NA NOVÉM MĚSTĚ PRAŽSKÉM, 24. ledna 1600. - Orig. v arch. Kutnohorském 6. 5519.

Službu etc. V neděli pominulou napsavi-e psaní k VMtem je jsme po poslu naschválním VMtem odeslati chtěli, však že jsme vždy té naděje byli, že příkladem předešlým na nás do konce tak zapomínati neráčíte, ale na psaní naše, vzláště poněvadž jsme VMtem o pilné věci tolikráte psali, aspoň na jedno psaní odpověď dáti a ty věci vzláště z strany Poboře, potom také kšaft, o kterýmž panu mistru psáno i kde jej vzíti jiná, oznámeno, nebude-li moci zpráva jistá a gruntovní z strany vsi Šetějovic tak rychle dosažena býti, odeslati ráčíte. Ale po hříšku jsme zmejleni, a zachovej Pán Buoh, kdyby při tomto sněmovním jednání tak co nesnadného se přitrefilo bylo a my od VMtí naučení potřebovali, snáze bychom všecko zmeškali, nežli jedné odpovědi od VMtí dostali. Jinak vyslaní předešle bývali v pilných obecních věcech od VMtí šetříni a jinší pozor bejval, tak že, když oč domů psali, to přede vším jiným váženo, a jim na to odpovědi dávány a to, čehož potřebovali, časně odsiláno bývalo a poslové dnem i nocí šli, aby nic obmeškáno nebyl i; a to se spravedlivě činilo, nebo časem netoliko týhodnem (jakož pak již my na první psaní týden odpovědi žádostivě a již i tesklivě očekáváme) ale dnem i hodinou mnoho se obmešká, a déleji-li se v Praze vyslaní zdržují, větší košt a outrata se na obec žene, nebozí pak vyslaní déleji zůstávajíc v Praze své opouštěti, škodu bráti i tesklivější býti a časem i zdraví svému ubližovati musí. Protož těch i jiných příčin k jiným vyslaným jste ráčili šetřiti, ale nám se (již to patrně poznávati musíme) toho nedostává; naším-li jakým neštěstím přichází, či proto, aby nová outrata pro ty věci, které nyní dobře vyřízeny a spraveny při tomto sněmovním jednání býti mohly, na obec chudou a zadlužilou hnána byla, my to svému neštěstí přičísti a, poněvadž s takovým neštěstím se při vysílkách potkáváme, potom na to mysliti, aby jiní v takových příčinách štastnější býti mohli, musíme.

Věci Pobořské i z strany Duchkový z Blinky jsou zmeškány. Pán z Valdštejna ráno pryč po svěj komisí pojede a Buoh ví, kdy se to tak trefí, abychom při jiný vysílce na pána v Praze trefili, aby s ním skrze pána z Kaliště o to rozmluveno a to k místu vedeno býti mohlo. Protož již od-síláním těch věcí VMtem se zaneprázdňovati potřebí nebude. Co se tkne nápadu, nejni-li to již od VMtí snad jinak a lépe, nežli bychom zde v Praze rady na to dostati mohli, jakž pak že toho něco býti musí (poněvadž se nám tak dlouho na psaní naše toho nic neodsílá, i jiní, s kterýmiž jsme se radili, a ti s chutí nám v tom nápomocni býti chtí, tomu převelice se diví, že tím se tak odkládá a mešká, ješto každá hodina jest škodlivá, a uváželi se kdo v to, těžko bude jej z toho vyzdvihovati a vyvozovati; což stane-li se, kdo tím vinen bude a ke škodě obec přivede, snad bude věděti, jak to potom napraviti) se domejšleti musíme, opatřeno, račte kšaft nám toliko ten poručiti odeslati, poněvadž tak zde v Praze zaháleti tesklivě a na naše tak bez potřeby zde zdržování žalostivě toužiti musíme. Abychom při tom to ale zřídili a chudá záduší opatřili, darův těch, o který jsme psali, již do konce nejní potřeby, muž to doma zůstati; než panu Rozinovi a panu Nejepinskýmu, vidí-li se VMtem psáti o sčekání, to nechť se spraví, a když se pro nás koně odešlí (začež, aby se co najdříve stalo a koni ihned nám s penězi na outratu odesláni byli a tak větší pozor neb paměť na nás byl, přátelsky žádáme) při tom také pošle a taky v psaní takových listův nečeká na den, ale v noci píše, poněvadž v takových potřebách to prvý bej válo, že časem celý noci na to váženy bývaly, a tak se věci obecní fedrovaly; chceme aspoň to při tomto tesklivérn nás zde meškání vypraviti.

Sněm dnes jest vyhlášen, již z strany sněmu nebude víc nic potřeba jednati než měšec hotoviti. Všichni zejtra domů se strojí a my ubozí zbezpečivši se na to, že posel k nám s tím, oč jsme psali, časně vypraven bude, a na to každé chvíle žádostivě cekajíce, poněvadž jsme v tom zmejleni a jiných poslův ani kotcích nemajíce zde po jiných, aby na nás ukazovali, že se horníkům z Prahy nechce a mají nač utráceti, zůstávati musíme. Pánu Buohu poručeno. To potom nám dá vejstrahu, abychom příkladem jiných takovejm pracem se vyhejbali a raději při našich věcech doma zůstávali. S tím etc. Datum na Novém městě Pražském v pondělí po sv. Vincenci léta Páně šestnáctistého. Vyslaní VMtí v Městech Pražských.

Clarissimo atque doctissimo domino Johanni Thaborino, philosophiae et artium liberalium magistro, notario reipublice Kuttenbergensium dignissimo, amico a fratri longe diarissimo.