NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1577, 14. srpna. — MS. souč. č. 127 v arch. česk. místod.

Nejjasnější a nejnepřemoženější římský císaři, uherský, český etc. králi etc. , pane náš nejmilostivější! Psaní VCMti, kteréž nám třem dole podepsaným činiti a podle toho list věřící k stavuom království českého odsílati ráčíte, jest nám včera den druhý po začátku tohoto sněmovního jednání dodáno, z něhož jsme čtyřem artikulům, kteréž dotčené VCMti milostivé psaní v sobě obsahuje, poddaně vyrozuměli. A VCMt poníženě tejna nečiníme, že sme takový list věřící ihned stavuom (ač by lépe bylo, aby něco prvé a dříve před začátkem sněmu sem odeslán byl) dodali.

Co se pak prvního artikule, kterýmž nám VCMt připomínati ráčíte, že by tato věc z strany tohoto nynějšího sněmu nemálo se reputací a duostojenství osoby VCMti, království, zemí i jiných duoležitých potřeb VCMti dotýkala, aby takové sněmovní jednání s dobrým rozmyslem a příležitostí času se předsevzalo, aby duostojenství VCMti k žádné ujmě, též královstvím a zemím, věrným poddaným VCMti, k posměchu a škodě se nevztahovalo: i VCMti poddaně oznamujem, že stavové tohoto království při tomto nynějším sněmovním jednání toho všelijak bedlivě ušetřují a obmejšlejí, aby předkem a nejprve duostojenství a reputací VCMti, nicméně také tomuto království a zemím k němu příslušejícím v ničemž nejméně ublíženo nebylo; nébrž při témž, jakž dotčeno, jednání od stavuov nic jiného se neobmejšlí, nežli co by k vzdělání a rozmnožení duostojenství VCMti a potom také ne k posměchu, ale k prospěchu a platnosti, k dobrému a užitečnému všech království a zemí VCMti nejvejš sloužiti a prospěšno býti mohlo, jakž pak VCMt z zavření a snesení sněmovního, které VCMti, jakž jedny tento sněm, kterýmž se dlouho prodlévati nebude, se dokoná a zavře, ode všech tří stavuov odesláno bude, i také od poslů našich, kteří se k VCMti vypraví, siřeji milostivě vyrozuměti ráčíte.

A poněvadž pak VCMti z strany Batoryho a království Polského nic jistého mimo to, což nám společně předešle ve Vratislavi, a potom mně, nejvyššímu kancléři království Českého, od VCMti v Olomúci sděleno bylo, nedošlo: v ta kompaktáta od VCMti sem odeslaná, která i před tím zde při kanceláři vyhledána a nalezena byla, stavové se vší pilností nahlédnuti a v svém uvážení jmíti chtějí, a na čem to postaveno bude, toho VCMt, jakž nahoře dotčeno, tejna poddaně neučiníme.

A kdež nám také VCMt předešlá sněmovní předložení z strany stálé a vždycky trvající veřejné hotovosti, opatření země, připomínati ráčíte: stavové ten artikul, znajíc potřebný býti, v svém bedlivém uvážení mají a na tom se snášejí, poněvadž pak to všecko v tak krátkém času, jakby toho potřeba ukázala, bez přítomnosti VCMti se vykonati nemohlo, aby na tento čas, do vyjití roku od prvnějšího sněmu, mustruňkové po krajích v jistém čase, jakž o to stavové společně se snesou, držáni byli a listové přiznávací, s jakým počtem kdo podle možnosti své se vypraviti může, hejtmanuom krajským odsíláni byli; jakž pak VCMt, jak ten artikul zavřín bude, z téhož sněmovního snesení dále milostivě vyrozuměti ráčíte.

Jací by artikulové komorní na nynějším sněmu předloženi býti měli, o těch jsou nám rady VCMti zřízené komory české nic jiného neoznámily, krom toliko co se restantuov dotyce: a my jsme všech stavuov s pilností napomenouti nepominuli, aby se všickni podle sněmovního svolení zachovali. Toho jsme VCMti [tejna učiniti nechtěli a tím se] s našimi poddanými službami poručené činíme. Dán na hradě Pražském, v středu po svatém Vavřinci léta 77.

VCMti věrni poddaní