NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1580, 27. srpna. — Konc. v arch. česk. místod.

Velebný pane probošte, příteli náš milý! Jakož jest se předek váš od začátku léta sedmdesátého třetího JMti, slavné paměti, císaři Maximilianovi, toho jména Druhému, vedle jiných duchovních v království tomto, mimo berni sněmem svolenu, na pomoc proti nepříteli Turku z duochoduov klášterských do šesti let pořád sběhlých každého roku po dvou stech padesáti kopách míš. do komory české dávati uvolil, jakž jest pak za čtyry léta tisíc kop míš. vyplnil, a tak vy ještě za dvě letě pět set kop míš. doplniti pozůstáváte: i poněvadž JMCská, pán náš nejmilostivější, takových peněz na pomezí království Uherského a k jiným svým vysoce duoležitým případnostem velmi pilně potřebovati ráčí, protož jménem a na místě JMti poroučíme vám, abyste těch ostatních pět set kop míš., od předka vašeho uvolených, od datum listu tohoto ve dvou nedělích pořád sběhlých do ouřadu rentmistrského na hotově a zouplna konečně odvedli a vyčísti dali. Pakli kvitancí jaké jmáte, že od něho taková suma vyplněna jest, ty složte, neb se jest JMCská na takové peníze zcela ubezpečiti ráčil; máte z nich pořádně od JMCské správce ouřadu rentmistrského, Tomáše Volfa z Cvingn-dorfu, kvitováni býti. Na tom JMCské jistu a konečnú vuoli naplníte. Dán na hradě Pražském v sobotu po sv. Bartoloměji léta etc. 80.

In simili, sed mutatis mutandis: opatu Plazskému, každého roku po sto kopách míš.; vyplnil za tři léta 300 kop míš., zůstává ještě za tři léta 300 kop míš.

Opatu Strahovskému, jenž slíbil za přední dvě léta za každé po sto kopách a za ostatní čtyry po 200 kopách míš., načež nic nevyplnil.