NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1580, 11. února. — Kvat. "Fial. rel. od 1575—82" č. 46, fol. L. 20 v král. česk. arch. zemsk.

Rudolf druhý etc.. Urozený a statečný, věrní naši milí! Věděti vám milostivě dáváme, že jsme z plnosti moci, jakožto král Český, statečnému Michalovi Španovskému z Lysova na Pacově, radě naší a nejvyššímu písaři království českého, věrnému našemu milému, statek náš zápisný, totiž zámek pustý a městečko Vožici s domy, krčmami, s mlejny, s platy všelijakejmi, ves Janov s podacím kostelním, ves Lhotku s podacím kostelním v Vožici a s vesnicemi k témuž záduší příslušejícími, s dvory kmet-cími, s platem, s dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníky, s clem, s várkou piva i se vším příslušenstvím, jakž jest toho slovutný Krištof Voračický z Paběnic po otci svém, na místě a k ruce bratří svých let nemajících, v držení a užívání byl, s lidmi osedlými i neosedlými, aneb z těch gruntuov sběhlými, se vší zvolí a plným panstvím, nic ovšem nevymíňujíc, ani co sobě, dědicuom našim, neb budoucím králuom českým, ani kterýmkoli jiným osobám, ježto by k tomu právo míti chtěly, na tom nepozuostavujíc, dědičně prodati ráčili; jakž trh a smlouva mezi osobou naší císařskou a dotčeným Michalem Španovským v pondělí po svatém Jakubu [27. července] jminulého sedmdesátého devátého léta učiněná o tom siřeji vysvědčuje, tak a s tím doložením a opatřením, že ten statek Vožice se vším jeho příslušenstvím dále, na budoucí a věčné časy, již více nemá slouti a býti zápisný, než dědičný, jako jiné dědičné statky v tomto království jsou kterýchž on Michal Španovský s dědici a budoucími svými, jako jiní obyvatelé v království Českém svých vlastních a zpupných dědičných statkuov a poddaných užívají, tolikéž pokojně držeti, užívati a s tím jako s svým vlastním dědičným statkem učiniti bude moci, bez naší, dědicuov našich a budoucích králův českých, i všech jiných lidí, jimž jest ta vejplata předešle náležela, nynějších i potomních, překážky všelijaké. Protož vám poroučeti ráčíme, abyste buď oba spolu, neb jeden z vás, rektorem ke dekám zemským byli, a tuto relací prodaje našeho v též deky zemské, podle kteréž by to všecko, což se nadpisuje a ta spečetěná smlouva vyměřuje, k vykonání svému přivedeno býti mohlo, vložiti a vepsati rozkázali. Na tom milostivu a jistu vuoli naši císařskú naplníte. Dán na hradě našem Pražském ve čtvrtek po svaté panně Dorotě léta etc. osmdesátého.