1580. 4. února. - Orig. v arch. Kutnoh.

Službu svou vzkazuji VMtem etc. Vedle toho oznamuji VMtem, že JMCská, jakž já tomu rozumím, repliku svou, na sněmovní snesení stavům dnes danou, strany odvedení nám sumy na Hrušky, připověděné, nemálo jest rozpáčiti ráčil, neb se tomu srozumívá, že by JMt sám té zemské sbírky, odkud jsme my té sumy očekávali, užiti chtěl; k tomu i některé jiné příčiny, kdeby se taková suma obrátiti chtěla, přikročily, kteréž jsem i od pána. z Rožmberka na díle přeslechl. A tak Bůh milej ví, naposledy co bude, než mnou nic neschází, kterýž každodenně oustně i spisy JMtem připomínám i také v sněme zjevně se ohlašuji: ale žádné jisté odpovědi dosáhnouti nemohu, rovně jako i jiní, kteříž, očkoli suplikací podali, věděti nemohou, co jsou zjednali. Všecko jako novou a prvé snad nikdá nebývalou formou se sněmuje a jedná, načež i někteří z předních osob naříkají, a že jakživi takového sněmování neviděli, praví. A tak jestliže od JJMti peněz nevyzdvihnu, čím bych se z hospody vypraviti, a co od zapsání poručníka při soudu purkrabském dáti měl, žádám,- že opatřiti, i vidíli se VMtem i kočího, aby zde v Praze v neděli na noc býti mohl, pro mě vypraviti ráčíte. Neb se naději, že po sněmu v sobotu aneb konečně v pondělí bude, a kdybych měl obzvláštního formana neb kočího sobě domů jednati, přibylo by koštu.

O práva horní se mlčí, nébrž pan Kurcpach mi oznámil, že s tím nic činiti míti nechce, a pán z Bibrštejna, jakž zpráva jest, již zase odjel, pan Kapaun hned po zavřeni sněmu také odjeti se strojí, pan komorník také domů na masopust pospíchá; a tak budeli míti co z toho býti, jinak nerozumím, než že v soud zemský by se státi musilo, což k víře nepodobné. S tím se VMtein šťastně a dobře míti vinšuji. Pán Bůh rač popříti v dobrém zdraví šťastného společného shledání. Datum pospěšně ve čtvrtek po hromnicích ráno přede dnem léta 80.