1580, 22. ledna. Orig. v arch. Kutnoh.

Službu svou vzkazujem. VMti slovutné a vzácné poctivosti, páni přátelé naši milí! etc. Od posla Šimona Poláka psaní tolikéž i membrány včera po nešpořích jsme přijali, i o to hned s panem Abrahem [sic] promlouvali: vidí se jemu, poněvadž on pan president z povinnosti své to učiniti, a čím spraven byl, na sněm vznášeti musil, že bez toho vznášení a té věci obnovování, zvláště poněvadž v suplikací své krátce jsme toho dotkli, a vostatek na relací pánův komisařův v sněme poznamenanou pamětí JJMtí se táhneme, i téhož sněmu JMtem k lepšímu vyrozumění podáváme, býti může; nicméně my omluvu svou dostatečnou připravenou máme, ale toho, abychom více nezkazili, nežli napravili, se obáváme. Jakž jest koliv, ještě více s někým o to promluvíme, a což nejlepšího uhlídáme, to před sebe vezmeme; než na poznamenání toho do desk neb jinam, an se žádného podobného příkladu nenachází, poněvadž žádná pořádná pře nebyla etc., nám mysliti ani toho žádati možné není, leč bychom chtěli sobě nějakou škompu uhoniti.

Na ten čas VMtem, mimo předešlé oznámení psaním, poněvadž pramálo více nežli nic sněmovních věcí ještě se jedná, než na některých jiných věcech, o čem stav městský vědomosti nemá, se sedává od JJMtí, nevíme co psáti, nežli s tím VMti pánu Bohu poručena činíme. Datum pospěšně v pátek po památce svatých Fabiana a Šebestiána léta etc. 80.