71. Jan, biskup Olomoucký, oznamuje císaři Rudolfovi II., že k pohřbu císaře Maximiliana II.do Prahy přijede a orací pohřební s sebou přinese.
VE VELKÉ BYTEŠI. 1577, 12. března. — Orig. v arch. česk. místod.
Nejjasnější! etc. Milostivé třetí psaní VMCské, jehož datum jest na hradě Pražském v neděli postní, jenž slově oculi [10. března], dnes datum listu tohoto, jsa již na cestě, jest mi dodáno. Z kteréhož sem poníženě milostivu vuoli VMCské, abych se předce s oraci nad císařským mrtvým tělem, slavné a svaté paměti, přihotovil a ji i také vykonal, a k času již mně předešle od VMCské oznámenému v čas k dvoru VMCské přijeti neobmeškával, porozuměl. I ač sem jiného neočekával, než že mne VMCská, z příčin mých VMCské oznámených, ráčí té jízdy a práce milostivě zbaviti: však poněvadž vidím, že předce milostivá vuole v tom VMCské jest, v tom poslušně a poddaně k VMCské bylbych se tak zachoval, a podle předešlého psaní a poručení VMCské, jehož datum v pátek po neděli invocavit, [1. března], na dnešní den povolně najíti dal, ale poněvadž mi takové psaní není prvé nežli o třetí neb o čtvrté hodině na noc v neděli jminulů na Výškově dodáno, z té příčiny mi nebylo možné milostivu vuoli VMCské vykonati a [... ]
[V původní listině uhnilé.] u tohoto před VMCskou se dáti najíti. I [... ] pro náramně zlé cesty, kterých sem se v[...] horjách nenadal, dříveji pátku neb soboty příští do Prahy přijeti moci nebudu, VMCskou poníženě prosíc, že mne u sebe milostivě výmluvná jmíti ráčíte. Co se pak oracimé VMCské před příjezdem mým odeslání dotýče: v tom bych se poddaně a poslušně na milostivé poručení VMCské zachoval a po tomto kurýru jí připiš byl odeslal, ale nemajíc ji ještě na čisto pře psánu, a nemohúc náhle to tak vykonati, budeli vuole Páně, v sobotu příští, neb dříveji, sem tej vuole VMCské takovú oraci sám přednésti; poníženě prosíce, že mne v tom u sebe milostivě omluvná jmíti, císařem a pánem mým nejmilostivějším býti a zuostati ráčíte. K prelátuom a jiným duchovním, pod jurisdikcí mou náležejícím, podle milostivého poručení VMCské sem se tak zachoval, a jim ihned o milostivé VMCské vuoli psaním svým stiežně oznámil a poručil, aby milostivá VMCské vuoli vykonali a k dvacátému dni měsíce tohoto najíti se v Praze konečně dali, nepochybujíc o nich [... ] poslušně a poddaně zachovají. S tím VMCské v mijlostivou ochranu poručena [činíc, na]všem dobře a šťastně jmíti vinšuju. Dáno spěšně v Velké Byteši, v outerý den sv. Řehoře léta etc. 77. VMCské věrný
a poddaný kaplan
|
Jan biskup Olomúcký. |