V BŘETISLAV! 1578, 31. března. — Opis souč. v arch. česk. místod.

Rudolf Druhý etc. Věrní milí! Pochybovati neráčíme, že vám všem i jednomu každému zvláště v dobré paměti zuostává, jakož jest JMt císař Maximilian Druhý, pán a otec náš nejmilejší, slavné paměti, let pominulých jisté a přísné mandáty a listy odevřené vuobec vydati ráčil, aby se žádný z vás ven z země cizím pánuom a potentátuom v službu polní nezamlouval a nedával, jakž v sobě ty mandáty mnohdykráte vyšlé siřeji obsahují a zavírají: i zprávy nás docházejí, žeby se ted opět lid válečný od někderých osob v království našem Českém a zemích k němu příslušejících zamlouvati a přijímati měl, což by nám, pokudž by se kdo z vás mimo takové předešlé jisté mandáty a poručení vyšlé toho dopustiti a v takové služby polní dávati směl, nemálo ztížné a protimyslné bylo; i znajíce my zvláštní pilné a duoležité potřeby naše, království a zemí našich v tyto nynější nebezpečné časy býti, abychom nad dotčenými mandáty skutečnou ruku držeti ráčili, z té příčiny nemohli sme pominouti vám takové předešlé zapovědí a mandáty vyšlé zase ku paměti přivésti a obnoviti. A protož vám všem vuobec i jednomu každému zvláště poroučíme, přísně přikazujíc, aby se žádný z vás nižádným vymyšleným zpuosobem ven z země cizím pánuom v službu polní nezamlouval, nedával, ani do pole nesloužil, léčby kdo od nás obzvláštní povolení a hodnověrné listy na to měl. Pakliby již kdo komu v službu, jakž nahoře dotčeno, ven z země se zamluvil aneb službu přijal, tu aby hned zase nemeškajíc vypověděl, a jeden každý z vás podle zřízení zemského a zavření sněmovního, kteréž se léta pominulého sedmdesátého pátého stalo, z toho nevykračujíc všelijak poslušně se zachoval, jinače nikoli nečiníce pod uvarováním hněvu a nemilosti naší císařské a propadením všeho statku, k tomu jistého skutečného trestání našeho. Dán na zámku našem Prešpurku v pondělí velikonoční léta 78.