VE VÍDNI. 1583, 2. září. - Kvat. relací žlutý od 1582 do 89, č. 47. f. B. 23. v král. česk. arch. zemsk.

Rudolf Druhý etc. Urozený a statečný, věrní naši milí! Věděti vám milostivě dáváme, že jsme z plnosti moci naší, jakožto král český, k dědičnému prodaji někdy Janovi Předborskému z Předboře na Studenci vsí zápisných v kraji čáslavském a Chrudimském ležících, kterýchž tehdáž Jan Kustoš z Zubřího a z Lipky v držení a užívání byl, jmenovitě vsi Spalavy, vsi Chloumku, vsi Zubřího, vsi Barovice, vsi Křemenice, vsi Kamenicky a vsi Nehodovky s domy, s dvory kmetcími, s krčmami, lukami lesy, porostlinami, vrbinami, potoky, s kurmi, vejci, ospy, s robotami, s soudnými penězi a s loučným, s plným panstvím, žádné vlastnosti sobě, dědicům našim a budoucím králuom Českým, žádným duochovním neb jiným osobám, kterýmž předešle ta vejplata náležela, tudíž dále nepozůstavujíc, s lidmi osedlými i neosedlými, nebo z těch gruntův zběhlými, s plným panstvím v týchž mezech a hranicích, v nichž ty vesnice záleží, a tak jakž toho všeho nadepsaný Jan Kustoš od někdy Hynka bratra vlastního Jana Předborského koupil a po ty časy v držení a užívání byl, povoliti ráčili, jakž smlouva trhová skrze urozeného Viléma staršího Operštorfa z Dubu a Fridštejna na Slavěticích, radu naši a nejvyššího mincmejstra království českého, a někdy Urbana Pfefrkorna z Ottopachu, věrné naše milé, jakožto komisaře od nás k tomu obzvláštně nařízené, s nadepsaným Janem Předborským v sobotu po přenesení svatého Václava [5. března] léta etc. osmdesátého minulého učiněná o tom siřeji vysvědčuje; tak že svrchu psané vesnice s jich příslušenstvím dále a na budoucí a věčné časy již víceji nemají slouti a býti zápisné než dědičné, jako jiní dědiční statkové v tomto království jsou, a to jmenovitě za vosm set padesáte vosm kop třiceti dva groše a puol čtvrtá peníze českého, každú kopu po šedesáti groších a groš po sedmi penězích bílých počítajíc. Ale že jest týž Jan Předborský, prvé než mu svrchu psané vesnice od nás skrze relatory naše do desk zemských vloženy byly, jistou smlouvu, kteréž datum po svatých Šimoniše a Judy, apoštolův Páně, léta etc. osmdesátého, práva svého a smlouvy s ním skrze vejš oznámené komisaře naše učiněné i vší spravedlnosti v ní obsažené postoupil jest někdy Jetřichovi Lukaveckému z Lukavce a na Bezděkově, dědicům a budoucím jeho, a tak po smrti téhož Jetřicha Lukaveckého též právo, smlouva a spravedlnost v ní obsažená připadla jest na slovutného Jana staršího Lukaveckého z Lukavce na Paběnicích, věrného našeho milého, jakožto na bratra vlastního téhož Jetřicha, a on Jan starší Lukavecký takových osm set padesáte osm kop třiceti dva groše puol čtvrtá peníze, vše českých, ke dskám zemským království našeho českého zouplna jest položil, a tak smlouvě s často psaným Janem Předborským učiněné zadosti učinil: protož vám poroučeti ráčíme, abyste buď oba spolu neb jeden z vás rektorové ke dekám zemským království českého byli a výš zejména dostavené vesnice i se vším jich příslušenstvím z desk památných vymazati je dadouc témuž Janovi staršímu Lukaveckému, dědicům a budoucím jeho, do desk zemských dědičně tu, kdež se jiná dědictví kladou, vložiti a vepsati dali etc. Dán v městě našem Vídni v pondělí po sv. Jiljí léta etc. 83.