NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1583, 20. prosince. - Kvat. relací žlutý od 1582 do 89, č. 47, f. C. 10. v král. česk. arch. zemském.

Rudolf Druhý etc. Urozený a statečný, věrní naši milí! Věděti vám milostivě dáváme, že sme z plnosti moci, jakožto král Český, na poníženou prosbu velebné Judit z Eybenštolu, abatyše a všeho konventu kláštera svatého Jiří na hradě Pražském, nábožných nám milých, a pro dobré toho kláštera, k dědičnému prodaji statečnému Hertvíkovi Zejdlicovi z Šenfeldu na Zvoliněvsi a Svojanově, radě naší a vrchnímu hejtmanu panství našich v království Českém, věrnému našemu milému, jeho dědicům a budoucím, čtyř člověkův poddaných osedlejch ve vsi Votvojicích, zejména Zikmunda Nápravníka, Jana rychtáře, Jiříka Koukole a Nykle Němce se dvěma lukami, s kusem háje, též s poustkou Drabovská řečenou, a což tu tak zástavního týž Hertvík Zejdlic od nadepsaného kláštera v pěti stech kopách míšeňských držel a posavad drží, a což k těm lidem zástavním a k té jemu náležité zástavě přísluší a náleží, s lidmi osedlými i neosedlými, z těch gruntův zběhlými, dvory kmetcími, platy stálými a běžnými, kurmi, vejci, robotami i se vším k nahoře oznámeným lidem, dvorům kmetcím a poustce příslušenstvím, povoliti ráčili a touto relací povolujem. Však na ten spůsob, aby jmenovaný Hertvík Zejdlic s dědici a budoucími svými na těch lidech i jinejch gruntech, kterýchž ve vsi Votvojicích v držení a užívání jest, z počátku psané abatyši, převoře i všemu konventu kláštera sv. Jiří na hradě Pražském, nynějším i budoucím potomkům jich, platu komorního stálého a věčného jedenácte kop grošův čes. každého roku k zaplacení dckami zemskými zjistiti a při deposici týchž desk skládati povinen byl, však rozdílně při každém svatém Jiří aneb dvě neděle potom konečně půl šesté kopy gr. čes. a při svatém Havle tolikéž, a z háje Votvojického čtyry provazce dříví dubového desíti lety zrostlého, jakž smlouva trhová skrze důstojného Martina, arcibiskupa Pražského, stolice apoštolské legata, urozeného Joachyma Novohradského z Kolovrat na Buštěhradě a Košatkách, radu naši a purkhrabí Karlštejnského a velebné doktora Jindřicha Scribonia z Horšova, probošta kostela Pražského, a kněze Felixa z Lindy, archidiakona téhož kostela a děkana Karlštejnského, věrné naše milé, mezi nahoře jmenovanou abatyší, převorou i na místě všeho konventu nadepsaného kláštera a Hertvíkem Zejdlicem učiněná a spečetěná, kteréž datum léta od narození syna božího tisícého pětistého osmdesátého druhého o tom šířeji vysvědčuje; aby často psaná abatyše a převora i na místě všeho konventu jmenované čtyry lidi a dvory kmetcí ve vsi Votvojicích, kus háje, dvě louky a poustku, Drabovská řečenou, se vším k nim příslušenstvím témuž Hertvíkovi Zejdlicovi, dědicům a budoucím jeho, k dědictví ve dcky zemské království našeho českého vložiti mohla a vložila, a ti lidé etc. Dán na hradě našem Pražském, v pátek u vigiljí sv. Tomáše, apoštola Páně, léta etc. 83.