234. Císař Rudolf II. prodává purkmistru a radě města Stráže, kteréž město dříve Je panství Přindeckému komory české přináleželo, městečko Stráž za 8023 kop míšenských a za 50 kop míš. platu ročního komorního.

1596, 30. července. —- Original, kterýž byl neznámou osobou nabízen ke koupi archivu města Prahy.

My Rudolf Druhý, etc. Oznamujem tímto listem všem, jakož jsou stavové království našeho českého na milostivu žádost naši na sněmu obecním, kderýž držán byl na hradě našem Pražském v přítomnosti naší císařské léta tisícého pětistého devadesátého třetího v sobotu po památce sv. Lukáše a zavřín téhož léta v středu po památce Všech svatých, k tomu své povolení dali, abychom zámek a panství Přindecké na pomezí Falckrabském ležící, kderéž sme od bratří z Švanberka vyplatili a [k] komoře naší zase připojili, poněvadž od panství našich daleko a k tomu v místě hornatém a neužitečném leží a tak nám pro túž dalekost k žádné platnosti a zvuoli není, komu koli z obyvatelův tohoto království buď dědičně prodati aneb za jinej příhodnější statek jakým koliv spůsobem směniti a odprodati ráčili, jakž týž artikul sněmovní to v sobě šíře obsahuje a zavírá, že sme podle téhož dovolení stavův i také z mocnosti naší císařské jakožto král Český, též s dobrým rozmyslem) naším jistým vědomím a s radou věrných našich milých purkmistru a konšelům, starším obecním i vší obci města našeho Stráže nynějším i budoucím od téhož panství Přindeckého šmahem městečko Stráž s platy stálejmi i běžnejmi a všelijakejmi jinejmi povinnostmi, jimiž lidé poddaní z téhož městečka spravedlivě povinni jsou i s tím, což až posavad od židův platu ročního se scházelo, s domy a dvory, při témž městečku ležícími a k němu příslušejícími, s dědinami ornými i neornými, zahradami, štěpnicemi, chmelnicemi, lukami, průhony, pastvami a občinami, lesy, porostlinami a vrbinami k témuž městečku, domům a dvorům náležitejmi, s lidmi osedlejmi i neosedlejmi, sirotky a vdovami přítomnejmi neb z těch gruntův zběhlejmi i s jich spravedlnostmi (kromě toho, což by až do datum tohoto listu našeho na nás kde a po kom koliv buďto odoumrtí, pokutou neb kderak jinak spravedlivě připadlo a již kde co toho složeno bylo aneb dáleji položeno bejti mělo), s krámy řeznickejmi a svobodou vařeni a vystavování piva ječného i bílého v témž městečku a do téhož městečka beze všeho ouplatku, kromě posudného, kderéž by kdy a kderého koli času v království Českém sněmem obecním svoleno bylo, s podacím kostelním v témž městečku, s potoky, rybníky a mlejny k týmž gruntům městským náležitými i se vším a všelijakým jiným příslušenstvím, tak jakž sme toho všeho sami v držení a užívání býti ráčili a lidé osedlí, sousedé a obyvatelé toho městečka až posavad v spravedlivém užívání zůstávají v témž plném právě a v těch mezech a hranicích, v nichž se vším jeho nahoře psaným příslušenstvím záleží, se vší zvolí a plným panstvím, nic ovšem (kromě nížepsaných v[ýmin]ek) nám, dědicům našim a budoucím králům Českým ani komu jinému jaké další zvláštnosti na tom na všem nepozůstavujíce, za summu vosm tisíc kop a dvaceti tři kopy dvaceti grošův vše míšeňských dědičně prodati ráčili a tímto listem a majestátem naším ku pravému právu dědickému prodáváme. Kderoužto summu trhovou nám týž purgmistr a konšelé, starší obecní i všeckna obec městečka Stráže takto [odvésti mají]: předně při času sv. Havla nejprve příštího polovici totiž čtyry tisíce jedno sto šede sáte jednu kopu čtyrydceti grošův vše míšeňských, ostatní summu též čtyry tisíce jedno sto šedesáte jednu kopu čtyryceti grošův vše míšeňských při svatém Jiřím hned potom příštím aneb nejdéle ve dvou nedělích potom konečně i s ouroky z též ostatní summy od svatého Havla léta tohoto devadesátého šestého zcela a zouplna beze všeho prodlévání do ouřadu našeho rentmistrského v království Českém, a to pod ztracením summy té, kderouž by při prvním terminu již na to vyčtli a odvedli, na hotově odvésti a zaplatiti a nic méněji mimo vejš psanou summu trhovou nám, dědicům našim a budoucím králům českým stálého a dědičného platu komorního každého roku padesáte kop míš. na dva terminy, totiž dvaceti pět kop na svatého Jiří a druhou polovici na svatého Havla do ko mory naší české časně odvozovati, takovej pak plat komorní na oznámeném městečku s jeho příslušenstvím nic nevymieňujíc tak a na ten spůsob pojistiti, jestliže by kderého času kderémukoli terminu zadosti neučinili a takového platu časně tu, kdež oznámeno jest, neodvedli, abychom se proto my, dědicové naši a budoucí králové Čeští, kolikradžkoli toho by potřeba byla, buď jedním kom[orníkem] pražským aneb jakž by se nám to koliv jinak učiniti vidělo, v též městečko Stráž s jeho vším a všeli jakým příslušenstvím uvázati a to držeti a užívati mohli dotud a tak dlouho, dokudž by nám oznámený za kderýkoli termin zadržalej plat komorní dán a odveden nebyl. Oni pak obyvatelé městečka Stráže, nynější i budoucí, nám, dědicům našim a budoucím králům Českým v poddanosti zůstávati a po nás na komoru naši českou své zření a outočiště jmíti mají. Co se hor zlatejch a střibrnejch a jinejch kovův, též všelijakejch jinejch regalií nám jakožto králi Českému ná[ležitých, kteréž] by se z požehnání božího na téhož městečka Stráže s jeho příslušenstvím gruntech vyjevily a vyjeviti mohly, dotejče, to všeckno i s vrchností nad horami jako i nicméně právo vrchní trestání lidi na hrdle my sobě, dědicům našim a budoucím králům Českým vymienovati a zůstavovati ráčíme. A jestliže by se kdy co toho přitrefilo a kderá osoba trestání na hrdle zasloužila, o tom aby oni Strážští, nynější i budoucí, každého času s dostatečným a gruntovním té osoby proviněním nám neb pro nás na ko moru naši českou oznamovali a na to další odpovědí, podlé kteréž povinni budou se spraviti a to vše, což se tu koliv vymieňuje na časy budoucí a věčné. Však aby oni purgmistr a konšelé, starší obecní i všeckna obec častojmenovaného městečka Stráže, nynější i budoucí, tím vším, což sou koupili, jisti a bezpečni býti mohli, ráčíme jim oznámené městečko Stráž se vším jeho příslušenstvím, statky našimi vlastními, kderéž v království Českém jmáme, třetinou vejš, jakž země za právo jmá, spravovati a nad to vejše je i jich budoucí dále takto opatrovati: kdež svrchu psané městečko s jeho příslušenstvím předešle bylo zemské a zápisné, že již více nemá býti a slouti zemské a zápisné nežli jich Strážskejch, nynějších i budoucích, zpupné, svobodné a vlastní dědictví tak jako jiná zpupná, svobodná a vlastní dědictví v tomto království jsou, čehož oni tak, jako jiní obyvatelé v tomto království českém svejch zpupnejch, dědickejch statkův užívají, tolikéž pokojně držeti užívati a s tím jako s svým vlastním dědictvím učiniti budou moci bez naší, dědicův našich a budoucích králův Českých i jiných všech lidí všelijaké překážky, a to tolikéž na časy budoucí a věčné. Poroučejíce při tom všem obyvatelům a poddaným našim království českého, jakého ti koliv stavu, řádu neb povolání jsou, nynějším i budoucím, abyste často jmenované purkmistra a konšely i všecknu obec městečka Stráže, nynější i budoucí, při tomto našem prodaji skutečně jměli, drželi a neporušitedlně zachovali, žádných jim v tom překážek nečiníce ani komu jinému činiti dopouštějíce pod uvarováním hněvu a nemilosti naší, dědicův našich a budoucích králův českých. Tomu na svědomí pečeť naši císařsků menší k tomuto listu přivěsiti sme rozkázali. Jenž jest dán na hradě našem Pražském v outerý den památný sv. Abdona léta Páně 1596.




Přihlásit/registrovat se do ISP