274. Vratislav z Pernštejna ouředníku svému Litomyšlskému Václavu Hubrykovi, aby na žádný spůsob schůzek bratrských, mandáty císařskými zapověděných, v Litomyšli netrpěl; ouřadu Litomyšlskému aby oznámil, že na farách, pod kolaturu jim náležejících, žádných nepořádných frankfurtských kněží chovati nemají etc.
NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1579, 17. července. - Opis souč.v ruk. knih. Roudn.
Václave Hubryk milý! Přálť bych, aby se dobře měl. Z psaní tvého, které jsi Jakubovi Naklovi, služebníku mému, učinil, porozuměl jsem, že se ty bratrské, mandáty císařskými i také ode mne nejednou zapověděna, pokoutní schuozky od některých v Litomyšli díti nepřestávají: nad čímž já oblíbení žádného nenesu a toho nikoliv přehlídati nemohu. Ještěť o tom přísně poroučím, aby těm všem, kteříž se toho tak dopouštějí, předešlé mé v tom nařízení a vuoli dostatečně předložil; nebo jakžkoliv já žádného mimo vuoli jeho k víře, neboližto náboženství, nutkati nemíním, však takových pikhartských schuozek denních a nočních, buďto v městě neb na předměstí, nikoliv trpěti nechci. Nad čímž ty obzvláštní pozor měj, a kterýž by se koliv tak poslušně v tom nezachoval, podle předešlého pomočení mého k němu hleděti nepomíjej.
Poněvadž jest se Matouš truhlář mimo časté jeho napomenutí a přípověď svou toho dopouštěl, a proti poručení mému v domě svém takovú schůzku pikhartskou měl: jest vůle má, pokadžby se v tom napraviti a od takového předsevzetí přestati nechtěl, aby se mu z gruntuov mých vyprodati pomočil, nebo já (jak nahoře dotčeno) žádnému toho trpěti nechci.
Ouřadu Litomyšlskému oznam, jakož se to našlo, že jsou na farách svých pod kolaturu jejich náležejících ledajakés sběhlé frankfortské a nepořádné kněží, kteří lid obecní toliko zavozují a všelijaké spletky u víře činí, mívali: pak nechtíc já se tomu déle dívati, že jest v tom vuole má, aby žádných takových pořádně nesvěcených kněží na faiy své více nepřijímali, nýbrž sobě při konsistoři zdejší hodné kněží objednávali. Pater Balthazar, jakť jsem předešle psal, nechť se tam podle náležitosti opatruje a dobře chová. Strany těch prázdných far, jakby zase osazeny býti měly, dobrému zdání jeho to připouštím.
To mně odeslané poznamenání osob, které by se do ouřadu Litomyšlského saditi měly, jsem přehlídl, čehož tak při tom zuostavuji, a aby podle téhož poznamenání dosazeny byly, k tomu dovoluji.
Zprávu toho mám, že by se v Litomyšli nějaké na potupu a pohrůžku děkana Litomyšlského sepsaná cedule našla: pak skrze koho by to šlo, se vší pilností na to se jak budeš moci vyptati a zvědouc kdoby ten jistej byl, který takové cedule položil, ním se dostatečně ujistiti a mně o něm bez meškání věděti dáti nepomíjej.
Datum na hradě Pražském v pátek po rozeslání apoštolův léta etc. 79.