258. Smlouva Kutnohorských s Petrem Lukaveckým z Lukavce a na Souticích o vedení jich lidu vojenského.

1596, 16. října. — Konc. v arch. Kutnohorském čís. 5071—1.

Smlouva a najednání přátelské, dobrovolné, celé a dokonalé stalo se jest mezi urozeným pánem Petrem Lukaveckým z Lukavce a na Souticích s jedné, a urozeným pánem Zikmundem Kozlem z Rejzntalu i na místě pana Mikuláše staršího Vodňanského z Čazarova, JMCské rychtářem na Horách Kutnách, oběma správci JMCské panství Malešovského, též slovutné a vzáctné poctivosti pány šepmistry, radou i na místě vší obce na týchž Horách Kutnách, tudíž i na místě jiných, kteříž k nim pánům šepmistruom a radě na Horách Kutnách z strany vypravování lidu jízdného, vedle sněmovního zuostání léta tohoto devadesátého šestého z statkův pozemských, podle starého šacuňku léta padesátého sedmého, též z peněz na úrocích, se přiložili [sic], z strany druhé, taková: že jmenovaný pan Petr Lukavecký z Lukavce, jsa od nich pana Zikmunda Kozla z Rejzntolu i na místě JMCské pana rychtáře a od pánuov šepmistrův a rady i na místě obce na Horách Kutnách a jiných, kteříž tak v tom spůsobu s nimi společní jsou, dožádán, jiná a připověděl z panství JMCské Malešovského dva koně a od nich pánův šepmistrův, rady i vší obce na Horách Kutnách a jiných všech pět koní zbrojných oupravně, jakž náleží rystovaných s pacholky, s zbrojemi, z braněmi ručnicemi, tak jakž předdotčené sněmovní snesení ukazuje, nejprve na mustrplacu při městě Čáslavi před pány mustrhery postaviti a odtud, bylali by toho potřeba, kdež by koli ukázáno bylo, do pole vésti a s nimi vytáhnouti a tam tak dlouho pokudžby zase lid rozpuštěn a on na místě jich od kterýchž tak ten počet koni povede, pořádně a náležité vedle jiných obdaňkován nebyl, zuostávati, a vždycky, jak při mustruňku tak i potom v poli, to tak opatrovati, aby skrze to oni páni správcové panství Malešovského i páni šepmistři a rada na Horách Kutnách žádné domluvy a škody, ale raději dobré a poctivé slovo jměli. Za to pak tíž páni správcové panství Malešovského a páni šepmistři a rada na Horách Kutnách na místě jiných všech mají a povinni budou i touto smlouvou se zavazují jemu p. Petrovi Lukaveckýmu z Lukavce na každý měsíc, počna od actum smlouvy této, na sedm koní a osmého vozníka na kůň po patnácti míšeňských, učiní za měsíc je dno sto dvaceti kop míšenských, tak dlouho, pokudžby v poli na místě jich (jestližeby však k tomu přišlo, že by od mustruňku do pole vytáhl) zůstával a pořádně obdaňkován nebyl, platiti, a na to hned za tento první měsíc, kterýž se již smlouvou touto začíná, jedno sto dvaceti kop míš. dáti a potom, kdyžby pořádně obdaňkován byl, s nim co se mu vedle tohoto narovnání a najednání dáti dostane, náležité scisti a což tak toho přijde, k tomu abcugu za půl měsíce, to jest šedesáte kop míšeňských přiložíc a což se mu tak za tento měsíc odvede z toho sejma a porazíc, co z toho zůstane, bez zadržování odvésti; k tomu také na pomoc k vejpravě ihned zapůjčiti stanu, šesti zbrojí, předních i zadních plechův, šturmhauby, voboječky zárukáví a brnění, což ke zbroji náleží; též dvou koni dobrých, předvoj s kšíry a nádobím i pacholkem, kterémuž však on pan Petr Lukavecký sám platiti a jej i koně obrokem náležitě opatrovati, a to vše, když se bohdá šťastně domů navrátí, jim zase zouplna a beze škody navrátiti povinen bude. Jestližeby pak z toho sešlo, že by od mustruňku do pole vytáhnouti potřebí nebylo, tehdy to, což se mu tak za ten první měsíc dá, za ním zuostati jiná, a oni páni správcové panství Malešovského, tudíž i páni šepmistři a rada na Horách Kutnách na místě jiných, dále mu ničímž povinni býti nemají, než on, což mu tak k vejpravě od nich půjčeno, stan, zbroje, a koně s kšíry a nádobím vším, jakž nadepsáno, zase jim zouplna a beze vší škody navrátiti a odvésti jmá i připovídá. A což tak mezi nimi touto smlouvou najednáno a narovnáno jest, v tom sobě upřímně státi, všecko stále držeti i tomu všemu dosti učiniti z obojí strany, jakž na dobré a poctivé lidi náleží, připověděli. A pro budoucí paměť toho smlouvy a narovvnání toho dva přepisy mezi sebou sdělali, je pečetmi svejmi upečetili a každá strana jednoho toho přípisu za sebou zanechala. Stalo se ve středu den památky sv. Havla léta tisícího pětistého devadesátého šestého.




Přihlásit/registrovat se do ISP