336. Purkmistr a konšelé města Brandýsa nad Labem prosí arcibiskupa Pražského sa potvrzení jim daného povolení od arcibiskupů Pražských a králů Českých, aby sobě z konsistoře dolejší kněze pod obojí způsobou bráti, od arcibiskupa pak potvrzení jeho v úřadě kněžském žádali mohli.

1597, 3. června. - Orig. v archivu arcibiskup. Pražského. Recopta ab a. 1597.

VMti osvícené a vysoce důstojné kníže etc. Podle toho VknMti k milostivé a laskavé paměti přivozujeme suplikací naši žádostivou a pokornou, kteréž jsme i na místě vši obce Brandejsské v středu po neděli křížové léta tohoto 97. [14. května] urozenému a statečnému rytíři panu Kašparovi z Milštejua. JMCské hejtmanu panství Brandejského, co se volení správce duchovního do obce naší z konsistoře arcibiskupství Pražského pod obojí přijímajících dotýče, podali, žádajíce, aby dotčený pan hejtman touž suplikací VknMti odeslati a k obdržení pokorné prosby naší žádostí svou nápomocen býti ráčil, jakž táž suplikací to v sobě šíře obsahujíc zavírá. Na kteroužto pokornou suplikací naši, poněvadž až posavad odpovědí žádnou zpraveni nejsme, vidělo se nám za slušné, tu věc tímto pokorpým připomenutím při VknMti obnoviti a na ni laskavé resolucí žádati, majíce předně ku pánu Bohu silnou víru a k VknMti celou a nepochybnou naději, že nás při též suplikací naší milostivě a laskavě zůstaviti ráčíte.

A to předně pro dovolení na onen čas JMtí knížat a pánův pánův arcibiskupův Pražských dobré a svaté paměti pana Antonína a pana Martina, kterýž nám to nejednou mluviti ráčil: "Ačkoli bychme (prý) tomu rádi byli, abyste netoliko vy Brandejsští, ale i všickni jiní náboženství našeho katolického byli, však že o tom dobrou vědomost máme, že netoliko vy Brandejsští, ale téměř na všech panstvích JMCské dědičných kněží sobě z konsistoře dolejší pod obojí přijímajících jednají, my také proti tomu býti nechceme, nýbrž vám toho dovolujeme, kterého sobě koli kněze pořádného od řádného biskupa ordinovaného objednáte a on toliko před námi se postaví, vám jeho přejeme; pakliby hned nemohl se dostaviti, tehdy když se k vám dostane buďto sám neb s některými jinými, nechť se dá před nás najíti, i proti tomu býti nechceme."

Druhé a což více jest i pro dovolení slavné a svaté paměti císaře Ferdinanda, kterýž nám kostel náš ihned po vystěhování Bratří z štědrosti a milostivosti císařské darovati a abychom sobě kněží pořádné pod obojí přijímající z konsistoře dolejší volili a jednali, milostivě a laskavě povoliti ráčil, tak jakž toho pamětníci v obci naší lidé starožitní, dobře zachovalí a víry hodní až posaváde živí zůstávají; a císař Maximilian též slavné a svaté paměti jak jiných privilegií našich milostivě potvrditi, tak při dotčeném povolení a jiných chvalitebných dobrých zvyklostech z obzvláštní lásky a štědrosti k naší ponížené prosbě nás laskavě a dobrotivě zůstaviti ráčil; nicméně i JMCská Rudolf Druhý, pán pan náš nejmilostivější, netoliko při týchž povoleních slavné a svaté paměti děda a pana otce JMCské nejmilejších nás k prosbě naší ponížené laskavě zůstaviti, ale i milostivě potvrditi ráčil, nad to mandátem svým léta 90. v pátek po sv. Lucii [14. pros.] vydaným všecky stavy a obyvatele království Českého (podle zřízení zemského A 43) jak stranu pod jednou tak i pod obojí přijímajících při jich náboženství zůstavovati a k tomu beze všeho strachu náboženství sub utraque (tak jakž od starodávna bývalo) vyhledávati a v povolání svém pokojně živu býti, jako král a pán křesťanský milostivě a otcovsky povolovati ráčí; na čež se také poručení JMCské pánův rad zřízené komory v království Českém, jehož datum na hradě Pražském v outerý po sv. Trojici [7. června] léta 94, když VknMt kněží a fary na panstvích JMCské pod jednou i pod obojí, jakž kde od starodávna bývalo, visitovati ráčila, vstahuje. A protož vždy VknMt pokorně žádati a prositi nepřestáváme, že nás při dotčeném povolení jak JMtí knížat pánův arcibiskupův Pražských (jichž památka jest v požehnání) tak JMtí slavné a svaté paměti císařův a oznámeném mandátu i také poručení JMCské pána pana našeho nynějšího nejmilostivějšího podle nadepsaného zřízení zemského z lásky a milostivosti knížecí zůstaviti ráčíte, tak abychom sobě kněze pořádně ordinovaného pod obojí způsobou přisluhujícího při konsistoři dolejší jednati a potom k dosazení jeho do obce naší od VknMti konfirmací žádati mohli. r

A což tak koli na poníženou a pokornou prosbu a žádost nás věrných a dědičných poddaných JMCské pána pana našeho nejmilostivějšího učiniti ráčíte, pán Bůh nebeský VknMti to vše v tomto světě prodloužením života a po této smrtelnosti slávou a radostí neskonalou hojně vynahraditi a odplatiti ráčí. S tím etc. Actum 3. Junii a. 97.

VknMti k službám povolní

purkmistr a konšelé i na místě vší obce Brandejsské

nad Labem.


 




Přihlásit/registrovat se do ISP