107. Artikule, o nichž stav panský a rytířský na předložení královské se byli usnesli a stavu městskému předložili.

1. února 1601. — Opis souč. v arch. Kutnohorském.

1. Poněvadž někteří z stavův českých sobě to vysoce stěžovali, že ti, kteří při horách statky své mají, s jinými, kteří v poli jsou, za jedno srovnáni ani hned s to býti nemohou, aby takový sbírky jako předešle platili, jakož někteří jako pán z Vartmberka a jiní někteří z kraje Boleslavského k nim psali: protož pro ušetření a zachování nějaké rovnosti z tý kopy, kterouž jsou z poddaného z svého měšce dávali, třetí díl aby byl uleven a toliko se na dva terminy po 10 gr. č. platilo, první aby byl termín při sv. Trojici a druhý při sv Havle.

2. A co se dotýče poddaných, ti také aby toliko na dva terminy první při sv. Vavřinci a druhý při vánocích po 20 gr. míš. dávali, a třetí díl toho aby jim sňatý byl.

3. Však aby mohla předešlá suma či ještě něco vejše, poněvadž v takových potřebách JMCská zůstávati a více v tom nás věrných poddaných svých, a aby toto království s zeměmi k němu příslu šejícími zachováno býti mohlo, šetřiti ráčí, nad tu sumu shledáno býti mohlo, k tomu jsou se na mluvili, aby všickni i poddaní jejich snopný z kopy snopův anebo ze čtyř mandelův groš bílý z žita a pšenice, a z jarního obilí z ječmene a ovsa a kopy snopův anebo ze čtyř mandelův groš malý dáván byl, a takový snopný halíř stav městský z svých rolí a popluží neb dvorův platiti povinni byli.

4. A poněvadž pak jest ta naděje, a tomu se dobře rozuměti může, že takovou sbírkou neb daní stav panský a rytířský s poddanými svými mnohem větší sumu, nežli se tu uleví neb ubývá, shledají, ráčí býti tý naděje ku pánům Pražanům a jiným pánuom vyslaným z mést, že to k srdci svému připustí a proti tomu nebudou, aby neměli loňské pomoci a předešlými sněmy svolenou, co jsou proti stavu vyššího sbírce z poddaných po kopě mís. 37.500 dávali a proti poddaných jich sbírce na tři terminy co dávali z každého domu po 2 kop. 20 gr. míš., taky ještě zouplna platiti; pakli by mezi sebou na nějakou rovnost nastoupiti chtěli, aby toliko ta pomoc vyšla, že jim toho ráčí příti.

5. Item jiné všecky sbírky předešlými sněmy svolené z mas, z vína, sladkých pití i z peněz na ourocích, z komínův, aby to tak jakž předešle tak i tohoto roku vycházelo, svolovati ráčí, kromě co se dotýče krámuov, z té sbírky a z toho šacunku aby sešlo. Než z některých věcí, totiž z zlatohlavův, stříbrohlavův a z zlata neb těch růží, též z rysových kuoží a sobolových aby sbírka, tak jakž jest 66. léta svolena byla, placena a dávána byla; kteří v tom nádhernost svou provozovati chtí, aby to drážeji brali a platili, a k tomu aby jakž domácí tak i cizí též dvorští kupci zavázáni byli.

6. A poněvadž jiné země na tuto zemi obzvláštní pozor mají, jak se svoluje a jaké pomoci vycházejí, obzvláště knížata a jiní stavové v říši, a kdyby se něco málo svolilo zde z tohoto království, také by menší pomoci činiti chtěli: protož aby to jiným patrné bylo, že podle vší a nejvyšší možnosti o to se staráme, aby veliká a vzácná pomoc JMCské v takové pilné potřebě JMCské učiněna býti mohla, ještě JMti i o to mluviti a na tom se snésti ráčili, aby z každého mlýnského moučného kola, poněvadž mnoho mlejnův zde v tomto království jest, po jedné kopě míš. se dávalo; a tím aby každý, kdo užitky ze mlejna bére, i poddaní i kdokoli jaké mlejny mají, povinni byli.

7. Item poněvadž se mnoho dobytkův ven z země a skrz tuto zemi žene, a skrze to také časem drahota se v tom činí, také se JMti na tom snésti a namluviti ráčili, aby z těch dobytkův, kteříž se ven z země přes pomezí ženou, taková sbírka jako domácí řezníci z zbitých dobytkův platí, dávala, kromě co se vepřův a sviní tkne, poněvadž krmný dobytek a svině se nezenou, než nekrmný, a proto dosti mnoho se toho ven vyhání, z vepře a svině po 3 gr. č. aby dáváno bylo. Item z koně a klisny, které by se přes pomezí hnali, po 2 kop. míš.

8. Item z vlny z kamene jednoho aby se po 4gr. č. platilo a z jednoho centnýře peří 2 kop. míš. Na tu sbírku aby do pštelunku 2000 koní vzato bylo, a k tomu aby, což bude moci nejvíce býti, český národ za rytmistry, nejvyšší a jiné befelichshabery potřebováni byli, a tak při nich takové peníze, které na to jdou, zůstávaly, a oni také něčemu se při tom cvičili. A co přes to zbývati bude, na to aby jaký lid se JMCské viděti a co býti moci bude, [se] najímal.

A co se na stavení pevností dotýče pomoci nějaké učinění, poněvadž, pokud ty pevnosti tam před námi zůstávají, vždy bezpečněji zde jako za nějakými baštami býti muožeme: také tomu povolovati ráčí, aby na to pomoc z týchž sbírek vyměřena býti mohla; však poněvadž posavad na stavení těch pevností a opravu nemálo pomocí vyšlo, aby od země k tomu někdo za komisaře nařízen byl a tu, kde a nač jsou takové pomoci obráceny, a jak to jest tam vynaloženo a co vystaveno, spatřil a relací svou o tom učinil.

Item co se posavad svolených sbírek a kontribucí tkne, kde a nač jsou obracovány, aby JMCská požádán byl, aby to milostivě naříditi ráčil, aby z toho poctové činěni byli, tak aby se tomu rozuměti mohlo, a lepší chuť k tomu v podobných potřebách měli vyrozumějíc tomu, že to nejinam nežli tu, nač se svoluje, obrací.

Co se pak tkne lidu toho, kterýž tak na ty sbírky vypraven bude, aby JMCská požádán býti ráčil, aby z tyto strany Dunaje zanechán byl a dále se za Dunaj aneb jinam neobracel, tak přišla-li by nějaká rychlá a nenadálá potřeba, aby o něm se věděti a jeho tak k ochraně užíti mohlo.

Z strany půjček židovských také JMt ráčili o to mluviti, kterak mnozí, kteříž peníze pod ourok přijímají, majíc ze sta toliko šest kop vzíti, židům peníze půjčují a od nich z kopy každý týden peníz berou anebo, neberou-li toho, tehdy od židův tak mnoho daně na kuflících a jiných věcech berou, že za to dobře stojí a vejše; a poněvadž jest nekřesťanská věc a tou příčinou mladí lidé k velikým škodám a zavedení přicházejí, aby k přetržení přijíti mohlo, kdo by v tom postižen byl, aby tu sumu propad], a polovice sumy té tomu, kdož by o tom oznámil, a druhá polovice k sbírce zemské aby byla.

Co se pak židův tkne, poněvadž oni majíce jisté vyměření i majestátem to potvrzeno, jakž některého času to také ukazovali, aby více z kopy na týden než po bílým penízi nebrali, z toho vykračují a více berou, byl-li by v tom který postižen, aby vedle spravedlivého uznání dostatečně trestán byl.

A jakož jsou se hry velice vzmohly, aby tomu přítrž učiněna byla, kdo vyhrá, desátou kopu aby k této sbírce dáti toho povinen byl, a hospodáři aby na to pozor měli; a nechtěl-li by kdo dáti, aby pánům ouředníkům nejvyšším a soudcům zemským oznamován byl, v městech pak ouřadu, a dopomožení se dalo.

Z strany jiných artikuluv o nařízení toho, jak by jedna země druhé v čas nastalé potřeby ku pomoci přispěti mohl;, aby to v moc nejvyšším pánům ouředníkům a soudcům zemským dáno bylo; co v tom s JMCskou nařídí, při tom aby bylo.

Co se dotýče posudního a berně domovní, to oboje na tři léta svolené taky jest; však aby mělo co na berni přidáváno býti, aby JMCská požádán býti ráčil, aby toho žádati neráčil, neb i to s velkou těžkostí vychází.

A kdež také JMCská to chtíti míti ráčí, aby některé nové instrukcí berníkům nejvyšším a krajským dány byly, v té příčině se vidí JMtem, že sněmovní nařízení mohou jim býti za dostatečnou instrukcí, a při tom že to zůstati a býti může.

Z strany těch lidí, kterým se jaké škody od ohně, krupobití a jinak staly, vidí se, že by to byla nekřesťanská věc a nesnesitedlná býti [sic], aby také z těch ta sbírka vycházeti měla, mnohý přijda o všecko znovu se stavěti, na vychování sebe a manželky a dítek odjinud sebe opatrovati musí, a tímto ještě aby měl obtížen býti, nemohl by tomu dosti učiniti; protož aby byl JMCská požádán, aby od toho upustiti ráčil.

Plavba z moře po Labi až k mostu Pražskému aby nařízena býti mohla, nesmejšlí se, aby s sebou mnoho oužitkův přinesla, však pokudž by jaký oužitek přinésti mohla a s toho sešlo, kdyby vyzdvižena nebyla, aby tu nimi nic nescházelo, tomu také povolují, aby k tomu lidé rozumní a, kteří tomu rozumějí, potřebováni byli.

O meze a štokrámy, poněvadž to jest jistě pilný a potřebný artikul, aby ním také odkládáno nebylo i s srovnáním práv s zřízením zemským.

Z strany pánův Horníkův obáváme se, aby mezi vámi, páni přátelé naši milí (k stavu městskému mluveno bylo), proti tomu mluveno nebylo, jako předešle léta 96. se stalo jest (p. Zejdlitz mluvil); tu v paměti máme, a jistě jest se obávati, aby i jiným to nějaké rozmýšlení nepřineslo, a někteří tím na pány Horníky ukazujíc se nerozpáčili: protož, poněvadž nás všech taková těžkost a nebezpečenství jest, a jest ku pánu Bohu ta naděje, že již na dlouze toho nebude, a pán Bůh ráčí někoho chudého uslyšeti, že ti prostředkové a cesty se naskytnou, že po tento rok s takových těžkostí sjíti moci bude, jsme k vám páni Horníci té naděje, že se v tom od nás oddělovati nebudete, ale s námi se v tom srovnáte, kromě těch špatných městeček tam při pomezí již ležících a prve vymíňováných.

Bylo také mezi jinými věcmi mluveno z strany židův, poněvadž ti již se tak zpanošili a takových šatův užívají, že časem žida od křesťana rozeznati nemůže, aby zase žluté kolečka na levém prsu vně na šatech nosili, anebo berytv žluté a klobouky měli, a tak tím od jiných rozeznáváni byli.