94. Císař Rudolf II zvoleným komisařům na sněm český: Vilímovi z Rožmberka, Bohuslavu Felixovi z Hasištejna a Vratislavovi z Pernštejna, aby věci polské na sněmu se stavy českými v bedlivém měli uvážení; posílá jim kompaktáta mezi královstvím Polským a Českým, žádá, aby se přičinili za svolení stálé veřejné hotovosti.
VE VÍDNI. 1577, 8. srpna. — MS. souč. č. 127. v arch. česk. místod.
Vysoce urození a urození, věrní naši milí! Jakož o tom dobrou vědomost máte, na čem jsme s vámi pominulého času v městě Vratislavi zuostati ráčili, aby se z strany polských věcí dostatečné uvažování na hradě našem Pražském předsevzalo, jakž pak na ponížené dobré zdání vaše sněm obecní v království našem Českém ku pondělku po svatém Vavřinci [12. srpna] od nás položen a rozepsán jest; a ačkoli jste nám v tom času oznámení učinili, že na dotčeném sněmu tu věc se vší pilnosti předsevzíti, s stavy téhož království podle vší potřeby bedlivě uvážiti a potomně nám o tom, na čem to postaveno bude, dostateční! zprávu učiniti chcete, o čemž také žádné pochybnosti nésti neráčíme: však nemohli jsme z obzvláštní duověrnosti, kterúž k vám neseme, pominuti, nežli vám o to připomenutí učiniti, milostivě vám poroučejíc, poněvadž sami o tom dobrou vědomost máte a při sobě zdravě rozvážíte, že tato věc nemálo se reputací a duostojenství našeho císařského, též i všech království a zemí našich veliké a duoležité potřeby dotejkati chce, a v tom proto toho šetřiti jest, aby se ta věc s dobrým rozmyšlením a příležitostí času předsevzala, aby nám na duostojenství naší císařské milosti se k žádné ujmě, též i královstvím, zemím a věrným poddaným našim k posměchu a škodě nevztahovalo. A protož sobě tu věc se vší pilností poručenu mějte, stavuom, po dodání jim příležícího listu našeho věřícího, na místě našem toho se vším dostatkem, jakž pak v to trefiti věděti budete, předložte a tak se k tomu přičiňte, aby to, co by nám a dotčeným zemím našim k dobrému a užitečnému se vztahovalo, fedrováno býti mohlo, a nám potomně o tom zprávu učiňte.
A ačkoli nám někteří z prostředku vašeho nejvyšší ouředníci zemští pominulých dnuov psaním svým připomenutí učinili, jestliby nás z strany Batoryho a království Polského něco jistého došlo, abychom toho a při tom i kompaktáta mezi královstvím Českým a korunou Polskou, na vejš dotčený sněm, k dostatečnějšímu té věci uvažování, odeslati ráčili: i aby nás co takového mimo to, což jsme vám ve Vratislavě a tobě Vratislave z Pernštejna v Olomúci sdělovali, dojíti mělo, o tom vědomosti jmíti neráčíme; než příležitě vám vejpisy dotčených kompaktát, kteréž jsme s registraturou přehlídnouti a kollacionirovati dali, k takovému uvažování posílati ráčíme.
Také vám z předešlých předložení sněmovních v paměti zuostává, jak někdy JMCská, pán a otec náš nejmilejší, slavné paměti, tolikéž i my v tom pracovati a toho bychom rádi byli viděti ráčili, aby se stavové [na] stálé a vždycky trvající veřejné hotovosti k opatření země byli snesli a tu tak nařídili, aby se té v případitých potřebách, čehož pán Buoh uchovaj, užiti mohlo. Poněvadž pak toho z strany nynějších nebezpečných časuov, kteréž se čím dále tím bezpečněji ukazují, veliká, duoležitá potřeba jest: protož vám dále milostivě poroučeti ráčíme, poněvadž při nynějším sněmu obecním mimo té věci polské žádný tak jiný obzvláštní artikul k jednání nepozuostává, abyste se také s pilností k tomu přičinili, aby v tom tolikéž něco užitečného, co by se zemi k dobrému, bezpečenství a ochraně vztahovalo, však na milostivu ratifikací naši jednáno býti mohlo. A jakož jsme také komoře naší české poručení učiniti ráčili, jestližeby jací artikulové komorní na tom sněme se předložiti a fedrovati měli, aby to vám na místě našem v známost uvedli, a protož těch také k dobrému vyřízení fedrovati nepomíjejte.
Jakž pak k vám té milostivé duověrnosti býti ráčíme, že na vaší pilnosti v jednom i druhém nic sjíti nedáte. Na tom milostivou vuoli naši císařsků naplníte, což vám milostí naší císařská spomínati a nahrazovati ráčíme. Dán v městě našem Vídni, (ve čtvrtek po proměnění pána Krista na hoře Tábor léta etc. 93 [sic].