V OLOMOUCI. 1579, 10. ledna. - MS. souč. "Památky sněmovní" III, fol. 172 v zemst. arch. markrabství Moravského v Brně.

Nejjasnější a nejnepřemoženější římský císaři, uherský, český etc. králi etc. a pane, pane náš nejmilostivější. VMCské služby své poddané s vinšováním šťastného, dlouhého kralování a nad nepřátely vítězství, ve vší poddanosti vzkazujeme. Nejmilostivější císaři! Jakož jsme na milostivou žádost a předložení VMCské na nás stavy skrze pány posly a instrukcí VMCské na předešlém sněmu od VMCské položeném a rozepsaném vznešenou za posly z prostředku našeho na sněm valný do království Českého, kterýž v pondělí po hromnicích nejprve příštích začíti a držeti se má, s plnou mocí volili a nařídili: totiž urozené pány Hanuše Haugvice z Biskupic a na Chropyni a Kačicích, hejtmana tohoto markrabství, pana čeňka z Líppého na Hodoníně, nejvyššího maršálka království Českého, pana Zdeňka Kavku z Říčan a na Broumově, pana Jana st. ze Žerotína a na Náměstí, pana Fridricha ze Žerotína a na Židlochovicích, pana Hynka Brtnického z Valdštejna a na Brtnici, pana Jana z Bozkovic a na Třebové; velebné preláty, kněze Jakuba Bílského z Bělé, opata Velehradského, kněze Šebestiána Freytoka z Čepiroh, opata Louckého; urozené a statečné rytíře a vladyky pana Bemarta Drnovskéko z Drnovic a na Rejci, nejvyššího hofrychtéře, pana Mikuláše z Hrádku a na Hoštících, podkomořího markrabství tohoto, pana Jaroše z Zastřizl na Bozkovicích, pana Kašpara Koniasa z Vydři a na Budči, pana Bartoloměje Vaněckého z Jemničky a na Valči, pana Jana Skrbenského z Hříště a na Slavěčíně, sudího práva menšího zemského v kraji Olomouckém, pana Bernarta Petřwaldského z Petřwaldu a na Melhubli; moudré a opatrné Jana Glocmana, měštěnína Olomouckého a Šimona Gryblera, měštěnína Brněnského, jímž jsme poručili, aby s VMCskou, pánem naším nejmilostivějším, o některé artikule rozdílné, na kterýchž tomuto markrabství a nám všechněm mnoho záleží, mluvili a jednali. Totiž, o nápady do pátého kolene, tak jakž jsme VMCskou na onen čas při šťastném příjezdu VMCské sem do tohoto markrabství, abyste VMCská od nich milostivě pustiti ráčili, poníženě prosili; o odvoláni se na VMCskou z strany nářkův poctivosti od soudu tohoto markrabství; item, že mnozí, na vejpověděch aneb ortelích práva městského přestávati nechtíc, k apelacím na hrad Pražský se odvolávají a skrze to lidi mnohé k práčem a outratám přivozují; o pomluvu Ondřeje Bzence, že by poradci a práva naše přesouzena byla; též o sirotky sběhlé do Uher, kdež by uptáni byli, aby se nám vydávali; tolikéž z strany pečetění landfrydu, poněvadž jsme se všichni čtyři stavové za jistými příčinami na tom snesli, aby ten landfryd toliko sami nejvyšší páni úředníci a soudcové zemští zpečetili; o pana Zdeňka Říčanského Kavku z Říčan a Telekešího, poněvadž to posavad spokojené není, tak jakž jsme pak týmž pánům poslům našim o ty všecky artikule dále a obšírněji s VMCskou mluviti poručili. Protož VMCskou, pána svého nejmilostivějšího, poníženě a poddaně prosíme, což tak nadepsaní poslové naši s VMCskou na místě nás všech stavův mluviti a jednati budou, že VMCská jim toho všeho, tak jako bychom s VMCskou sami osobně mluvili, uvěřiti a k nám se v tom jako císař a pán náš nejmilostivější (prohlídnouc VMCská k tomu, že jsme se k předkům VMCské, panu dědu a panu otci VMCské, slavných a svatých pamětí, i tudíž k VMCské vždycky věrně, poddaně a povolně chovali a ještě, budeli vůle věčného pána Boha, k VMCské podle našich nejvyšších možností týmž způsobem se chovati chceme) milostivě křesťansky nakloniti ráčíte. A my se toho VMCské každého času se vší ponížeností odsluho-vati nepomineme. S tím se VMCské s službami našimi nejponíženějšími poroučíme. Dán v městě Olomouci v sobotu po sv. Třech králích léta 1579. VMCské ponížení poddaní.