NA HRADĚ PRAŽSKÉM, 2a. července 1602. — Kvatern "Bílý sněmův obecních od 1583—1602" č. 2 fol. Q 30—Q38 v arch. zemsk. král. Česk.

Ve jméno svaté a nerozdílné Trojice, jednoho a věčného pána Boha na věky požehnaného amen.

Jakož jest nejjasnější a nejnepřemoženější kníže a pán pan Rudolf Druhý, z boží milosti volený Římský císař a Uherský, český etc král etc, pán náš nejmilostivější, nejvyšší ouředníky a soudce zemské království Českého, rady JMti soudův dvorského a komorního, též osoby ze všech krajuov tohoto království sněmem obecním léta tohoto šestnáctistého druhého volené na hrad Pražský milostivě obeslati a jim znamenité nebezpečenství, kteréž by na toto království i země k němu připojené skrze toho ouhlavního všeho křesťanstva nepřítele Turka přijíti mohlo (poněvadž týž nepřítel Turek s tak velikou pohanskou a tatarskou mocí a s znamenitou silou, nad kterů pod ta léta nikdy ještě v království Uherském neměl, k hranicím a zemím těmto táhne a se přibližuje), v známost uvésti ráčil, milostivě jich při tom napomínajíc, aby vedle moci sobě sněmem léta etc devadesátého pátého ode všech tří stavů dané, co se veřejné hotovosti dotýče, a jak by v nastalé potřebě země k tomuto království připojené retovány a chráněny býti mohly, jisté snesení a nařízení učinilii: i majíce to vše nejvyšší úředníci a soudcové zemští království tohoto, rady JMti soudu dvorského a komorního, též osoby ze všech krajův království tohoto výš dotčeným sněmem volené v svém uvážení a poznávajíce z toho milostivého JMCské předložení království tomuto a zemím k němu příslušejícím nemalou potřebu toho býti, na tom jsou se podle moci sobě od stavuo dané s JMCskou namluvili a snesli:

Předně, aby z panství JMCské, páni, rytířstvo, Pražané, města horní i jiná města, všickni tři stavové, nicméně i obyvatelé hrabství Kladského a panství Loketského, též opatové, proboštové, jeptišky, kněží, farářové, kteříž na farách jsou a statky pozemské mají, i jiní klášterové, též mistři, kollegiati, manové, dědiníci, svobodníci, nápravnici, dvořáci, svobodní rychtářové, kteřížkoliv statky svobodné a zápisné a jakéž koliv jiné a platy komorní městské i šosovni, též také, kteříž peníze na ourocích, listech, zápisích, aneb jakýchžkoliv užitcích mají, též kupci, ležáci domácí i přespolní, kteříž v tomto království handle a obchody své vedou, aby všickni listy přiznavači statkuov pozemských i z svých handlovních a jiných všelijakých, též i peněz hotových vedle šacuňkuov léta etc padesátého sedmého podle spravedlivého vyhledání hejtmanům krajskýma Pražané hejtmanům měst Pražských co nejdřív možné a nejdéleji do pondělího po sv. Petru v okovách nejprve příštího [5. Aug.] konečně odeslali, a tíž hejtmane krajští ihned potom dotčené listy osobám těmto, totiž Kryštofovi z Lobkovic na Tachově, Pátku a Divících, JMCské radě, nejstaršímu komorníku, nejvyššímu hofmistru království českého a téhož království nejvyššímu kamrmistru a na hradě Pražském nad apelacími presidentu, Adamovi z Šternberka na Bechyni a Sedlci, JMCské radě a nejvyššímu sudímu království Českého, Volfovi Novohradskému z Kolovrat na Lnářích, Vopalce a Vimberce, JMCské radě a nejvyššímu sudímu dvorskému království Českého, Adamovi mladšímu z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou a Lovosicích, JMCské radě a komorníku, Hertvíkovi Zeidlicovi z Šenfeldu na Polný, Chocni a Přibislavi, JMCské radě a JíMCové jakožto králové České měst v království Českém podkomořímu a koruny České německých lehen hejtmanu, z pánův, Janovi z Klenového a z Janovic, na Žinkovech a Žitíně, JMCské radě a nejvyššímu písaři království českého, Vácslavovi Plesovi Heřmanskému z Sloupna na Stolanech a Bystřici, JMCské radě a purkrabí Karlštejnskýmu, Hendrychovi Kapounovi z Svojkova a na Běroničkách, JMCské radě, Kryštofovi Vratislavovi z Mitrovic a na Lochovicích, JMCské radě, Ctiborovi Tiburcímu Žďárskérnu ze Žďáru a na Kladně, JMCské radě a hejtmanu Menšího města Pražského z rytířstva beze všech odkladuov na hrad Pražský, a to nejdéleji do středy po Proměnění Krista pána nejprve příští [7. Aug.] aby odvedli. V kterýchžto listech přiznavacich jedenkaždý, co tak koliv statku na ten cas vedle výšpsaného předešlého šacuňku aneb jinač, jak se to léta 88. a 95. konalo, v držení a užívání jest, aneb jak mnoho peněz na ourocích aneb jiných statkuov handlovních má, též i sečtouce všecky lidi poddané své, aby z nich dvadcátého člověka náležitě, tak jakž na pěšího náleží, k mustruňkuom nížepsaným vypraviti mohl, zejména aby dostavili. A jestliže by se kdo při berni toho, co jest statek jeho téhož 57. léta šacován byl, doptati chtěl, tomu každému to bez odpornosti vyhledáno a v známost uvedeno býti má. Také stala-li by se jaká proměna v tom čase, buďto že by statku přikoupil aneb uprodal, aneb že by se bratří a strejcové o statek rozdělili, to aby jeden každý pořádné rozvrhl. A čehož tak kdožkoli v držení jest, z toho, jakž svrchu dotčeno est, aby se přiznal, a z toho, co se komu podle toho šacuňku, počítajíc z pěti tisíc kop gr. č. statku pozemského a z puol třináctá tisíce kop gr. č. peněz na úrocích jednoho rejthara zbrojného, kderýž by pod sebou koně dobrého, dvě ručnice dobře spravené se vším tím, což k tomu náleží, na sobě zbroj černou, totiž přední a zadní kus, oboječek a šturmhaub, a při boku dobrou zbraň měl, vypraviti dostane, do týchž listuov přiznavacích doložil. Však na sobě obzvláštní pozor dáti má, aby jeden každý, komuž šest koní vypraviti přijde, s těmi šesti koňmi osobu stavu panského neb rytířského hodnou vypravil. A pakli by jich několik týž počet, šest koní vypraviti měli, tehdy aby se tíž ti spolu vždycky snesli, s šesti koňmi osobu stavu panského aneb rytířského aby vypravili.

Jestliže by pak při kterých statcích aneb jiném kterémkoli jmění taková proměna nacházela že by se toho šacuňku předešlého léta etc 57. učiněného doptati nemohl, tedy jeden každý sám sebe na způsob v témž předešlém šacuňku vyměřený šacovati a v tom se spravedlivě zachovati má.

A poněvadž toho potřeba ukazuje, aby v těchto nebezpečných časích toto království pro ochranu JMCské království tohoto i zemí k tomu království připojených také i lidem pěším náležitě opatřeno bylo, na tom sme se poddaně snesli, aby každý tak, jakž se nahoře píše, dvadcátého poddaného svého osedlého, a z měst patnáctého, k též potřebě zemské pohotově měli, tak aby vždycky [dva] z týchž vyslaných, každý ručnici dlouhou s toulcem, kecherem s láduňky, s šturmbaubem a zbraní dobrou při boku, a třetí halapartnu aneb voštíp dobrý a též zbraň dobrou a šturmhaub na hlavě měli, kteříž také v týchž listech přiznavacích, co a kolik osob jednomu každému vypraviti se dostane, jmenováni býti mají.

A když tak ti listové přiznavací těm nahořepsaným osobám odesláni budou, mají je ihned přehlídnouti, vejtahy z nich, co komu na týž mustruňk vyslati přijde, učiniti a ty k níže psanému mustruňku pohotově míti mají. Takoví pak mustruňkové lidu jízdného i také dvadcátého člověka pěšího v středu po sv. Vavřinci nejprve příští [14. Aug.], jakž to i skrze mandáty JMCské po krajích beze všeho prodlévání všem vůbec v známost uvedeno býti má, v jednom každém městě krajském, totižto v kraji Bechynském na Táboře, v kraji Práchenském na Písku, v kraji Slánském v Slaným, v kraji Litoměřickém v Litoměřicích, v kraji Kouřimském v Kouřimi, v kraji čáslavském v Čáslavi, v kraji Vltavském v Sedlčanech, v kraji Podbrdském v Berouně, v kraji Plzeňském v Plzni, v kraji Boleslavském v Boleslavi, v kraji Hradeckém v Hradci, v kraji Rakovnickém v Rakovníce, v kraji Chrudimském v Chrudimi, v kraji Žateckém v Žatci od osob níže psaných konáni býti mají.

A když by na koho podle šacuňku celého koně vypraviti nepřišlo, tehdy s jinými před mustruňkem aby se snesli a takového koně zbrojného, jakž vejš dotčeno, společně na den a místo uložené aby vypraviti povinni byli. A ti mustrherové krajští, jakž by v jednom každém místě lidi jízdné i pěší zmustrovali, a zouplna-li se počet jich vedle listů přiznavacích našel, JMCské a nejvyšším ouředníkuom a soudcuom zemským v známost uvésti mají. A kteříž by tak z obyvatelův království tohoto statky své ve dvou neb více krajích měli, ten jeden každý bude moci z těch statků, jakž lid jízdný tak i pěší, do kterého se mu kraje viděti bude, též i listy přiznavací poslati.

V kraji Bechynském z stavu panského Frydrych Mičan z Klinštejna a z Roztok a na Vitanovicích, z stavu rytířského Jeroným Hozlaur z Hozlau a na Hněvkovicích.

V kraji Práchenském z stavu panského Matouš Děpolt z Lobkovic a na Strakonicích, nejvyšší mistr převorství království českého, z stavu rytířského Jan Hořčice z Prostého a na Bratronicích.

V kraji Slánském z stavu panského Jan Novohradský z Kolovrat na Buštěhradé a Kosatkách, JMCské mundšeňk, z stavu rytířského Jan Vodolan Pěti peský z Chýš a z Egrberku a na Blahoticích.

V kraji Litoměřickém z stavu panského Zikmund z Vartmberka a na Zvířeticích, z stavu rytířského Petr Kostoralatský z Vřesovic a na Ploskovicích.

V kraji Kouřimském z stavu panského Karel Mračky z Dubé a na Pyšelích, z stavu rytířského Jeroným čejka z Volbramovic na Chválách a Počernicích.

V kraji Čáslavském z stavu panského Vlachyně z Říčan a na Studenci, z stavu rytířského Václav Popel z Vesce etc.

V kraji Vltavském z stavu panského Jan z Vrtby a na Červeném Hrádku, z stavu rytířského Adam Velemyský z Velemyšlovsi a na Volbramovicích.

V kraji Podbrdském z stavu panského Jan Litvín z Říčan a na Hořovicích, z stavu rytířského Václav mladší Vratislav z Mitrovic a na Litni.

V kraji Plzeňském z stavu panského Vilém z Lobkovic na Tejně Horšovském a Čecovicích, z stavu rytířského Zikmund Chotek z Chockova a v Touškově nad Mží.

V kraji Žateckém z stavu panského Linhart z Felzu a na Andělské Hoře, z stavu rytířského Kryštof Fictum z Fictum a na Klášterci.

V kraji Boleslavském z stavu panského Karel z Vartmberka a na Rohozci, JMCské rada, z stavu rytířského Jiřík Vančura z Řehnic a na Studéuce.

V kraji Hradeckém z stavu panského Albrecht Gottfrid Křinecký z Ronova a na Jilemnici, z stavu rytířského Mikuláš z Bubna a na Žamberce.

V kraji Rakovnickém z stavu panského Vilém Sviták z Landštejna a na Sosni, z stavu rytířského Václav Chotek z Chockova a na Žihli.

V kraji Chrudimském z stavu panského Jan Bezdružický z Kolovrat a na Bystrém JMCské rada, z stavu rytířského Jiřík Gerštorf z Gerštorfu a na Cholticích.

V městech pak Pražských hejtmane jednoho každého města týž lid jízdný i pěší, kderý jim vypraviti přijde, mustrovati mají. Však jestliže by hejtman Nového města Pražského tu tehdáž při tomen nebyl, tehdy Jan Václav z Lobkovic, hejtman Starého města Pražského, takový mustruňk i na Novém městě Pražském vykonati má.

Jestliže by pak kdo k tomu času listu svého přiznavacího hejtmanům krajským časně neodvedl a neodeslal aneb k mustruňku počtu svého koní jízdných i lidu pěšího neposlal, aneb jich tak, jakž náleží, nevypravil, tomu žádnému JMCská s nejvyššími úředníky a soudci zemskými toho přehlídnouti a nikoli lehce vážiti chtíti neráčí, v čemž jeden každý sám sobě vinu dáti musí.

Takový pak lid válečný, když by do pole vypraven byl, jedna každá vrchnost v poli, totiž jízdné na svůj náklad vychovati aby povinna byla; na vychování pak pěších aby poddaní mezi sebou takovou sbírku učinili, tak aby z nich vždycky dvadcet jednomu na tejden po jedné kopě míš. dávali, však aby žádný té sbírky od poddaných dříve vyzdvižení téhož lidu válečného nevybíral, ani také mimo to, což se svrchu píše, aby ničímž více z strany té vejpravy vojenské poddaných svých neobtěžoval, pod skutečnou pokutou a trestáním, jaké by mu soud zemskej nalezl a vyměřil. Takový pak lid jízdný i pěší toliko k ochraně království tohoto a zemí k němu připojených obrácen býti má.

Nebylo-li by se pak království českému a zemím k němu připojeným tak velikého nebezpečenství třeba obávati, a že by se ten lid jízdný i pěší z téhož pomezí bez nebezpečenství dalšího hnouti mohl, tedy i o to sou se nadepsaní nejvyšší ouředníci a soudcové zemští, rady JMCské a osoby z krajův volené spolu namluvili a snesli, kdyby město Vídeň neb Ujvár, tak jakž toho JMCská milostivěl žádati ráčí, a nad to ještě vejše k milostivému JMCské zalíbení, kdyby Komárno od nepřítele Turka oblehnuto bylo, aby týž lid jízdný i pěší k retuňku takového z těch tří kteréhokoli místa (však nikam jinam) obleženého na díle aneb všecken obrácen býti mohl, což se nejvyššímu nad týmž lidem nařízenému s rytmistry a hejtmany jeho k pilnému uvážení zanechává. Však kdyby tak z pomezí Moravského aneb Slezského týž lid jízdný i pěší k retuňku té některé toliko napřed dotčené pevnosti obrácen bejti měl, o tom každého času nejvyšší nad týmž lidem nařízení JMCské a nejvyšším ouředníkuom a soudcuom zemským beze všeho prodlévání oznamovati má.

Nad kderýmžto lidem jízdným i pěším volili sou za nejvyššího z království tohoto tři osoby totižto Petra Voka z Rožmberka na Třeboni, vladaře domu Rožmberského a JMCské radu, Kryštofa 7, Lobkovic na Tachově, Pátku a Divících, JMCské radu, nejstaršího komorníka, nejvyššího hofmistra království českého a téhož království nejvyššího kamrmejstra a na hradě Pražském nad apelacimi presidenta, Adama z Šternberka na Bechyni a Sedlci, JMCské radu a nejvyššího sudího království Českého, z nichž který se koliv JMCské líbiti bude, k té práci aby byl potřebován; a ten nejvyšší, který k tomu z těch tří osob tak od JMCské potřebován bude, s milostivým vědomím JMCské a radou nejvyšších ouředníkuov a soudcův zemských nejvyššího lejtenampta, též rytmistry a hejtmany i jiné všelijaké správce vojenské voliti má. A kdož tak k tomu volen bude, ten beze všech vejmluv to k sobě [ Slova "to k sobě" scházejí v zápisu deskovém. ] přijíti a k tomu se potřebovati dáti má.

A co by se nejvyššímu, též i těm jiným oficírům a pomocníkuom jeho služby dáti mělo, to JMCská s nejvyššími ouředníky a soudci zemskými na místě a konci postaviti moci ráčí.

K kteréžto potřebě aby se nejvyšší úředníci a soudcové zemští v sumu mírnou, což by k tomu zapotřebí bylo, až do 50.000 kop mís. ihned bez odtahuov do tohoho příštího mustruňku, to jest do středy po sv, Vavřinci nejprve příštím pod úrok obyčejný vzdlužiti mohli, kterážto suma aby v moc a opatrování nejvyšším ouředníkuom a soudcuom zemským ke dekám zemským složena byla, a odtud se k nižádné jiné věci, než k té válečné potřebě pod nižádným vymyšleným způsobem vyzdvihnouti nemohla; a jak by zase táž suma při času uloženém zaplacena býti měla, o to se při budoucím sněme mezi stavy království českého snesení jisté státi má.

Však kdyby týž lid válečný jízdný a pěší způsobem nahoře psaným vyzdvižen a do pole vypraven býti měl, tehdy vedle vejminky v sněmu léta etc 95. učiněné oba díly berně domovní za stavy tohoto království zuostati mají, nebo na vychování dvatcátého člověka dobře dvakrát tak mnoho i více nežli berně domovní dáti se dostane.

A týž lid jízdný i pěší, byla-li by toho tak veliká potřeba, za tři měsíce pořád zběhlé od nás v poli držán býti má, a JMCská jej střelbou a municí náležitě opatřiti ráčí, k čemuž fůry od svobodníkuov, nápravníkuov, dědiníkuov a dvořákuov (kteříž v tomto království jsou) dány býti mají. Však poněvadž krajové v tomto království ne všickni k těm městům, kdež se nebezpečenství obávati jest, blízko přísedící sou, jestliže by z dopuštění božího k tomu přišlo, že by ten lid jízdný i pěší na díle neb všecken vyzdvižen býti musil, na tom sme se snesli, aby ta všecka pomoc od nás svolená tak byla rozdělena, aby krajové Bechynský, Práchenský, Podbrdský a Vltavský, ti čtyři spolu, též Čáslavský, Chrudimský a Kouřimský spolu, item Boleslavský, Hradecký a Litoměřický též spolu, a Slánský, Žatecký, Plzeňský a Rakovnický také byli spolu spolčeni.

A kdyby k takovému vyzdvižení lidu jízdného i pěšího přišlo, kde by se a v kterém místě ti tak spolčení krajové spolu strhnouti a v které místo, jakž výš dotčeno (nečekajíc na jiné kraje), se obrátiti měli, to při milostivém JMCské a nejvyšších úředníkův a soudcův zemských uvážení aby zůstávalo. Lid pak z měst Pražských, též z kraje Loketského, jízdní i pěší, aby k krajům Žateckému, Slánskému, Plzeňskému a Rakovnickému byl připojen. Z hrabství pak Klatského týž lid jízdný i pěší k krajům Hradeckému, Boleslavskému a Litoměřickému aby též byl připojen.

Však jestliže by toliko díl toho lidu a ne všecken ze všech krajuov království tohoto vyzdvižen byl, tehdy toliko ti, kteříž vyzdviženi budou, tu berni domovní sobě poraziti mají, jiní pak zouplna ji odvésti mají a povinni budou, s takovou při tom žádostí, aby JMCská o podobnou hotovost s stavy markrabství Moravského, knížetství Slezských, též Horních i Dolních Lužic, nicméně i s Chebskými podle milostivé zakázky své také co nejdříve jednati dáti a tu při nich pro jich i naši ochranu způsobiti ráčil.

Dále také aby JMCská s kurfiršty, knížaty a hrabaty, pány i městy, kteříž léna od koruny "české držejí, skrze vyslané své, ano i s many statky lenní držícími a pod hejtmana německých lehen náležejícími, obešlíc je skrze komisaře své v jisté místo buďto do Hba, aneb kde se JMCské zdáti a líbiti bude, a tu netoliko pro nynější, ale také i pro budoucí JMCské bezpečnost a koruny České pohodlí jednati dáti ráčil. Nebo aby dotčení manové z těch statkův a panství znamenitých k koruně České náležejících jaké pomoci vedle stavuo říšských činiti měli, o tom vědomosti že žádné není, protož se nám za spravedlivé býti vidí, aby v této nás všech se dotýkající potřebě také spolu s námi ednostejnou rovnost nesli.

Přišla-li by pak kdy jaká tak veliká potřeba na toto království a země k němu připojené (čehož pán Bůh milostivě uchovati rač), tedy poníženě prosíme, aby JMCská kurfirštům a knížatuom říšským, kteříž s JMCskou a korunou Českou dědičné smlouvy a erbanuňky mají, časně v známost uvésti a, aby se vedle týchž erbanuňkův, byla-li by toho potřeba, chovali, milostivě napomenouti ráčil.

Naposledy také JMCskou též poddaně prosíce, poněvadž sou prve k milostivému JMCské zalíbení veliké a prve neslýchané pomoci nad míru svolili, nadějíce se, že tudy všeho nebezpečenství dalšího prázdni a svobodni budeme, a nyní pak opět ještě nad to výš pro ochranu JMCské, nás i jiných zemí k tomuto království připojených tuto veřejnou hotovost, kteráž bez znamenitého nákladu našeho býti nemůže, podle moci sobě sněmem propůjčené sme nařídili, že to JMCská jako král a pán náš nejmilostivější od nás milostivě a vděčně přijíti a králem a pánem naším nejmilostivějším býti a zůstati ráčí.

Já N. známo činím tímto listem přede všemi a zvláště tu, kdež náleží, že sem vedle jistého JMCské pána našeho nejmilostivějšího s nejvyššími pány úředníky a soudci zemskými, radami JMCské soudův dvorského a komorního, též osobami ze všech krajův království Českého sněmem volenými snesení statek svůj, jak jest léta etc. 1557. šacován byl, též i peníze své, které na úrocích aneb jiných užitcích svých mám, na [ Slova "na ten — mám N." scházejí v zápisu deskovém. ] ten spůsob, jakž se to léta etc 88. dalo, spravedlivě vyhledal, kteréhož se nachází statku pozemského za N. a peněz, které na úrocích aneb jiných užitcích mám, N. [ Slova "na ten — mám N." scházejí v zápisu deskovém. ] z čehož mně se vypraviti přijde a dostane koní N. Nicméně i poddané své osedlé scisti davši našel sem jich N., z nichž dvadcátého člověka počítajíc vypraviti se dostane N. A že sem se v tom spravedlivě zachoval, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu na svědomí pečeť svou vlastní k tomuto listu jsem přitiskl. Jehož datum etc.

Já N. známo činím tímto listem přede všemi a zvláště tu, kdež náleží, že sem vedle jistého JMCské pána našeho nejmilostivějšího s nejvyššími pány úředníky a soudci zemskými, radami JMCské soudův dvorského a komorního, též osobami ze všech krajův království Českého sněmem volenými snesení a podle snèmu léta etc 57., tak jakž se jest i léta etc 88. dalo, spravedlivě vyhledal a sečetši peníze všecky, kteréž na užitcích kupeckých, handlich domácích i přespolních mám, jichž učiní N., z nichž mně se vedle snesení sněmovního přijde vypraviti koní N. A že sem se v tom spravedlivě zachoval, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu na svědomí pečeť svou vlastní k tomuto listu jsem přitiskl etc.