1577, 17. srpna. — MS. souč. č. 127 v arch. česk. místod.

Instrukcí ode všech tří stavuov království českého na sněmu obecním, kterýž držán na hradě Pražském v pondělí po svatém Vavřinci [)2. srpna] léta tohoto 77, poslům k nejjasnějšímu a nejnepřemoženějšímu knížeti a pánu, panu Rudolfovi toho jména Druhému volenému římskému císaři, uherskému, českému etc. králi, pánu našemu nejmilostivějšímu, vyslaným, zejména z pánův Jiříku Zajícovi z Hazmburku a na Mšeném, Bernartu staršímu Hodějovskému z Hodějova a na Lčovicích a Tloskově z rytířstva, a Jaroslavovi z Mutěnína, měštěnínu Starého města Pražského, kterouž se jmenovaní poslové spraviti a vedle té, což v sobě obsahuje, poselství své vyříditi mají.

Předkem aby se jmenovaní poslové stavuov království Českého na cestu vypravíce na den jistej, to jest v outerej po svatém Bartoloměji [26. srpna] nejprve příštím, do města Vídně ke dvoru JMCské najíti dali, a tu zjednajíc sobě při JMti audienci, JMCské o tom, jak jsou ode všech tří stavuov království Českého k JMCské vysláni, poddaně v známost uvedli a JMti předkem ode všech tří stavův služby jich ponížené, vždycky věrné, poddané s vinšováním od pána Boha všemohoucího JMCské dlouhého zdraví, šťastného panování a nade všemi nepřátely zvítězení, oznámili. A při tom od tejchž stavuov JMCské z toho, že JMt na poníženou žádost některých nejvyšších ouředníkuov zemských a rad JMCské, po předložení JMti některých zvláštních a duoležitých příčin a potřeb, stavuom sněm obecní rozepsati a položiti ráčil, ponížené a poddané poděkování učinili, na kterémžto sněmu co jest rozjímáno a uvalováno, toho JMCské stavové že tejna nečiní.

Napřed, že těchto časův ukazují se toho zvláštní příčiny býti, aby království České skrze jisté toho nařízení v dobrém opatření býti a s zeměmi k němu přináležejícími lepšího bezpečenství před těmi, kdož by mu škoditi oumysl měli, užívati mohlo.

Druhé, s okolními kurfiršty a knížaty v dobrém srozumění [....], jakž vždycky prvé tak jest to opatrováno a to jistými erbanuňky a smlúvami dědičnými mezi královstvím Českým a okolními potentáty, kurfiršty a knížaty utvrzeno jest, což aby pro dobré a užitečné JMCské a tohoto království k stálému zdržení a zachování utvrzeno bylo, toho jsou stavové ne na jednom sněmu při JMCské poddané hledali i také osoby jisté ze dvou vyšších stavuov k tomu volili; a poněvadž těchto pominulých let při jistých osobách proměny sou se skrze smrt časnou staly a několiko nových potentátuov, s kterýmiž ještě žádné smlouvy a erbanuňci obnoveni nejsou, v regiment jich sou vešli: aby JMCská ty erbanuňky a dědičné smlouvy s dotčenými kurfiršty a knížaty svaté říše k obnovení vedle starobylého způsobu přivésti ráčil, čehož až posavad se nestalo a na místě postaveno není. Ačkoli vidí se to, že JMCská s tejmiž kurfiršty a knížaty svaté říše v přátelském srozumění, i také v dobrém sousedství ti páni s tímto královstvím jsou: však proto vždy předce uznává se toho potřeba a podle starobylého pořádku dobrého, jakž dotčeno, i povinnost býti, aby JMCská bez dalšího tím odtahování, jakžby nejdříve šťastný JMti příjezd, kteréhož stavové, jako věrní poddaní, s potěšením očekávají, do království Českého byl, na to nastoupiti a to k skutečnému vykonání přivésti, i také při takovém nejprvnějším JMti na hrad Pražský příjezdu léna od některých kurfirštuov a knížat i jiných manuov, kteříž sou ještě toho nevykonali, která od tohoto království mají, přijíti ráčil.

Strany pak království Polského uznávají stavové to, jaká obzvláštní mimo všecky jiné sousedy okolní s králi polskými a tím královstvím kompaktáta a smlouvy sou, a poněvadž ta království spolu obzvláštní mnohé příčiny mají a sobě přisedí, proto také tím vejše a pevněji takovejmi kompaktáty a smlouvami sou sobě zavázány. Jaké pak proměny v tom království sou se staly a v krátkých časech dva králové voleni, a zvláště pak od nynějšího takových kompaktát a smluv obnovení a potvrzení při JMCské posavad hledáno není, a netoliko toho, ale ani jinak v žádném dobrém sousedství JMCské, jakožto tak znamenitému pánu a nejvyššímu potentátu křesťanskému, zakázání a zamluvení nečiní: což stavuom nemalé rozmyšlení a nedostatek, aby takového dobrého, jako od předešlých králuov polských, sousedství se do něho nadíti mohli, činí. Nad to pak i to k té pochybnosti nadání se dobrého sousedství stavy tvrditi chce, že mnohé zprávy sou, ačby neradi stavové jakými nejistými novinami se spravovati chtěli, však vždy se o tom zhusta promlouvá a to slyšeti jest, kterak by on král polský nemalý lid netoliko domácí, ale i odjinud cizího národu, sobě shromažďoval, ano také, že i při pomezí Polském velikej počet Turkuov a Tartaruov leží; kteréhožto tak mnohého lidu válečného, aby za příčinou samých Gdančanuov na záhubu [sic] království Polského užiti oumyslu byl, není rozum a tomu víry se dáti nemůž, ale jest se domejšleti. aby spíše na ujmu, škodu a nějakou zhoubu jiných sousedův svých, čehož by se snad i nám dostati mohlo, o něco toho se pokusiti nechtěl k tomu také jaké praktiky v království Uherském i jinde by se působiti měly, o tom nemalý hlas jest; za kterýmižto příčinami se vidí, že za času opatrnosti užívati potřebí jest.

A poněvadž pak náležité jest v takových a podobných příčinách k JMCské stavuom, jako věrným poddaným, se utéci, tak poddaně činíce, poníženě prosí, aby JMCská na tu cestu pomysliti a na jmenovaném králi polském skrze psaní JMCské vyzvěděti ráčil, čeho se předkem JMCské i také stavuom království Českého a zemím k němu příslušejícím do něho a království Polského nadíti jest, aby se JMCské v tom otevřel, tak aby JMCská strany zemí JMti i také stavové věděli, v jakém spuosobu a jistotě se v té příčině ustanoviti. Jestli by pak k tomu přišlo, že by tejž král polský z strany obnovení a stvrzení těch kompaktát a smluv při JMCské co hledal: JMCské stavové poddaně prosí, aby JMt jich v tom tejna činiti neráčil. Také i to vidí se za nemálo potřebné a užitečné býti, aby JMCská o to, kterak by JMt dobré a jisté kuntšafty v království Polském míti milostivě pečovati a ty co nejspíš možné naříditi ráčil, aby se o tom, co by se v tom království puosobilo, a zvláště v čem by se JMCské a království tohoto, též zemí příslušejících dotýkati chtělo, jednalo, každého času věděti mohlo; neb jest naděje, poněvadž se tomu rozumí, že tam v Polště ještě osoby poctivé a znamenité zuostávají, kteréž JMCské a domu rakouskému i také království Českému vším dobrým náchylný jsou, a tak tím gruntovnějších a jistčich tudy kuntšaftův se docházeti moci bude.

Naposledy i to se stavům za zvláštní potřebu býti uznává, aby JMCská ihned, jakž nejspěšněji býti muože, některé nejvyšší a rytmistry v pštoluňk přijíti ráčil, kteřížby do tří neb čtyř tisíc koní zbrojných shledali a na hotově měli, tak aby JMCská buď tu neb jinde v čas potřeby jich užiti mohl; a není žádné pochybnosti, že JMCská osoby k tomu hodné v království tomto a zemích k němu přináležejících, které takovej počet koní a lidu v brzce shledati uměti budou, najíti a na ně se bezpečiti moci ráčí. A jistě se vidí, poněvadž takové opatření JMCské v tejnosti nezuostane, ale okolním sou-seduom v známost vejde, že to netoliko k dobrému a užitečnému JMCské, ale k zachování také reputací JMti dobře sloužiti bude, a tudy všem okolním sousedům příčina k hledání spíše dobrého přátelství a odražení od nějakého neslušného předsevzetí se dá.

Nicméně také všickni tři stavové, majíce takové těchto časuov nebezpečných příčiny před očima a v svém uvážení, protož jsou mezi sebou jistou veřejnou hotovost, aby tak v takové připadlé potřeby tohoto roku před rukama byla, nařídili, totiž vedle šacuňku jednoho každého statku, buďto pozemských neb městských, vždy ze IIPl kop gr. č. jeden kůň s rejtarem zbrojným a jeden pěší. A tolikéž z statkuov JMCské, jakž vždycky všecka předešlá v té příčině sněmovní svolení taková sou činěna, aby se od hejtmanuov JMti na těch panství v tom tak zachováno bylo, jak pak širší nařízeni z strany takové veřejné hotovosti to všecko do sněmu uvedeno; kterýžto sněm, k dalšímu JMCské toho vyrozumění, aby JMCské podali. A JMCské stavové že poddaně žádají, aby JMCská v markrabství Moravském, v knížetství Slezských a markrabství Lužických taky to milostivě naříditi ráčil, aby v týchž zemích, podle zpuosobu a pořádku jedné každé té země, dobré opatrnosti užívali a na hotově k času nastalé potřeby byli; zvláště pak v knížetství Slezských, poněvadž tu nemalý počet těch, kteří sou povinni služby s koními z statkův svých činiti, a ty se rytterdinst jmenují, aby v jednom každém knížetství zmustrováni a v čas potřeby na hotově byli.

A tak, JMCská majíc takové snesení všech tří stavuov, JMCskou poníženě prositi, aby JMt s stavy také v tom se milostivě snésti, a aby to tak svuoj průchod mělo a k skutečnému vyřízení přivedeno bylo, to z mocnosti a vrchnosti JMCské fedrovati ráčil, a tak při navrácení zase od JMCské do království tohoto poslův aby sněm ten obecní se vytisknouti a vuobec vyjíti mohl, a jeden každý podle toho se jak zachovati věděl a zachoval. [Bez datum.]