěna byla: předně pro tu příčinu, že kurfiršt saský toho by se obávati musel, kdyby oni obyvatelé Fojtlandští takový revers od sebe dáti měli, že na jiného pána své zření míti mají, žeby je potomně to proti JMti a dědicuom JMti k větší svobodě, svévolnosti a neposlušenství pozdvihovati a příčinu dávati mohlo; na kteroužto téhož kurfiršta žádost JMCská, slavné paměti, ráčil jest nejvyšším ouredníkům zemským a radám svým na hradě Pražském nařízeným psaní učiniti, poněvadž JMti kurfirštu strany fFojtlandu v hlavní věci povolení se stalo, aby se JMti i v tom to pohodlí státi a to dobré sousedství tím víceji k JMti prokazováno býti mohlo, aby JMCské své dobré zdání v té věci oznámili. Však dotčení nejvyšší ouředníci v radě své uvážili a našli, že se o to na sněmu obecním jednati musí, při čemž jest toho na onen čas JMCská milostivě zuostaviti ráčil.

Jakož jest pak nynější JMCská na minulém sněmu o to se stavy dále jednati ráčil, a tak jest podle JMCské, panu otci svému nejmilejšímu, učiněné relací, konečně na tom zuostáno a povoleno bylo: ačkoli stavové těchto časuov a běhu světa toho potřebu uznávají, aby ípro uvarování budoucně dalších nesnází a disputací ta klausule přece v tom lenním listu zuostala, však pro zachování a zdržení dobrého přátelství, že k tomu povolují, aby poddaní Fojtlandští z činění povinnosti propuštěni byli a ten revers od poddaných aby v listu lenním pominut byl; však proto nicméně aby ad partem strany téhož nápadu obzvláštní listy pod pečeťmi od sebe dali; při čemž jest nynější JMCská v relací své panu otci svému nejmilejšímu učiněné, kterýž nyní v pánu Bohu odpočívá, také toho zuostaviti ráčil. A poněvadž jest pak JMt kurfiršt saský na nyní minulém sněmu říšském v Řezně toho při JMCské, slavné paměti, i nynějším tomto JMCské skrze vyslané opět toho snažně hledal, aby ta klausule strany reversu od poddaných vypuštěna a oni takovým reversem ušetřeni byli, a v tom jest se JMCská, slavné paměti, s tímto světem rozloučiti ráčil; tu jest nynější JMt císař tehdáž těm vyslaným kurfiršta saského tu v Řezně nahoře oznámené stavuov království Českého povolení v známost uvésti poručiti ráčil. Však dotčení vyslaní a zvláště Sebotndorf, kterýž v té věci přední poručení měl, na místě kurfiršta saského dále jest suplikoval a oznámil, ačkoli ta klausule podle povolení stavuov strany toho reversu dání v listu lenním vypuštěna, však že nic méně obyvatelé Fojtlandští, jakožto stavové míti chtějí, od sebe reversy dáti by měli, že by to JMti kurfirštu saskému málo platnosti přineslo a to proto, že by ta příčina, pro kterouž JMt kurfiršt prosí, aby z toho reversu sjíti mohlo, totiž že by poddaní proti JMti svobody, svévolnost a neposlušenství předce užívati mohli, předce zuostávala, a tak dále snažně prosíce, aby dotčený lenní list zase obnoven byl a z toho reversu poddaných sjíti mohlo; nebo JMt kurfiršt saský té naděje jest, že na tom reversu, kterýž on kurfiršt saský od sebe a dědicuov svých, mužského pohlaví, strany nápadu dáti chce, dosti bude a JMCské ani koruně české se žádného nebezpečenství obávati potřebí nebude. Však JMCská ráčil jest tehdáž v Řezně té věci až do Lince, kdež jest sobě některé nejvyšší ouředníky zemské a rady na jich dobré zdání [....] a odtud potom, až sem do Prahy k tomu svému příjezdu a stavuov shromáždění, odložiti.

Také na tom jest, že povinnost manská, z kteréž předešle od stavuov království Českého v jich svolení obyvatelé Fojtlandští propuštěni, v listu lenním jim se neukládá, z čehož rozuměti jest, že, pro uvarování všelijakého nedorozumění, v té věci žádné další povinnosti činění potřeba není, ale že obyvatelé Fojtlandští po smrti JMti kurfiršta saského a dědicuov jeho mužského pohlaví, ihned beze všeho prostředku na JMCskou, jakožto krále českého a korunu Českou, připadnouti mají. Kdež pak aby nynější JMCská, pro dobré užitečné stavuov a tohoto království, s JMtl kurfirštem saským dobré srozumění, přátelství a sousedství, neméně jakož jest pan děd a pan otec JMti nejmilejší s JMtí kurfirštem měl, netoliko zachovati, ale také to, pokudž možné, vzhlédnouc na věrné služby a povolnosti, kteréž jest JMt kurfiršt saský předkuom JMCské v mnohých příčinách prokázal a ještě se v tom k JMCské a tomuto království poddaně a sousedsky podvoluje, od osoby své při začátku kralování svého, jakožto král český, tolikéž vskutku dokázati mohl: a protož JMCská na žádost JMti kurfiršta saského neráčil moci pominouti, nežli na stavy dále milostivě vznésti dáti a žádati, aby tu věc ještě při tomto nynějším sněmu v další uvážení své vzali a k tomu, pokudž možné, aby ta klausule v listu lenním, pokudž se reversu poddaných dotýče, vypuštěna byla, též také z toho reversu poddaných sjíti mohlo, své povolení dali; poněvadž, jakž nahoře dotčeno, v hlavní věci povolení se JMti kurfirštu stalo, tolikéž i v tomto artikuli aby JMti se pohodlí státi mohlo, neb to všecko, jakž dotčeno, k rozmnožení, vzdělání dobrého sousedství a přátelství mezi JMCskou, tímto královstvím a JMtí kurfirštem saským obzvláštně užitečné a platné bude. Actum 11. Februarii 1577.