308. Usnesení sněmu jenerálního, kterýž zahájen byl 27. ledna a zavřín dne l5. února 1597 na hradě Pražském.
Kvat. bílej sněmův obecních od 1583—1602 č. 2. v archivu zemsk. král. Česk. fol. J 33.
Tito artikulové na sněmu obecném, kterýž držán byl na hradě Pražském léta Páně tisícího pětistého devadesátého sedmého v pondělí po svatém Pavlu na víru obrácení [27. ledna] a zavřín téhož léta v sobotu den svatého Valentina[Sv. Valentina [H. Febr.] bylo r. 1597 v pátek; s "v sobotu po sv. Valentinu".] při přítomnosti nejjasnějšího knížete a pána, pana Rudolfa II. Římského císaře, Uherského a českého etc. krále etc. ode všech tří stavův království Českého svoleni a zavříni jsou. Ve jménu velebné a nerozdílné Trojice božské, otce, syna i ducha svatého, jednoho všemohoucího pána Boha, amen.
Jakož jest JMt Římský císař, Uherský, Český etc. král etc., pán náš nejmilostivější, sněm obecní na hradě Pražském všem třem stavům království Českého, věrným JMti poddaným, milostivě rozepsati a nemalé nebezpečenství, v kterémžto neto
liko království Uherské, ale i také toto království České s zeměmi k němu příslušejícími postaveno jest a zuostává, milostivě přednésti ráčil, s tím dalším milostivým oznámením, kterak z těch i jiných důležitých a z slušných příčin JMCská k stavům tohoto království té celé milostivé a důvěrné naděje býti ráčí, že s tak milostivou a otcovskou péčí JMti, kterouž dle povolání a povinnosti své císařské a královské o všeckno křesťanstvo, obzvláštně pak o toto království, aby s zeměmi svými před všelijakými outoky a vpády nepřátelskými v dobrém a stálém bezpečenství zůstávati mohlo, jmíti, a o to se ustavičně i skutečně starati ráčí, netoliko dobře spokojeni budou, nýbrž také k uvažování JMCské milostivé žádosti a přednesení přistoupí: tomu všemu jsou stavové z téhož JMCské milostivého oznámení i také předložení sněmovního a z spisu podle toho podaného poníženě a poddaně porozuměli.
A předkem s žalostivou myslí to nacházíme, že nás pán Bůh všemohoucí tím ouhlavním nepřítelem Turkem pro naše hříchy obzvláštně trestati ráčí, pročež známe toho potřebu velikou býti, abychom se ku pánu Bohu našemu obrátili, za pomoc a ochranu jeho božskou proti tomu ukrutnému a silnému nepříteli poníženě skroušeným srdcem prosili, a na tom jsme se snesli, abychom při modlitbách svatých, postech a jiných křesťanských pobožných pořádcích se tak, jakž to vůbec podle milostivého JMCské s námi snesení mandáty JMCské odevřenými po krajích oznámeno bude, chovali, té nepochybné a celé naděje jsouce, že všemohoucí pán Bůh nás i všecko křesťanstvo před tou tureckou ukrutností milostivě ochrániti a JMCské králi a pánu našemu nad tím ouhlavním nepřítelem šťastné vítězství dáti ráčí.
Činivši pak my teď několik let pořád mnohé a již nesnesitedlné pomoci a více nežli téměř která země ve všem křesťanstvu činí, sebe i poddané své k nejvyšší nemožnosti jsme přivedli, však ani na to se neohlédajíc mimo naši všechnu možnost ještě toto nížepsané svolení k této nynější znamenité vojenské vejpravě proti témuž krve křesťanské žíznivému nepříteli Turku jsme učinili a o toto se snesli.
Zbírka na lid válečný.
Předně na panstvích JMCské hejtmanové a purkrabové, stav panský, rytířský, města, kollegiatí, též všickni lidé duchovní, aby každý, kdožkoliv lidi jaké poddané mají, z každého gruntu neb člověka poddaného osedlého (nepotahujíce téhož člověka v to, než sám každý z měšce svého vlastního) tento rok jednu kopu míšeňskou, totiž o svatém Jiří nejprve příštím půl kopy míšeňské a na sv. Havla příštího vše léta tohoto etc. 97 druhé půl kopy míšeňské aby skládali; Pražané pak a jiná města JMCské a JíMCové, jakožto králové české, kteří třetího stavu užívají, místo té zbírky, kterouž jsou stavové vyšší po jedné kopě míš. z poddaných mezi sebou svolili, k takové obecné potřebě na hotové summě třidceti sedm tisíc pět set kop míš. aby dali; též jednu polovici též summy při sv. Jiří a druhou polovici při sv. Havle vše léta tohoto etc. 97. A nadto vejšeji, ten každý, kdo lidí poddaných nemá a z nich těchto svolených pomocí nedává, aby z každého tisíce kop gr. českých, což by tak mimo dluhy své peněz na úrocích měl, šest kop gr. českých na dva rozdílné terminy, totiž na den sv. Jiří nejprve příštího tři kopy gr. česk. a na den sv. Havla při druhém terminu tolikéž tři kopy gr. českých s listy přiznavacími dáti byl povinen; toliko kderéby vdovy aneb jiní lidé tak chudí byli, žeby více statku nežli jednom do jednoho tisíce kop gr. českých jmění svého neměli, ti se v to nepotahují.
Zbírka z poddaných.
A dále k milostivé JMCské žádosti i na tom jsou se s JMCskou všichni tři stavové snesli a toto nařízení učinili, aby z panství JMCské lidé poddaní, též pánův, rytířstva, měst, osob městských i duchovních i všech jiných lidí, každý poddaný usedlý po jedné kopě dvanácti gr. míš. rozdílně na tři termíny aby dali, totiž první termín při sv. Vavřinci, a druhý při sv. Vácslavě a třetí při vánocích vše tohoto roku etc. 97. vždy po dvacíti čtyřech groších míšeňských. Z takové pak zbírky, jakž poddaní k ouřadu nejvyššího purkrabství Pražského, tak k purkrabství Karlšteinskýmu náležející, ani žádní manové v této tak veliké obecné nás všech potřebě, by pak i s gruntu sběhli, vynímati se nemají; k čemuž týmž lidem poddaným podruhové jich, podle náležitého uznání i také čeládka přístavná mužského pohlaví z každé kopy, jakžby zjednána byla, dva gr. míš. ku pomoci té zbírky hospodářům svým odvozovati mají. A taky každý vovčák mistr po jedné kopě míšeňské, a pacholek po půl kopě, rozdílně na tyto tři před psané termíny dávati mají.
Svobodníci, dědiníci, nápravníci, též i svobodní rychtáři a dvořáci, každý po šesti kopách míšeňských. Farářové i všickni lidé duchovní, a kteříž jaké důchody k farám mají, by pak i farářů tu nebylo, tehdy z far kollator po třech kopách míšeňských, též na tři termíny napředpsané vždy třetí díl té své zbírky při jednom každém termínu dáti a odvozovati mají. Též také jeden každý z obyvatelův tohoto království, který toliko dvůr poplužní bez lidí poddaných osedlých má a jiných pomocí neskládá, ten každý aby z toho dvoru tolik jako dědiníci a dvořáci, totiž šest kop míšeňských na ty předepsané tři termíny vždy po dvou kopách míšen, v táž místa před-psaná dávati a časně i s listy poznávacími odvozovati byl povinen.
Pražané pak i jiná města JMCské i JíMCové, jakožto králové české, všickni, kteříž třetího stavu užívají, aby vždyckny každý usedlý z domu svého po čtyřidcíti osmi gr. míš. na ty tři termíny svrchu jmenované, tak aby na každého po dvou kopách, dvacíti čtyřech gr. míš. z jednoho každého domu dáti přišlo, dávati a odvozovati mají. Však poněvadž se zpráva dává, že by domové jakž v městech Pražských, tak i v jiných městech ne-pilně sečítáni býti měli, protož aby rychtářové JMCské v jednom každém městě, a kdež rychtářův JMCské není, primas a jedna osoba ouřadní na povinnosti své se vší bedlivostí všecky domy, z nichž by se táž zbírka dáti měla, sečtli, tak aby při též zbírce náležitá rovnost ode všech zachována býti mohla. Nicméně domové náležití k nejvyššímu převorství království českého, panně abatyši kláštera sv. Jiří, též klášteru sv. Anežky a sv. Tomáše i všech jiných lidí duchovních při městech Pražských a jiných městech bydlících, od vrchnosti jich se vší pilností tak vyhledáni a sečteni býti mají, aby všickni z domů svých tu svolenou zbírku dávali a vyplňovali. Kterážto zbírka aby se ihned na zejtří sv. Vavřince [11. Aug.] za ten první termín v jednom každém městě krajském berníkům krajským, takž jakž vejš dotčeno, odvozovati začala, druhý pak termín na zejtří sv. Václava [29. Sept.] a třetí termín v pondělí po vánocích [29. Dec.] vše tohoto roku etc. 97. od každého obyvatele království českého beze všech odtahův pod nížepsanými pokutami aby se zouplna skládal a berníkům krajským nížepsaným s listy přiznavacimi, tak jakž jich forma při zavírce tohoto sněmu ukazuje, na každý termín svrchu psaný časně odvozoval; z takové pak zbírky jak písaři, kdeříby na hradě Pražském aneb kdežkoliv v jakých koliv povinnostech, buďto JMCské neb zemských byli a byt svůj v městech měli a živností městských požívali, též také i handléři, cizozemci a ležáci [Cizí kupci a obchodní sluhové.] nijakž se vytahovati nemají a moci nebudou.
Zbírka předešlým sněmem z rozličných věcí nařízená.
Co se pak zbírky z ryb, vína, všelikého sladkého pití, z dobytkův rozličných, páleného vína, nicméně z židův, jak každý z hlavy touž zbírku platiti má, dotyce, poněvadž o tom sněmem předešlým, kterýž jest zavřín léta etc. 96. v středu po neděli Reminiscere [13. břez.] jisté vyměření a svolení se jest stalo, kterémužto svolení čas teprva o sv. Havle nejprve příštím vycházeti bude: protož podle téhož svolení sněmovního, taková zbírka z těch věcí předpsaných tak zouplna bez umenšení od jednoho každého pod pokutou v témž sněmu obsaženou týmž řádem až do téhož času svatého Havla příštího aby vycházela.
Zbírka z komínuov.
Také k těm vejš psanejm pomocem jsou se s JMCskou stavové o zbírku z komínův snesli. Předně a nejprve ze všech zámkův, hradův a tvrzí, sídel, klášterův a obydlí JMCské, též panských a rytířských, nicméně i z domův a dvorův, na kterýchžby lidé stavu panského, rytířského i městského, též lidé duchovní, manové, dědiníci a svobodní rychtáři své obydlí měli, též ze všech hrazených měst, předměstí JMCské, JíMCové, jakožto králové České, panských i rytířských z každého komínu, by pak dva nebo tři pospolu byly, vždy tolik, kolik se ohňů pod nimi topí, každý oheň za komín počítajíc, kdyžby toliko týž komín nad střechu vycházel, po dvadcíti gr. míš. na dva termíny, totižto deset gr. mis. při sv. Jiří a druhých deset gr. při sv. Havle léta tohoto etc. 97. týmž bernikům krajským s listy přiznavacími, jakž jich formy ukazují, aby odvozovali. Však při tom, kdožby tak z stavu třetího městskýho jaké pokoj-niky, nájemníky aneb podruhy měli, ti jim v slušnosti a v mírnosti pomoc na tuto zbírku z komínův činiti a dávati mají, tak aby zouplna a docela ze všech komínův táž zbírka vycházela.
Jakým řádem v městech táž zbírka z komínův se vybírati má.
Taková pak zbírka z komínův ode všech, jakž se svrchu píše, spravedlivě má býti vybírána a skládána, kterouž v městech Pražských desátníci s hejtmany čtvrtními v jednom každém městě Pražském, též i na Vyšehradě a na Hradčanech i při všech jiných právích, též z domův panských, rytířských a duchovních, spravedlivě vybírati, a kdožby domy své (by i dědiční byli) zde v městech Pražských měli, ti z nich předce purgmistru a konšelům v jednom každém městě touž zbírku odvozovati mají. A poněvadž se zpráva dává, že se táž zbírka z komínův tak zouplna, jakž svolena jest, neodvozuje, protož pro lepší toho dobrým řádem zde v městech Pražských vybírání jsou k tomu osoby nařízeny tyto: z stavu panského Jan mladší z Valdštejna etc., z stavu rytířského Adam Ryžmberský z Janovic, soudu nejvyššího purkrabství Pražského rada, z stavu městského Cyprian Bílek, měštěnín Starého města Pražského. Ti aby na to podle instrukcí, kteráž jim od JMCské dána bude, obzvláštní pozor měli, aby se v tom všickni spravedlivě chovali a žádnému aby nic přehlídáno nebylo.
Purkmistři pak a konšelé v jednom každém z měst Pražských, přijmouce k sobě touž zbírku od dotčených desátníkův a jiných, kdož ji vybírati budou, s jistým poznamenáním, co se jí z kderého domu sešlo, na dva termíny, totiž na sv. Jiří a na sv. Havla, ničehož za sebou nezanechávajíc, nejvyšším berníkům zemským ji odvozovati mají.
Našlo-liby se pak na koho, že jest se při skládání anebo vybírání té zbírky z komínův nespravedlivě choval, ten každý aby touž zbírku čtvernásob dáti byl povinen a k tomu aby trestán byl.
V jiných pak městech také tím vším způsobem aby táž berně z komínův od purkmistra a konšelův jednoho každého města spravedlivě byla vybírána a berníkům krajským s listy přiznavacími odsýlána pod pokutou výš psanou.
Zbírka z krámův.
A jakož JMCská s stavy se na tom milostivě snésti ráčil, aby na všecky krámy domácích i dvorských kupcův, všelijakých řemeslníkův a handlířův, ano i těch, kteříž náležejíce ke dvoru sladká pití prodávají a šenkují, též i z židův, kdožkoli v čem kupčí a cokoliv prodává, žádného ovšem nevymíňujíc, ano i na ty řemeslníky, kteříž krámův nemají (kromě samých toliko krámův řeznických) podle spravedlivého uvážení v městech hrazených jistou zbírku uložili a nařídili; ale poněvadž ta věc tak brzce, jakýmby prostředkem rovnost mezi nimi nařízena býti měla, vyhledána býti nemohla, ráčí JMCská sem do měst Pražských dvě osoby naříditi, a stavové k nejvyšším berníkům tyto osoby přidávati: z stavu panského Jana Se-zimu z Sezimova Oustí a na Ouští, dědičného kráječe království Českého, z stavu rytířského Vácslava Budovce z Budova, JMCské radu nad apellacími, z stavu městského Ludvíka od "tři moždířuov, " a v jiných městech JMCské a JíMCové, jakožto králové České, nynější hejtmany krajské s rychtáři JMCské a kdežby rychtářův nebylo, tehdy s primasem téhož města k tomu nařizovati.
Kteréžto osoby snesouce se o jistý den a místo, podle instrukcí na to od JMCské a nejvyšších ouředníkův a soudcův zemských dané takovou zbírku podle spravedlivého uvážení na jednoho každého uložiti a poznají-li v čem jaký nedostatek, to v dobrý řád uvésti mají. Kterážto zbírka v městech Pražských od rychtářův JMCské a dvou osob radních a dvou z starších obecních, v jiných pak městech od rychtářův JMCské a jedné osoby konšelské, kterážby k tomu od týchž hejtmanův krajských obrána byla, na své povinnosti spravedlivě vybírala, a potom též na dva termíny, totiž při sv. Jiří jedna polovice, a při sv. Havle druhá polovice z měst Pražských osobám těm, kteréž k přijímání zbírek voleny jsou, z jiných pak měst berníkům krajským odvozována býti má. V městech pak panských a rytířských, též osob městských, jedna každá vrchnost příkladem jiných měst při všech krámích a prodavačích, to cožby z krámův svých dávati měli, naříditi a v tom se spravedlivě zachovajíc to na termíny výš psané berníkům krajským odvozovati mají.
Nicméně aby také i lid obecní mužského i ženského pohlaví k takové důležité a pilné potřebě příčinu měl pro ochranu svou, též dítek a živnůstky své pomoci činiti, má se v jednom každém kostele bud v městech, v městečkách i ve všech truhlička obzvláštní, od níž pán a v městech primas jeden klíč a kněz druhý míti mají, k tomu naříditi a každou neděli i ve dni sváteční mají se lidé k skládání pomocí od kněží napomínati, a což se toho každého dne svátečního sebere, to se má do té truhlice ihned vsypati a složiti a potom při svatém Havle nejprv příštím má se taková truhlička odevříti, a což se koliv peněz v ní nejde, ty jeden každý kollator s listem přiznavacím, přijmouce to k svému svědomí, že jest se v tom spravedlivě podle tohoto sněmovního snesení zachoval, berníkům krajským dávati má, a oni nejvyšším berníkům to odvozovati mají na ten spůsob, aby táž zbírka na špitál obecní při městech Pražských a chudé lidi v něm obrácena byla.
O židech.
Židé pak všickni, kteříž buď v městech Pražských, aneb v jiných městech v tomto království se zdržují, mimo zbírky předešlým sněmem svolené aby z jednoho každého domu, kteréhož v držení jsou, po čtyřech kopách míšeňských, totiž každého termínu, když se zbírka z domů městských dává, po jedné kopě d vad citi gr. míšeňských dávali a starším svým vyplňovali, a oni starší židé takovou zbírku časně vybírati a nejvyšším berníkům zemským odvozovati mají. K sčítání pak takových domů židovských zde v městech Pražských Jan Plateis z Plattnštejna, JMCské rychtář v Starém městě Pražském, přijma k sobě dvě osoby radní, v jiných městech, kdež židé jsou, primas jednoho každého města se nařizuje, tak aby, je s pilností sečta, takové domů sečtení, osobám těm, kterýmž by se taková zblrka odvozovala, odvedl. Kdež pak tíž židé na gruntech panských a rytířských jsou, tu se vrchnost při tom tak, jakž svrchu psáno stojí, zachovati a vyberouc touž zbírku od židův berníkům krajským odvésti má.
A poněvadž stavové toho obzvláštní potřebu býti poznávají, aby tyto svolené pomoci a zbírky dobrým řádem vybírány býti mohly, z té příčiny stavové nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským tímto sněmem moc dávají, kdyžbykoliv co toho z strany vybírání těch zbírek na soud zemský vzneseno bylo, aby to, pokudžby toho jakou potřebu uznali, v lepší řád uvésti mohli, a to nařízení jich tak pevné a stálé býti má, jakoby to tímto sněmem nařízeno a snešeno bylo.
Povolení JMCské od stavův.
A na tom jsme se všichni tři stavové snesli, abychom netoliko tyto všeckny předpsané zbírky a pomoci, ale také i to všecko, cožby nám koli po zaplacení lidu válečnému a po splacení dluhův zemských, v kteréž jsme se pro tyto válečné spůsoby vzdlužili, z těch všech předešlým sněmem svolených pomocí zůstalo, kromě toliko toho, co předešlým sněmem k potřebě zemské vymíněno bylo, JMCské zouplna odvedli, a JMCské to vše v moc dáváme, aby JMCská, jaký se koliv lid válečný JMCské libiti bude, ráčil moci na to dáti přijíti.
Také na spevnění některých pevností v království Uherském ležících, na nichž by království tomuto a zemím k němu připojeným nejvíce záleželo (poněvadž některé, jakž se zpráva dává, velikého opatřeni a dostavení potřebují), nicméně i na artalarei a jiné válečné potřeby, co se JMCské za slušné viděti bude, ráčí moci obrátiti; my se toho JMCské, jako králi a pánu našemu poníženě a poddaně důvěřujem, že táž všeckna summa ne jinam, než k té válečné potřebě a pro ochranu naši bude obrácena, toliko aby také komisař náš, kterémuž se služba z též zbírky platiti bude, o všem nač a co se kdy komu z těch peněz vydá, vědomost měl, toho všeho přítomen byl a nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským každého času a potom při budoucím sněmu nám všem třem stavům království Českého zprávu dostatečnou aby činil: k kteréžto práci komisařské kdo by nařízen býti měl, i také coby se jemu služby dáti mělo, to se soudu zemskému nejprve příštímu v moc dává. Však za to při tom JMCské stavové poníženě prosí, aby JMCská k těmto válečným pracem, také i na zámky pomezní, kdež se lidu hraničnému našimi penězi platí, Čechy rodilé, aneb z zemí k tomuto království připojených, kteřížby se k tomu hodili, za nejvyšší, rytmistry, hejtmany aneb jiné befellichhabery mimo jiné milostivě potřebovati ráčil.
Z strany reštantův předešle zadržalých z berní na splacení lidu hraničnému svolených, aby ty všecky tím lépe zvyupomínány býti mohly, na tom jest se JMCská s stavy snésti ráčil, aby se všecky předešlé ještě nepřijaté aneb nedokonané počty od předešlých berníků zouplna přijali, a co se reštantů nedovyupomíuaných najde, ty aby jedni každí berníci, poněvadž za to záplatu brali, dovyupomínati a na placení témuž lidu hraničnému a nikam jinam je obrátiti povinni byli. Co se pak berně domovní a posudního předešle svoleného dotejče, toho se při předešlém sneseni sněmovním, kteréž jest se v středu po neděli Reminiscere ]éta etc. 96. stalo, zuostavuje.
Svolené pomoci aby časně vycházely.
A poněvadž pak nás všech nevyhnutedlná potřeba jest, aby takové tímto sněmem svolené pomoci zouplna vycházely, na tom jsou se všickni tři stavové jednomyslně snesli, jestližeby se komu (čehož pane Bože rač uchovati) nějaká škoda na čemžkoliv z dopuštění božího stala, aby sobě toho ničehož žádný ku pomoci těchto všech nahoře svolených pomocí nebral a nebrali, než na terminy předpsané zouplna co na koho spravedlivě přijde skládali a odvozovali. A že pak při odvozování takových zbírek na určité časy od mnohých z stavů veliká nedbanlivost se nacházela a nachází, tak že, na pokuty předešlými sněmy vyměřené nic nedbajíce, svolených pomocí nic neodvozovali a nyní poněvadž nebezpečenství před rukama jest, což nejdříve býti může, tato svolená pomoc aby složena byla, veliká a důležitá potřeba toho ukazuje, protož kdožbykoliv na ty jmenované terminy takové zbírky berníkům krajským k tomu tímto sněmem zřízeným po jednom každém terminu prošlém ve dvou nedělích pořád zběhlých zcela a zouplna neodvedl, tehdy ihned týž osoby k vybírání všelijakých zbírek nařízené, též berníci v jednom každém kraji, neočekávajíce a neohledajíce se na nic, ani koho v tom ušetřujíce, k jednomu každému takovému takto se zachovati mají. Vezmouce list obranní od desk zemských, tomu každému pro neodvedení takových tímto sněmem svolených zbírek v jeho statek se uvázati a z něho na svršcích, nábytcích jakýchkoliv do té a takové summy i s škodami a náklady na to vzešlými prodávati aby moc měli; pakliby na svršcích a nábytcích ta summa zadržalá se shledati nemohla, tehdy díl statku do té summy buďto zastaviti aneb prodati aby mohli, a což by tak koliv prodáno bylo, toho jeden každý, kdožby koupil, užiti má. A kteřížby tak krajští berníci co toho statku a komužkoliv prodali, tomu aneb těm ve dsky zemské aby jej vložiti mohli; a tíž berníci krajští mají z poznávacích listů jednoho každého pilně, jak se přiznal a též od sebe odvedl, vyhledati a to opatrovati, aby se v tom žádného omylu a spletku nedalo, a za list obranní, kterýž od desk zemských pro nedání takových svolených pomocí vycházeti bude, nemá se více dávati nežli patnácte grošův českých. Pakliby tu co při vybírání takových zbírek berníky krajskými sešlo, tehdy na nich a statcích jejich toho se postihati a dosahovati má. Vyhledaloliby se pak to, an by někdo v tomto království českém v odvozování takové zbírky neupřímně se choval a čímžby spravedlivě povinen byl, toho neodvozoval, tehdy každý dvojnásobně takovou svolenou zbírku a pomoc dáti a zaplatiti povinen bude, a berníci krajští na něm jí spůsobem výš psaným dobývati a k týž zbírce přiložiti mají.
O bernících nejvyšších i také krajských.
A tito nejvyšší berníci voleni jsou: z stavu panského Wolf Novohradský z Kolovrat a na Lnářích, JMCské rada, z stavu rytířského Adam Ryzmberský z Janovic, soudu nejvyššího purkrabství Pražského rada, z stavu městského Melichar Haldius z Najenperku, měštěnín Starého města Pražského.
K kterýmžto berníkům JMCská osobu hodnou, aby vždycky týchž zbírek přítomna byla a o všem, co se toho přijme a zase vydá vědomost míti a JMCské o tom zprávu činiti mohla, naříditi moci ráčí, a takové od nejvyšších berníkův přijaté zbírky na poručení JMCské mají tak vydávány býti, aby k ničemuž jinému než toliko na lid válečný a na ty samé svrchu dotčené válečné potřeby obráceny byly; co by pak služby nejvyšším berníkům, také i berníkům krajským dáno býti mělo, to se při uvážení JMCské a nejvyšších ouředníkův a soudcův zemských zuostavuje.
A tito berníci krajští nařízeni jsou:
v kraji Boleslavském Jiřík Mladota z Solopisk a na Hořejších Stakořích, Jan Marin z Jenčic v Mladé Boleslavi;
v kraji Hradeckém Fridrich z Ujezdce a z Kunic etc., Vácslav Plácel z Elbingu v Hradci nad Labem;
v kraji Chrudimském Vácslav Vojíř jinak Saska z Vacovic, Mistr Martin Rakovnický v Chrudimi;
v kraji čáslavském Matěj Salava z Lípy, Jakub Sixt z Čáslavě;
v kraji Kouřimském Ladislav Sekerka z Sedčic a na Vodolině Vodě, Jan Bulánek z Kouříma;
v kraji Vltavském Jakub Krčin z Jelčan a z Sedlčan, etc. Jan Šrámek z Sedlčan;
v kraji Prachenském Hendrych Deym jz Stříteže a na Miloňovicích, Jan Cautus z Písku;
v kraji Bechyňském Vilém Rut z Dírného a na Dírném, Jan Třebický z Tábora;
v kraji Plzeňském Přibík z Klenového a z Janovic etc., Krištof Zumr z Plzně;
v kraji Podbrdském Vácslav mladší Vratislav z Mitrovic na Litni, Maximilian Albin z Berouna;
v krajiŽateckém Linhart Štampach z Štanipachu, Maximilian Hošťálek z Javořice v Žatci;
v kraji Litoměřickém Zdeslav mladší Kaplíř ze Sulevic na Zelenících, Jan Pomorský z Litoměřic;
v kraji Slánském Jan Boreň ze Lhoty na Míkovicích, Matyáš Samuel Rakovnický z Slaného;
v kraji Rakovnickém Šebestián Oujezdecký z červeného Oujezdce, Augustin Malinovský z Rakovníka;
O přijímání počtů od berníkův.
Co se počtův od berníkův nejvyšších i od berníkův krajských tímto sněmem k vybírání všech zbírek a berní nařízených dotýče, k tomu jsou stavové volili:
z stavu panského Heřmana z Říčan na Kosově Hoře, JMCské radu, Petra Karla Holického z Šternberka a na Novém Šternberce;
z stavu rytířského Vilíma Robmhapa z Suché, JMCské radu, Vratislava mladšího z Mitrovíc a na Mníšku;
z stavu městského Ludvíka Kořalka z Těšína, měštěnína Starého města Pražského, Jana Kameníka z Počernic, měštěnína Nového města Pražského.
Ti aby se, když od JMCské obesláni budou, k přijímání takových poetův bez odtahův sjeti a je na místě a konci postaviti povinni byli, k čemuž JMCská také komisaře své milostivě naříditi poučiti ráčí. A kdyžby tak nejvyšší berníci, též berníci krajští z všelijakých přijmuv, zbírek i pomocí pořádně počty své vykonali, tehdy po přijetí od nich takových počtův, všichni tři stavové tímto sněmem soudu zemskému tu moc dávají, aby z takových učiněných počtův též berníky kvitovati mohli.
O defensí.
Z strany pak defensí v tomto království a zemích k němu připojených nařízení, o to jsou se stavové s vyslanými z markrabství Moravského, knížetství Slezských a markrabství obojích Lužic s milostivou volí JMCské tak snesli, kdyby JMCská mezi tímto časem a svatým duchem nejprve příštím [25. Maii] osoby předešlým sněmem k tomu volené i také posly z dotčených zemi k tomuto království připojených sem obeslati ráčil, aby se sjeli a ten artikul potřebný uvážíc jej na místě postavili, a na místo těch osob odemřelých předešlým sněmem k tomuto jednání volených, zase voleny sou osoby tyto:
z kraje Hradeckého Zikmund Smiřický z Smiřic a na Skalách;
z kraje Rakovnického Beneš Libštejnský z Kolovrat a na Petršpurce;
z kraje Chrudimského Jindřich Slavata z Chlumu a z Košmberka a na Košmberce;
O Loketských, Chebských a Klatských.
Co se Loketských, Chebských a Klatských dotýče, s těmi JMCská podle vůle své o pomoc jich, kterouby složiti měli, jednati dáti moci ráčí, a což tak od nich svoleno bude, to také ne jinam, než ua ten válečný spůsob obráceno a nejvyšším berníkům v moc uvedeno býti má.
O městech horních a těch, která ještě k třetímu stavu městskému připojena nejsou.
Z strany pak mést horních a těch, která ještě k třetímu stavu městskému připojena nejsou, JMCská s stavy tohoto království jest se na tom milostivě snésti ráčil, že se táž města o ty již předešle svolené a sněmy zapsané pomoci s jinými, tak aby v tom mírná rovnost zachována byla, srovnati podle náležitosti jsou povinna, a to, což slušného bude, od sebe odvésti, k čemuž jsou stavové jisté osoby z prostředku svého níže psané již volili, totiž:
z stavu panského Adama z Šternberka na Bechyni a Sedlci, JMCské radu a hejtmana Nového města Pražského; Hertvíka Zeidlice z Šenfeldu a na Zvolené vsi a Chocni, JMCské radu, a JíMCové, jakožto králové České měst podkomořího v království českém;
z stavu rytířského Krištofa Vratislava z Mitrovic a na Lochovicích, JMCské radu, Vác-slava Budovce z Budova, JMCské radu nad apellacími;
z stavu městského Vavřince Břekovce Šotnovského z Závořic, JMCské perkmistra hor viničných Pražských, Vácslava Pražáka jinak Faffouta, měštěnína Nového města Pražského, jakožto nejvyšší berníky sněmem předešlým léta etc. 96. volené; k kterýmžto sme přidali Fridricha Šlika z Holejče, hrabě z Pasaunu a z Lokte a na Plané, nejvyššího mincmeistra království českého.
Než co se již dalšího na tento rok etc. 97. svolení dotýče, poněvadž sou JMCské stavové ty všecky svolené pomoci v moc dali, ráčí se JMCská podle milostivé vůle své s nimi, co by na tento rok dávati měli, milostivě poručiti dáti narovnati, však aby ty od nich skládané pomoci také na týž lid válečný toliko obráceny byly, za to JMCské stavové poníženě prosí.
O přijetí na pomezí lidu válečného cizího, a skrze toto království tažení.
A jakož jsou některé osoby z stavův tohoto království, nicméně i lidé poddaní jich po tato všechna léta, jakž se tato válka začala, od lidu válečného, kterýž skrze toto království a země k němu příslušející táhl, nemalých škod pocítiti museli, čehož aby uvarováno bylo, JMCská s stavy tohoto království na tom se jest milostivě snésti ráčil: aby takový lid válečný skrze komisaře od JMCské k tomu obzvláštně nařízené na pomezích tohoto království a jedné každé země přijímán a dále do království Uherského doprovozován byl, a jeden každý z nejvyšších a rytmistrův, kdyby tak k pomezím království Českého, neb zemí k němu přináležejících s lidem svým přitáhl, dříve nežliby od komisařův přijati byli, aby od sebe revers týmž komisařům dáti povinni byli, na ten spůsob, jestližeby od téhož lidu, neb od osob samých, komužkoliv z obyvatelův neb poddaným jich jaká škoda se stala, aby se toho na nich zase postíhati a jim to na službách a žoldech jich sraženo býti mohlo.
O šancknechtích.
A jakož jest se posavad v skutku vyhledalo a našlo, že větší díl šancknechtův, kteří jsou v tomto království v službu do království Uherského přijati byli, dříve nežli jsou do pole přitáhli i také jsouce již v poli zpátkem zutíkali, i takto se jest JMCská stavy o týž artikul snésti ráčil: kterýby šancknecht od hejtmana svého bez povolení a postportu jeho, zvláště kdyby se jim náležitě platilo, z pole zběhl a utekl, aby takový každý od každého, kdo se kde takového poběhlce doptati bude moci, na hrdle trestán bvl.
O plavbě po Labi.
Z strany plavby po Labi, poněvadž ten artikul již mnohokrát na sněmích uvažován byl, na tom jsou se stavové ještě snesli: aby to JMCské a nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským v moc dali, tak aby komisaři zemští k tomu nařízeni byli, kteřížby plnomocně to všecko na místě a konci stavěti mohli, a aby týmž komisařům list mocný pod zemskou pečetí dán býti mohl, o to jsou již stavové relací ke dskám zemským učinili.
O jízdě na Karlštejn.
JMCská ráčil se jest také s stavy snésti, aby jízda na Karlštejn k přehlídnutí privilejí zemských, dáli pán Bůh v pondělí po neděli Cantate [5. května] předsevzata byla; a stavové jsou k tomu místo Adama z Hradce Petra Voka z Rožmberka, vladaře domu Rožmberského, a Wolfa Novohradského z Kolovrat etc. a na místo Michala Španovskáho z Lisova etc. budoucího nejvyššího písaře království Českého, a pakliby ten ještě k tomu času dosazen nebyl, tehdy Jana z Vřesovic a z Doubravské Hory a na Podsedicích, purkrabě kraje Hradeckého, volili.
Povolení JMCské dvou vesnic k směně od zámku Karlštejna.
Jakož jest JMCská pán náš nejmilostivější stavův království českého za povolení milostivě žádati ráčil, aby dvě vsi Chyňava a Hyskov nyní k purkrabství Karlštejnskému náležité, k Hrádku Křivoklátu, poněvadž tomu panství přisedějí, proti jiné slušné od panství Dobřišského odměně připojeny byly, a na to i také pro vyrozumění nemírnému střílení zvěři a mejcení lesův na témž panství Karlštejnském, aby se tam komisaři vypravili, jakž taková milostivá žádost JMCské to v sobě šíře obsahuje: i nahlídli jsou předkem stavové z strany téhož frejmarku v zřízení zemské, kteréž o tom, jakby se při týchž frejmarcích gruntův Karlštejnských chováno býti mělo, vyměřuje; a protož jsou k tomu za komisaře Jiřího z Talmberka na Jankově, Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburka a na Budyni a Krištofa Vratislava z Mitrovic a na Lochovicích nařídili, JMCské rady, kteříž když se koliv JMCské o týž frejmark v jednání dáti chtíti a dotčené osoby k tomu obeslati ráčí, mají v ta místa, kdež jim bude od JMti poručeno, vyjeti, a aby týž frejmark bez škody a ublížení purkrabství Karlštejnského i statkův JMCské a zemských konán byl, toho přítomni býti, a na čem to postaveno bude, i také co z strany nemírného mejcení lesův a zvěři na témž panství Karlštejnském střílení se doptají a spatří, soudu zemskému to oznámiti mají, což vezmouce soud zemský v své uvážení, dále se v tom vedle moci sobě zřízením zemským propůjčené budou věděti jak náležitě zachovati.
Nicméně také výš dotčení komisaři suplikací, kterouž jest JMCské Vácslav Ples Heřmanský z Sloupna, purkrabě Karlštejnský, podal a v ní sobě, žeby zámek Karlštejn takž jakž od starodávna bývalo, opatrován býti neměl, stěžoval, i také, co jest zase proti tomu Joachym Novohradský z Kolovrat, purkrabě Karlštejnský a president komory království Českého, takové stížnosti místa nedávajíc, za odpověď dal, s sebou na Karlštejn vzíti, na to všecko se bedlivě vyptati, a což tu najdou o tom JMCské a nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským zprávu konečnou učiniti mají.
O komissí na silnice hraničně od Bavor do Čech.
A jakož jest se JMCská s stavy tohoto království Českého na jednom i druhém jminulém sněmu o komissí a vypravení jistých osob z strany I vyrozumění a o zaražení nových silnic z knížetství i Bavorského a dodávání soli sem do tohoto království milostivě snésti ráčil: i na tom jest se JMCská s stavy vo touž komissí i ještě milostivě snésti ráčil, aby taková komissí beze všeho dalšího odkládání konečně mezi tímto časem a soudem zemským nejprve příštím letničním k svému vyřízení přišla, a o témž soudu letničném JMCské a nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským se vším dostatkem od komissařův zpráva přednesena byla. A stavové to vše JMCské a nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským v moc dávají a za to poníženě prosí, aby ta věc k brzkému opatření a vyřízení přišla, a při tom toho všelikterak aby bráněno bylo, aby mimo starobylé osvobozené vyměřené cesty a stezky nebylo dovoleno, jakých nových neobyčejných a tomuto království nebezpečných silnic, cest a stezek přes lesy do tohoto království mejtiti, planiti, zarážeti, nýbrž jestližeby se kde v kterém místě jaké takové vnově vyplaněné, nesvobodné a neobyčejné cesty a silnice, kteréžby na škodu a k nebezpečenství tomuto království byly, vyhledaly a našly, ty aby ihned k zametání a zasekání přišly.
O srovnání s zřízením zemským práv městských.
JMCská ráčil jest se také s stavy tohoto království na tom snésti, poněvadž se toho veliká a obzvláštní potřeba býti poznává, aby s zřízením zemským práva městská korigována a srovnána býti mohla, tím aby se již déleji neprodlévalo: protož jsou stavové k osobám z krajův k tomu voleným živým pozůstalým na místo odemřelých osob, tak jakž se dole píše, jiné volili na ten způsob, když je koliv JMCská obeslati ráčí, aby se sem na hrad Pražský sjely a podle předešlého sněmu vyměření vedle osob od JMCské k tomu nařízených to vykonaly. A tyto osoby z krajův k tomu voleny jsou: na místě Fridricha z Lobkovic z kraje Slánského Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka a na Budyni; na místo Vácslava z Říčan Krištofa [sic] z Lobkovic na Pátku a Tachově, JMCské radu, komorníka a nad apellacími presidenta; na místě Albrechta Robmhapa z kraje Čáslavského Jan Lukavecký z Lukavce; na místě Jindřicha Velemyského z kraje Vltavského Adam Velemyský z Velemyšlovsi; na místě Viléma z Valdštejna z kraje Hradeckého Karel z Valdštejna; na místo Krištofa Jindřicha Krakovského z Kolovrat z kraje Rakovnického Jan Tejřovský z Enzidle; a z stavu městského Jiřík Heidelius z Rasenšteina, kancléř, mistr Daniel Adam z Veleslavína z Starého města Pražského, a z Nového města Eliáš Rozin z Javorníku, mistr Bartoloměj Havlík z Varvažova. Z měst Vácslav Plácel z Elbinku v Hradci nad Labem, M. Matyáš Grillus z Žatce, též k tomu voleni jsou.
O drahotě řemeslníkův.
Při tom také stavové žádostiví jsou nařízeni nějakého dobrého řádu z strany řemeslníkův a jiných věcí; protož sou k tomu z prostředku svého vedle osob, které JMCská také k tomu naříditi ráčí, volili:
z stavu panského Vácslava nejstaršího Berku z Dubo a z Lipého a na Rychumburce, JMCské radu, Wolfa Novohradského z Kolovrat a na Lnářích, JMCské radu, Jana Sezimu z. Sezimova Oustí a na Ouští, JMCské radu, Stefana Jiřího z Šternberka a na Votici, JMCské radu, Hendrycha z Vartmberka a na Kamenici, dědičného šenka království českého, Voldřicha z Říčan na Pinovanech;
z stavu rytířského Humprechta Černína z Chudenic na Chudenicích, podkomořího království českého, Jana z Klenového a Janovic a na Žinkovech, JMCské radu, Mikuláše staršího z Bubna a na Liticích, Jana Vamberského z Rohatec, na Heršlaku a Hřebene, Vácslava Pětipeského z Chýš a z Egrberka na Blahoticích, Adama Hrzáně z Harasova a na Skalce;
z stavu městského Vácslava staršího Krocína z Drahobejle, primasa, Krištofa Bettengle z Najenperku, z Starého města Pražského, Matouše Žlutického z Brmovíku [sic], Vácslava Kundráta z Nového města Pražského. Kteříž když od JMCské obesláni budou, sem do Prahy se sjeti, na to zasednouti, v jistý řád vše, což se při tom potřebného uzná, uvésti a vůbec tisknouti dáti mají. Však při tom stavové JMCské za to poníženě prosí, aby potom nad tím ruku milostivou držeti ráčil, a z toho aby nebylo vykračováno.
O mladých lidech nevážných.
A jakož předešle sněmem obecním léta 95. vyměřeno jest, jakby lidé nevážní, kdyby se při kvaších poctivých jakých rozpustilostí dopouštěli, trestáni býti měli: však poněvadž se zpráva dává, že se takových rozpustilostí neumenšuje, protož jsou se stavové na tom snesli, kdožby se koliv z lidí mladých takových nespůsobů dopouštěl, aby se k němu beze všeho ušetřování vedle téhož sněmovního sneseni zachováno bylo.
Povolení na žádost vyslaných z knížetství Slezských.
Jakož jsou JMt kníže Minstrberské a jiní poslové z knížetství Slezských na stavy království j Českého vznesli žádajíce, aby při kladení reversu ke dskám zemským podle starobylého pořádku od těch osob, kteréž statky v tomto království Českém sobě kupovati chtějí, slušná a mírná taxa od nich; brána byla, a tak nad míru, jakž se až posavad dalo, aby v té příčině přetahovány nebyly, druhé, aby měšťané a poddaní jich pro dluhy cizí do i království Českého povinné, jakž se od některých osob dalo, obstavováni nebyli, a třetí, aby. se stavové k JMCské přimluvili, aby lidé poctiví v knížetství Slezském usedlí na suplikací některých nepokojných lidí sem obsýláni nebyli, než kdoby je z čeho viniti chtěl, aby to před jich právem, k kterémuž náležejí, učinil; kteroužto žádost jejich majíce stavové v svém uvážení, na tom jsou se snesli: předkem kdyby se od kterého člověka poctivého z knížetství Slezských od skládání reverse příliš mnoho žádalo a na slušné a mírné taxe přestati nechtělo, tehdy aby to nejvyšší úředníci a soudcové zemští rozvážili a co za slušné uznají, aby toliko to od složení téhož jednoho každého reverse dáváno bylo.
Z strany pak obstavuňku pro cizí dluhy dali jsou to stavové JMCské, jakožto králi Českému, a nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským v moc, aby to JMCská s týmiž nejvyššími ouředniky a soudci zemskými uvážiti a jisté vyměření mandáty svými císařskými, jak se při tom chováno býti má, v obou zemích to vůbec vyhlásiti dáti ráčil; a při tom se také stavové k JMCské poddaně přimlouvají, aby JMCská pánův Slezákův jako přátel jich milých bez slušných a hodných příčin, k vůli některých nepokojných(lidí, takovými obesláními, kdyby toho zvláštní potřeba nebyla, milostivě obtěžovati neráčil.
Forma listu přiznavaciho na zbírku.
Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi: jakož jest se svolení na sněmu obecném, kterýž držán byl na hradě Pražském léta tohoto 97 v pondělí po sv. Pavlu na víru křesťanskou obrácení a zavřín téhož léta v sobotu den sv. Valentina [sic] ode všech stavův stalo, aby jeden každý z obyvatelův království tohoto na placení lidu válečnému podle téhož sněmu proti tomu ouhlavnímu nepříteli Turku svoleném, z jednoho každého poddaného osedlého po jedné kopě míšeňské na dva terminy rozdílně z měšce svého vlastního dáti povinen byl; podle Kteréhožto svolení lidi poddané své osedlé všecky jsem scisti a vyhledati dal, kterýchž se nachází osob osedlých N. a vovčákův mistrův N. a pacholkův ovčáckých N.; a že jsem lidí poddaných osedlých v tomto kraji N., z kterýchž berně při terminu sv. Jiří po půl kopě míš. a při sv. Havle též po půl kopě míš. dáti mám, ovšem najíti a vyhledati nemohl než těch dotčených X., ani také od ovčáků k sobě více nepřijal, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť svou vlastní k tomuto listu přiznavacímu přitisknouti jsem dal, jehož datum etc.
Forma listu přiznavacího od osob těch, kteréž peníze na ourocích mají.
Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi, jakož jest se svolení na sněmu obecném, kterýž držán byl na hradě Pražském léta oc 97 v pondělí po sv. Pavlu na víru obrácení a zavřín téhož léta v sobotu den sv. Valentina [sic] ode všech tří stavů království Českého stalo, aby jeden každý z obyvatelův království, kdož lidí poddaných osedlých nemá a z nich svolených pomocí nedává, z každého tisíce kop gr. českých, cožby tak mimo dluhy své peněz na ourocích měl neb měli, šest kop gr. česk. však na rozdílné terminy, totiž na den sv. Jiří nejprve příštího tři kopy gr. českých, a na den sv. Havla při druhém terminu tolikéž tři kopy gr. českých dáti povinen byl (kromě vdov a sirotků aneb jiných lidí, kteřížby více statku a jmění svého nežli do jednoho tisíce kop gr. českých neměli, ti že se v to ne potahují): i podle takového sněmovního snesení já svrchu psaný N. přiznávám se, že více peněz hotových na ourocích mezi lidmi nemám, nežli toliko summu N., z kteréž mi se podle dotčeného sněmovního snesení dáti dostane N. to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu já zpočátku psaný N. pečeť svou vlastní k tomuto listu jsem přitisknouti dal, jehož jest datum...
Forma listu přiznavacího z poddaných.
Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi vůbec, jakož jest se svolení na sněmu obecném, kterýž na hradě Pražském držán byl léta etc. 97. v pondělí po sv. Pavlu na víru obrácení a zavřín téhož léta v sobotu den sv. Valentina [sic], ode všech tří stavův stalo na zaplacení týmž sněmem svolenému lidu válečnému, z jednoho každého poddaného osedlého, totiž za tento rok na tři terminy rozdílně, jednu kopu dvanácte gr. míš. aby dáno bylo: podle kteréhožto svolení poddané své všecky jsem scisti dal, kterýchž se nachází osob osedlých N. a nařídiv to tím vším spůsobem, jakž sněmovní snesení ukazuje, od lidí poddaných svých takové výš psané zbírky prvního termínu při sv. Vavřinci, druhého terminu při sv. Vácslavě a třetího v pondělí po vánocích léta tohoto 97. z jednoho každého po čtyřimecítma gr. míš. jsem vybral a k sobě přijal, čehož všeho učiní K Kteroužto sbírku vybranou berníkům krajským s listem přiznavacím odsílám; a že jsem se v tom. jakž snesení sněmovní ukazuje, spravedlivě zachoval, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho důvěrnost pečeť svou vlastní k tomuto listu jsem přitiskl, jehož jest datum etc.
Forma listu přiznavacího těm, kteříž lidí poddaných osedlých nemají, kromě dvorův poplužních. na nichž bydlejí.
Já N. z N. známo činím tímto listem přede všemi, jakož jest se jisté svolení na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském léta tohoto etc. 97. v pondělí po sv. Pavlu na víru obrácení a zavřín téhož léta v sobotu den sv. Valentina |sicj. ode všech tří stavův království tohoto stalo, aby jeden každý z obyvatelův tohoto království, kterýž toliko dvůr poplužní bez lidí poddaných osedlých má a jiných pomocí neskládá, ten každý aby z toho dvoru tolik, jako declinici a dvořáci, totiž šest kop míš. na tři terminy rozdílné, totiž na zejtří sv. Vavřince, na zejtří sv. Vácslava a v pondělí po vánocích, vše tohoto roku 97. vždy po dvou kopách míš. berníkům krajským dávati a odvozovati byl povinen: i podle takového sněmovního sneseni já svrchu psaný N. přiznávám se, že žádných lidí poddaných osedlých nemám, kromě dvoru poplužního N., na němž bydlím, z kteréhož mi se vedle téhož svolení sněmovního na tři terminy rozdílné svrchu dotčené dáti dostane K to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu já z počátku psaný N. pečeť svou vlastní k tomuto listu přiznavacímu přitisknouti jsem dal, jehož jest datum etc.
Forma listu přiznavaciho z komínův.
Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi, jakož jest se svolení na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském léta etc. 97. v pondělí po sv. Pavlu na víru obrácení a zavřín téhož léta v sobotu den sv. Valentina [sic] stalo, aby jeden každý z obyvatelův království tohoto na zaplacení lidu válečnému ze všech zámkův, hradův, tvrzí, sídel a obydlí JMCské, panských a rytířských, nicméně i z domův, na kterýchžby lidé stavu panského a rytířského i osob městských své obydlí měli, též ze všech hrazených měst, předměstí JMCské, JíMCové, panských a rytířských, z každého komínu, kterýžby nad střechu vycházel, po 20 gr. míš. na dva termíny dáti povinen byl: podle kteréhožto svolení všecky komíny z zámku, hradu, tvrze, sídla a obydlí, též z hrazeného města a předměstí jsem sčísti a vyhledati dal, kterýchž se nachází N. a že jsem více komínův na N. z kterýchž sbírku při tomto termínu po 10 gr. míš. dáti mám, ovšem najíti a vyhledati nemohl, než těch dotčených N. to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť svou vlastní k tomuto přiznavacímu listu jsem přitiskl, jehož jest datum etc.
Forma listu přiznavacího městům z komínův.
My purkmistr a radda města N. známo činíme tímto listem přede všemi, jakož, jest se svolení na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském léta etc. 97 v pondělí po sv. Pavlu na víru obrácení a zavřín téhož léta v sobotu po sv. Valentinu, stalo, aby jeden každý z obyvatelův království tohoto na splacení lidu válečného z jednoho každého komínu, počnouc od zavření tohoto sněmu ve dvou nedělích pořád sběhlých, při čase sv. Jiří nejprve příštího první polovici po desíti gr. českých a potom při sv. Havle vše léta tohoto 97. druhou polovici též 10 gr. česk. [dáti povinen byl]: i podle takového snesení sněmovního my purkmistr a radda N. majíce k vybírání té sbírky z dotčených kominův dvě osoby hodné nařízené, kteréž od spoluvsousedův našich tak a tím vším spůsobem, jakž snesení sněmovní ukazuje, tu sbírku vybraly, od nich jsme registra i peníze, což od koho vybráno jest, zouplna přijali, kterýchž se našlo N.; a že jsou se tiž sousedé naši v tom spravedlivé zachovali, ničehož, pokud jim nejvejš možné bylo, žádnému nepřehlídli a nevypustili, ani ničehož za sebou nenechali, přijali to před námi na tu přísahu, kterouž jsou k té práci učinili, což teď příležitě berníkům krajským odsíláme. Že jsme se od osob svých tak v tom vedle téhož sneseni sněmovního spravedlivě zachovali, to přijímáme k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť naši městskou menší k tomuto listu přiznavacímu přitisknouti jsme dali, jehož datum etc.
Závěrek sněmu.
Avšak toto naše svolení sněmovní, kteréž z žádné povinnosti, než na milostivou žádost JMCské z své svobodné dobré vůle mimo všeckna jiná léta a daně přes paměti lidské i nad možnosti své a poddaných svých všickni tři stavové království Českého jsme učinili, není a býti nemá k žádné újmě, škodě a nějakému protržení privilejím, právům, svobodám ani starobylým zvyklostem a pořádkům našim nyní i na časy budoucí a věčné. A JMCská také nám na to jako i na předešlá naše svolení podle milostivého svého uvolení revers dostatečný, a jestližeby předešle který ještě odveden nebyl, též milostivě dáti míti ráčí.