VE VÍDNI. 1582, 2. března. - Konc. v arch. česk. místod.

Rudolf II. etc. Urození a stateční, věrní naši milí! Tejna vás činiti neráčíme, že jsou nám komisaři a poslové naši od nás na minulý sněm obecní do království našeho Českého na hrad Pražský s jistou instrukcí vypravení, těchto minulých dnuov relací svou poddaně učinili a při tom zavření sněmovní, jak jest jim to od týchž stavuov v spisu podáno bylo, odeslali, kterémuž jsme obšírně vyrozuměti ráčili. I ačkoli od týchž stavuov království našeho českého poddané svolení jejich berně a posudního milostivě přijímati a jim to časem příležitým milosti naší císařskou zpomínati a nahrazovati ráčíme: však nahledše my v dotčené zavření sněmovní a artikule v něm obsažené a majíc to v uvážení našem císařském, předně v tom, což při začátku v prvním artikuli doloženo jest, nemalé rozmýšlení a nedostatek míti ráčíme. Totiž kdež stavové, věrní poddaní naši milí, což se artikuluov a ztížnosti jejich obecních, kteréž podle na předešle minulém sněmu o to snesení a jistém odkladu dskami zemskými stvrzeném na nyní minulém sněmu obecním přede všemi jinými věcmi předsevzaty a na místě postaveny býti měly, dotyce, toho v témž zavření sněmovním doložili: ačkoliv na nemalé ztížnosti stavuom to, že podle takového jistého obecními sněmy s námi snesení i milostivého zakázání to tak předsevzato býti nemohlo, jest bylo, však že z poddané lásky k jednání sněmovnímu jsou přistoupili, a předkem o to se konečně snesli, aby již při nejprvnějším sněmu, kterýž po nynějším v království českém nejdříve držán bude, vedle takového předešlého o tom snesení a zuostání artikulové obecní jacížkoliv, buď kteříž předešle mezi stavy v připomenutí byli od léta 71 až do těchto časův, a ještě některé potřebné témuž království připadlé přede všemi jinými věcmi hned počátkem k jednání předsevzaty, na ně nastoupeno, uvažováno a s pomocí pána Boha již aspoň jednou o to všecko se sneseno a na jistém místě a konci postaveno bylo. A poněvadž to, oč se stavové na obecním sněmu s námi, jakožto s králem českým, snesli, dskami zemskými stvrzeno a za psáno jest, toho bud pominouti aneb nějakými odklady měniti, stavuom nebezpečné se býti vidí, z té příčiny pro uvarování protržení takového škodného budoucího všickni tři stavové že nás poníženě za to prosí, abychom je stavy jistým reversem opatřiti a mezi tímto časem a velikonocí nejprve příští takový revers nejvyšším ouředníkům zemským a místodržícím našim v království Českém odeslati ráčili, tak a na takový způsob, že mimo jistá sněmy obecními s námi snesení takovými a k tem podobnými protrženími takováž sněmovní snesení změněna budoucně nebudou, a toto nynější protržení, strany předešlého sněmu jistého odkladu a zuostání, že není a býti nemá na ujmu svolením obecním, dobrým pořádkuom, starobylým zvyklostem, privilejím a svobodám stavuov království českého; jakož pak nynější svolení stavuov na žádný jiný zpuosob že svolena nejsou, než aby při bernících ty daně zůstávaly a nikam vydávány nebyly dotad, dokavadžby týž revers, jakž se svrchu píše, od nás v nadepsané místo odeslán a dodán nebyl."

I pochybovati neráčíme, že v dobré paměti máte, že za času a spravování někdy předkuov našich, slavných pamětí, tolikéž všelijací artikulové a ztížnosti obecní přednášeni jsou bývali, kterýmž Jich L. chtějíc rádi spomoci, toho jsou za jinými zaneprázdněními a potřebami duoležitými, kterýmiž jsou Jich L. tehdáž, jakož i my nyní, zaměstnáváni byli, někdy časem vykonati nemohli, nýbrž těch poodložiti museli, však od jmenovaných stavuov nikda o takový revers, jakž vejš dotčeno, nastupováno nebylo. I poněvadž při sobě sami zdravě rozvažovati můžete, že takový revers, kterýž se při nás od stavuov, mimo předešlý způsob, vnově hledá, kdyby týmž stavuom od nás vydán býti měl, nám i budoucím našim králuom českým, jakž toho se obávati jest, k nemalé ujmě a škodlivému začátku by se vztahovati mohl, čehož bychom neradi dopustiti ráčili. Nebo my té milostivé vuole býti ráčíme stavuov proti svolením jejich obecním, jakž jsou to předkové naši činívali, reversem obyčejným podle starobylého dobrého obyčeje a pořádku milostivě opatřiti, nicméně také svrchu psaným artikuluom jejich obecním a ztížnostem stavuov podle milostivého zakazování našeho, což nejdříve možné bude, podle náležitosti pomoci a těch na místě a konci postaviti. Protož se při nás snáší, že jsou stavové k tomu tím méněji jaké slušné příčiny měli na dotčený revers prvé nebývalý nastupovati. Však chtějíc my vás v tom také slyšeti, milostivě vám poroučeti ráčíme, abyste takovú věc podle vší potřeby spolu bedlivě uvážili a nám na to ponížené dobré zdání vaše s odesláním notule téhož reversu k další milostivé resolucí naši císařské bez prodlévání odeslali. Jakž jsme pak tolikéž vysoce urozenému Vilímovi z Rožmberka na Českém Krumlově, správci a vladaři domu Rožmberského, tejné radě naši a nejvyššímu purkrabí Pražskému a urozenému Vratislavovi z Pernštejna na Tovačově, Prostějově a Litomyšli, též tejné radě naši a nejvyššímu kanclíři království českého, věrným našim milým, jednomu každému zvláště o dobré zdání jejich milostivé psaní a poničení učiniti ráčili, načež očekávati ráčíme. Čehož jsme vás pro zprávu tejna učiniti nechtěli, a na tom milostivou vuoli naši císařskou naplníte. Dán v městě našem Vídni v první pátek v puostě léta 82.

In simili nejvyššímu purkrabí Pražskému a nejvyššímu kanclíři království českého.