1583, 29. listopadu. - Opis souč. v arch. města Hory Kutné.

JMt Římský císař, Uherský a český král, pán náš nejmilostivější, ráčil jest odpovědi, kterou jsou stavové království Českého, JMti poddaní, JMti na artikule přednesení sněmovního JMti poslušně dali, milostivě vyrozuměti. A předně co se žádosti JMti strany ujetí velkých a nesnesitelných dluhuov, kteréž JMCská na sobě míti a držeti ráčí, dotýče, ráčí sobě ovšem JMCská k milostivé paměti předešlá o takové pomoci jednání přivozovati, a ničehož by JMCská raději viděti neráčil, než aby stavové v takovém hledání ušetřeni býti mohli: ale poněvadž JMti nejvyšším těžkostem a potřebám vyrozuměti a to při sobě uvážiti mohli, jak jest JMCské nemožné takovým způsobem důstojenství JMti, pro kteréž jest až posavad skrze nejedné stavuov nemožnosti jich i předkládání čím dále tím do větších obtížností vjíti ráčil, zachovati, skrze což JMt některé věci užitečné k zachování jak JMCské tak i koruny této reputací a vzděláni pominouti a zanechati museti ráčil; a tak že JMCská k sproštění takového těžkého břemena vždy k tomu poručen býti ráčí při stavích království Českého, vedle jiných království a zemí, věrných poddaných svých, retuňku a pomoci hledati. A protož JMCská k stavuom ještě té milostivé a celé důvěrnosti býti ráčí, nepochybujíce, že stavové JMCské z oznámených příčin nikoliv neopustí nýbrž to, jakž velikost a nevyhnutelná toho potřeba ukazuje, na bedlivé a srdečné uvážení své vezmou a JMti nelitujíc svého vlastního přičinění, skutečnou a prospěšnou pomoc učiní, aby tudy těžkostem JMCské spomoženo, nicméně i rukojmové JMti, z nichž mnozí v tomto království zatčeni jsouce a na díle sami své dáti museli, vyváženi býti mohli, neb jim jinače bez takové stavuov pomoci a retuňku by JMCská nejraději chtíti ráčil, spomoženo býti nemůže.

A poněvadž jsou stavové JMCskou za to poníženě žádali, aby se jim od JMCské někteří prostředkové a cesty, jak by tak těžcí a velicí dluhové zaplaceni býti mohli, ukázali: ráčil jest JMCská některé v příležícím spisu poručiti poznamenati, milostivě žádajíc, aby stavové v ně nahlédli a podle podaného oznámení svého upřímně uvážili. Ačkoliv tak se nemíní a neobmejšlí, aby ti všickni artikulové pojednou předsevzati a k vyřízení svému přijíti měli, avšak JMCská milostivě pochybovati neráčl, že stavové přitom, co zapotřebí jest, uváží a z toho podle bedlivého a dobrého uvážení svého tolik vyberou, což by se náležitě a bez zvláštního obtížení země naříditi a svoliti vidělo. Věděli-li by pak stavové mimo tyto jaké jiné lepší a podstatnější prostředky, budou je moci před sebe vzíti, tak aby nimi podle milostivé JMCské důvěrnosti takovým těžkostem strany dluhuov dostatečně spomoženo býti mohlo. Kudy jest pak také těch dluhův, podle JMCské zprávy předešlého milostivého oznámeni, za JMCské správy do patnáctekrát sto tisíc přibylo, tomu jsou stavové z příčin při tom doložených dostatečně vyrozuměti mohli; ale však nebylo toho tím oumyslem od JMCské dotknuto, jakoby JMCská o všecky své dluhy, aby je stavové tohoto království platili, při nich toho hledati ráčil, než rozumějí se toliko ti dluhové, kteří do tohoto království k zaplacení ukázáni jsou. Neb JMCská té naděje býti ráčí, že k zaplacení ostatních dluhuov při jiných zemích a věrných poddaných svých nicméně tolikéž dobrou pomoc obdrží, k čemuž stavové tohoto království beze vší pochybnosti na tomto nynějším sněmu dobrý, podstatný a chvalitebný přiklad k skutečnému jich následování na sobě dadí a ukáží. Proti tomu JMCská milostivě a žádostivě nakloněn býti ráčí takovou stavuov upřímnou povolnost vším tím, což jen možného jest, zvláštní milostí zpomínati a vynahrazovati.

Druhé, že stavové těch půjčených třidceti tisíc tolarův z poddané upřímné lásky JMCské promíjejí a dávají: ráčí JMCská to od nich milostivě přijímati a na to paměť míti, aby stavuom taková jich poddaná volnost, kterouž od JMCské tolikéž i hranicem Uherským obzvláštně dobře poslouženo jest, v budoucích případnostech hojně vynahražena byla.

Třetí, ráčí JMCská od stavův oznámený způsob, jakby defensí aneb ochrana těchto zemí s vyslanými markrabství Moravského uvážena býti měla, milostivě oblibovati.

Čtvrté, strany nařízené plavby po Labi ráčí JMCská se skutečně přičiniti a k tomu, jakž by jen osoby od stavův jmenovány byly, ihned rady své naříditi, kteříž by s nimi ještě tohoto trvajícího sněmu o to rozmlouvali a, coby tu dále předsevzíti zapotřebí bylo, dobrou zprávu stavuom učinili.

Kdežto pak také při zavírce o horách a zvláště o Hoře Kutné zmínku činí: na to JMCská od nařízených k tomu komisařův zprávy a relací očekávati ráčí, kteráž když přijde, ráčí JMCská to podle příležitosti v svém milostivém uvážení míti a s stavy království Českého o to, což by k vzděláni týchž hor sloužilo, se milostivě snésti. Však zatím aby stavové v jiných sněmovních artikulích podle JMCské milostivé žádosti předce pracovali a ty věci, pokud nejvejšeji možné, nerozjíždějíce se, skutečně fedrovali, JMCská ráčí jim to vší milostí zpomínati.