NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1582, 31. března. - Desky zemské menší kvat. "Žlutý instrukcí a listův poselacích od léta 1542 do 1582." Č. 128, L. 17.

Nejjasnější a nejnepřemoženější etc. A při tom, nejmilostivější císaři, na VCMt poddaně vznášíme, kterak stavové království českého a zvláště stav panský a rytířský ne na jednom sněmu obecním mezi jinými potřebami obecními to v svém uvažování měli a za nemalú ztížnost to sobě pokládali, a zvláště pak ti, kteříž blíže markrabství Moravskému přisedí, že poddaní naši a zvláště pak služebná čeleď, přečiníc a něco zlého proti pánu svému se dopustíc, a častokrát pak i písaři, rozumějíc že by pánu svému z počtu vyjíti nemohli, aneb mnohokrát zachovajíc za sebú peníze, do téhož markrabství Moravského ucházejí, a osoby z stavův na grunty i za čeleď k sobě je přijímají. A když která osoba z stavův království tohoto takového poddaného aneb čeledína svého se uptá a za vydání toho pána, na číchž gruntech ten poddaný neb čeledín jeho jest, žádá, praví se tím nebýti povinen, a tak takové poddané a čeleď naši zběhlú u sebe zdržují. Tolikéž taky i stavové tohoto království, když který z markrabství Moravského jich poddaný neb čeledín k nám zběhne, jim jich nevydáváme. Ale chtíc rádi k stavům markrabství Moravského, jako k svým milým přátelóm a sousedóm, všecko dobré přátelství a sousedství chovati a s nimi v dobrém srozumění býti a takový neřád aby přetržen byl: i protož, poněvadž ste VCMt teď po těchto hodech velikonočních v markrabství Moravském sněm položiti ráčili, VCMt poníženě a poddaně prosíme, že podle jiných artikulů, oč páni komisaři VCMti na týmž sněmě jednati míti budu, taky do té instrukcí tento artikul a žádost naši položiti a pánům komisařóm VCMti o to při stavích markrabství Moravského jednati poručiti ráčíte, tak kdyby kterému z stavův tohoto království poddaný neb čeledín, nemaje listu vejhostního, do markrabství Moravského zběhl, a pán jeho se ho doptal a k tomu pánu, na číchž by gruntech aneb při osobě jeho za čeledína nalezen byl, poslal a psaní učinil, ujistíc se jím, aby jeho tomu, čížto poddaný neb čeledín z království Českého jest, vydati povinen byl bez odpornosti. A pokudž by to při stavích markrabství Moravského zjednáno bylo, tehdy my se k tomu podáváme, hned při nejprvnějším sněmu, kterýž by držán byl, chceme to naříditi a k panóm Moravanóm tolikéž tak se chovati a jim poddané aneb čeleď od nich do tohoto království zběhlou, když by k kterému [ze] stavův o to posláno a psaní učiněno bylo, bez odpornosti vydávati. Té nepochybné naděje sme, když páni Moravané od VCMti to sobě předloženo míti budu, že my ne jiným způsobem toho při VCMti poníženě a poddaně, jako při pánu našem i jich, hledáme, než pro zachování s nimi lásky přátelské a dobrého sousedství. V tom sebe i stavy království českého poníženě a poddaně poručena činíme. Dán na hradě Pražském v sobotu po svatém Haštalu léta etc. 82. VCMti věrní poddaní