V Písku 1579, 23. května. - Orig. arch. česk. místod.

Nejjasnější, nejnepřemoženější, velikomocný římský císaři, uherský a český etc králi, pane, pane náš nejmilostivější! etc. VMCské poníženě oznamujeme, že sme se včerejšího dne podle svolení sněmovního sem do města Písku sjeli. Ačkolivěk ta jistá naděje naše jest byla, že VMCská mandáty svými milostivě časně o tomto sjezdu do kraje oznámiti ráčíte, tak aby všickni obyvatelé, zvláště ti, kteříž ještě až do této chvíle sněmovního zavření sou neviděli a o něm ani vědomosti sou neměli, se byli tím gruntovněji uměli spraviti: však poněvadž jisté psaní milostivé VMCské nám jest dodáno, z kteréhož sme poddaně tomu porozuměli, že VMCské milostivá vuole jest, ten sjezd tak, jakž sněmem zavříno, aby se vykonal, a to, což by se na něm vyříditi mělo, taky aby se před sebe vzalo; tak sme učinili a na ničemž dále se nezastavujíc, ani se těmi mandáty zastírajíc, na ty artikule, o kteréž na tomto sjezdu se naříditi podle sněmu obecního mělo, nastoupic, sme jednali, šetříce v tom nejvíce, aby se tomu, což tak obecním sněmem svoleno a napřed podle vuole VMCské naší nejvyšší možností zadosti stalo, a spletkové ňácí uvarováni býti mohli.

A předkem co se odvedení listuov přiznavavacích od jednoho každého dotejče: to sme osoby zde přítomné vykonaly, panu hejtmanu kraje tohoto, který jest zde byl, sme od sebe odvedly, jiní pak, kteří sou zde nebyli, na mandáty VMCské očekávajíce, ti to ve dvou nedělích pořád zběhlých též vykonati mají. Také osoby jisté k sečtení osedlých všech kraje tohoto sme volili, rozdělíc kraj na čtyři díly, do jedné každé čtvrti dvě osoby sme nařídili k takovému sečtení, a jak by se v tom zachovati měly, i také obyvatelé, ku kterému koli by se ty osoby zahodily, o to sme mezi sebou dostatečně zuostali, tak že tu naději máme, že takové sečtení časně, ještě před svatým Vítem a dáním prvního terminu berně, se vykoná, a od těch osob volených našich pánům hejtmanům krajským, a od pánuov hejtmanuov nejvyšším pánům berníkuom na hrad Pražský se odešle.

Též sme čtyři osoby k obvozování škod volili, i těm také, jak se v tom ve všem zachovati mají, sme předložili, tak aby se rovnost i také upřímnost v tom od jednoho každého z kraje tohoto zachovala.

Třetí, i k tomu artikuli sněmovnímu a nařízení, jak by se řemeslníci v městech VMCské, panských a rytířských, chovati měli, tak aby z těch nemírných drahot sjíti a chudí lidé obtěžováni tak nebyli, sme osoby volili, kteréž na den sv. Petra a Pavla sem do města Písku sjeti se mají, a vezmouc před sebe nařízení VMCské, kteréž ste v městech Pražských učiniti ráčili, však podle zpuosobu a povahy kraje tohoto jisté nařízení aby sepsaly, jak by se v tom ve všem řemeslníci v městech i městečkách kraje tohoto chovati povinni byli; a což tak spíší, k dalšímu milostivému opravení a stvrzení VMCské to odesláno býti má.

Při tom, nejmilostivější císaři! nemůžeme toho tejna před VMCskou, jakožto pánem naším nejmilostivějším učiniti, že souce proto v nemalém počtu zde při tomto sjezdu, veliké ztížení chudších pánuov přátel našich a téměř všech ve všem kraji tomto sme slyšeli: ačkolivěč nic by žádostivější nebyli, netoliko statky svými a chudou živností svou, ale i hrdly svými do nejvyššího přemožení svého VMCské, zemi této, jakožto vlasti své, sloužiti, a pro potřebu všeho křesťanstva podle jiných stavuov království tohoto, jako věrní poddaní VMCské, všelijaké pomoci činiti, však zpuosob kraje tohoto považujíc, i také živnosti rozdílné mnohem od jiných krajuov království tohoto, vidí se, že v této nerovnosti dávání a skládání berně [ domovní nikterak možné není s jinými kraji abychme jmohli setrvati; neb tak jakž v tomto kraji osedlých jest lidí mnoho a živnosti malé, odbyty na všeliké věci ne tak hojné jako v jiných krajích, tak se i vidí, že s těžkém který kraj jest v tomto království, na kterýž by podle malosti jeho více se doj stalo dáti, jako v kraji tomto, sobě sou to předkládali, že ne na jednom sněme obecním o těch nerovnostech jest se mluviti začalo, však nikdá k místu a k konci přijíti nemohlo, k čemuž i VMCská, jakožto pán křesťanský, všecky stavy ste milostivě napomínati ráčili. A protož aby o to mezi sebou ňáké jisté uvážení míti mohli, napřed! ouředníky, soudce zemské a rady VMCské, které v tomto kraji sou, a při tom jiné dvě osoby sou i zvolili a jim poručili, aby na některé cesty a prostředky pomyslili a uvážili, jaká by jiná a spravedlivá slušná rovnost budoucích takových daní a pomoci činění mohla vyhledána býti, co by tomuto kraji ne s takovou záhubou a nemožností bylo. Za to VMCskou všickni společně poníženě prosíme, že VMCská nám to milostivě příti a povoliti ráčíte, neb to všecko se činí proto, aby budoucích ňákých těžších odporuov skrze to při budoucích sněmích obecních uvarováno bejti mohlo, a příčinou tohoto kraje, cožby někdy v časích budoucích užitečného a potřebného VMCské neb všeho tohoto království obmyšlováno bejti mohlo, v tom pruotah neb překážka se nedala; té sme naděje ponížené k VMCské, že této slušné žádosti naší milostivě oslyšeti neráčíte.

Naposledy nemálo sme sobě to předkládali, kterak při jednáních obecních království tohoto tak málo osob z kraje našeho se nacházeti dává, znajíce, že nad tím někdy VMCská neráčíte dobré oblíbení míti, a to že nám také bez škody a pomluvy není, jakoby snad proto se to pomíjelo, že bychme se nechtěli sami pro sebe a obecné dobré starati: největší v tom ztížnost se býti poznává ti prodloužení časové sněmovní, při kterýchž netoliko chudším a nemožnějším, ale i jiným trvati se postýskuje, a daní a pomocí činění vždy přibývá. Za to všickni a zvláště pak chudší přátelé naši se vší ponížeností prosíme, že VMCská milostivě k tomu se nachýliti ráčíte, kdyby tak v časích budoucích sněm položen býti měl, abychme, majíc nejprv sjezd zde v kraji a vyrozumějíc, oč hlavně na sněmu se jednati má, osoby jisté z kraje tohoto voliti a k sněmu vypraviti mohli, kteréž by podstatněji a užitečněji VMCské a tohoto království potřeby nejvyšším pánům ouředníkuom, soudcím zemským, radám VMCské a jiným stavuom tohoto království v jednání nápomocny býti mohly, kterýchž bychme neztížili sobě i opatřiti vychováním, aby při těch jednáních obecních tím lépeji vytrvati mohly.

V čemž ve všem té sme duověmé a poddané naděje k VMCské, jakožto k pánu našemu nejmilostivějšímu, poněvadž to všecko nejvýše a nejvíce pro dobré a užitečné VMCské a všeho tohoto království činíme a obmýšlíme, že netoliko nám to milostivě v dobré obrátiti, ale i této žádosti potřebné a bohdá VMCské i nám prospěšné a užitečné (zvláště poněvadž toho jistá paměť jest, že i za předkuov našich tak jest bývalo), milostivě povoliti ráčíte. A jaký v těch ve všech artikulích milostivý oumysl VMCské jest, za to prosíme poníženě, že nám do kraje našeho zase listem svým císařským otevřeným oznámení učiniti ráčíte, tak abychme se věděli čím spraviti, a zvláště i proto, aby přátelé naši, kteří tak voleni sou k vyřízení jistých věci svrchu psaných, vědouc v tom milostivou vuoli a oblíbení VMCské býti, tím pilněji a bedlivěji to vykonávali, a tak svolení vší země od kraje tohoto se zadosti státi mohlo.

S tím se vším VMCské, pánu svému nejmilostivějšímu, k milostivému opatření se poníženě poručena činíme. Datum v městě Písku, v sobotu po neděli cantate léta 1579.

VMCské věrní poddaní osoby stavu panského a rytířského, nyní na sjezdu v městě Písku shromáždění, i na místě jiných obyvateluov téhož kraje.

Zevnitř listu přitištěno 20 pečetí.

Ohne Datum [23. Mai 1579]. - Original im k. k. Statthaltereiarchiv zu Prag.

Die Personen Herrn- und Kitterstandes, weliche anitzo verschienen im Prachiner Kreis auf der Kreiszusambenkunft bei einander versamblet gewesen, die zeigen Euer Mt. durch ihr Schreiben für sich selbsten, auch anstatt und in Namben der andern Inwohner in ermeltem Kreis unterthänigst an, sie wären vermug des Landtagsbeschluess gen Písek zusambenkomben und hätten verhofft, Euer Mt. wurden soliche Kreiszusambenkunft zeitlichen haben ausschreiben und ansetzen lassen, damit sich die Inwohner gedachten Kreises furnehmblichen aber die, welche bisher den Landtagsbeschluess nicht gesehen noch darvon Wissenschaft haben, desto besser und gründlicher darnach hätten richten können; aber ungeachtet desselbigen, weiln sie sunsten aus E. Mt. Schreiben derselbigen gnädigisten Willen vernomben, so hätten sie vermüg des Landtagsbeschluess zur Handlung gegriffen und sich hieran nichts irren lassen.

Und was erstlichen die Bekanntnusbriefe anlangt, die ein jeder von sich geben soll, soliche Bekanntnusbriefe hätten sie, soviel ihr zur Stelle gewesen, dem Kreishauptmann überreicht, die andern aber, so nicht erschienen, sondern auf Euer Mt. Mandata gewartet, die sollen soliches innerhalb 14 Tagen auch verrichten. Gleichsfalles so hätten sie auch Personen zu Abzählung aller angesessenen Leute verordnet und verhoffen, soliche Abzählung werde noch vor Viti und eher der erste Termin der Steuer herzukumbt, können verrichtet werden, und es sollen ermelte verordnete Personen gedachte Abzählung den Kreishauptleuten und dieselbigen alsdann den obristen Steuereinnehmern aufs Prager Schloss uberschicken.

Ferner so hätten sie auch von wegen Abführung und Erweisung der Schaden Personen depu-tirt und ihnen nothdurftigen Befehlich geben, wie sie sich hierinnen verhalten sollen, damit in dem auch von männiglichen guete Richtigkeit und Gleichheit mochte gehalten werden.

Item sie hätten auch des Artikels halber belangende der Handwerchsleute in Städten uber-mässige Übersatzung und Theuerung vermöge des Landtagsbeschluess Personen verordnet, die sollen auf den Tag Petri Pauli zum Pisek zusammen kommen, E. Mt. Ordnung, so in Präger Städten aufgerichtet, für sich nehmben und nach Gelegenheit desselbigen Kreises auch eine gewisse Ordnung verfassen und folgends dieselbige E. Mt. zu deroselbén gnädigisten Ratifikation überschicken.

Darneben so vermelden sie auch, dass bei dieser Zusambenkunft von den Inwohnern ermelten Kreises, fumehmblichen aber denen, so arm und unvermüglichen, grosse Beschwerung fürgelofen: ob sie wohl mit Leib und Guet als treue Unterthanen E. Mt. Hilfe zu thuen jeder Zeit willig, so sei ihnen aber soliches nach Gelegenheit desselbigen Kreises und Unterschied der Nahrungen, dass sie mit den anderen Kreisen mit Reichung der Haussteuer Gleichheit tragen sollten, keinesweges nicht müglichen, dann zu démselbigen Kreise wären viel angesessene Leute, aber geringe Nahrungen, auch keine soliche Anwerdung wie in anderen Kreisen. Es sei auch schwerlichen ein Kreis, dem nach seiner Gelegenheit so viel zu geben sich gebühre, wie dann einsmals auf gemeinem Landtage von solicher Ungleichheit geredt, solichs aber bisher nicht erörtert worden. Derhalben so hätten sie die obristen Landofficierer und Landrechtsitzer E. Mt. Räthe und neben ihnen noch andere zwo Personen verordnet und ihnen auferlegt, die Sachen zu berath-schlagen und auf Mittel und Wege zu gedenken, welchermassen eine andere billiche Gleichheit von wegen Reichung künftiger Contribution und Hilfen die berührten Kreis nicht so gar schädlich und unmüglich gefunden werden möchte, und bitten un-terthänigst, E. Mt. wollen hierzue auch ihren ge-nädigisten Consens geben.

Letzlichen, nachdeme sich auch zueträgt, dass wenig Personen sich aus demselbigen Kreise zu gemeinen Landtagshandlungen finden lassen, darob auch zuweilen E. Mt. kein Gefallen tragen, welches auch ihnen verweislichen sei, als wären sie die, denen gemeine Wohlfahrt nichts angelegen, und solches allein daraus folge, dass die Landtage sich verlängeren, darbei nicht allein den armen, sondern auch denen, so vermüglichen sein, zu verharren beschwerlichen, die Contributiones und Hilfen je länger je mehr zunehmben. Derhalben so bitten sie auch unterthänigist, E. Mt. wollen ihnen zuelassen, wann künftig ein Landtag sollte ausgeschrieben werden, dass sie zuvor ein Kreiszusambenkunft halten und vernehmben möchten, was principaliter auf dem Landtage sollte gehandelt werden, so wollen sie gewisse Personen ihres Mittels darzue verordnen und, damit sie den Handlungen desto besser und nutzlicher abwarten möchten, mit nothdurftiger Zehrung versehen. Und was in diesem allem E. Mt. genädigister Willen sein wirdet, bitten sie unterthänigist, E. Mt. wollen ihnen soliches durch ein offenes Ausschreiben genädigist iusinuiren lassen, damit sie sich darnach richten und die von ihnen deputirte Personen die Sachen vermüg obermelter Artikel für die Hand nehmben und vollziehen möchten.