V PLZNI, v úterý u vigilii sv. Tomáše (28. pros.) 1599. — MS. v arch. m. Prahy č. 112 fol. 122—126.

Instrukcí na vysoce urozeného Petra Voka z Rožmberka na českém Krumlově, správce a vladaře domu Rožmberského, urozené Zdeňka z Lobkovic na Chlumci a Jistebnici, nejvyššího kanclíře království Českého, Stefana Jiřího z Šternberka na Voticích, radu naši v zřízené komoře, a statečného Humprechta Černína z Chudenic na Chudenicích, podkomořího v témž království našem Českém, rady, posly a komisaře naše věrné milé, k stavům království našeho českého nyní při sněmu obecním na hradě našem Pražském v pátek po oktávu svatých Tří králuov, to jest čtrnáctého dne měsíce ledna jinak Januarii léta nastávajícího etc šestistého shromážděným, věrným našim milým, vypravené, co tak jménem a na místě našem císařském etc společně neb rozdílně na dotčené všecky tři stavy vznésti a s nimi jednati mají, daná.

Předkem, aby od nás nadepsaní poslové a komisaři naši po dodání listu našeho věřícího týmž všem třem stavuom jmenovaného království našeho českého, věrným poddaným našim milým, svědčícího jim milost naši císařskou etc a všecko dobré vzkázali, a že s obzvláštní milostivou vděčností od nich takovou jich poslušnou a poddanou povolnost a k tomuto sněmu obecnímu v tak velikým počtu příjezd přijímati a jich podle toho tejna činiti neráčíme: Ačkoliv by nám nic milejšího nebylo, než abychom dotčených všech tří stavuov království tohoto, kdeříž jsou v tyto tak mnoho let pořád trvající odevřený válce proti tomu ouhlavnímu, dědičnému a krve křesťanské žíznivému nepříteli Turku k milostivé otcovské žádosti naší, neohlídajíce se na své vlastní a chudých poddaných svých veliké a všem vůbec vědomé nedostatky, z upřímné, věrné a starodávní své k nám a předkům našim, slavných a svatých pamětí, každého času v skutku prokázané a shledané náklonnosti znamenité, podstatné a téměř nad možnost svou svolené pomoci ochotně a rádi činili, vyhledáváním při nich dalších a větších pomocí a tak rozepsáním a položením tohoto sněmu obecního, zvláště v tyto nynější z strany morové rány ještě nebezpečné časy, netoliko milostivě ušetřiti, nýbrž také předložení sněmovního jako i všeho jiného jednání podle starobylého chvalitebného obyčeje a pořádku osobou svou císařskou etc a královskou přítomni býti a tak s stavy, věrnými poddanými našimi milými, o všecky království tohoto a zemí k němu příslušejících potřebné a důležité věci, a jak by před tím ukrutným nepřítelem Turkem a všelijakým nebezpečenstvím v dobrým stálým pokoji zůstávati mohli, sami se namluviti a snésti moci ráčili; ale poněvadž jsou v to znamenité a nevyhnutedlné potřeby vkročily, pro kderéž jsme téhož sněmu obecního (jakž tomu stavové z předložení sněmovního obšírně vyrozuměti moci budou) z přinucené potřeby déleji odložiti nikoliv nemohli, a k tomu také, že za slušnými a hodnými příčinami, ano i pro toto ještě trvající nakažení morové (o čemž jsme nejvyšším ouředníkům a soudcuom zemským a radám království našeho českého před rozepsáním nynějšího sněmu dostatečnou zprávu učiniti poručiti ráčili) na hrad náš Pražský přijeti a mezi dotčené stavy (jakž bychom toho sice žádostiví byli) na ten čas bezelstně se najíti moci neráčíme: a protož poslové a komisaři naši tuto omluvu naši v obouch [sic] artikulích všem stavuom věrným našim milým se vším dostatkem pilně a bedlivě přednésti a jich za to jménem a na místě našem císařském etc. žádati mají, aby z příčin vejš psaných s rozepsáním a položením tohoto sněmu, ano s tak laskavou a otcovskou péčí, kderouž dle povolání a povinnosti naší císařské etc a královské etc o všecko křesťanstvo, obzvláštně pak o toto slavné království, aby s zeměmi svými pod milostivou ochranou naší před všelijakými nepřátelskými outoky a vpády v dobrým bezpečenství zůstávati mohlo, míti a o to se opravdově starati a všecky k tomu potřebné příčiny obmejšleti ráčíme (čehož důvod jistý jest, že nechtíce, aby často psané království České neb kderážkoli země k němu příslušející obmysly a chytrostí tureckou k nějaké nenadálé škodě přijíti měla) tento sněm jsme časně s vypravením na místě našem císařském etc, aby vždy nětco obmeškáno nebylo, komisařuov našich, osob vzácných, týmž třem stavuom, věrným poddaným našim milým, rozepsati ráčili, netoliko dobře a poddaně, jakž k nim té celé milostivé a důvěrné naděje jsme, spokojeni byli, nýbrž také k uvažování milostivých žádostí našich, ke všemu dobrému a užitečnému království tohoto a zemi k němu připojených se vztahujících, tím dříveji přistoupili a v tom ve všem se k nám volně a poddaně ukázali, a tak toto sněmovní jednání, jako i předešle jiná všecka ke cti a chvále Pána Boha všemohoucího i také pro zachování království a zemí našich křesťanských k brzkému a náležitému vyřízení všelijak s pilností fedrovali.

A předně komisaři a poslové naši dotčeným všem třem stavuom království našeho Českého přednésti mají, poněvadž tomu bez obšírného vypravování sami dobře rozumějí, co nám, království našemu Uherskému, ano i markrabství Moravskému a knížetství Slezskému pro ujištění a lepší bezpečenství jich na Sedmihradské zemi, aby ta v moci naší a ne nepřátelský zůstávala, záleží, že jsme se všelijak jako křesťanská a svých poddaných milující vrchnost k tomu snažili a těch cest a prostředkuov obírali, jak by nepřítele Turka s kardinalem Báthory a jeho následovníkuov praktika a obmyslné i všemu křesťanstvu převelice škodlivé jednání k zrušení přijíti, a my túž krajinu zase k poslušenství našemu přivésti a z ní témuž nepříteli Turkovi tím snázeji a s větším prospěchem než kde jinde odporovati a tak tady s pomocí pána Boha všemohoucího některé přední pevnosti a města v království našem Uherském s lepší než kdy prve příležitostí dobýti, a lid křesťanský, moc a nátisk turecký trpící, z toho tyranského jha vysvoboditi moci ráčili; kderémužto předsevzetí a tak otcovskému pečování i usilování našemu milosrdný pán Bůh náš jest požehnati a nám nad týmž kardinálem (nemajícím k Sedmihradské zemi dokonce žádného práva) z své nesmírné" milosti slavné vítězství propůjčiti ráčil, tak že netoliko od vejvody Valaského, vůdce lidu našeho v těch končinách, jest i s svými na hlavu poražen, nýbrž také všecka ta krajina se všemi pevnostmi mečem dobyta a podmaněna a v poddanost nám zase uvedena, z čehož jméno jeho svaté, že jest nešlechetnost týchž odporníkuov spravedlivě ztrestati a okem milosrdným na nás i všecky tyto křesťanské země vzhlédnouti ráčil, na věky pochváleno buď.

I poněvadž často jmenovaný nepřítel Turek takovou porážku a ztrátu země Sedmihradské, týž také že jeho šiky tudy zmotány jsou, nepochybně těžce pocítí a obávati se musí, aby z týchž míst každodenními vpády i jinače zemím jeho před Konstantinopolem ležícím nenabytý škody se nedaly, a tak všecku lest a moc svou vynaložiti chtíti bude, kderak a jak by takové krajinám jeho veliké nastávající nebezpečenství zastaviti neb odvrátiti, toho se zase na nás vymstívati a túž zemi (čehož Pán Bůh milostivé uchovati rač) na díle neb všecku dobýti mohl: z té příčiny majíc my na to obzvláštní pozor, aby Sedmihradská země, tak velikou prací a prolitím krve křesťanské dosažená, před dotčenými rozličnými schytralými praktikami téhož nepřítele Turka v dobrým bezpečenství jako i království naše Uherské a země tohoto království jemu nejblížeji přísedící zůstávati mohly, ráčili jsme z nevyhuutedlné potřeby všecky zámky i pevnosti v týž zemi i ven z země ležící, jako Varadin, Hust a jiný, dobrým a zkušeným lidem jízdným i pěším i jinými válečnými potřebami museti dostatečně opatřiti, zváště proto, že o tejných radách a rozličných jednáních, kderéž týž nepřítel jako i ten zpronevěřilý Zikmund Báthory s mnohými jmá, gruntovní a opravdivou zprávu z přejatých listuov míti, a nad to výše se tak časně vo znamenitý lid válečný, jejž bychom hned s jara do království našeho Uherského, dřív nežli by se nepřítel Turek sílil a nám škoditi mohl, vypraviti a tak dobrý vejskok před tímž Turkem jmíti mohli, starati a o to všelijak, aby se to řádně, užitečně i podstatně dalo, pečovati ráčíme. Načež ale (jakž stavové toho rozumně při sobě povážiti mohou) veliký a znamenitý důklad jíti musí, a s něhož my (rozzastavivše a rozprodavše za touž příčinou té odevřené války téměř všecky své komorní statky, ano že ještě k tomu každoročně v znamenitou sumu nevyhnutedlně se vzdlužiti museti ráčíme) bez skutečné pomoci království, zemí a věrných poddaných našich milých, jakž jsme jim to při pominulých sněmích obecních dostatečně v známost uvedli, nikoliv býti nemůžeme; v čem bychom stavuov, jakž nahoře dotčeno, kdyby jen možné a s pochvalou i s užitečným naším i všeho křesťanstva bylo, aby s tak velkých daní a činění ustavičných pomocí sjíti mohlo, z toho srdce rádi milostivě ušetřiti chtíti ráčili, ale poněvadž to z již oznámených i jiných mnohých důležitých a nevyhnutedlných příčin, ano i proto, že sme k žádnýmu stálýmu, bezpečnýmu a křesťanstvu, obzvláštně pak těmto zemím našim potřebnému i užitečnému pokoji po velmi tuhé a nemírné nám od téhož nepřítele podané kondicí a k tomu všelijaké lstivé, schytralé a nevěrné jeho obmysly, jakž jest to vskutku prokázal, že pod jednáním o pokoj Tatary a díl vojska svého jest na štráf vypravil, přivésti nemohli, ještě býti nemuože: protož ke všem třem stavuom království našeho Českého té milostivé, otcovské a nepochybné naděje býti ráčíme, že oni všecky tyto příčiny a případnosti při sobě zdravě a upřímně pováží, a nás, krále a pána svého nejmilostivějšího, další skutečnou pomocí svou, jakž jsou to netoliko oni sami, ale i předkové jich vždycky a každého času s velikou a znamenitou i věčnou pochvalou svou, do přemožení svého ochotně, věrně a šlechetně činívali a tudy na sobě netoliko jiným zemím našim, ale i stavuom svaté říše dobrý přiklad ukázali, neopustí, nýbrž při nás to, co ctným a šlechetným lidem i věrným poddaným učiniti náleží, tolikéž i nyní učiniti nepomíjí. A ačkoliv by snad od některých rčeno býti a nad tím se stavové (nemajíce tak dalece o těch věcech žádné gruntovní vědomosti) zastavovati mohli, jako by tohoto pominulého léta lid náš válečný málo a to s obtížností a jako s daremním nákladem všech tří stavuov království našeho českého a jiných zemí našich, kdeříž [sic] sou pomoci své z poddané lásky svolili, v Uhřích vyřídil: avšak již jmenovaných stavuov jménem a na místě našem poslové a komisaři naši žádati mají, aby to k srdcím svým, jako by to v pravdě tak bylo, nepřipustili, nýbrž o tom smejšleli, že jest nikoliv náležité nebylo, aby se týž lid náš (zvláště poněvadž jest Sedmihradská země ještě dosažena nebyla) na několiko roztrhnouti, v Hořejších Uhřich i jinde nepřátelským vpádům brániti a k tomu tak v skrovným počtu s nepřítele znamenitou a velkou silou v poli se potkati a, kdyby z dopuštění božího přemožen byl, na království Uherské a jiné okolní země naše nenabytou škodu ano i dokonalou záhubu (z čehož by beze vší pochybnosti ztráta a opuštění hraničných a pomezních míst pojíti musela) všetečně a neopatrně uvésti měl; než dosti jest z milosti Boží vyřízeno, že ani jednoho zámku neb pevnosti týž nepřítel při tak velikém počtu lidu svého jest nám neodňal, anobrž nemalou než velikou škodu v Dolejších Uhřích s ztrátou tří zámkuov, k nimž do několik set vesnic náleží, a tudy jezero řečené Balatonské před každodenními vpády ubezpečeno jest, vzal; neb ač jsou Tataři s štráfy svými až k Moravským pomezím se přiblížili a nětco lidu obecního a sedlského zajali a pryč odvezli, avšak jest jim téměř všecka loupež s větším počtem téhož zajatého lidu zase od hejdukuov a jiného lidu našeho na rozdílných místech odňata, a od toho času několikráte dosti velikou škodu Turci od našich jsou vzali a ji pocítili. A protož pováživše my všecky příčiny a případnosti nynějšího běhu a tak znamenitý, těžký a dlouho trvající odevřené války, ano i nepřítele Turka (což všem známé jest) veliké moci a síly, na tom býti ráčíme, abychom, jakž napřed dotčeno, zásobíc se časně dobrým a zkušeným lidem válečným, ve jméno pána Boha našeho (kterýž předsevzetí našemu pobožnému, křesťanskému a chvalitebnému nepochybně dobrý prospěch popříti ráčí) oblehnutím a dobytím nějaké přední pevnosti, dříve nežli by týž nepřítel vytáhl, nětco podstatného a všemu křesťanstvu prospěšného vyříditi a tudy často psaného nepřítele k učinění s námi dobrého, bezpečného i stálého pokoje jako přinutiti a přivésti moci ráčili.

A ačkoliv bychom podle nynějšího způsobu a běhu válečného, ano i pro příčiny vejš oznámený, a že beze vší pochybnosti nepřítel Turek tento nastávající rok se vší mocí svou vytáhnouti a napřed do království Uherského Tataruov veliký a nesčíslný počet, kteříž by pálením, mordováním a zajetím i zavedením do hovadské služebnosti ubohých křesťanských duší podle přivyklé hbitosti své znamenitou a nenabytou škodu učinili a všecko všudy pohubili, časně vypraviti chtíti bude, při často jmenovaných třech stavích království českého mnohem větších pomocí slušné příčiny žádati jmíti ráčili: však ušetřujíc my jich dle nejvyšší možnosti, toliko toho při nich poslové a komisaři naši jménem naším milostivě a otcovsky vyhledávati mají, aby pro obhájení víry sv. křesťanské a zachování království Uherského jakožto jediný bašty, též i těchto a jiných křesťanských zemi, a naposledy i pro bezpečnost jich samých, též manželek, dítek i jmění jejich, k milostivému zalíbení našemu (znaje toho tak vysoce důležitou a nevyhnutedlnou potřebu býti) ještě tohoto roku v poli za šest měsícův pořád zběhlých (nepočítaje v to vytažení a odtažení) lidu jízdného dva tisíce a pěšího pak dva regimenty, každý ve čtyřech tisících, a tak všech všudy v počtu deset tisíc, na svůj vlastní groš chovali a rozvržení jisté, jaká by suma na vychování téhož lidu vystačiti a svolena býti měla, učinili; nicméně také i to obzvláštně tímto sněmem opatřili a dostatečně nařídili, aby lid jízdný na takový způsob, jakž jest jim při pominulým sněmu obecním obšírně vysvětleno a v známost uvedeno bylo — poněvadž proti tomu nepříteli taková jízda, kderá by v čas nastalé potřeby jeho honiti a jiným na spěch ku pomoci přispěti mohla, nejplatnější a nejužitečnější jest, k čemuž jízda na německý spůsob toliko s krátkými ručnicemi vypravená potřebována býti nemůže — vypraven a tak náklad od stavův učiněný ne daremně, nežli k dobré platnosti vynaložen býti mohl. A pokudž by stavové nám některé hodné a v válečných věcech zkušené a povědomé osoby z království tohoto neb z zemí k němu příslušejících, z nichž by nejvyšší neb rytmistři obráni býti mohli, jmenovali, ráčíme se v tom milostivě zakazovati, že mimo jiné k tomu fedrováni býti mají.

Z strany lidu pěšího tu ráčíme toho milostivého oumyslu býti, aby nahoře dotčený dva regimenty z Francouzuov a Valonuov (nimiž posavad proti nepříteli Turku mnoho vyřízeno jest) najaty a do pole vypraveny byly. A sumou ráčíme to tak chtíti milostivě opatřiti, aby všichni tři stavové s námi v té příčině dobře spokojeni byli a neměli sobě co slušně stěžovati; avšak přitom poslové naši bedlivě to obmejšleti a všecky tři stavy k tomu přivésti pominouti nemají, aby ta všecka kontribucí neboližto svolená sbírka na vychování nahoře psaného lidu válečného zouplna a docela beze všech vejminek pod vyměřenými pokutami skutečně (a bez ukládání dlouhých a prodloužilých terminuov) vycházela a vybírána, tolikéž také poctové od berníkuov krajských i nejvyšších přijati byli. Neb týchž stavuov věrných poddaných našich milých, tejna činiti neráčíme, že tohoto roku a na těch svolených pomocech za příčinou artikule v sněmovním zavření doloženého, aby ten, kdo by od ohně, krupobití a povodně škodu vzal a ji obvedl, týchž sbírek osvobozen byl, velkou škodu do čtyřidceti tisíc kop míš. i vejše jsme vzíti ráčili.

Dále i to aby komisaři a poslové naši stavuom království Českého s pilností přednésti nepominuli, poněvadž, jakž nahoře dotčeno, termínové k vybírání a složení svolených pomocí dosti prodlouženi bývají, a jestli se lid válečný jízdný i pěší časně (jakž toho vysoce důležitá potřeba ukazuje) do služby přijíti a vypraviti má, tehdy se to jinače státi a vykonati nemůže leč skrze anticipací a zásobením se dosti veliké sumy peněz, kteráž by potomně z svolených sbírek zase oplacena býti mohla, což ale nám pro ta každodenní znamenitá vydání naše učiniti nikoli možné není: a protož že všecky tři stavy milostivě a otcovsky žádati ráčíme, aby oni placení téhož lidu válečného aneb sami (jakž jsou to zprvpočátku také činívali) na se přijali a k tomu svý komisaře a colmistry volili a nařídili, aneb při nejmenším to tak náležité a podstatně opatřili, aby nejvyšší ouředníci zemští vždycky a každého času takovou anticipací a objednání peněz kdežkoli v svý moci měli a jí se zásobili, tak aby týž lid válečný s velkým prospěchem v poli zdržán a časně svou záplatu dostati, a tudy všelijací škodliví spletkové zastaveni býti mohli. A když tak všickni tři stavové k milostivý této žádosti naší (jakž celá naděje naše k nim jest) přistoupí a tuto na ně vzloženou pomoc z své dobré svobodné vuole svolí, neráčíme chtíti pominouti, nežli jak při korfirštech, knížatech a stavích svaté říše, tak i při jeho svatosti papežské a jiných potentátích skrze posly naše vo túž podstatnou pomoc (načež i poněkud od některých již ubezpečeni býti ráčíme) se vším dostatkem jednati dáti a sumou celým oumyslem naším o to pečovati, abychom odevšad dobrý počet lidu válečného i szkušenými a vznešenými nejvyššími, mezi nimiž i kníže Merkury [sic] z Frankreichu v službu naši se nám již zakázal, dostati, a tak tato vejprava bez obzvláštního užitku královstvím a zemím našim a ku potěšení všemu křesťanstvu nebyla; o čemž žádné pochybnosti jmíti neráčíme, poněvadž Pán Buoh všemohoucí v tomto předsevzetí našem tak nám z počátku milostivě žehnati a mnohých velikých potentátuov srdce k tomu nastrojiti ráčil, aby s námi proti tomu litému tyranu Turku se sjednotili a válku též proti němu vyzdvihli. K čemuž i to přistupuje, že dobrou naději máme, že v Nydrlantu skutečným přičiněním naším mezi stranami pokoj učiněn, a odtad taky dosti veliká pomoc do království Uherského vypravena bude, že i šťastný bohdá konec, s pochvalou jména jeho nejsvětějšího a s vzděláním křesťanstva dobrotivě a milostivě popříti ráčí.

Ta pak všecka stavuov často jmenovaného království Českého, jakž před dotčeno, z dobré, svobodné vuole k milostivý otcovský žádosti a pro retuňk křesťanských zemí našich svolená pomoc ne jinam než na vychování lidu válečného (načež se stavové, věrní poddaní naši milí, dokonce a docela ubezpečiti a nám se v tom důvěřiti mohou) obrácena a vynaložena býti má; neb kdybychom odnikud a tak i od často psaných stavuov království tohoto žádných pomocí dostati a v tyto tak vysoce důležitý potřebě (kdež jim o všecko jich nejlepší běží a činiti jest) od nich (čehož ale se nenadějeme, nýbrž k nim té celé a nepochybné důvěrnosti jsme, že svou upřímnou a, jakž dotčeno, šlechetnou mysl i nyní vyplněním žádostí našich v skutku prokáží) opuštěni býti měli, sami to znáti mohou, že bychom království a země i věrné poddaný naše milé, tak jakž toho nevyhnutedlná potřeba ukazuje, s povinností naší hájiti a je ochraňovati nemohli. Jaká by pak z toho žalost a nenabytá škoda pojíti musela, to k jich uváženi připouštěti ráčíme.

Co se správy neboližto disposicí lidu válečného, jako i shotovení pštoluňkuov a zmustrování téhož lidu a co tomu více podobného jest, dotýče, za to stavuov království Českého poslové naši jménem naším žádati mají, aby nám to vše v moc dali a v tom se nám upřímně důvěřili; avšak jestli budou chtíti své komisaře pro lid svůj naříditi, to učiniti moci budou, toliko aby k tomu osoby hodné a válečnejch i těchto věcí povědomé obrali a volili.

A jakož týž lid válečný od stavuov, věrných našich milých, přijatý v království tomto nevyhnutedlně zmustrován a dále odtad do království Uherského vypraven býti musí, neráčíme o tom pochybovati, než že stavové poddaně s tím spokojeni budou, zvláště z té příčiny, že stavové markrabsťví Moravského jako i stavové arciknížetství Rakouského v svých zemích tolikéž počet lidu svého zrnustrovati dáti musejí.

A poněvadž toho vysoce důležitá potřeba ukazuje, aby podle této vejpravy stavové na to obzvláštní péči a pozor měli, kterak by v čas nastalé potřeby jedna země druhý na pomoc přispěti, předsevzetí nepřítele Turka zastaviti, a všelijaké moci jeho (kdyby zemím těmto nenadálými vpády i jinak, čehož se nejvíce okolo měsíce Augusti obávati jest, škoditi oumyslu byl) odpírati mohla, o čemž jsme při předešlých sněmích obecních nejednou připomenutí stavuom učiniti ráčili: a protož mají komisaři a poslové naši s týmiž stavy jménem a na místě našem císařském etc. a královském etc. dostatečně a se vší pilnosti bedlivě jednati, tak aby to pro zachování jak jich samých, tak i zemí k témuž království příslušejících i jiných, vo tento jistě velice potřebný artikul, a jakým řádem by se to díti a kdeří nejvyšší by k tomu obráni býti měli, se společně namluvili a, co by užitečného bylo, to tímto sněmem jednomyslně zavře[li] a ustanovili.

Dále, jakož jsme stavům království tohoto Českého jak při sněmu léta oc 98 tak i léta tohoto 99 držaným ten pilný a velmi potřebný artikul, co se vyzdvižení hor zlatých a stříbrných v tomto království dotýče, k uvážení jich podati ráčili, a od stavuov k uvažování téhož artikule léta etc 98 jisté osoby voleny jsou, tímto pak poslednějším sněmem týmž osobám voleným k tomu jistý den, na kderýž by se sjeti a týž artikul uvážiti a dále se v tom podle vyměření a snesení sněmovního zachovati jměli, jmenován jest, že pak nic toho až posavad od týchž osob předsevzato není, a hory v království tomto čím dál vždy více k pádu se schylují — což nebude-li časně zdravým a bedlivým uvážením téhož artikule opatřeno, obávati se jest, aby snad dlouhým té věci odkladem mnoho týmž horám škodlivého nepovstalo: a protož uznávajíc my pilnou potřebu toho býti, ráčíme poslům a komisařům našim milostivě poroučeti, aby to dotčeným stavům jménem naším ku paměti zase přivedli a jich napomenuli, aby jiný a brzký den k tomu oberouc tu věc v uvážení bedlivé vzali a aspoň jednou pro dobré království tohoto na místě postavili a, pokudž by kdo z osob předešlými sněmy k tomu volených z tohoto světa prostředkem smrti vykročil, na to místo jiné osoby volili. Kderémužto upřímnému a dobrému zdání stavuov my potomně vyrozumějíce neráčíme podle svého předešlého zakázáni milostivého jak na osobě svý císařský etc tak i na jiných k tomu potřebných prostředcích, ano i z strany nákladu a sumou na ničemž, což by k vyzdvižení týchž hor a k zdržení i zachování regalií našich k dobrému tohoto království sloužilo, ovšem nic dáti sjíti.

A ačkoliv jsou také stavové často psaného království Českého k milostivé žádosti naší při sněmu jminulým nepominuli jisté osoby k spatření štokraumů, kdež se lesové na pomezích tohoto království na dlouhé lhůty prodávají, voliti a jim, kdy a kde by se sjeti měly, jistý den a místo jmenovati; však poněvadž o tom vědomosti posavad jmiti neráčíme, zdali táž věc od týchž osob sněmem volených spatřína a vyměřena jest, anebo, jakž se toho domejšlíme, za příčinou rány morové, kteráž jest roku tohoto téměř po všem království proskakovala a ještě na mnoha místech trvá, k odkladu přišla: protož za to milostivě žádati ráčíme, aby tímto sněmem při osobách k tomu volených to tak nařídili a opatřili, aby tím dlouho odkládáno nebylo, nýbrž podle předešlého sněmem vyměření tomu všemu náležitě se zadosti stalo. Nicméně také komisaři naši při stavích toho vyhledávati mají, aby ten potřebný artikul z strany srovnání práv městských s zřízením zemským tolikéž bez dalších odkladuov k svému náležitému vyřízení přiveden byl.

A poněvadž ještě posavad Komárno, Vostřehom a Uyvar dostaveno a zpevněno dokonale není, za to všech tří stavuov též milostivě žádati a o nich pochybovati neráčíme, než že z upřímné poddané lásky na dotčené zpevnění týchž pomezních a hraničných míst pro lepší bezpečnost markrabství Moravského a knížetství Slezských, jakožto království českého předních ouduov, jisto[u] sumu peněz dobrovolně svolí.

Naposledy týmž stavuom království našeho Českého poslové naši tolikéž oznámiti mají, že tu důležitou věc z strany vezení soli z Bavor sem do tohoto království v svý milostivý paměti míti a, což nejdřív možné, k tomu se přičiniti chtíti ráčíme, aby to vše náležitě a spravedlivě (s čímž stavové nepochybně dobře spokojeni budou) na místě postaveno bylo.

A což tak všickni tři stavové království našeho Českého na vejš jmenované artikule a milostivé žádosti naše, znajíc toho (jakž nejednou dotčeno) netoliko naše ale i jich a zemí k témuž království příslušejících vlastní, ano i všeho křesťanstva důležité potřeby býti, učiní, to jim všem společně i jednomu každému zvláště vší milostí naší císařskou etc a královskou etc zpomínati a nahrazovati a jich milostivým císařem, králem a pánem býti a zuostávati, tolikéž také je dostatečným reversem, že jim takové dobrovolné svolení k žádnýmu ublížení a škodě privilejím, svobodám a chvalitebným obyčejům a pořádkům jich nyní i na časy budoucí a věčné býti nemá, opatřiti ráčíme.

Komisaři pak naši všeho toho, co na týmž sněme od stavuov království našeho českého povoleno bude, aby nám ihned jistou relací neprodlévajíc učinili, nad čímž jistu a milostivou vuoli naši císařskou etc naplní.

Dán v městě našem Plzni v outerý u vigilji svatého Tomáše léta oc 99. a království našich Římského 25., Uherského 28. a Českého též 25.