1579, 19. května. - Opis souč. v arch. česk. mistod.

Tito artikulové na sjezdu krajském, kterýž držán byl tu v městě Hradci na Labi na radě podle sněmovního svolení a JMCské obzvláštně psaným poručením léta Páně sedmdesátého devátého v outerý po neděli cantate, od Jich Mtí všech tří stavův kraje Hradeckého svoleni a zavřeni sou:

Jakož jsou všickni tři stavové království Českého na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském léta tohoto sedmdesátého devátého v pondělí po hromicích a zavřín v outerý po neděli květné, na tom se s nejjasnějším a nejnepřemoženějším knížetem a pánem, panem Rudolfem Druhým, voleným římským císařem, uherským a českým etc. králem, jakožto králem českým, pánem naším nejmilostivějším, snesli a konečně zůstati ráčili, aby sjezdové po krajích v království tomto držáni byli, na kterýchž by se jisté osoby z jednoho každého stavu zvolily a nařídily, a to proto, aby se vyhledání a sečtení jisté všech osedlých osob panského, rytířského a městského stavu a všech osob jiných, jak duchovních tak světských, kteréž v tomto království statky a poddané své, nicméně i osob těch, kteréž peníze své na ourocích mají, a též také všech domův a lidí osedlých v městech královských, co v tom každém jednom městě i na předměstí domův jest, státi mohlo, a ty osoby aby při tom též to všeckno, kdež komuž by se jaká škoda stala, spatřily, ohledaly a povážily, i dále aby listové přiznavací jak z lidí tak i z statkův od jedné každé osoby stavův téhož kraje i od těch, kteříž lidi poddané své anebo peníze na ourocích mají, odvedeni byli, o čemž také obzvláštním psaním JMCská stavům téhož kraje milostivě poručiti jest ráčil; jakž týž artikul sněmovní, kterak by též sečtení a vyhledání ano i přiznávání díti se mělo, nicméně i poručeni JMCské skrze psaní to všecko v sobě plněji obsahuje a zavírá.

Kdež pak všickni tři stavové a obyvatelé kraje Hradeckého, vědouce o tom, že to se všeckno pro dobré království tohoto děje, aby jimi jakožto milovníky obecního dobrého nic nesešlo, tak sou se poslušně zachovali a v pondělí po neděli cantate do města Hradce nad Labem sjeli, a na zejtří v outerý, to všeckno v své pilné a bedlivé uvažování a rozjímání vzavše, na tom sou se, jakž tuto níže poznamenáno stojí, společně snésti ráčili a snesli.

Předně, k témuž sečtení a vyhledání domův a všech osedlých osob tak dobře v městě, v městečkách, vesnicích panského, rytířského, městského stavu, prelátův a jiných všech, kteříž jaké poddané své na gruntech svých mají, nicméně v městě i v předměstích královských i jiných, jakž o tom sněmem vyměřeno jest, též i k spatření a obvedení škod ohněm, krupami, vodami a jinými příhodami učiněných ze všech tří stavův jisté osoby zvolili a obrali, zejména tyto: z stavu panského urozené pány, pana Jana z Oujezdce a z Kunic a na Kamenici, pana Václava Rychnovského z Rychnova a na Koclířově, pana Václava Říčanského z Říčan a na Koldíně, pana Alexandera Licka z Ryzmburku a na Hoděčíně; z stavu rytířského pana Jiříka Kopidlanského z Kopidlna a na Černíně, pana Jiříka Radeckého z Radce a na Mlejně Mitrovském, pana Martina z Vlkanova a na Solnici, pana Sedecha Stranovského z Sovojovic a na Kozojedech; z stavu městského z města Hradce Tobiáše Pentamera z Vosového, Matiáše Litoměřického, z města Jaroměře Václava Bystřického, z města Dvoru Matěje Čížka. A ty tak volené ze všech tří stavův osoby mezi tímto časem a svatým Vítem, rozdělíce týž kraj mezi sebou na čtyry díly anebo kvartýry, mají jej projeti, všecky domy, kdež by lidé osedlí byli, shlídnouti a sčisti a to, jaký by počet který pán, rytířský člověk, měštěnín, prelát poddaných měl, nicméně což by v jednom každém městě aneb na předměstí lidí osedlých bylo, tolikéž i lidí poddaných jejich osedlých k obcem a záduší náležitých, v jistý popis uvésti, též i to, jestli sou se jaké škody kterým těm osobám, poddaným jich, buď ohněm, krupobitím, vodami aneb jinak, jakž sněmem vyměřeno jest, staly, zohledati a to vše spatřiti, poznamenati i takové škody, kteréž by se při kterém tom statku staly, povážiti a to dále podle téhož snesení tu, kdež náleží, odvésti.

A k kterémuž by koli buď pánu, rytířskému člověku aneb měštěnínu, prelátu anebo na statky jich k jich ouředníkům ty nařízené výš dotčené osoby přijely a toho požádaly, aby jim ihned ta města, městečka, vesnice a statky jich, v kterýchž by lidi poddané své a osedlé měli anebo mají, okázány byly: k tomu mají buď ouředníky, své písaře aneb jiné přísežné a hodnověrné lidi, poddané své, kteříž by povědomi těch gruntův byli, vyslati, kteréžto osoby tak vyslané mají a povinny budou těm tak z kraje nařízeným osobám ta všecka města, městečka, vesnice, v kterýchž toho pána, rytířského člověka, měštěnína, města aneb záduší, aneb preláta a kterýchkoli jiných osob lidé osedlí sou, i také, kterému by se škody jaké buď ohněm aneb jinak, jakž výš dotčeno jest, staly, toho všeho nic nepomíjejíc, okázati, a jeden každý z stavův, k komuž by ty nařízené osoby přijely, je i koně a čeládku jich náležitě stravou a obroky opatřiti mají. Co se pak dotýče listův přiznavaclch lidí osedlých, ty aby panu Janovi Bořkovi staršímu Dohalskému z Dohalic a na Veselí a Dohalicích, jakožto jednomu hejtmanu krajskému v témž kraji osedlému a při tomto sjezdu přítomnému, dávali a odvozovali; kteříž by pak s těmi listy, jakž jsou se někteří v tom, že sou sněmu neviděli ani rozepsáni JMCské o takovém sjezdu položení vědomosti neměli žádné, ohlašovali, na hotově nebyli, tehdy nejdéle takové listy do neděle nejprve příští v témdni pořád zběhlém do obytu jeho pana Jana Bořka staršího Dohalského na Dohalice aby odeslali, dále tím neodtahujíce. A on pan hejtman krajský, od kohož by koliv takové listy přijal, bude povinovat je do rejster k tomu obzvláště způsobenejch poznamenati, a že jest jemu přiznání jeho odvedeno a dáno, toho rejstřík dáti; kteříž by pak v tom čase takových listů přiznavacích jemu panu Janovi Bořkovi neodvedli, po vyjití téhož času jich více přijímati nebude povinen.

A poněvadž první termin berně při času památky svatého Víta nejprv příštího vybírán býti má, aby se žádného obmeškání a překážky v tom nestalo, na tom také zůstáno jest: aby páni hejtmane krajští, nemohli-li by obadva ale jeden z nich, k tomu také ty napřed psané k takovému sčítání, vyhledání a škod spatření nařízené osoby v neděli prosebnou, jinač křížovou, nejprv příští do města Hradce na noc se sjeli, a páni hejtmane krajští, aneb jeden z nich, těch přiznavacích listů připiš neb výtah, jak se kdo, co osedlých má, přiznal, těm osobám od stavův kraje toho zvoleným odvésti mají; a ty osoby k tomu nařízené ihned o to mezi sebou se snésti, kde by a na které statky a v která místa v tom kraji které z nich sjeti a to vyříditi měly, tak aby tím spíš bez dalších odtahův to všeckno vyhledáno mohlo býti, budou povinny. A jakož také na témž sněmu obecním snesení se stalo, aby jeden každý z obyvatelův jednoho každého kraje v království tomto listy přiznavací, zač kdo statku má, tak jakž se jest léta etc. 65 přiznal, pro příčinu domácí hotovosti nařízení sebou na týž sjezd krajský přinesl, a jestliže by pak kdo co buď přikoupil a statkův více měl, z toho se také (to sobě vyhledati dadouc) týmž listem přiznal, jakž týž artikul sněmovní plněji svědčí; i poněvadž mnozí ze všech tří stavův nemalou omluvu svou při témž sjezdu oznámili, jedno, že o takovém svolení tak dalece nevěděli a také že podlé sněmovního sneseni žádné rozepsání po kraji tomto jest nešlo, mnozí také, že sou se tak na krátce, v čem toho léta oc65 kteří statkové šacováni byli, se doptati nemohli: i na tom jsme se společně snesli, poněvadž mustruňkové v krajích teprva na den svatého Vavřince [10. srpna] nejprv příštího držeti se mají, aby jeden každý z obyvatelův tohoto kraje, bud ti, kteří statky pozemské aneb peníze své na ourocích mají, mezi tímto časem a památkou seslání svatého ducha nejprv příštího pánům hejtmanům tohoto kraje takové listy přiznavací dali a odvedli, tak aby potomně při času mustruňku uloženém překážky žádné se v tom nestalo. Jestli že by pak kdo v tom času výš dotčeném, jednom i druhém, takových listů přiznavacích od sebe jim pánům hejtmanům, anebo jednomu z nich, neodvedl, tehdy po vyjití toho času jich od nich přijímati povinni nebudou.

Co se pak nařízení v krajích strany drahot dotýče, jakž obzvláštní artikul sněmovní o tom, aby takové drahoty přetrženy býti mohly, vyměřuje: majíce stavové JMCské psaní, milostivé poručení v svém bedlivém uvážení, poněvadž na ten čas o tom artikuli v témž psaní JMCské žádného poručení ani zmínky není a na to se nevztahuje, také toho z těch oznámených příčin pominuli; však nicméně městům toho kraje o tom, aby ty všecky věci, což by nejmírněji býti a se s nařízením JMCské podle způsobu a povahy tohoto srovnávalo, prodávány byly, poručeno a dostatečně předloženo jest. A jaké snesení na tomto sjezdu krajském, kterýž (podle vyměření sněmovního a poručení JMCské) se na výš psaný den držel, ode všech tří stavův tohoto kraje se stalo, to pro budoucí pamět v tento spis uvedeno jest. Actum léta a dne z počátku psaného.