V PODĚBRADECH, 13. května 1601. — Orig. sub "Recepta ab anno 1601—2 v arch. arcib. Pražského.

Službu etc. Jakož jste mně milostivě v známost jistou vůli JMCské pána našeho nejmilostivějšího skrze poručení, a to v tom, že JMCská všecky kolatury na panstvích svých JMkncí pánu panu arcibiskupu Pražskému svěřiti ráčil, a abych proti JMkncí poručeni nic nečinil, uvésti ráčili, v tom se až podnes poslušně chovám. JMkncí, teď rok bude, ráčil dvojíctihodného kněze Tomáše Chýžského za děkana do Poděbrad voliti a dosaditi, o kterémž VMtem v pravdě psáti mohu, že jest člověk pobožný, poctivý a učený a rád by, aby všecko v dobrý řád uvedeno býti mohlo.

Že pak lidé panství Poděbradského a zvlášt v vesnicích nikterakž tomu uvyknouti nemohou, že se jim latině svaté evangelium při oltáři zpívá, ano i při křtu svatém latinských slov se užívá, dokládajíc, že jsou lidé prostí a nevědí kdy poklonu učiniti, mne v té věci jakž VMtem tak i k JMkncí za přímluvu a ochranu prosí. A v pravdě, milostiví páni, že s nimi dosti činiti mám, jich náležité k svornosti napomínajíc, neb v těch příčinách i někteří sobě dosti spurně počínají. Jakož poněvadž pan děkan v Poděbradech skrovné vychování jiná, jest tu od Poděbrad fara dobré půl míle vzdálí, slově v Předhradí, a na též faře kněz špatné vychování jměl. JMkncí ráčil mně milostivě psáti, že panu děkanu ty oužitky, co k oznámené faře náleží, pro lepší vychování dávati ráčí, a aby přisluho val jim třetí neděli. Ale ta vosada Předhradská se proti tomu velmi spurně postavují, některé sem o to i v trestání jměl. A toho všeho ta příčina jest, že žádají, aby se jim česky, jakž tomu zvykli, svaté evangelium zpívalo. I pokudž by z uvážení VMtl to býti mohlo, abyste se milostivě k JMkncí přimluviti ráčili, aby mohli (ale po vesnicích, poněvadž jsou lidé prostí a robotu!) žádosti své užíti; jiné všecky věci dobře půjdou. Neb v těch příčinách, milostivi páni, budu-li je k tomu přísností přidržeti chtíti, nerozumím, nežli že bych, an tak dosti činiti, k velké neposlušnosti to panství při vedl. Co se tkne pak těch Předhradských, jestliže by pak těch desátků panu děkanu vydávati ne chtěli, poněvadž by je, kdyby kněze měli, dáti musili, měl-li bych, kdož by původ toho rozbroje byl, před VMtmi kázati se postaviti aneb je sám trestati, za milostivé naučení a o tom poručení, kteréž bych těm neposlušným přečísti dal, a ochrany od VMtí žádám. S tím etc. Datum na Poděbradech, v neděli po sv. Stanislavu léta 1601.