MS. úředničil zápisů deskových v král. českém archivu zemském s nápisem "Červení sněmové od l. 1541 do 1582."

Jakož jest nejjasnější a nejnepřemoženější kníže a pán, pan Rudolf Druhý, volený římský císař, uherský a český král etc., pán náš nejmilostivější, z mnohých a vysoce důležitých příčin a potřeb JMCské, a zemí JMti se dotýkajících, sněm obecní království tohoto Českého rozepsati a k jistému času na hradě Pražském položiti ráčil; na kterýžto sněm, když jsou se všickni tři stavové království tohoto Českého sjeli, tu JMCská potřeby některé stavuom milostivě oustně i skrz spis přednésti jest ráčil. Což všickni tři stavové království tohoto takové milostivé přednesení a oznámení v pilném a bedlivém uváženi majíce, a k srdcím svým to všeckno připustivše, jiného jsou mezi sebou najíti nemohli, než čím dále vždy víc znáti se dobře může, že pán Buoh všemohoucí pro přílišné rozmnožení hříchův lidského pokolení a nepravostí, kteréž se mezi lidmi páchají, k ztrestání lidu všelijakého puzen býti a metlou svou hroziti a všemu křesťanstvu před oči stavěti, tak že již k kořenu sekera přiložena jest, mnohými nesčíslnými znameními, o kterýchž se slyšelo, také na oko spatřilo, jakýž takýž veliký pád a trestání oznamovati ráčí; však se téměř žádného to chytati a k napravení pokání svaté činiti nechce, nebudeli milosti a samého požehnání pána Boha všemohúcího předně, a skrze vrchnost a dobrou zdravou radu JMti dání od těch, kteříž svého pána Boha na paměti mají a jeho božským slovem se spravují a v dobrém řádu a zdravém rozumu stojí, tehdy jest se zkázy zemí křesťanských a zvláště od toho ouhlavního nepřítele krve křesťanské žíznivého Turka, země plundrováním, pálením, mordy, loupežemi a lidu zajímáním, že se to stane, obávati; čehož všemohúcí pán Buoh, rač sám ochrancím od toho zlého býti a k přetržení toho zlého k dobrému a na pokání lidu křesťanského pomoc rady milosti jeho svaté, a srdce skroušené a ponížené k modlitbám a službám svatým dáti.

Protož jsme se na tom všickni tři stavové království tohoto snesli, neohlédajíce se na žádné ztížnosti, nouze a chudoby a mnohé nedostatky své a poddaných svých, majíce utrpení a křesťanskou lítost nad těmi souženými od nepřítele Turka křesťany, a prohlédajíce k milostivé žádosti JMCské, však z své svobodné, dobré vuole, abychom pomoc, tak jakž předešlého roku, berni z domův z poddaných svých z sebe sebrali, a k zemi složili. A protož, předkem JMCská skrze hejtmany, ouředníky a purkrabě na panství JMCské naříditi míti ráčí, též jedna každá osoba, pán a rytířský člověk, i všecky osoby duchovní, tolikéž manové, dědiníci, dvořáci, nápravníci, cožkoli v městech, městečkách, vesnicích, aneb kde jinde na panstvích a statcích svých lidí osedlých mají, z jednoho každého domu aneb chalupy, buď veliké neb malé, v kterýchž lidé bydlí (krom samých kovářských, pastuších a ovčáckých chalupí, též lázní v městečkách, ve všech, na kterýchž by hospodářové osedlí nebyli, aneb kteříž by od pánův svých lhůtu ourokův neplacení ještě, za příčinami škod jich jim se stalých, měli), aby jeden každý z těch nadepsaných osob za jeden rok pořád zběhlý po dvadcíti groších českých dali a konečně vyplnili; však rozdílně, první díl na sv. Bartoloměje, nejprv příštího, totiž z jednoho každého domu po desíti groších českých, a druhý díl na sv. Ondřeje, též nejprve příštího, po desíti groších českých, aby konečně dali a nejvyšším berníkům na hrad Pražský odvedli, při čemž, jak se jeden každý strany přiznání a té berně dávání zachovati má, dole napsáno jest; v tom dávání té pomoci proti Turku poddaní k ouřadu purkrabskému ani manové k purkrabství Karlštejnskému, ani žádní jiní, budl čížkoli v království tomto, vynímati se nemají.

Nicméně panství Loketské tolikéž povinni budu pomoci své berníkům, a ne v jiná místa, odvozovati; hrabství a panství Kladské, podle uvolení svého, berni tak, jakž jsou léta tato pořád dávali, z lánův dvojnásobně dáti mají, tak jakž o to s nimi, Kladskými, snesení se stalo.

Též co se krajiny Chebské dotýče: všickni tři stavové tímto sněmem nejvyšším ouředníkuom a soudcům zemským moc dávají, aby při nejprve příštím soudu zemském mohli osobu neb osoby z stavů voliti a do kraje Chebského vypraviti, aby s obyvately téhož kraje o pomoc proti Turku předešlého roku zadržalou, i také co by tohoto roku dáti měli, jednati a na místě postaviti mohly; a ty oboje daně a pomoci, jakž z Kladska tak z krajiny Chebské, na dva terminy, jakž dotčeno jest, ne jinam, než nejvyšším bemíkům zemským na hrad Pražský dány a spraveny býti mají.

Pražané pak a jiná města JMCské a JíMti císařové v království Českém, kteříž třetího stavu užívají, místo té podomovní berně k takové pomoci proti Turku, stavům dáti jsou se svolili na hotové sumě za ten rok půl třináctá tisíce kop grošův českých na dva terminy; totiž prvního terminu na den sv. Bartoloměje, nejprv příštího, šest tisíc půl třetího sta kop grošův českých, a druhého terminu na sv. Ondřeje též šest tisíc a půl třetího sta kop grošův českých složiti a nejvyšším berníkům, vezmouc sobě na pomoc první terrnin poddané lidi k obcem aneb k zadusím jejich náležité, vyplniti mají.

Než což se dědiníkův, nápravnikův a dvořákův etc. dotýče: ti vedle šacuňkův svých předešlých, z jednoho každého statku jeho, z každé kopy grošův českých po půl patu penízi českém, zberouce na výš jmenované časy a terminy, nejvyšším bemíkům na hrad Pražský s listy přiznavacími odsílati mají.

Domy pak panské a rytířské a všelijakých jiných osob, bud duchovních neb světských, kteréž buď v městech Pražských, aneb v městech královských aneb na předměstích mají: ten každý pán aneb rytířský člověk, aneb osoba duchovní jednu kopu grošův českých dáti má na dva svrchu psané terminy.

Tolikéž všickni farářové na panství a statcích JMCské, panských a rytířských, osob duchovních, městských, nicméně v městech Pražských a jiných městech království Českého, kteřížkoli a kdežkoli na farách jsou, a kdež by pak farářův nebylo, tehdy kostelníci a osadní té fary, aneb kdož by toho v užívání byl, a tak z jedné každé po třidcíti groších českých, polovici toho k prvnímu terminu a polovici k druhému terminu, když pán, rytířský člověk neb město od poddaných svých touž berni přijme, vedle berní svých s listy přiznavacími to posílati povinni jsou.

Města pak některá horní ta se vymiňují, poněvadž vědomé jest, že táž města pro chudobu svou téměř k spuštění jsou přišla, jakožto Jochmstál, Slavkov, Šinfeld, Lautrpach, Přísečnice, Suniperk, Bastianperk, Platná, Hengst, Abertam. A jestliže by se [kdy to i našlo, že by při některých jiných horách dělníci i jiní, kteříž při těch horách pro potřebu tu se zdržují, domy k schráně své sobě zdělali a měli, v kterýchžto domích by žádných obchodův nevedli, než toliko s manželkami a dítkami tu bytnost svou měli, ti též v tu daň a berni domovní potahováni býti nemají.

Já N. vyznávám tímto listem přede všemi, že jsem podle svolení sněmovního, na sněmu obecném, kterýž držán byl na hradě Pražském léta etc. osmdesátého v pondělí po Třech králích a zavřín téhož léta v outerý po svaté panně Dorotě, všecky lidi poddané své vyhledati a sčísti dal: kterýchž se nachází osedlých N., a že více lidí poddaných osedlých v tomto kraji N., z kterýchž berně při tomto terminu N. po desíti groších českých dáti mám, ovšem vyhledati ani najíti jsem nemohl, než těch dotčených N., to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť svou vlastní jsem k tomuto mému přiznavacímu listu přitisknouti dal. Datum etc.

Také, poněvadž se jest i to našlo, že mnozí ohni, krupami, vodami a jinými příhodami jsou se těchto minulých let dávání berně vymlouvali, a tudy nemalá suma na berních se jest vyrážela, a menší suma na berních se jest scházela: i poněvadž pro zachování lepšího řádu předešlého roku v každém kraji při sjezdích krajských jisté osoby>k spatření takových škod, a jak by se jeden každý v tom chovati měl, nařízeny jsou, a protož i tohoto roku při témž nařízení, a osobách v každém kraji předešlého roku k tomu volených, to se zůstavuje.

A kdež jsou vyslaní z města Mostu a Klatov o nemalé škodě a zkáze od ohně, týmž dvěma městům učiněné, stavům ztížnosti své oznámili a přednesli, což i vskutku tak se jest vyhledalo a našlo: protož tu sumu berně, kteráž jsou předešlých let Pražanuom k té sumě půl třináctá tisíce kop grošův českých od sebe odvozovali, z těch a takových pomocí tohoto roku se propouštějí, a Pražané na té sumě ode všeho stavu městského svolené sobě to vyraziti moci budou; však nejvyšší berníci na to se bedlivě vyptati a to vyhledati mají, co z toho jednoho každého místa se jest do roka té berně Pražanům vydávalo.

A poněvadž toho potřeba zvláštní jest, aby tyto svolené pomoci časně a beze všeho omylu a prodlévání vycházely: na tom jsme se všickni tři stavové snesli, aby na dny nahoře jmenované jeden každý z obyvatelův tohoto království svou berni na hrad Pražský přinesl aneb odeslal, anebo ve dvou nedělích od téhož jednoho každého dne, jakž se nahoře jmenuje. A jestližeby pak, po vyjití toho dne a dvou nedělí pořád sběhlých, kdo svou berni obmeškal, ji nedal a nevyplnil docela a zouplna, tehdy ihned nejvyšší berníci, neočekávajíce a neohlídajíce se na nic, k jednomu každému podle pokut se zachovati mají. A zvláště našloliby se to, žeby který z obyvateluov království tohoto od poddaných vybera berni, té časně na časy nahoře oznámené nedodal, aneb za sebou ji zadržel, aneb k své potřebě vydal: budou moci berníci, což by za tu berni dvénásob statku stálo, se v ten statek uvázati a jej rok pořád držeti, a z té sumy za ten rok ouroku šest kop ze sta kop počítati; a chtěl-liby ten, čížto statek jest, v tom roce ten statek vyplatiti a tu berni i ouroky s škodami, což pro to vynaloženo bude, berníkům dáti, tehdy kdyby tak zouplna a docela i s ouroky a s škodami na to vzešlými zaplatil, mají mu berníci toho statku, več by se tak uvázali, vydržíc ten rok, zase postoupiti. Pakliby ten, čížby statek byl, té berně v tom roce nespravil a nedal, budou moci tíž berníci takový statek, komuž se jim viděti bude, prodati; a jim se ta moc tímto sněmem dává, aby takový statek, kterýžby tak rok pořád vydrželi, a pro nespravení a nedání té berně, tak jakž se svrchu píše, komužby jej koliv z stavuov království tohoto prodali, jemu jej ve dsky zemské aby vložiti mohli. A berníci nejvyšší mají přiznavacími listy jednoho každého s jednoho aneb více krajův pilně, jak jest to jeden každý od sebe odvedl, vyhledati, a té osobě, kteráž s berní přijde, ten aneb ty listy předložiti a to opatrovati, aby se v tom žádného omylu a spletku nestalo.

A poněvadž předešlého roku z některých příčin osoby v krajích volené k vyhledání a poznamenání všech obyvatelův jednoho každého kraje jsou zouplna vyhledati a poznamenaných berníkům odeslati nemohly: a protož to osoby při předešlých sjezdích krajských k tomu nařízené ještě vykonati mají, a to konečně mezi tímto časem a svatým Bartolomějem nejprve příštím, a taková poznamenání nejvyšším berníkuom na hrad Pražský odeslati; a nejvyšší berníci při nejprvnějším příštím soudu svatého Jeronýma nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským ukázati a o tom zprávu učiniti mají.

Item za berníky voleni jsou: z stavu panského Jan Bezdružický z Kolovrat a ná Záběhlicích, JMCské rada etc., z stavu rytířského Vilém Malovec starší z Malovic etc., z stavu městského Daniel Švik z Lukonos, měštěnín Nového Města Pražského; kterýmžto berníkům za práci jich toho roku dáti se z též berně má osobě z stavu panského dvě stě kop grošuov českých, osobě z stavu rytířského půl druhého sta kop grošuov českých, osobě z stavu městského jedno sto kop grošů českých.

Na tom jsou se také stavové snesli, že jsou ku potřebě zemské a tomu lidu, kterémuž sami od země platiti mají, za colmistra zvolili Viléma staršího Malovce z Malovic etc., nejvyššího berníka království Českého: tak aby on vždy, kdyžby toho potřebí bylo, a od stavův vypraven byl, mezi týž lid s penězi jel, a což komu náležitého bude, zaplatil, a mimo potřebu, po vykonání toho, tam se na pomezí nezdržoval. A kdyžby colmistr na pomezí Uherské vypraven býti měl, tehdy JMCská nejvyšším berníkům o tom dva měsíce, aneb šest neděl před tím, milostivě oznámiti ráčí, tak aby se časně všemi potřebami k tomu zásobiti a přihotoviti mohli. A což se služby a vejpravy colmistra dotýče, to se při předešlém o tom s ním učiněném srovnání zůstavuje.

Jakož také v království Uherském tolaři vejšeji se berou, nežli zde v tomto království českém: o to jeden každý z obyvatelů tohoto království s pilností starati se má, aby, pokudž nejvýšeji a nejvíceji možné, berni svou na tolařích a jiné velké dobré minci spravil a dal. A berníci do kvitancí jednoho každého, na jaké minci jest berni spravil, doložiti mají, a nikterakž toho nedopouštěti, aby jaké měnění mince státi se mělo; nýbrž i s radou pánův sobě přidaných, coby mohli na minci k dobrému všem třem stavům tohoto království buď při placení lidu válečnému, aneb jinače způsobiti a získati, o to pilnost a péči míti ma[jí.] Též také berníci nemají nižádným vymyšleným způsobem z berně žádné půjčky, buď na mále aneb na mnoze, žádnému činiti, ani žádné správy, žádného oznámení, nad to pak žádných vejpisuov, buď přiznavacích listův, aneb berni, vydávati, toliko osobami tímto sněmem nařízenými a volenými, totižto: Vilémem z Rožmberka a na českém Krumlově, správčím a vladařem domu Rožmberského, JMCské tajnou radou a nejvyšším purkrabím Pražským, Ladislavem starším z Lobkovic na Chlumci a Jistebnici, nejvyšším hofmistrem království Českého a Bohuslavem Felixem Hasištejnským z Lobkovic na Líčkově a Chomutově, nejvyšším komorníkem téhož království českého, z pánův, a Michalem Španovským z Lysova a na Pacově, nejvyšším písařem království Českého, Burjanem Trčkou z Lipé a na Světlé nad Sázavou, podkomořím království Českého, a Janem Vchynským ze Vchynic na Nalžovech a Karlštejně, purkrabím Karlštejnským, z rytířstva, jich radou se spravovati mají. A ti nejvyšší ouředníci zemští žádných poručení berníkům činiti nemají, bez přítomnosti, vědomosti a snesení jedněch bez druhých, léčby některý v zemi toho času nebyl, aneb pro bezelstnú příčinu přítomen býti nemohl; a též to opatřiti mají, aby písaři všickni stavům přísahou zavázáni byli, tak aby se v věcech sobě poručených a svěřených, věrně, tejně, upřímně a pilně chovali, žádných vejpisův ani oustně žádné zprávy nevydávali, nečinili a nevyjevovali, bez jistého berníkův všech společně jim poručení; nýbrž se vedle vyměření a oznámení berníkův chovali, a jestližeby co v tom od kohožkoli mimo toto sněmovní nařízení se jinač stalo, ten podle uznání soudu zemského skutečně má trestán býti. A ty osoby nahoře psané, kteréž berníkům od stavův voleným přidány jsou, při každém soudu zemském o všem tom, jak se a co řídí a vykonává, zprávu svou dávati a v čemby jaký nedostek měly, naučením soudu zemského se spraviti mají.