MS. Hradních zápisů deskových v král. česk. arch. zemsk. s nápisem "Bílý sněmův obecn. od 1583 do 1602".

Jakož jest nejjasnější a nejnepřemoženější kníže a pán, pan Rudolf Druhý, z boží milosti volený Římský císař, Uherský a Český král, pán náš nejmilostivější, sněm obecní na hradě Pražském léta tohoto etc. osmdesátého třetího v pondělí po neděli Exaudi rozepsati a položiti ráčil, na kterýžto sněm jest JMCská s jistou instrukcí urozeného pána, pana Jana z Bozkovic na Třebové a Zábřehu, nejvyššího sudího markrabství Moravského, a urozeného a statečného rytíře pana Bernarta Drnovského z Drnovic a na Rajeci, nejvyššího hofrychtéře téhož markrabství Moravského, na místě svém císařském, jakožto král český, vyslati ráčil; skrze kteréžto pány posly jest JMCská stavům království Českého omluvu svou milostivě učiniti ráčil strany nepříjezdu osobního JMCské na týž sněm, s tím doložením, že by JMCská nic raději viděti neráčil, než aby všecky věci JMti v takovém způsobu postaveny byly, aby se JMt bez překážky k nynějšímu času do království českého vypraviti a tento sněm obecní osobně držeti, toho přítomen býti a obecní artikule a ztížnosti stavuov podle vyměření předešlých sněmův obecních k vyřízení svému byl přivésti moci ráčil. Však považujíc JMCská všecky příčiny a případnosti nynější, toho jest nikoli najiti moci neráčil, aby se to na tento čas, aneb ještě tak brzy státi bylo mohlo, zvláště pak že jest JMCská nijakž toho pominouti moci neráčil, než pro dobré království Uherského a jiných království a zemí JMti i všeho křesťanstva, předkem a nejprve, nežli by se JMt k stavům království Českého vypraviti ráčil, rákos v království Uherském, [k] kterémuž jest JMt mnohé znamenité pilné a vysoce potřebné věci a jednání, kteréž jsou se po ta léta, dokudž jest JMt předešle v království Českém a na sněmu říšském býti ráčil, nashromáždily, odložiti ráčil, položiti, rozepsati a držeti. K tomu také JMCská až posavad strany bezpečnosti morového povětří ve všech krajích a místech v království Českém konečné vědomosti jest míti neráčil, neb ačkoliv že se o tom JMti zpráva dávala, že by již to morové povětří v městech Pražských dokonce přestati mělo, tak že JMti naděje jest byla, že by se dobře s dvorem svým JMCská na hrad Pražský obrátiti a tu bezpečně trvati moci ráčil, však JMCská to v svém uvažování míti ráčil, že v městech Pražských dříve a dokavadž domové, v kterýchž jest to nakažení morové bylo, zase vyčištěni též i pokoje a šaty ložní i jiné věci vyvětřeny nebudou, s dvorem JMti neráčil by moci dobře bezpečně býti a zuostati; též také, poněvadž minulé zavření sněmovní v sobě to obsahuje, že při nejprve příštím totižto nynějším, sněmu artikule obecní a ztížnosti stavuov přede všemi jinými věcmi předsevzaty a vyřízeny býti by měly, že stavové to sami při sobě rozvážiti mohou, kdyby JMCská sněm obecní na tento čas osobně držeti a témuž snesení sněmovnímu zadosti učiniti a k týmž artikulům a ztížnostem obecním přistoupiti chtíti ráčil, že by lidé z týchž krajův, v nichž jest rána morová byla a snad ještě dokonce nepřestala, jichž se dotčení artikulové obecní bezpochyby též dotýkají, netoliko pro sněm obecní v nemalém počtu do měst Pražských se sjížděti, ale i o své vlastní potřeby k JMCské na hrad Pražský by se utíkati a opatření svého hledati chtěli, z čehož že by (jakž se toho obávati jest) morové nakažení snadně zase pojíti a rozmoci se mohlo, v čemž jest JMCská, jakž osobu svou, tak i stavuov milostivě ušetřiti ráčil. A kdyby pak i nadepsané překážky v cestě nebyly, tehdy že se JMCská, toho obávati ráčil, že by nadepsaní obecní artikulové stavův v tak krátkém času před zasednutím nastávajícího soudu zemského letničného (kterémuž by JMCská, ušetřujíc v tom milostivě stavův a potřeb jich, poněvadž tak dlouho soudové držáni jsou nebyli, nerad překážku učiniti ráčil) vyřízeni a na místě postaveni býti nemohli; a kdyby pak JMCská týž sněm po vzdání Boudu zemského letničného rozepsati a položiti byl chtíti ráčil, tehdy to JMt též uvažovati ráčil, že při témž času všelijaká díla polní nastávají a mnohým z stavuov že by nemalá překážka v hospodářství a v živnostech jich se státi mohla, pročež by při témž jednání sněmovním přítomni býti a trvati nemohli. Nicméně že by sněmové obecní v jiných zemích k království Českému příslušejících] tím později držáni býti musili, což by JMCské a způsobu válečnému v království Uherském nemohlo než k veliké ujmě a škodě přijíti.

A poněvadž z nadepsaných i jiných mnohých znamenitých příčin JMCská toho najíti moci neučil, kterak by se JMt na tento čas do království Českého vypraviti, nynější sněm obecní osobně držeti a minulému snesení sněmovnímu zadosti učiniti moci ráčil, a protož jest JMCská skrze nadepsané pany komisaře své s předložením svrchu psaných příčin stavům království Českého omluvu svou učiniti a stavy skrze též pany komisaře bezpečiti ráči[l], že toho konečného úmyslu býti ráčí s pomoci pána Boha, což nejspíše možné, do království Českého se vypraviti, zde v tomto království za některý čas pobýti a přede všemi jinými věcmi ztížnosti stavuov k vyřízení svému přivésti, minulým sněmům obecním zadosti učiniti a v tom se tak milostivě prokázati, že stavové příčiny míti budou k JMCské zase se všelijak poddaně a povolně v skutku prokazovati. Jakož jest pak JMCská stavům království tohoto podle předešlým sněmem snesení revers od sebe dáti a po týchž paních komisařích odeslati ráčil; kterýmžto reversem JMCská milostivě stavy opatrovati ráčí, což jsou tak koliv vykročením z předešlých sněmovních snesení strany obecních artikuluov přede všemi jinými věcmi na místě postavení, na předložení a milostivou žádost JMCské a z poddané lásky učinili, že jim to není a býti nemá na žádnou ujmu a škodu svolením obecním, dobrým pořádkům, starobylým zvyklostem, privilejím a svobodám jich stavuov království Českého nyní i na časy budoucí a věčné.

I ačkoliv by stavové toho mnohem vděčnější byli, kdyby možné bylo, aby JMCská ráčil moci sám osobou svou císařskou tohoto sněmu přítomen býti, a věci a potřeby stavův na místě postaviti: však měvše stavové příčiny od pánuov komisařův na místě JMCské oznámené a předložené v svém bedlivém uvážení, to při sobě též nacházejí, že JMCská za mnohými slušnými a hodnými výš oznámenými příčinami toho jest vykonati moci neráčil, stavové s milostivou omluvou a zakázáním JMCské poníženě se vší poddaností spokojeni jsou.

A kdež pak JMCská v instrukcí své pánům komisařům vydané, skrze též pány komisaře stavům království tohoto milostivě ku paměti přivozovati a strany nastávajícího nebezpečenství od dědičného a krve křesťanské žíznivého nepřítele Turka v jistých artikulích předkládati ráčí, čehož všeho opakovati se pomíjí, však kdež při tom JMCská stavův milostivě žádati ráčí, poněvadž pomoci na předešlém minulém sněmu obecním od stavuov svolené jsou vyšly, a JMCské bez přičinění a pomoci Skutečné jich stavův i jiných království a zemí JMti věrných poddaných, možné by nikoli nebylo místa hraničná a pomezní v království Uherském zdržeti a obhajovati, aby stavové, přivedouce sobě ku paměti ty všecky příčiny a potřeby, tak dobře své vlastní jako JMCské, a taková nebezpečenství při výš dotčených předešlých sněmích často předložená, ty u sebe bedlivě a zdravě uvažovali, JMCské k obhajování, zdržení a ochraně často psaných hranic na ten čas toliko jeden polouletní termín, totiž na sv. Bartoloměje nejprve příštího, berně domovní a pomoci proti Turku z poddané lásky jednomyslně volili a vyplnili.

I na tom sme se všickni tři stavové království tohoto snesli, neohlédajíce se na žádné ztížnosti, nouze, chudoby a mnohé nedostatky své a poddaných svých, zvláště v kterých jsou tohoto nynějšího roku postaveni, majíce utrpení a křesťanskou lítost nad těmi souženými od nejúhlavnějšího nepřítele Turka křesťany, a prohlédajíce k milostivé žádosti JMCské, i také to nemálo na paměti majíc, aby markrabství Moravské, jakožto přední oud království českého, i také jiné země a oudové království českého tohoto, v lepším a v jistším opatření před vpády a zahubením od nepřítele zachováni a bezpečni býti mohli, však z své svobodné a dobré vuole, abychom pomoc, termín polouletní, berni z domuov z poddaných svých z sebe sebrali a k zemi složili. A protož předkem JMCská skrze hejtmany, ouředníky a purkrabě na panstvích JMCské naříditi míti ráčí, též jedna každá osoba, pán a rytířský člověk, i všecky osoby duchovní, tolikéž manové, dědiníci, dvořáci, nápravníci, cožkoliv v městech, městečkách, vesnicích aneb kde jinde na panstvích a statcích lidí osedlých svých mají, z jednoho každého domu aneb chalupy, buď veliké neb malé, v kterýchž lidé bydli, krom samých kovářských, pastuších a ovčáckých chalupí, též lázní v městečkách, ve všech, na kterýchž by hospodáři osedlí nebyli, aneb kteříž by od pánuov svých lhůtu úrokův neplacení ještě za příčinami škod jich jim se stalých měli, aby jeden každý z těch nadepsaných osob za puol léta pořád zběhlého po desíti groších českých z jednoho každého domu, jakž výš dotčeno, dali a vyplnili, a to na sv. Bartoloměje nejprve příštího nejvyšším berníkuom na hrad Pražský odvedli; při čemž jakž se jeden každý strany přiznání a té berně dávání zachovati má, dole napsáno jest. K tomu dávání té pomoci proti Turku poddaní k úřadu nejvyššího purkrabství Pražského, ani manové a poddaní purkrabství Karlštejnského, ani žádní jiní, buď čížkoliv v království tomto, vynímati se nemají, kromě těch lidí poddaných, kteříž hlásku při zámku Karlštejně vykonávají.

Nicméně panství Loketské tolikéž povinni budou pomoci své berníkům zemským a ne v jiná místa odvozovati. Hrabství a panství Kladské, podle minulého uvolení svého, berni, tak jakž sou léta tato pořád dávali, z lánů dvojnásobně dáti mají, tak jakž s nimi Kladskými o to snesení se stalo. Též což se krajiny Chebské dotýče, všickni tři stavové tímto sněmem nejvyšším úředníkům a soudcům zemským moc dávají, aby při nejprve příštím soudu zemském mohli osobu aneb osoby z stavův voliti a do kraje Chebského vypraviti, aby s obyvateli téhož kraje o pomoci proti Turku předešlých let zadržalé, i také coby tohoto půl léta dáti měli, jednati a na místě postaviti mohly. A ty všeckny daně a pomoci, jakž z Kladska tak z krajiny Chebské, ne jinam než nejvyšším berníkům zemským na hrad Pražský dány a spraveny býti mají.

Pražané pak a jiná města JMCské a Její Mti císařové, jakožto králové České, v království Českém, kteříž třetího stavu užívají, místo té podomovní berně takové pomoci proti Turku stavům dáti jsou se svolili na hotové sumě za tento polouletní termín šest tisíc puol třetího sta kop grošův českých, a též tu sumu na sv. Bartoloměje nejprve příštího nejvyšším berníkům zemským na hradě Pražském složiti mají.

Než což se dědiníkuov, nápravníkuov a dvořákuov dotýče, ti vedle šacuňkuov svých předešlých z jednoho každého statku svého, z každé kopy grošův českých po puol pátu penízi českém sberouce, na výš jmenovaný čas nejvyšším berníkuom na hrad Pražský s listy přiznavacími odsílati mají.

Domy pak panské a rytířské a všelijakých jiných osob, buď duchovních aneb světských, kteréž buď v městech Pražských aneb v městech královských aneb na předměstích mají, ten každý pán, rytířský člověk, aneb osoba duchovní, puol kopy grošův českých dáti a vyplniti má na svrchu psaný čas.

Města pak některá horní ta se vymiňují, poněvadž vědomé jest, že táž města pro chudobu svou téměř k spuštění sou přišla, jakožto Jochemstal, Slavkov, Šinfeld, Lautrpach, Přísečnice, Suniperk, Pastianperk, Platná, Heynkst, Abertam. A jestliže by se kde i to našlo, že při některých jiných horách dělníci i jiní, kteříž při těch horách pro potřebu tu se zdržují, domy k schráně své sobě sdělali a měli, v kterýchžto domích žádných by obchoduov nevedli, než toliko s manželkami a dítkami tu bytnost svou měli, ti též v tu daň a berni potahováni býti nemají.

Já N. vyznávám tímto listem obecně přede všemi, že jsem podle snesení sněmovního na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském léta etc. 83. v pondělí po neděli Exaudi a zavřín jest téhož léta v pondělí po svaté Trojici, všecky lidi poddané své vyhledati a sčísti dal; kterýchž se nachází osedlých N, a že více lidí poddaných osedlých v tomto kraji N, z kterýchž berně při tomto terminu N. po desíti groších českých dáti mám, ovšem vyhledati ani najíti jsem nemohl, než těch dotčených N, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť svou vlastní jsem k tomuto mému přiznavacímu listu přitisknouti dal. Datum etc.

Jestliže by se pak komu ohněm, krupami, povodněmi, jaká škoda stala: tehdy ten, komuž by se tak škoda stala, ihned dvou aneb tří osob sousedův svých, stavu panského aneb rytířského, aneb jiných přísežných osob se dožádati má, aby přijedouc takovou škodu spatřili, jak a na čem jest se stala. A ty osoby to pod pečetí svou nejvyšším berníkům v známost uvésti mají, a ten, komuž jest se taková škoda stala, týž list s přiznavacím listem svým podle berně své nejvyšším berníkuom na hrad Pražský odeslati má, tak aby se berníci věděli čím spraviti a jak mnoho na berni vyrážeti.

Jakož jsou purkmistr a konšelé města Vysokého Mejta na stavy vznesli, žádajíce, poněvadž od škody ohněm vzaté ještě lhůta tří let strany berní nedávání jim jest neprošla, aby též lhůty ještě užiti mohli: na kteroužto žádost jich stavové sou své povolení dali, aby ještě tohoto terminu též lhůty v neplacení berně užiti mohli.

A poněvadž toho potřeba zvláštní jest, aby tyto svolené pomoci časně a beze všeho omylu a prodlévání vycházely: na tom jsou se všickni tři stavové snesli, aby na dny nahoře jmenované jeden každý z obyvateluov tohoto království svou berni na hrad Pražský přinesl aneb odeslal, anebo ve dvou nedělích od téhož jednoho každého dne, jakž se nahoře jmenuje. A jestliže by pak po vyjití toho dne a dvou nedělí pořád zběhlých kdo svou berni obmeškal, ji nedal a nevyplnil docela a zouplna, tehdy ihned nejvyšší berníci, neočekávajíce a neohlédajíce se na nic, k jednomu každému podle pokut dole psaných se zachovati mají; a zvláště našlo-li by se to, že by který z obyvatelův království tohoto od poddaných vybera berni, té časně na časy nahoře jmenované nedal, aneb za sebou ji zadržel, k své potřebě vydal, budou moci berníci, což i by za tu berni dvénásob statku stálo, se v ten statek komorníkem jedním od desk zemských uvázati a jej rok pořád držeti, a z té sumy za ten rok úroku šest kop grošuov ze sta kop počítati. A chtěl-li by číž to statek jest, v tom roce ten statek vyplatiti a tu berni i úroky s škodami, což proto vynaloženo bude, berníkům dáti, tehdy kdyby tak zouplna a docela i s ouroky a škodami na to vzešlými zaplatil, mají mu berníci toho statku, v nějž se tak uvázali, vydržíc ten rok, zase postoupiti. Pakli by ten, číž by statek byl, té berně v tom roce nespravil a nedal, budou moci tíž berníci takový statek, komuž se jim viděti bude, prodati; a jim se ta moc tímto sněmem dává, aby takový statek, kterýž by tak rok pořád vydrželi, a pro nespravení a nedání té berně, tak jakž se svrchu píše, komuž by jej koliv z stavů království tohoto prodali, jemu, jej ve dsky zemské aby vložiti mohli. A berníci nejvyšší mají přiznavacími listy jednoho každého i jednoho aneb více krajův pilně, jak jest to jeden každý od sebe odvedl, vyhledati a té osobě, kteráž s berní přijde, ten aneb ty listy předložiti a to opatrovati, aby se v tom žádného omylu nestalo.

Jakož jsou nejvyšší berníci pominulých sněmův volení v známost uvedli, že mnoho osob z stavův království tohoto berní svolených od sebe až posavad neodvedli, ani listuov přiznavacích nedali: i na tom jsou se všickni tři stavové snesli, aby ihned při času sv. Víta nejprve příštího, kdož by takových zadržalých berní nedal a nejvyšším berníkuom na hrad Pražský neodvedl, tehdy ihned po vyjití téhož času sv. Víta berníci s jedním komorníkem Pražským budou se moci tomu každému v statek jeho všecken aneb na díle uvázati, a vedle vyměření svrchu psaných pokut uložených se zachovati.

A tito nejvyšší berníci z stavův volení jsou: z stavu panského Mikuláš z Říčan a na Beztahově; z stavu rytířského Jaroslav Vchynský ze Vchynic a na Drastech; z stavu městského Jaroslav z Mutěnína, měštěnín Starého města Pražského. Kterýmžto berníkuom za práci jich toho terminu polouletního z též berně dáti se má: osobě stavu panského jedno sto kop grošův českých, osobě stavu rytířského sedmdesáte pět kop grošův českých a osobě stavu městského padesáte kop grošův českých.

A poněvadž stavové to za potřebné býti uznávají, aby poctové zemští přijímáni byli a tím déle aby odkládáno nebylo: a protož jsou se na tom snesli, aby předkem a nejprve poctové od vejběrčích krajských posudného přijímáni byli, kteřížto na hrad Pražský v pondělí na sv. Jana křtitele nejprve příštího k činění týchž svých počtův sjeti se mají, a přijedouce pánuom místodržícím JMCské se ohlásiti, jimž to od JJMti k činění takových počtů místo se ukáže; od kterýchž když se tak poctové odvedou, tehdy ihned od nejvyšších berníkuov poctové se přijímati mají, a po přijetí týchž počtuov od colmistra zemského též počet činěn a přijat bejti má. Při kterémžto počtu činění předkem přítomny býti mají dvě osoby, jedna stavu panského, druhá stavu rytířského, z nejvyšších úředníkuov zemských od stavuov berníkuom sněmem obecním přidané. A tímto sněmem sou ještě k přijímání týchž počtuov i tyto osoby voleny: z stavu panského Jiří Bořita z Martinic a na Smečně, Mikuláš z Lobkovic a na Nových Hradech, JMCské rada a hejtman Starého města Pražského; z rytířstva Kryšof Vratislav z Mitrovic a na Lochovicích, Zikmund Sluzský z Chlumu; z stavu městského Mistr Matěj z Aventinu a Simeon Kamaryt z Rovin. A stavové tímto sněmem soudu zemskému plnu moc jsou dali, aby po vyřízení týchž počtuov v ně nahlédli, bedlivě uvážili a o ty, pokudž pořádně a spravedlivě vyřízeni se najdou, na místě postavili; což když se vykoná, JMCské počtu colmistra našeho hodný přípis se odeslati nepomine.