331. Šepmistři a konšelé i všecka obec, kverci a nákladníci dolév Hrušek a Višňoví na Horách Kutnách, prosí císaře Rudolfa, aby jim do mince královské povinný dluh slevil.
NA HORÁCH KUTNÁCH. 1580, 12. března. — Orig. konc. v arch. města Kutné Hory.
Nejjasnější a nejnepřemoženější císaři a pane, pane náš nejmilostivější! etc. Na VMCskou ve vší poníženosti poddaně vznášíme, jakož jsme těchto let pominulých skrze, slavné a svaté paměti, císaře Maximiliana, pana otce VMCské nejmilejšího, pány komisaře k tomu nařízené a k nám na Hory Kutny vyslané a jiné k tomu přivedeni a přinuceni byli, abychom se v gveldikování dolův Hrušek a jiných na couku Grejfském, k nim přináležejících, dali, a jich dobejvali: což jsme i tak, ač s velikejm strachem a vopovážením, majíce prvé od některých, když před lety v nich se těžilo, co by tam nalezeno neb nenalezeno bylo, zprávu, učinili, a pro rozšíření a vzdělání těch hor staré a mladé Hrušky, též i Višňoví i jiné šachty před sebe vzali a z nich třmi radšachty a jinejmi pěti šachtami vody a perky táhli, až jsme v dolu Višňoví 160 dumplochův dobyli a až právě na žuly přišli, vždy jsouce té naděje ku pánu Bohu všemohoucímu, že nám svou štědrou ruku odevříti ráčí, a odtud že předně urburu VMCské, potom chudým a robotným lidem živnost, i také sami sobě nějakou odměnu a užitček, přivésti moci budem. V čemž naděje naše jest nás zmejlila, a snad pán Bůh pro hříchy naše před námi štědrou svou ruku skrejti jest ráčil, že na týchž hlubinách žádných rud jsme nenalezli.
A tak trvajíce při takových nákladích několiko drahně let až do tohoto času, vynaložili jsme na též gveldikování do[...] [V původní listině nevypsáno.], a k tomu ještě dvanácte tisíc dlužni zůstáváme; a pronaloživše již prvé statečky naše a nemajíce odkud zaplatiti, v touž sumu vdlužiti jsme se musili a z ní ouroky platíme. Mezi kterýmižto dluhy také VMCské tři sta patnácte kop gr. č., kteréž jsou nám na jisté dovolení, slavné a svaté paměti, císaře Maximiliana, pana otce VMCské nejmilejšího, z mince na Horách Kutnách půjčeny, dlužni zůstáváme. Poněvadž po svrchních gradích, když jsou se vody vofelovaly, za mnoho tisíc rud jest vysekáno a do hutí VMCské, podle nařízeného prodaje rudního, v dosti skrovné záplatě dodáno, z kterýchž rud VMCské mnohem větší urbura jest přišla, nežli od VCMti půjčka a pomoc nám učiněna: protož k VCMti ve vší poddanosti poníženě se utíkáme a pokorně prosíme, že nám takovej dluh, tři sta patnácte kop gr. č. oznámenej a do mince VMCské povinovatej, prohlédnouce k takovým znamenitým nákladům na ty doly učiněným, tak že skrze to mnozí z nás o statečky naše chudé jsme přišli a k tomu i do dluhův velkých dáti se musili, nad to že ještě do dvanácti tisíc kop dlužni jsme a zespolka takové dluhy zaplatiti musíme; a nebudeli nám od VCMti vdy nějak v takových příčinách zpomoženo, a my chudé naše statečky prodávati bychom musili, netoliko obec naše, jichž v skrovnosti má, ale i my o statečky naše přijdeme, a tak to město chatrnější by snad než ves nějaká zůstalo, a někteří z nás by jinam, což by nemohlo než na veliké zkrácení horám býti, za příčinou svých živností se obrátili, a zvláště že ani pamětí žádných se nenachází, aby kverci při jedné obci a městě horním v tak znamenité a veliké náklady se dáti měli, milostivě odpustiti a o.tom ouředníkům VMCské mince, abychom z téhož dluhu, poněvadž na tom žádné škody, nébrž ještě dobrej užitek na rudách, kteréž jsme VMCské do hutí prodávali, míti ráčíte, upomínáni nebyli, z laskavé k nám poddaným VMCské náklonnosti poručiti ráčíte. A my za VMCskou pána Boha vše
mohoucího na svých modlitbách nehodných prositi budeme, aby pán Bůh všemohoucí VMCské dlouhé zdraví a šťastné panování dáti, a jinudy skrze nadělení své božské při těchto horách to milostivě vynahraditi ráčil. Za milostivou a laskavou odpověď VMCské ve vší poníženosti poddaně prosíme. Dána na Horách Kutnách v sobotu před nedělí dražebnou léta etc. 1580.
VMCské věrní poddaní
|
Šepmistři a konšelé i všecka obec, kverci a nákladníci dolův Hrušek a Višňoví na couku Oreyfském na Horách Kutnách. |