Bez místa i datum. [1579.] - Opis souč. v ruk. kapit. Pražské.

VMti urození a stateční páni milí! etc.

Jakož jste nás před sebe obeslati a vůli JKMti oznámiti ráčili: račte věděti, že bychom JKMti, pánu našemu milostivému, ku potřebě obecného dobrého tohoto království všecko, což by nám jediné možné bylo, rádi učinili, jakož pak i činíme podle jiných obyvatelův tohoto království, berně i jiné věci podle svolení sněmovního, ačbychom vedle vejsad a obdarování kostela našeho toho činiti nebyli povinni; však nic sobě toho na pomoc neberúce, nežli podle jiných obyvatelův v tomto království, ač s nemalú naší těžkostí, což na nás přijde, rádi činíme.

Co se pak této žádosti, kteráž jest na nás od JKMti vzložena, dotýče, strany peněz hotových, těch jistě žádných nemáme: byť co bylo před rukama, v takové JMti obecné potřebě, nechtěli bychom se v tom tajiti. Strany pak zástavy některých vesnic kostelu našemu náležejících, ač by se snad našly osoby, kteréž by na duchovní statky (po nichž téměř všickni dychtí) půjčily: však my nikterakž toho s dobrým svědomím učiniti ani k zastavování povoliti nemůžeme, z té příčiny, nebo privilegia a majestátové, kteréž od císařů a králův českých, slavné paměti, na statky kostela Pražského dané sobě máme, to v sobě zavírají, aby žádný z králův českých neměl a nemohl jich zapisovati, zastavovati, na dlouho ani na krátko zavazovati, jakož pak majestát krále Vladislava, svaté paměti, to šíře v sobě zavírá a obsahuje; z kteréhožto majestátu tuto clausuli vypsavše na ceduli VMti podáváme, čímž se ráčíte spraviti.

A poněvadž všem králům českým takovými majestáty všeliká zástava statkův kostela našeho těžce se zapovídá, nad to nám duchovním toho učiniti a proti takovým obdarováním k zástavám statku duchovního povolovati nesluší a nenáleží: ačkolivěk my toho dobře JKMti věříme, že by takové zastavené vesnice od kostela našeho časně vyplatiti a kostelu našemu zase milostivě připojiti ráčil, však skrze zlost a nebezpečenství časů nynějších mohlo by se to změniti, a předpsané vesnice s jich důchody v rukou jiných světských zůstati by mohly, a tak skrze to služby boží při kostele našem umenšiti by se mohlo; obávajíce se také, kdybychom my k tomu příčinu dali, že bychom se slušně netoliko před pánem Bohem z hříchů vyměřiti nemohli, ale také zlou pověst na budoucí časy po sobě bychom pozůstavili.

Protož VMti žádáme, že se ráčíte k JKMti laskavě přimluviti, abychom mimo to, což podle jiných obyvatelův tohoto království činíme, v nic dále potahováni nebyli, ale raději JKMt jak nad tímto kostelem, tak i nad osobami kaplany svými ruku svou milostivou aby držeti ráčil.