V PRAZE. 1582, 5. října. - Orig. v arch. arcib. Pr.

Modlitbu naši vzkazujem. Nejdůstojnější a osvícené kníže a pane, pane otče v pánu Bohu nám laskavě příznivý. Tajná Vkn. Mt učiniti nemůžeme, kterak pan purkmistr a rada Nového města Pražského v klášter Slovanský i ve všecken statek po panu opatovi pozůstalý se uvázali a sobě kolaturu téhož kláštera proti starobylému způsobu přivlastňují, do kteréhož by kněze bludného, novověrce, kterýž by sea s některými z té roty srovnával, dosaditi proti starobylému způsobu a duchovní jurisdikcí chtěli. Ale my podle starobylého způsobu neřádi bychom, aby na zlehčení konsistoře arcibiskupství Pražského uod obojí, jakožto ouřadu JMCské, mělo co na potupu a zlehčení způsobeno býti, z bedlivého našeho uvážení jsme do téhož kláštera osoby poctivé, kněží věrné, starobylého náboženství katolického, aby jeden z nich za opata do téhož kláštera dosazen býti mohl, jmenovitě velebného a ctihodného kněze Václava Benešovského, pana administrátora našeho, a druhého ctihodného kněze Jana Jičínského, na ten čas faráře u svatého Klimenta v Novém městě Pražském, obrali, za kteréž se k Vkn. Mti přimlouváme a žádáme, že k JMCské pánu, panu našemu nejmilostivějšímu, za jednoho z nich, aby do téhož kláštera za opata podán a stvrzen býti mohl, milostivu přímluvu učiniti ráčíte. Nebo jestli že by Vkn. Mt toho časně a brzy opatřiti neráčila, jest se co obávati, aby lidé světští něco nebývalého při tom klášteře proti starobylým úřadům nezpůsobili a neuvedli. Se vší náležitou uctivostí žádáme, že této naší při mluvné žádosti oslyšeti neráčíte. Dán v Praze v pátek po památce sv. Františka léta Páně osm desátého druhého. Spoluradní farářové ouřadu konsistoře arcibiskupství Pražského pod obojí přijímajících.