116. Vyslaní Kutnohorští při sněmu v Praze šepmistrům a radě nu Horách Kutnách: oznamují o obsahu repliky císařovy na sněmovní snesení stavův; o sbírce, již asi budou museti jako jiní stavu městského platiti; o velikém nákladu, jakého pobyt jejich v Praze při sněmu vyžaduje; o Plzeňských, kteří se nad Horníky vypínají; o artikuli sněmovním v příčině lidí cizopanských etc.
NA NOVÉM MĚSTĚ PRAŽSKÉM. 9. února 1601. — Orig. v arch. Kutnohorském.
Službu etc. Dnešního dne po desáté hodině JMCská ráčil po jistých osobách ze všech tří stavův království tohoto k tomu k JMCskó milostivé vůli nařízených repliku svou odeslati ve třech exemplářích v jednostejná slova psanou pro každý stav jednu. Ta když dodána, vidělo se JMtem stavu panského, aby každý stav sobě exemplář svůj přečísti dal, JMti že ráčí o to hned mezi sebou promluviti a, na čem se snesou, potom také stavu rytířskému oznámiti a, spolu se oba stavové narnluvíc.
také třetímu stavu v známost uvésti. Replika pak ta opět dosti obšírně psaná na to se téměř vztahuje, že JMCská z odpovědi stavuv milostivé vyrozuměti ráčil, že stavové všecky artikule pro posicí sněmovních v uvážení měli, a rád by v tom stavuv ušetřiti ráčil, ale že jest toho taková veliká potřeba, větší nežli kdy prve, že repliku tu stavům činiti musí. Sbírka neb pomoc ta svolená že sotva na některého tisíce lidu a ne na ten počet lidu, kterého JMCská žádati ráčí, by postačovati mohla. Nebo když stavové fs sbírky tý, kterou z vlastního měšce dávají, třetí snímají, ta že jest nejjistší sbírka byla, a s ní že bude, mnoho ubývá. Tato pak svolená pomoc obilí že jest nejistá a o ní, co vynésti moci bude, [se] neví. Strany pak z dobytkův svolené pomoci, které se ven z země vedou, také že velmi málo vynese, z vln též; pomoc pak ze hry také velmi málo, a že by raději zanechána býti anebo na chudé neb špitály se obrátiti mohla. Z strany židovských půjček a jiných neřádných půjček že jsou ty zřízením zemským zapovědíny.
Protož aby stavové z své šlechetné mysli a cti, kterou jsou sobě po předcích svých zdědili, a pro lásku, kterou k JMCské i vlasti své i sami sobě mají, na to pomyslili, aby taková pomoc sebrána byla, na kterouž by dotčený lid tři regimenty knechtů po 4000 a 3000 jízdy vedle předešlého podání přijato býti mohlo. K tomu aby sbírky všecky předešlým sněmem svolené znovu svolené a i tyto nové, v kteréž jsou se uvolili, k tomu připojeny, a na jiné ještě některé pomýšleno bylo.
Ta jest suma hlavních artikulův; v jinších se takmř ř ve všech artikulích s stavy srovnati a snášeti ráčí, kromě že v některých artikulích JMCská se siřeji deklarovati ráčí. Což vše potom, jakž toho potřebu poznáme a budeme-li moci originálu dostati, VMtem odeslati nepomineme.
Z strany pak nás JMCská již to také tak ujímati a na tom přestávati ráčí, aby s námi o předešlé i o novější sbírky svolené, co bychom za ně dáti měli, skrze jisté osoby (pro zachování v tom mírné rovnosti) jednáno bylo; a tak již jiného nic obdržeti moci nebudem více, a bychom cokoli kde suplikovali, poněvadž JMCská již na tom se s stavy snášeti ráčí, zbytečné by bylo. Měli jsme dobrý trošt od pana presidenta i pana mincmistra učiněný, ale již to pominulo a když toho není při tomto sněmu obdržáno, nevíme, abychom kdy co mohli obdržeti. Než již potom na tom to záležeti bude, aby před tím a prve, nežli od pánův komisařův, kteří k tomu zřízeni budou, ta věc předsevzata a my citováni budeme, to náležitě okopáváno bylo, a budeme-li se chtíti vézti dobře, taky dobře namazati (ne jako pojezduý náš, když jsme sem byli vypravováni, jeden i druh) vůz nám nemazaný, až skřípal, dal a tak koňům o jednoho koně tíže přidal), časové tomu chtí, že již více na ruce nežli na nohy, když se k krmení jde, hledí. Páni Pražané Staroměstští panně nevěstě, pana sudího nejvyššího dceři, koupili stříbrné umývadlo i s nálevkou pozlacené po krajích a uprostřed, zač, dobře jsem doslechnouti nemohl, za třidceti či čtyřidceti tolarův; ale jim snadno, jsou tu doma a při dvoře JMCské netřeba jim utráceti jako nám nebohým; místo toho, co my utrácíme, mohou dobře halafanc poctivý spraviti.
A tak poněvadž již příčinou dotčené repliky příčina se dala, že se znovu sněmuje, a jak brzo se stavové k tomu, čehož JMCská v své replice žádati ráčí. namluví, se neví: obáváme se, že se sněm ještě do týhodne protáhnouti musí, nebo mimo to ještě i jiní artikulové váženi býti mají, outrata pak zde jest velmi veliká. Páni Čáslavští na tři osoby za dvanácte dní za jídlo, pití, koňský obrok, kromě vína, ješto ne vždycky v hospodě jídali a koní, jakž přijeli, zase zpátkem odeslali, a jakž pro ně zase přijeli, hned vnazejtří vyjeli, však v hospodě naši přes 25 tolarů nechali; nám pak přes dvě neděle se zde býti dostane také třem. Protož pro umenšení outrat vidělo by se nám, že bychom mohli domů jeti nečekajíc na skončení, toliko některé jiné potřeby, kteréž jste nám poručiti ráčili, spravíce. Nebo při sněmu, poněvadž, co se nás dotýče, již co více jednati nejmáme, pakli by se VMtem vidělo, aby jeden zde skonání sněmovního očekávati měl, mohl by někdo na místo naše sem odeslán býti a tu konce sněmu vyčkati, a tak by vždy outratě přispořeno bylo. V hospodě jde košt, vně kromě hospody na jiné a jiné věci, zvláště poněvadž koledy zůstávají, itein na posly, časem také na trunk vína při shledávání se s jinými také košt jde. Protož, pokudž se VMtem vidí, za to vždy žádáme, že pro přispoření koštu pro nás odeslati ráčíte.
Z strany čeledi a přechováváni cizopanských lidí jest naděje, že toho pominuto a do obecního sněmu, za kterýž stavové žádají, odloženo bude; však pod tím stavové předse chtí, aby se o sobě v tom artikuli vedle sněmu léta 55 chovali. Plzeňští předse se vypínají a před námi vydírají, my jak se k tomu ohlašovati nevíme, z zbírek se vynímáme, protož k nim se před jinými přimlouvati netrefí, a zadu bychom neradi zůstávali. Protož jsme se o tom s některými radili, co bychom činiti měli, poněvadž to se dvakráte stalo, že při shromáždění našem prve na ně, nežli na nás podáno bylo; sice jsme toho mlčením pominuli, ani se k tomu nepřimlouvali. Oznámeno nám, že oni se novými nějakými milostmi, které by v těch i jiných příčinách, když JMCská u nich býti ráčil, dosáhli, pochlubují. Jest-li co toho nebo není, rádi bychom vyzvěděli, poněvadž pak toho fascikule zde nemáme z strany Plzeňských, a ten s těžkostí na sklepě některém zůstává hned od poklízení světnice radní, jest-li byste vždy chtíti ráčili, abychom bez ušetřeni těch outrat zde dále čekali, potřebovali bychom k tomu také toho fascikule a zvláště přípisu poručení od JMCské na žádost jich k VMtem vyšlého, kteréž však VMtl nedošlo.
Co se toho poselství tkne, ještě jsme o tom s pánem z Kaliště, poněvadž nám psaní VMtí na zámku k hodině 12 německé dodáno, a tam jsme až do večera zůstávali, mluviti nemohli, ani o jiné věci ještě u něho nebyli od toho času, jakž jsme s ním o též poselství mluvili a o pana prokurátora druhého, a taky pro zaneprázdnění při sněmovním jednání k tomu dostačiti nemohli; než vidí se nám, že ti poslové zavedli, že se chlubili a vydávali za ty, kterýmiž nejsou, pravíce se býti usedlí, nebo žádný v takových příčinách sám od sebe k jinému poslem býti nemůže, a to jest proti právu.
Z strany pak nepřijetí druhého poselství sami k tomu příčinu dali, když pravili se býti usedlými; my mezi sebou hned prve o to promlouvali, abyste se ráčili toho opovážiti, aby po rozdílných lidech neb poslích ta poselství odeslána byla, tak aby se něco nespletlo. Vidělo by se nám, že byste, dadouc to poselství přepsati, ráčili je moci po dvou poddaných VMtí odeslati znovu; pakli byste se ráčili moci k tomu dvou stavu rytířského dožádati, pana Jakuba z Bítova a někoho druhého, dadouc je tam dovézti, anebo dvou z Kolína, to by taky mohlo býti, a lépe tak učiniti, nežli sršně vyslati a to sobě splésti a skrze to větší zaneprázdnění a outratu jmíti.
Pan z Kaliště prve o to dosti mnoho mluvil a to sobě stěžoval, že jsou tak nerozšafní v takových příčinách. Ješto o tom, jest-li v přepisování chybeno, či pan Myška naschvále to tak psáti dal, aby to VMtem spletl, v jistotě nevíme, protož taky se obáváme, že bude o to vzhůru, když k němu o to se dostaneme. Z strany pana Jindřicha Všemskýho co by se nám odpovědí od VMtí dáti vidělo, to jsme sepsali a, poněvadž s ní jsme ku panu z Kaliště ještě dostačiti nemohli, tu VMtem příležitě odslláme a, poněvadž nic jistého se v ni za odpověď nedává, netrváme, abychom ní co zavedli. A tak na ten čas co více VMtem psáti nemajíce a také pro roztržitost a překážku v hospodě, poněvadž nás zde z osmi měst jest, a k tomu časem i někteří z stavův vyšších přijíždějí a odjíždějí, nemohouce, VMtem se na všem dobře a šťastně jmíti vinšujeme. Datum na Novém městě Pražském, z domu u tří pávův na příkopích v pátek po sv. Dorotě léta Páně 1601. Vyslaní VMtí.
P. S. Poněvadž se s vypravením posla do 15 hodin protáhlo, předce jsme ty odpovědi chtěli panu z Kaliště ukázati a s ním rozmlouvati i o jiné; nemohli jsme míti přístupu. Ráčíte-li moci s tím psaním k pánům Haugvicům do outerka protáhnouti, a my budenie-li moci s ním mluviti a zdání jeho VMtem oznámiti, to nechť při VMtech.