V EBERŠTORFĚ. 1583, 6. května. Souč. opis v MS. č. 1080 arch. města Prahy.

Rudolf Druhý etc. Instrukcí na urozeného Hynka Brtnického z Valdštejna na Brtnici, hejtmana, Zachariaše z Hradce na Telči, nejvyššího komorníka, Jana z Bozkovic na Třebové, nejvyššího sudího markrabství našeho Moravského, a statečného Bernarta Drnovského z Drnovic na Raječi, nejvyššího hofrychtéře téhož markrabství a Jaroše z Zastřizl na Bozkovicích, komisaře naše věrné milé, co na sněmu obecním, nyní od nás na hradě našem Pražském k neděli, kteráž slove Exaudi, nejprve příští, rozepsaném a položeném, společně neb rozdílně, na stavy království našeho Českého, poddané naše věrné milé, vznésti a s nimi jednati mají.

Předkem a nejprve, aby napřed jmenovaní komisaři naši stavuom království českého po dodání jim příležejícího listu našeho věřícího milost naši císařskú a všecko dobré oznámili, a že to od nich stavuov, jakožto poddaných našich věrných milých, že sou se k tomuto nynějšímu od nás rozepsanému a položenému sněmu obecnímu sjeti a v tom poddaně a poslušně najiti dali, s obzvláštní milostí a vděčností přijímati ráčíme, s tím doložením, že bychme byli před jmenované stavy rozepsáním a položením jim tohoto sněmu obecního rádi ušetřiti a ušanovati ráčili, však že sme to z dole psaných vysoce duoležitých příčin a potřeb nijakž pominouti moci neráčili.

I v milostivé paměti jmíti ráčíme, co v sobě jminulé zavřeni sněmovní obsahuje, že netoliko na témž sněmu obecním, nébrž také na předešlém sněmu, kterýž léta minulého etc. 81 držán byl na hradě našem Pražském u přítomnosti osoby naší císařské, stavové království českého jsou se na tom jednomyslně snesli, že při budoucím nejprve příštím sněmu obecním, kterýž by v témž království od nás položen a rozepsán byl, všickni artikulové obecní a ztížnosti stavuov, buď kteříž předešle mezi stavy od léta etc. 71 až do těchto časuov v připomenutí byli a ještě někteří že by potřební připadli, přede všemi jinými věcmi předsevzati a k vyřízení svému přivedeni bejti měli. I ačkoli bychom nic raději viděti byli neráčili, než aby všecky věci naše v takovém zpuosobu postaveny byly, abychom se bez překážky k nynějšímu času do království našeho Českého vypraviti a tento sněm obecní sami osobně držeti toho přítomni bejti a takové obecní artikule a ztížnosti stavuov podle vyměření nadepsaných předešlých sněmuov obecních k vyřízení svému přivésti byli moci ráčili: však považujíc my všecky příčiny a nynější případnosti, to sme nikoli najíti moci neráčili, aby se to na tento čas aneb ještě tak brzy státi mohlo, zvláště pak pro tu příčinu, že jsme nijakž toho pominouti moci neráčili, než pro dobré království Uherského, jiných království a zemí našich i všeho křesťanstva, předkem a nejprve, nežli bychom Ele k stavuom království českého vypraviti ráčili, rákos v témž království Uherském, k kterémuž sme mnohé znamenité, pilné a vysoce potřebné věci a jednání, kteréž sou se po ta léta, dokudž sme předešle v království našem Českém a na sněmu říšském bejti ráčili, nashromáždily, odložiti ráčili, položiti, Rozepsati a držeti, k tomu také až posavad z strany nebezpečenství morového povětří ve všech krajích a místech v témž království našem českém konečné vědomosti míti neráčili. Nebo ačkoliv o tom se zpráva dává, že by již to morové povětří v týchž městech našich Pražských dokonce přestati mělo, tak že se nadíti jest, že bychom se dobře s dvorem naším císařským na hrad náš Pražský obrátiti a tu nebezpečně trvati mohli, však to na rozmyšlení jmíti ráčíme, že v dotčených městech Pražských, dříve a dokavadž domové, v kterýchž jest takové nakažení bylo, zase vypravováni a vyčištěni, též i pokoje Ha šaty ložní i jiné věci vyvětřeny nebudou, s dvorem naším nebudeme moci bezpečně bejti a zůstati; též také že jminulé zavření sněmovní, jakž vejš dotčeno, v sobě ukazuje, že při nejprve příštím, totiž nynějším sněmu artikulové obecní a ztížnosti jich stavuov přede všemi jinými věcmi předsevzaty a vyřízeny býti mají: že stavové, věrní poddaní naši, to sami při sobě rozvážiti mohou, kdybychom byli na lito čas sněm obecní osobně držeti, témuž zavření sněmovnímu zadosti učiniti a k týmž artikuluom ku ztížnostem obecním přistoupiti chtíti ráčili, že by lidé z týchž krajuov našich, v nichž jest taková rána boží morová byla a snad ještě dokonce nepřestala, jichž se dotčení artikulové obecní bezpochyby dotejkají, netoliko pro sněm obecní v velikém počtu do měst Pražských se sjížděli, ale i odjinud v potřebách i ztížnostech svejch ke dvoru našemu císařskému na hrad náš Pražský se k nám utíkati a náležité opatření hledati budou, z čehož by (jakž se toho obávati jest) morové nakažení snadně zase znovu trojiti a se rozmáhati mohlo, což by nám, nicméně také jim samým stavuom, v mnohých příčinách nepomohlo než ztížné a nebezpečné bejti, čehož také povážiti a v tom předně osoby naší císařské, jakž slušné jest, ušetřiti náleží.

A kdyby pak i to všecko, jakž vejš oznámeno, nám v tom na překážce nebylo, tehdy vždy na to mysliti jest, že by předepsaní artikulové obecní a ztížnosti jich stavuov v tak krátkém čase před zasednutím soudu zemského letničného nejprv příštího vyřizování a na místě postaveni bejti nemohli, jakž pak z sněmu obecního, kterýž léta etc. 75 držán byl, při kterémž také někteří artikulové obecní jednáni byli, kterýmiž se do několiko měsícuov pořád zběhlých protáhlo, příklad se vzíti muože, pročež k vyřizování a na místě postavení takových předepsaných ztížností a pilných věcí času prostranního potřebí bude. A jmělali by také tím jednáním sněmovním soudu zemskému, kterýž od dosti dávných časů držán nebyl, překážka se státi, že by to bez znamenitejch ztížností a velikého naříkání mnohých lidí, jak chudých tak bohatých, zvláště pak vdov a sirotkuov, nijakž bejti nemohlo. A kdybychom pak týž sněm i po vzdání soudu zemského letničného rozepsati a položiti chtíti ráčili, poznáváme v tom opět velikou nepříležitost a překážku bejti, a to takovou, že hned při témž času všelijaká díla polní, sekání luk, žní a klizení obilí nastanou, že by stavové a každý dobrý hospodář to, když by v ten nejpilnější čas při hospodářství svejm bejti a k svému dohlídati neměl, slušně sobě ztěžovati mohli, nicméně že by sněmové obecní tím později v jiných a k království našemu českému [přivtělených] zemích položeni a držáni bejti musili, což by nám a způsobu válečnému v království Uherském nemohlo než k veliké ujmě a škodě přijití.

I poněvadž z nadepsaných i jinejch znamenitejch bezelstných příčin sme to najíti nemohli, kterak bychom se na ten čas do království našeho českého vypraviti, nynější sněm obecní osobně držeti a jminulému zavření sněmovnímu zadosti učiniti moci ráčili, protož sme pominouti nemohli než komisaře, věrné naše milé, vypraviti a jim to všecko v známost uvésti dáti; jakž pak předepsaným komisařům našim milostivě poroučíme, aby stavuom království Českého to, jakž vejš oznámeno, se vší bedlivou pilností dostatečně předložili a k tomu snažně se přičinili, aby všickni tři stavové království našeho Českého, věrní poddaní naši, nás strany nepříjezdu našeho a že sme tento nynější sněm obecní sami osobně držeti moci neráčili, z vejš předepsaných příčin a překážek poddaně omluvná měli, nepochybujíce, že stavové takové před dotčené obšírné předložené příčiny podle vší potřeby při sobě zdravě povážiti, těch od nás přijíti moci a těmi dobře spokojeni budou.

Také dotčení komisaři naši stavuom království Českého, věrným poddaným našim, aby sobě vždy tím méněji slušně co ztěžovati měli, jménem naší císařské milosti i to oznámiti a je na to ubezpečiti mají, že toho konečného oumyslu bejti ráčíme, s pomocí boží, což najspíš možné, do království Českého se vypraviti, v témž království opět za některý čas pobejti a přede všemi jinými věcmi ztížnosti stavuov k vyřízení svému [přivésti], jminulým sněmům obecním zadosti učiniti a v tom se tak milostivě prokázati, že stavové téhož království příčiny jmíti budou k nám zase se všelijak poddaně a povolně v skutku prokázati.

Dále komisaři naši dotčeným stavuom, věrným poddaným našim, oznámiti mají, že bezpochyby jim vědomé jest, že pomoci nám minulého léta etc. 82 svolené již sou vyšly, a poněvadž vždy nám možné není křesťanských hranic v království Uherském proti tak znamenité a nad míru veliké moci a síle dědičného nepřítele Turka bez jich stavuov a jinejch království, knížetství, zemí a věrných poddaných našich přičinění a skutečné pomoci, zvláště pak při nynějším velikém nedostatku a rozzastavování statků našich komorních i jinejch téměř každého dne případitejch znamenitejch vydání, zdržovati a ochraňovati: protož sme pominouti moci neráčili tento sněm obecní položiti a rozepsati, a stavuom, věrným poddaným našim, potřeby naše vlastní a jich všech se dotejkající předložiti dáti, a při nich pro zdržování a obhajování zemí a věrných poddaných našich o další pomoci milostivě hledati. I vidí se nám bezpotřebné bejti stavův, věrných poddaných našich milých, kterým bezpochyby veliký nedostatek při zpuosobu válečném a nastávajícím nebezpečenství od dědičného nepřítele Turka z předešlých předložení sněmovních i sice prvé dobře po vědom jest a jim na jminulých sněmích obecních obšírně předkládáno bejvalo, tím nyní zaneprázdňovati. A poněvadž takové nebezpečenství z strany ouhlavního a dědičného nepřítele Turka netoliko až posavad se neumenšuje, nébrž vždy den ode dne větší nastává a přibejvá, protož často psaní komisaři jménem naším stavuov království Českého, věrných poddaných našich milých, z takových vejš oznámených a jim povědomých příčin milostivě žádati mají, aby, povážíc dotčených velikých duoležitých příčin a potřeb, nám k obhajováni, zdržení a ochraně často psaných hranic na ten čas toliko jeden polouletní termín, totiž na sv. Bartoloměje, nejprve příštího, berně domovní a pomoci proti Turku předešlým zpuosobem, což jest té pomoci na polouletní termín se zběhlo a sešlo, od času vyjití předešle svolené pomoci, z poddané lásky jednomyslně svolili a v tom se povolně najiti dali.

A jakož také posudní nám od týchž stavuov království Českého předešlého roku svolené o sv. Jiří minulém vyšlo, protož komisaři naši tolikéž toho při nich hledati a jménem naším jich žádati mají, aby nám takové posudní předešlým zpuosobem od jednoho každého sudu nebo věrtele piva bílého a ječného po pěti gr. bílých, počnouc od sv. Jiří minulého až do sv. Havla nejprve příštího, z poddané a upřímné lásky svolili a vyplnili.

Dále kdež jsou také stavové na jminulém sněmu obecním, kterýž na hradě Pražském držán byl, jakž zavření sněmovní, kteréž se tehdáž stalo, to v sobě ukazuje a zavírá, toho při nás poddaně hledali, abychom je reversem milostivě opatřiti ráčili, poněvadž podle zavření sněmovního, kteréž se léta 81 stalo a do desk zemských království českého vloženo jest, z některejch vysoce duoležitých ztížnostem jich stavuov až posavad spomoženo bejti nemohlo, že to na ujmu a škodu a pro svolení obecních, dobrým pořádkuom, starobylým zvyklostem, privilejím a svobodám stavuov království našeho českého není a bejti nemá: protož komisaři naši stavuom oznámiti mají, že sme posavad jiné naděje bejti neráčili, nežli že před tímto časem s pomocí boží do království našeho českého se vypraviti, sněm obecní osobně držeti a ztížnosti stavuov k vyřízení svému přivésti moci a tak že žádného takového reversu potřebí nebude; však aby sobě stavové v tom slušně co ti neměli, že sme k dotčenému reversu milostivě dovoliti ráčili, kterýž teď příležitě komisařům našim posílati a jim milostivě poroučeti ráčíme, aby týž revers stavuom, věrným poddaným našim, dali a je obzvláštně pilně napomenuli, aby předešlého léta pozuostávající svolenou berni a pomoc proti Turku pohotově měli, tak aby lidu válečnému hned bez pruotahuov záplata učiněna byla, škoda a zavedení, kteréž by z nečasného placení pojíti mohlo, uvarováno bylo.

Také milostivě o tom pochybovati neráčíme, že stavové o tom dobrou vědomost mají, kterak test od svatosti papežské jminulého času novej kalendář vydán, kterýž v království našem Českém skrze duostojného Martina, arcibiskupa Pražského, toliko stavu duchovnímu již publikován, však všem vuobec v jiných k témuž království připojených zemích k publikování až posavad odložen jest. I poněvadž jeho svatost papežská toho při nás ustavičně hledati nepřestává, aby takový kalendář jak stavu duchovnímu tak světskému v království našem Českém a zemích k němu příslušejících publikován a nařízen byl: proto často psaní komisaři naši tolikéž dotčený artikul stavuom, věrným poddaným našim, předložiti a s nimi to uvážiti mají, jakým zpuosobem a k kterému by času takové publikování státi se mohlo. Naposledy pak aby komisaři jich stavuov království českého, poddaných věrných milých, obzvláště napomenuli, aby se vo to prvé a před tím, nežli-by se rozjeli, snesli a mezi sebou skutečně nařídili, aby to, což nám tak z poddané a upřímné lásky svolí, pořádně a zouplna bez zadržování od jednoho každého vyplněno a spraveno bylo. Nebo se na to konečně oni stavové království Českého ubezpečiti mohou, že což tak na tyto jim přednesené milostivé žádosti naše císařské, znajíce toho netoliko: naše, ale také jich stavuov a vlasti své vlastní vysoce duoležité a pilné příčiny a potřeby bejti, z upřímné a poddané lásky (jak již dotčeno) učiní, jakož pak my jich stavuov věrnou a ochotnou povolnost v tom vždycky k sobě v skutku seznávati ráčíme, že na to obzvláštně pamatovati a jim to všechněm i jednomu každému zvláště vší milostí naší císařskou spomínati a nahrazovati ráčíme; a my je podle starobylého chvalitebného obyčeje a pořádku dostatečným reversem, že jim takové na tyto snažné a milostivé žádosti naše dobrovolné snesení, na jejich privilejích, svobodách, zvyklostech a pořádcích ovšem a všelijak beze škody a ujmy bejti má, opatřiti, jim to všem společně i jednomu každému zvláště vší milostí naší císařskou spomínati, nahrazovati, jejich milostivým císařem, králem a pánem bejti a zuostati ráčíme. A což tak komisaři naši objednají a vyřídí, to aby nám bez prodlévání poddaně v známost uvedli a k tomu se, nelitujíc žádné práce, s pilností přičinili, aby milostivá žádost naše pruochod svuoj míti a vykonána býti mohla. A na tom oni milostivou vuoli naši císařskou naplní a my jim to milostivě spomínati ráčíme. Dán na zámku našem Eberštorfě v pondělí po neděli křížové léta etc. 83.