109. Poslové Kutnohorští ke sněmu do Prahy vyslaní šepmistrům a radě na Horách Kutnách: po mnohých žádostech dostali od pánů Pražan proposici sněmovní, na jejížto opis pro nebývalou obšírnost celá noc vážena býti musila, aby jim mohla v čas odeslána býti; zmiňují se o trzích výročních a koňských, které mají býti vyzdviženy v městech sousedních na úkor Kutné Hory etc.

NA NOVÉM MĚSTĚ PRAŽSKÉM, 1. února 1601. — Orig. v arch. Kutnohorském.

Službu etc. Dne včerejšího toprva okolo dvadcáté hodiny posel VMtí nás na zámku došel a psaní VMtí nám dodal oznamujíc, že dosti časně v Praze byl. ale nepostihše nás v hospodě jinde a jinde nás hledal, kdež mu oznamováno, že jsme byli, však teprva na zámku nás na paláci našel; však poněvadž jsme na zámku na oznámení nám od JMtí stavův vyšších, na čem se JMti snášeti ráčí, až do tří německých z poledne, to jest již ke třímecítmé hodině dávno očekávali, a když opět proto, že se JMtem dva vyšší stavové namluviti moci neráčili, sněmu odloženo, a my teprva po mnohých žádostech našich teprva proposici sněmovních od pánů Pražan dostali (kteříž, jak jsme předešle psali, v takové obšírnosti předneseny jsou, že žádný nepamatuje, aby kdy tak obšírné proposici byly, nebo na plných desíti arších toho jest), o to jsme se starali, abychme co sobě pro potřebu VMtem vypsané měli, a na to říkaje celá noc k přepsání vážena býti musela, posla zase až dnes teď asi ke dvacáté hodině vypraviti jsme nemohli, v čemž že nám za zlé míti, poněvadž nám ho dříve vypraviti možné nebylo, neráčíte, služebně žádáme.

Oč psáti ráčíte, jinak já Jan Piscis věděti nemohu, než že toho fascikul jest mezi jinými věcmi obecními v té truhlici pod stokem koutu našeho písařského, kdež věci obecní bývají od okna v druhé nebo v třetí; jest připiš majestátu, suplikací od oné strany podané, omluva pak VMtí v ko-piařích-li či obzvláště v spisu v tom fascikuli, dobře se pamatovati nemohu; než na to se odpověď vztahuje, že by ta věc nová byla a Horám na nemalou škodu. Nebo co se jarmarku dotyce, ten že taky na ten čas při Třech králích předkům VMtí dán jest, ale potom do jiného času přenesen a od oné strany dokonce upuštěn býti musel; tot jistě za obzvláštním a tehdáž dobře uváženými příčinami se stalo, a kdyby to mohlo býti, bylo by i tehdáž toho při tom zanecháno; naposledy kdo maje sobě co propůjčeno toho neužívá, o to se sám připravuje a zbavuje, jako i oni učinili a uviděli jsou, co ztratili. Z strany dobytčích trhův, poněvadž JMCská to otevřenými mandáty nařizovati ráčí, aby všelijakými profianty i jinými potřebami Hory fedrovány byly, a při Horách obzvláště mnoho koní jakž pro doly JMCské tak i pro fůry i jiné všelijaké potřeby ustavičně se potřebuje, jest mnohem slušněji, aby tu ti a takoví trhové vyzdviženi byli, jakž pak i k tomu obzvláštní místo od starodávna oddáno jest a posavad se na Koňském trhu jmenuje, čehož tam ani jinde tu v vůkolí není: budou-li tam takoví trhové vyzdviženi a k tomu ještě jeden jarmark bude, tam i lid z okolních měst a vesnic se obrátí a věda, že trhové přijdou, co by měl časem do Hory hrstku obilí neb jinou potřebu vézti, raději počká na trh a tam potřebu svou sobě spraví i, což má na prodaji, tam k tomu raději doveze. A tak, poněvadž jsme prve dosti zsouženi a odjinud všelijaké potřeby dosahujeme a o ně jinam více nežli kde doma zření míti musíme, dá-li se tudy příčina ještě, aby jinam příčinou takových trhův lid z Hor a z Zálesí obrácen byl, teprva na nejvyšší s těmi Horami souženi býti musíme, a potom ani těch nejpilnějších potřeb k Horám dosahovati moci nebudeme.

V ten rozum, pokudž se já pamatovati mohu, bylo psáno neb mluveno s pany hejtmany krajskými; protož pokudž se VMtem viděti bude to také panům hejtmanům oznámiti anebo jim psáti, že pro vyslané k sněmu jisté zprávy, nemajíc toho před rukami, co předešlým panům hejtmanům za zprávu v té příčině dáno, učiniti se nemůže, aby do některého času toho poodložili a s tím nekvapili; a při dalším uvážení VMtí nechť zůstává.

Majíc pak proposici sněmovní přepsané a pro některé věci, jich že ještě potřebovati musíme, se bojíce, z nich artikule toho. kdež se nás Horníkův dotyce, vejpis VMtem odsíláme a, poněvadž z mého dostatečněji tomu nežli z zpráv nám dávaných, co jest a k čemu se míti chce, se rozuměti moci bude, VMtí za to žádáme, že nám, co bychom před sebe bráti jměli, ještě-li kde více čeho žádati, či při tom toho nechati (jakož s těžkostí co opravíme, ale spíše bychom zkaziti mohli), skrze psaní VMtí naučení a rady tím neodtahujíce dáti ráčíte etc.

Naposledy žádáme, poněvadž rozumíme, že s sněmem se déleji, nežli naděje byla, protahovati chce, že na místa naše jiné sem vypraviti a nás pro opatření našich věcí domů odpustiti ráčíte. S tím etc. Dáno na Novém městě Pražském ve čtvrtek před Hromnicemi léta 1601.

Vyslaní VMtí.




Přihlásit/registrovat se do ISP