141. Mandát Rudolfa II., kterýmž nařizuje se, aby zběhlá čeleď havéřská z Hory Kutné od nikoho do služby přijímána nebyla, nýbrž ilmed do vězení brána byla.

V BŘETISLAVI. 1578, 17. dubna. — MS. souč. v arch. města Prahy, č. 1080.

Rudolf II. etc. Věrní milí! Věděti vám dáváme, že jsou nás jisté zprávy došly, kterak by se teď opět havéři, hašplíři a jiní dělníci na Horách Kutnách z ponuknutí některých buřičuov beze vší příčiny proti ouřednlkuom našim svévolně pozdvihli a k díluom docházeti nechtěli, a těch že se již i nemálo rozběhlo: i poněvadž by tudy a tou příčinou hory (kteréž na ten čas z milosti a požehnání božího v dobrém zpuosobu stojí) snadně k snížení a snad (čehož však pán Buoh rač zachovati) i ku pádu přijíti mohly, protož aby tomu časně v cestu vkročeno bylo, vám všem i jednomu každému obzvláštně milostivě poroučeti ráčíme, jestliby se k vám aneb na grunty vaše taková čeládka (poněvadž snadně po šactvu od jiných rozeznána býti muože) zahodila, abyste ji žádným zpuosobem nepřijímali a nefedrovali, nýbrž ihned do vězení brali; a když tak kterého míti budete, nám aneb radám našim komory české o tom oznámili, a od nich odpovědi, což byste s tím každým činiti a jak se při tom zachovati měli, očekávali. Vědouc že na tom milostivou a jistou vuoli naši císařskou naplníte. Dán v městě našem Prešpurku ve čtvrtek po neděli misericordias Domini léta etc 78.




Přihlásit/registrovat se do ISP